13. října 2018

Alfred Jarry - Ubu králem v Divadle Husa na provázku

Když 10. prosince 1896 byla v pařížském divadle L´Oeuvre poprvé uvedena hra Ubu králem (Ubu roi) Alfreda Jarryho (1873-1907), hned úvodní slovo Merdre (v českém překladu Prokopa Voskovce Ho.najs, v anglickém Pshit nebo Shittr!) vyvolalo pozdvižení, hra byla na čtvrt hodiny přerušena, pohoršení diváci hlasitě protestovali, pískali, bučeli, někteří odcházeli, jiní naopak tleskali, a to se během představení několikrát opakovalo. Premiéra byla současně derniérou, za Jarryho života se už hra na program divadel nedostala.

Autorovi jako předloha první verze krále Ubu posloužil učitel fyziky na gymnáziu. Recesistický skeč, psaný pro loutkové divadlo, později rozvedl a do postavy krále promítl "veškerou směšnost světa". Hra měla velký ohlas u avantgardních umělců, zejména dadaistů a surrealistů, a Jarry je dnes považován za otce absurdního divadla.

Hra byla také zfilmována, u nás ji na filmové plátno v r. 1996 převedl režisér a kameraman v jedné osobě F. A. Brabec (navíc s Milošem Macourkem se podílel i na scénáři) a do hlavních rolí obsadil Mariana Labudu a Lucii Bílou (?). Komentátoři na ČSFD film hodnotí rozporuplně a pamětníci vzpomínají na údajně nedostižné divadelní představení s Janem Libíčkem v roli Ubu, což asi bude i tím, že Jana Wericha, prvního představitele Ubu na prknech Osvobozeného divadla, nikdo zažít nemohl a neexistuje ani filmový záznam.

V současném nastudování Vladimíra Morávka v Divadle Husa na provázku v Brně krále Ubu hraje Miroslav Donutil. Postavu primitivního lenocha, který se stará jen o to dobře se najíst, ale když na popud manželky, prahnoucí po koruně královny, se násilně zmocní trůnu a nabytá moc ho změní v bezohledného diktátora, ztvárnil dokonale. "Kostýmem" s vycpaným břichem se také velmi podobal vizáži krále Ubu, jak jej graficky vyvedl sám Jarry.

MATKA UBU Cože, otče Ubu, jste snad spokojen se svým osudem?
OTEC UBU Při mém zeleném ptáku, ho.najs, zajisté, paní, že jsem spokojen. Kapitán od dragounů, pobočník krále Václava, vyznamenaný řádem červeného orla polského, bývalý král Aragonie, co byste chtěla víc?
MATKA UBU Cože! Vy jste přece byl aragonským králem a teď se spokojíte tím, že vodíte na přehlídky padesát hulvátů s kosinkami, ačkoliv by na vaší kebuli mohla po koruně aragonské nastoupit koruna polská?
OTEC UBU Ach, matko Ubu, nerozumím tomu, co mi povídáš.
MATKA UBU Ty jsi tak hloupý!
OTEC UBU Při mém zeleném ptáku, král Václav je dosud velmi na živu a ostatně dejme tomu, že by i umřel, copak nemá hroznou spoustu dětí?
MATKA UBU Kdo ti brání povraždit celou rodinu a dosednout na její místo?



Při zvažování spiklenců, jak se krále Václava zbavit, Ubu je pro otravu arzenikem, se nakonec přikloní k plánu kapitána Obruby rozseknout ho mečem. Ubu Obrubovi za to slíbí jmenování vévodou litevským.



Král Václav je zavražděn, jeho synové prchají, ale až na Hromoslava jsou dostiženi a zabiti.



KRÁLOVNA Naše rodina je zničena a ty, představitel nejvznešenějšího rodu, jaký kdy nosil meč, ty musíš prchat do hor jako nějaký pašerák.
HROMOSLAV A kdo to všechno způsobil, dobrý Bože, kdo? Nějaký sprostý otec Ubu, kdovíodkud přišlý dobrodruh, mrzký zhýralec, ohavný pobuda, ožrala! A když si pomyslím, že ho otec vyznamenal, povýšil ho do hraběcího stavu, a ten chám se nestyděl hned nazítří na něho vztáhnout ruku!
KRÁLOVNA Ach, Hromoslave, když si vzpomenu, jak jsme byli šťastni, než přišel otec Ubu! Ale nyní, běda, všechno se změnilo!

Král je mrtev, ať žije král!



Prostý lid je však třeba si naklonit.

OTEC UBU Chcete mě pro ty nenažrance přivést na mizinu?
MATKA UBU Jestli nenecháš rozdávat maso a peníze, budeš ve dvou hodinách svržen.
OTEC UBU Maso ano! Peníze ne! Dejte porazit tři staré koně, to bude pro ty hulváty až dost.
MATKA UBU Sám jsi hulvát! Pane Bože, do čehos to duši dal!
OTEC UBU Říkám vám, že chci zbohatnout a nepustím ani šesták.
MATKA UBU A má v rukou všechny poklady Polska!
KAPITÁN OBRUBA Ano, vím, že v kapli je nesmírný poklad, rozdělíme ho.
OTEC UBU Ty bídáku, jen se opovaž!
KAPITÁN OBRUBA Ale, otče Ubu, nedáš-li rozdělit dary, lid nebude chtít platit daně.
OTEC UBU Je to pravda?
MATKA UBU Ano, ano.
OTEC UBU Tak tedy svoluji ke všemu. Přineste tři milióny, upečte sto padesát volů a skopců, tím spíš, že to bude taky pro mne.

Otec Ubu hází lidem zlato.

VŠICHNI Ať žije otec Ubu! Je to dobrý král. To za Václavových časů nebývalo!

Obrubovi Ubu teď ale žádné litevské vévodství dávat nechce, už ho nepotřebuje. Matka Ubu ho varuje, že se to obrátí proti němu. A Hromoslav bude také problém.

OTEC UBU Tak ty mě budeš otravovat, matko Ubu? Roztrhám té na kusy!
(Matka Ubu prchá, pronásledována otcem Ubu)

Královská truhla je prázdná a Ubu má nápad, jak by mohl znovu zbohatnout.

OTEC UBU Přineste bednu na šlechtu a hák na šlechtu a nůž na šlechtu a knihu na šlechtu! Potom nechte předstoupit šlechtu.
MATKA UBU Prosím tě, otče Ubu, mírni se.
OTEC UBU Mám čest oznámit vám, že abych obohatil království, zahubím všechny šlechtice a zaberu jejich statky.
ŠLECHTICI Hrůza! Lide a vojáci, pomoc!
OTEC UBU Přiveďte prvního šlechtice a podejte mi hák na šlechtu. Ty, kteří budou odsouzeni k smrti, pošlu do hladomorny, odtamtud spadnou do sklepení Dikobrazího a do Šestákové kasematy, kde jim bude vyňat mozek.
(K šlechtici) Kdo jsi, holomku?
ŠLECHTIC Hrabě Vitébský.
OTEC UBU Kolik obnášejí tvoje důchody?
ŠLECHTIC Tři miliony rixdalů.
OTEC UBU Odsouzen! (Uchopí ho hákem a vstrčí do díry)
OTEC UBU Protože chci pořád bohatnout, dám popravit všechny šlechtice, takže mi připadnou všechny jejich statky. Honem, nacpat šlechtu do díry: teď! (Šlechtici jsou vecpáni do díry)
Pospěšte si trochu, teďka chci dělat zákony.
Nejdřív zreformuju spravedlnost a pak přistoupíme k financím.
NĚKTEŘÍ ÚŘEDNÍCI Ohrazujeme se proti jakékoliv změně.
OTEC UBU Ho.najs! Předně, úředníci nebudou už placeni.
ÚŘEDNÍCI A z čeho budeme žít? Jsme chudí.
OTEC UBU Připadnou vám pokuty, které uložíte, a statky odsouzených k smrti.
VŠICHNI Prohlašujeme, že za takových okolností nebudeme soudit.
OTEC UBU Do díry s úřednictvem! (Úředníci se marné brání)
MATKA UBU Ale, co to děláš, otče Ubu? Kdo bude teď vykonávat spravedlnost?
OTEC UBU Kdo? Já. Uvidíš, jak to půjde dobře.
OTEC UBU Pánové, zdaníme majetek deseti procenty, druhá daň bude za obchod a za průmysl, třetí za sňatky a čtvrtá za úmrtí, každá po patnácti francích.
PRVNÍ FINANČNÍK To je přece blbost, otče Ubu.
DRUHÝ FINANČNÍK To je nesmysl.
TŘETÍ FINANČNÍK Nemá to hlavu ani patu.
OTEC UBU Děláte si ze mne blázny! Do díry s finančníky! (Finančníci jsou nacpáni do díry)
MATKA UBU Ale, otče Ubu, ty jsi pěkný král, vždyť všechno povraždíš!
PODDANÝ STANISLAV Milosti, máme vyměřeno v seznamech jenom sto dvaapadesát rixdalů, a ty jsme už splatili, na svatého Matouše to bude šest neděl.
OTEC UBU To je docela možné, ale já jsem změnil režim a oznámil jsem v novinách, že všechny daně se budou platit dvakrát, a ty, které mohu dodatečně určit, třikrát. Touto reformou vzápětí zbohatnu, potom všechny povraždím a půjdu.
Ubu Obrubu místo předání litevského vévodství nechá zavřít do vězení v Toruni pod záminkou, že chystal vzpouru. Podaří se mu však uprchnout a po pěti dnech a pěti nocích na koni se dostane do Ruska, na dvůr cara Alexeje, bratrance zavražděného krále Václava, a nabídne mu své služby a plán města Toruň, aby mohl krále Ubu porazit a svrhnout z trůnu.
Ubu se opájí mocí a pocitem výjimečných schopností. V radní síni oznamuje, co vymyslel.

OTEC UBU Pánové, schůze je zahájena. A koukejte, ať dobře posloucháte a ať se chováte slušně. Nejprve je na pořadu kapitola finanční, pak si promluvíme o jednom takovém přístroji, který jsem vynalezl a kterým se dá přivolat krásné počasí a zažehnat déšť.

(Vstoupí posel)
OTEC UBU Co zas chce tenhleten? Táhni, bambulo, nebo tě zandám do kapsy za současného zbavení hlavy a vykroucení hnátů.
MATKA UBU Už je venku, ale je tu nějaké psaní.
OTEC UBU Přečti to. Buďto ztrácím rozum, nebo neumím číst. Pospěš si, nemehlo, bude to asi od Obruby.
MATKA UBU Taky že jo. Píše, že car ho přijal velmi laskavě, že vtrhne do tvé země, aby dosadil na trůn Hromoslava, a ty že budeš zabit.
MATKA UBU Zbývá jenom jediná možnost, otče Ubu.
OTEC UBU Která, má lásko?
MATKA UBU Válka!!
PRVNÍ RADA Pojďme honem organisovat armádu.
DRUHÝ A sehnat proviant.
TŘETÍ A připravit dělostřelectvo a pevnosti.
ČTVRTÝ A vzít peníze pro vojsko.
OTEC UBU A to teda zas ne! Zabil bych tě. Já peníze nedám. Podívejme se na to! Byl jsem placen za válčení a teď by se válčilo na mé útraty. Ne, při mém zeleném ptáku, válčeme, když už jste tak posedlí po válce, ale nevydávejme ani krejcar.
VŠICHNI Ať žije válka!



MATKA UBU Otče Ubu, tvůj kůň tě neunese. Pět dní nic nežral a je skoro po něm.
(Přivádějí obrovského koně)
OTEC UBU Teď vylezu nahoru. Ou, posaďte ho radši, nebo sletím! (Kůň vyrazí)
Ach, zadržte to zvíře, velký Bože, spadnu a budu mrtev!!!
MATKA UBU Je to opravdu pitomec. No, už ho zdvihli. Ale zase sletěl.
OTEC UBU U fysického rohu, jsem polomrtvý! Nevadí, táhnu do boje a všechny pobiju. Běda každému, kdo nepůjde zpříma. Strčím ho do kapsy po vykroucení nosu a zubů, načež přistoupím k extrakci jazyka.
MATKA UBU Sbohem, otče Ubu. Zabij pořádně cara.
OTEC UBU Zajisté. Kroucení nosu a zubů, extrakce jazyka a vetknutí dřevíčka do uší. Háčkem si ho přitáhnu, sekyrkou ho tnu a halapartnou ho probodnu! (Armáda se vzdálí za zvuků fanfár)

Do filmu s Labudou je vložena scénka o svízelích se zásobováním při tažení armády.
UBU Řekněte intendantovi, aby přinesl pět porcí svíčkové, což by mohlo pro začátek stačit. VOJÁK Zásoby zase došly, otče Ubu, všechno jste ráčil sníst, není tam vůbec nic.
UBU Cože? Kruci hinajs, ani hovězí?
VOJÁK Bohužel.
UBU (k největšímu vojákovi v armádě) Pojď sem, holomku. Kolik vážíš?
OBROVITÝ VOJÁK S botama 160.
UBU Jsem král, mohl bych tě jmenovat hrabětem, ale já tě jmenuji teletem. A máme tedy 2 krát a půl telecího a já vás zvu k obědu.



MATKA UBU (sama) Teď, když ten tlustý panák odešel, pospěšme si vyřídit své zástoje, zabít Hromoslava a zmocnit se pokladu.

MATKA UBU (hrobka starých polských králů ve varšavské katedrále) Kde jenom je ten poklad? Ani jedna dlaždice nezní dutě. Počítala jsem přece dobře třináct kamenů od hrobu Ladislava Velikého, kráčejíc podél zdi, a není tu nic. Byla jsem patrně oklamána. Ale přece, tady ten kámen zní dutě! Do práce, matko Ubu! Jen odvahu! Vyrazíme ten kámen.
Drží dobře. Vezmeme na to finanční vidle, ať ještě poslouží. Tak! Tady je zlato mezi pozůstatky králů. Šup s tím se vším do pytle! Co je to za hluk? Jsou snad v těch starobylých kryptách ještě živí lidé? Ne, to nic není, pospěšme si. Sebereme všechno, tomu stříbru bude lépe svědčit denní světlo než hroby dávných knížat. Kámen dáme zase na místo. Co to? Zase ten šramot. Pobyt v těchto místech mě podivně děsí. Ostatní zlato si vezmu jindy, zítra zas přijdu.

OTEC UBU (při postupu na Ukrajinu) Stav našich financí nám nedovoluje mít povoz podle naší míry, což je hodno politování, protože jsme se obávali, že ztrháme svého koně, a šli jsme tedy celou cestu pěšky, vedouce ho za uzdu. Ale až se navrátíme do Polska, vynalezneme s pomocí své znalosti fysiky a s užitím osvícenosti našich ministrů plachetní vůz, který bude sloužit k dopravě celého vojska.
POSEL Vše je ztraceno, sire. Poláci se vzbouřili, Matka Ubu prchá do hor.
Silácké řeči Ubu v konfrontaci s nebezpečím jsou ty tam.

OTEC UBU Já tu přece nemusím být! Tady prší železo a olovo a mohli bychom tu poškoditi svoji drahocennou osobu. Pojďme dolů. (Všichni poklusem sestupují. Bitva právě začala. Všichni zmizí v kotoučích dýmu na úpatí pahorku)
OTEC UBU Tu máš! ó, au! Ale počkejte! Ach, pane, promiňte, nechte mne na pokoji. Jemine, já to přece neudělal naschvál! (Utíká. Car ho pronásleduje)
OTEC UBU Panenko Maria, ten zběsilec mne pronásleduje. Co jsem udělal, velký Bože? Aha, tady musím zase zpátky přes příkop. Je, cítím ho za sebou a příkop před sebou. Odvahu, zavřu oči! (Přeskočí příkop. Car do něho spadne)

(Ruští dragouni podniknou útok a vyprostí cara)
OTEC UBU Ach, konečně příležitost upláchnout! Nuže tedy, páni Poláci, vpřed! Totiž vlastně vzad.
Na scéně se objeví ruský medvěd, vrhne se na vojáka Sloupa a zle ho potrhá. Ubu uteče na skálu. Vojvodovi Tyčkovi se podaří medvěda zneškodnit výbušninou. Všichni mají hlad, dostanou nápad sníst medvěda.

SLOUP A nyní, pane Ubu, vyvrhněte medvěda.
OTEC UBU Ó ne. Třeba není docela po něm. To můžeš udělat ty, když jsi už napolo sežrán a na celém těle pokousán, pro tebe se to docela hodí. Já zatím rozdělám oheň, než tu bude dříví.
(Sloup stahuje Medvěda)
OTEC UBU Pozor, hnul se.
SLOUP Ale pane Ubu, vždyť už vychladl.
OTEC UBU To je škoda. Měli jsme ho sníst teplého.
Livonsko pod sněhem. Ubuové a jejich družina na útěku.

OTEC UBU Myslím, že už nechali pronásledování.
MATKA UBU Ano, Hromoslav se šel dát korunovat.
OTEC UBU Já mu tu korunu nezávidím.
MATKA UBU Máš pravdu, otče Ubu.
(Mizí v dáli)

Text hry završuje Písnička o kuchání mozků. Sbor v ní zpívá:
Hurrá, zatrubte pr.elí v tubu, ať žije náš dobrý otec Ubu!

Ubu je ve hře vykreslen jako velkohubý primitiv, sprosťák, egoista, zbabělec, v divadelním a filmovém pojetí i jako dobytek (všelijak si ulevuje, říhá, pr.í) a hulvát. V brněnském nastudování se Donutil k ženám, které se kolem ochomýtnou, nejednou přimáčkne zezadu a kopuluje ("I vy čtveráku!"), kromě tělesného spojení si jich ale nijak nevšímá a dívá se do dáli, zřejmě už přemýšlí, jaké další daně by na chudý lid mohl uvalit.



Labudův filmový Ubu se stylizuje do podoby Molierova Harpagona či disneyovského strýčka Skrblíka, počítajícího zlaťáky, poťouchlého křiváka s pichlavýma očima, Donutilův projev je naopak fanfaronský, nic není problém, všechno zvládnu, každého zadupu do země, a líbil se mně mnohem víc. Ve filmu mě nejvíc zaujal Ivan Vyskočil v roli ruského cara.

Divadlo Husa na provázku bylo vždy typické kontaktem s publikem, zde např. jeden divák musel opakovat jednu z geniálních myšlenek krále Ubu, na jiného se Donutil obrátil s velikášským gestem: "A z tebe udělám ministra zdravotnictví!" (V Jarryho textu nic takového není.)



A zde jsou všichni.



20 komentářů:

  1. Jelikož jsem představení s Janem Libíčkem neviděla, filmová adaptace s Mariánem Labudou a Karlem Rodenem se mi líbila. Obzvlášť Roden s jeho vyzáblou tváří fanatika a dlouhými umaštěnými vlasy byl naprosto dokonalý. A Marián Labuda byl přesně ten prototyp člověka z kterého se člověku obrací žaludek hnusem i když vypadá jak neškodný dobráček.

    OdpovědětVymazat
  2. Miloši, nebýt tvého článku, tak bych asi hře "Král Ubu" nikdy nevěnovala pozornost. Věděla jsem o ní jen málo. Absurdní drama není ani můj šálek čaje ani můj šálek kávy. Na to, abych pochopila autorův záměr ukázat jak neblahé následky má svěření moci do rukou nadutého blba, chvastouna, násilníka, zbabělce apod., nepotřebuji sedět cca 2 hodiny v divadle a všechny ty nechutnosti detailně sledovat.Sám píšeš, že základem hry byla studentská recese a světově známá hra vznikla později jejím přepracováním a rozvedením. Na Wikipedii jsem zjistila, že autor, Alfred Jarry, žil v letech 1873-1907. Žil v nuzných podmínkách díky svému bohémskému způsobu života a alkoholismu. Zemřel jako 34letý na tuberkulózu. Hra "Král Ubu" vznikla v roce 1885. To mu bylo 12 let. Divadelní premiéru měla v roce 1896. To mu bylo 23 let. No comment.Aby ho (autora) nezavrhla tak docela, přiznávám, že mne coby člověka se zájmem o fyziku a astronomii pobavil vtipný (a kupodivu správný) popis slapového působení Měsíce na Zemi :
    "Pochopil jsem, že doktor mluví o odlivu země, a napadlo mě, že jeden z nás je opilý a že půda prchá do nadiru jako potenciální dolejšek, uloupený zlým snem. Teď vím, že kromě kolísání svých šťáv, jakož i diastol a systol, pohánějících její krevní oběh, Země napíná mezižeberní svalstvo a dýchá podle rytmu měsíce; ale pravidelnost tohoto dechu je mírná a málokdo o ní ví."
    (Z posmrtně vydaného díla "Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika".)

    OdpovědětVymazat
  3. Krále Ubu mám rád ve všech variantách.

    OdpovědětVymazat
  4. Legendárního Grossmanova Krále Ubu jsem viděl bohužel pouze ze záznamu, který se dělal hodně narychlo a zcela bez diváků, ale i z něj čiší báječné divadlo, v běžném provedení to muselo být něco opravdu nezapomenutelného. Film jsem kdysi viděl a celkem se mi líbil, i když do mých "topX" se s poměrně vekou rezervou nedostal.  No a jako bývalý učitel fyziky na gymnáziu a milovník absurdního divadla se nad tou hrou moc dobře bavím .

    OdpovědětVymazat
  5. Kdysi vtipné, dnes už méně! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že stuprum na to svou jedinou lakonickou větou kápnul.23ti letý mladík (a už vůbec ne 12ti letý školák) nemá takový nadhled, aby vtipně a skrytě pranýřoval nějaký negativní společenský jev.
    Základ hry byl položen, ale politický podtext do hry - dle mého mínění - vnesli hlavně překladatelé a dramaturgové. Pokusili se přizpůsobit text tak, aby diváci v době totality mezi řádky porozuměli.
    To jsou ty Milošem barevně odlišené věty - praxe několikanásobného zdanění, komunistické "poručíme větru, dešti". Poznámka: Při čtení slov "Vpřed, vlastně vzad!" jsem si vzpomněla na veršovánku z dob mého dospívání (1969), kterou jsem měla přísně zakázánu říkat jinde, než doma:
    Jeden krok kupředu,
    dva kroky zpátky!
    Leden je v p....i,
    příjemné svátky!

    Ale co s tím teď?
    ("Ono se řekne - latina. Ale co já s tím ve šroubárně...?")

    OdpovědětVymazat
  7. [1]: Z představení s Libíčkem existuje televizní záznam, jak vzpomíná i Čerf v komentáři [4]:, ale nepodařilo se mně ho najít.
    Mně se na filmu nejvíc líbila kamera, Lucii Bílou jsem dřív přímo nesnášel, ani teď ji nevyhledávám, a to mně pa kazí dojem.[2]: Přiznám se, že mně se divadelní představení s Donutilem velmi líbilo, upřímně jsem se bavil. Mluví se o absurdním divadle, ale mně to přijde jako zdařilá parodie.[3]: Já víc divadelní verzi a Jarryho text než film s Labudou.

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Ten záznam bez diváků je zajímavý, možná už to bylo z doby, kdy byla hra u nás zakázaná. Velká škoda pro Libíčka, v povědomí je tak pouze jako herec malých rolí. Stejně jako Lubomír Kostelka, který měl zase smůlu, že Juráčkův film Případ pro začínajícího kata, kde výjimečně hrál hlavní roli, skončil v trezoru.[5]:[6]: Chápu, proč hra byla po r. 1968 zakázaná, někteří papaláši se v tom mohli vidět, dřív za jakýkoliv náznak ironie, satiry či parodie na poměry byl člověk vděčný, dnes si může každý říkat, co chce, kouzlo zakázaného tím zmizelo.
    Ale řekl bych, že v některých projevech Ubu najdeme i polistopadové politiky, mně tak do značné míry připadal Havel, který si velmi brzy zvykl na prezidentskou funkci a najednou všemu rozuměl, dával knížecí rady ohledně vkusu, morálky, ..., a přitom vzbuzoval jen dojem trapnosti (alespoň u mě).

    OdpovědětVymazat
  9. [7]:Já jí paradoxně snesu spíš jako herečku než zpěvačku.

    OdpovědětVymazat
  10. Roi Ubu je nikdy nehynúci vzor pre Roi Rucola!

    OdpovědětVymazat
  11. On kdokoli u moci se stává tak trochu kralem Ubu

    OdpovědětVymazat
  12. Viděla jsem krále UBU v Šumperském divadle už hodně dávno, nevím ani, kdo ho hrál, ale byl to určitě herec, který tehdy hrál v Šumperku. Přiznávám, že  tak, jak to tady čtu to hrubé nebylo. Spíš vtipné, ironické, ale není to můj šálek kávy. Naše babička by řekla -fantasmagorie . Doufám, že nebudu za úplného primitiva, když se mi mi děj"který je prý pokaždý jinak hraný" a má volnost textu nezamlouvá. Rozbor je dobrý, ukazuje, jak to M.Donutil zahrál, ale nijak mne nemrzí, že jsem na tom nebyla.

    OdpovědětVymazat
  13. [8]: Nevím nic o Havlovi politikovi, ale když vemu jen to nejlepší, co napsal v 60. letech, tak to je na úrovni Tennesseeho Williamse, takže už jen z toho důvodu bych se o něm neodvažoval mluvit ve zlém. :)

    OdpovědětVymazat
  14. Tak tohle mě skutečně pobavilo, díky za tip, do této doby jsem krále Ubu vytrvale ingorovala .

    OdpovědětVymazat
  15. [9]: Na zpěv má alespoň hlas s velkým rozsahem :).[10]: Nechť žije, Jeho Veličenstvo![11]: V obklopení pochlebovačů a obdivných výkřiků asi málokdo se neopije pocitem vlastní geniality :).

    OdpovědětVymazat
  16. [12]: Mně se hrubá, vulgární slova také nelíbí, proto je vytečkovávám, ale karikatura nadutého hlupce byla opravdu zábavná.[13]: Vždy jsem se divil, proč mocní Havlovi příznivci se nesnažili o jeho nominaci na Nobelovu cenu za literaturu, ale navrhovali jej na N. cenu za mír. Tam by to mělo nějaké opodstatnění.
    V politickém působení byl (podle mě) jen patolízalem USA (všechno slepě a hloupě podporoval) a na pádu minulého režimu měl rozhodující zásluhu ne Havel, ale Gorbačov a naštvanost dosud mlčící většiny, která toužila po životní úrovni Rakouska, Německa apod., revoluci spustili studenti, Havel a spol. si ji pak "ukradli" pro sebe.

    OdpovědětVymazat
  17. 16/13 Revoluci spustili ambiciózní jedinci, v té době formálně komunisté Podporováni byli Západem, kterému permanentně chybí noví konzumenti, nová odbytiště a nová naleziště. Zneužiti při tom byli všichni idealisté. Jak studenti, tak běžní občané.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: zapad a vychod spolu soupeříli už od. vtyceni železné opony takříkajíc z podstaty věci.....vzhledem k tomu, že tehdejší studenti jsou dnes podnikateli, vysokymi manažery apod. lze těžko mluvit o nějakém jejich zneužití

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Současní skvěle placení manažeři v kategorii 50-55 let (pokud vůbec byli v roce 1989 studenty) nepatřili a nepatří mezi idealisty

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: namyslim, že by tehdejší studenti  byly na tom dnes špatně, aby se mohli citit "zneužití"..

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)