28. února 2019

New York (7) - Brooklynský most

New York je rozdělen do 5 městských částí (od severu Bronx, Manhattan, Queens, Brooklyn a Staten Island) a kromě Bronxu všechny leží na ostrovech. U Manhattanu je to zřejmé až na podrobnějších mapách se znázorněnou řekou Harlem, oddělující jej od Bronxu.



To s sebou nese nutnost propojení mosty, více než 1 km dlouhých je 12 a se 4176 m je nejdelší Verrazzano-Narrows Bridge (dokončený r. 1964 a pojmenovaný podle italského objevitele Giovanniho da Verrazzano), který spojuje Brooklyn a Staten Island.



Nejvýznamnější částí New Yorku je však Manhattan s charakteristickým shlukem mrakodrapů a největším počtem památek, který je navíc finančním a kulturním centrem (burza; světoznámé galerie, opera, …), ale nabízí i oddech v rozlehlém Central Parku, a proto také 14 mostů vede právě sem, včetně toho nejstaršího, Brooklynského. Mezi největší a nejznámější patří 4 na východě přes East River (Brooklyn Bridge, Manhattan Bridge, Williamsburg Bridge a Queensboro Bridge) a jeden na západě přes řeku Hudson (George Washington Bridge).





Brooklynský most (Brooklyn Bridge) spojuje Dolní Manhattan (Lower Manhattan nebo také Downtown) a Brooklyn a v době uvedení do provozu 24. května 1883 byl největším visutým mostem na světě. Na délku má 1825,4 m, rozpětí středního pole je 486,3 m, výška pilířů nad hladinou vody 84,3 m a šířka 25,9 m.



V technických parametrech byl od té doby mnohokrát překonán, např. proti Golden Gate Bridge, ikoně San Francisca z 30. let minulého století, je téměř o kilometr kratší a také není tak elegantní, pokud tedy lze o půvabu mostů mluvit, ale co se musí uznat, že přes jeho stáří (na rozdíl od mnoha pozdějších konstrukcí) nikdy nevykazoval vážnější problémy s vibracemi. Např. o víc než půlstoletí mladší Tacoma Narrows Bridge z r. 1940 už od prvopočátku při poryvech větru kmital ve vertikálním směru, čímž si vysloužil přezdívku Cválající Gertie (Galloping Gertie), a nakonec se mu to stalo osudným, pouhé 4 měsíce od otevření se zhroutil. Filmový záznam katastrofy se pak stal studijním materiálem pro názorné vysvětlení aeroelastického chvění. Ale Brooklynský most zde stále stojí, přežil i "Dvojčata" a zřejmě tu bude věčně. Projektant jej navrhl tak, aby ocelová nosná lana zvládla šestinásobek předpokládaného zatížení. Když se ukázalo, že jejich kvalita neodpovídá normě, bylo 250 lan přidáno. Tím se zajistila nejméně čtyřnásobná nosnost.




Konstrukci mostu navrhl německý přistěhovalec John Augustus Roebling. Měl už za sebou několik realizací menších mostů v Pensylvánii, Ohiu a Texasu a most v New Yorku měl být jeho životním dílem. Nešťastnou náhodou při stavebním průzkumu r. 1869 mu říční trajekt v doku rozdrtil nohu a projektant 2 týdny poté na infekci tetanu zemřel.

Stavba byla zahájena r. 1870 a ujal se jí Washington Roebling, 32letý syn autora návrhu. A do realizace projektu se posléze zapojila i synova manželka Emily Warren Roeblingová. Znala matematiku a vlastnosti materiálů a přispěla pevnostními výpočty. Celých 11 let také pomáhala při dohledu nad postupem stavebních prací.

Všichni tři jsou zmíněni na pamětní desce na pilíři mostu.



K vytvoření základů pro zapuštění pilířů mostu byly využity kesony, což jsou duté kvádry bez spodní strany, které se zaříznou do dna, voda se z nich vytlačí kompresorem a pak se shora rourou do kesonu spustí dělníci, aby upravili podloží. Nakonec se keson vyplní betonem. Dělníci však při návratu na hladinu trpěli záhadnou kesonovou nemocí a celkem 27 jich na ni zemřelo. Bylo to způsobeno aeroembolií z dekomprese jako u potápěčů, kteří se vynoří příliš rychle.

Most měl však oběti i mezi návštěvníky (nepočítaje v to sebevražedné skokany). Šest dnů po otevření se v davu lidí na mostě roznesla zpráva, že most je přetížen a hrozí jeho zřícení. To způsobilo paniku a 12 lidí bylo ušlapáno. Důvěru si znovu získal, až když místní cirkus na něj vypravil 21 slonů a most zatížení přečkal bez úhony.

Původní jméno Brooklynského mostu bylo East River Bridge podle řeky, kterou překonává, a odlišné bylo i jeho využití. Nejdříve po něm jezdily koňské povozy, pak vlaky, ty nahradily tramvaje a v r. 1950 byl přestavěn na silniční dopravu pro osobní automobily se 3 jednosměrnými pruhy na vnějších stranách a vyvýšený prostřední pruh je vyhrazen pro pěší a cyklisty. Jím také probíhají maratonci na tradiční akci v první listopadovou neděli.




Věže jsou postaveny v novogotickém slohu se špičatými oblouky klenby nad průchody.



Nedaleko na východ od Brooklynského mostu leží Manhattanský most (Manhattan Bridge), rovněž spojující Dolní Manhattan a Brooklyn, jak je patrné z výřezu mapy. Na něj mohou i těžší vozidla, středem vede nadzemní trasa metra a po vnějších stranách jsou pruhy pro chodce a cyklisty.





Při pohledu z odstupu (např. z trajektu, který pluje z Dolního Manhattanu kolem sochy Svobody na Staten Island) se oba mosty překrývají a nevynikne pak ani jeden.




V noci jsou oba mosty osvětleny.



Velmi pěkný záběr z nadhledu je v článku na Wikipedii.

Když přejdeme do Brooklynu, stojí za to se před zpáteční procházkou ještě zdržet v Brooklyn Bridge Parku s pěknými výhledy na zátoku a most.



Najdeme tu i sochu (pro Američany zřejmě významného) starosty ze začátku minulého století.



Blízko Brooklynského mostu na manhattanské straně je nepřehlédnutelnou stavbou 265 m vysoký mrakodrap 8 Spruce Street, obložený na třech stranách různě zohýbanými ocelovými deskami. Je dílem Franka Gehryho, kterého díky Tančícímu domu známe i z Prahy.


Architekt a jeho stavby si však zaslouží samostatný článek.

21 komentářů:

  1. Hm. Město rozkoší.A vrahů. :)

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: ...a strachu! Ale Gehry sam o sebe to vynahradi, oder?

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkně fotky mostu...... Jeden z největších mostu současnosti bude asi ten přes Kercsky pruliv

    OdpovědětVymazat
  4. Mosty jsou pro mne ososbně fascinující stavební díla. Některé vypadají neskonale křehce, a přitom vydrží strašně moc. Pro mne je něco nádherného dálniční most který je postavený ve Francii, Viaduc de Millau. Je to druhý nejvyšší most na světě a byl zařazen do výběru na novodobých 7 divů světa. Anebo Zlatý most ve Vietnamu, jehož pilíře tvoří dvě ohromné ruce.

    OdpovědětVymazat
  5. V pracovně mám cca od roku 1994 nad stolem zasklený plakát s pohledem na podvečerní Brooklynský most. Když jsem plakát kupovala, netušila jsem, že za pár let bude zobrazovat už jen vzpomínku na WTC. Dvojčata dotvářela harmonicky panorama města:
    https://archive.ledfrog.com/content/images/2009/05/38925578xgvywl_ph.jpgMiloši, je úžasné, kde všude jsi byl. Díky tobě si teď aspoň trochu dokážu představit např. atmosféru na pěší zóně Brooklynského mostu. Přešel jsi ho celý pěšky?

    OdpovědětVymazat
  6. Mosty mám rád.
    Jejich konstrukce bývají úchvatné.

    OdpovědětVymazat
  7. Takový usedlý most. Cválající Gertie - to byla jiná káva .

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: V NY jsme byli 11 dnů a říkal jsem si, že alespoň jednou bychom mohli metrem zajet do Bronxu. Jen vystoupit, rozhlédnout se a hned zpátky. Ale pak mě napadlo, co když zločinci číhají už v chodbách podzemní dráhy? A raději jsme to zavrhli.[2]: Gehry stojí za to, je zajímavé, jak různorodé jeho stavby jsou. Tedy kromě budovy Opery v Kodani a podobné v Luzernu.[3]: To ano https://cs.wikipedia.org/wiki/Krymsk%C3%BD_most. Pokud ho Ukrajinci nezboří, jak dávali najevo.
    Kolem 17 km má most Vasco da Gama v Lisabonu a ten je dokonce jen přes řeku (Tejo).[4]: VendyW, díky za zajímavé odkazy, ani jeden neznám, ale dočetl jsem se teď https://cs.wikipedia.org/wiki/Viadukt_Millau, že na tom francouzském se jako architekt podílel Norman Foster, o kterém už zde jeden text mám.

    OdpovědětVymazat
  9. [5]: Syn s manželkou mají také velké panorama NY na stěně v bytě, ale jen v černobílé, což možná působí umělečtěji, ale byt nijak neoživí.
    Přešel a 2-krát, tam a zpět. Bohužel až dodatečně mě napadlo, že jsem měl projít také Manhattanský most, protože odtud musí být pěkný náhled na Brooklynský. Tento záběr mně chybí, z lodi kolem sochy Svobody to bylo dost daleko a oba mosty v zákrytu se proplétají a není to ono.[6]: Díky za pochvalu .[7]: Mosty a mrakodrapy, však také světoví architekti se v obou "disciplínách" rádi předvádějí :).[8]: Musel to být zážitek se jít pohoupat na Gertiem .

    OdpovědětVymazat
  10. Na světě jsou různé mosty. Přiznávám, že mám raději takové ty "pevné" na první pohled. Tedy spíš kamenné, ale z dálky tyto mosty jsou na pohled zajímavější. Zblízka  mi  to tam připadá takové zadrátované a  nějak zvláštně nejisté. Ale díky za popis. Jen mne tak napadlo, kolik Němců v Americe se zapsalo do realizace  různých staveb a strojů, vynálezů, že?

    OdpovědětVymazat
  11. Tvé fotografie svou autentičností, svým osobitým přístupem mají daleko větší hodnotu než ty načinčané, vyvoněné a upravené. Jsou mi lidsky blíž.
    Krásně se s tebou cestuje, já moc to moderní nevyhledávám, protože jsem po stránce architektury trubka, tudíž to patřičně nezhodnotím, ale s tvým průvodním slovem je mi to bližší.
    Ovšem cením, mají tam místy zeleno, což je pro mne jako zemědělce důležité, chystám za pár týdnů do hodně zeleného, budeme v době květinových slavností putovat týden po Madeiře a jejích krásách.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Mosty jsou zajímavé tím, že vedle technické stránky jde o svébytnou architekturu.
    To máš pravdu, na "kupování mozků" jsou Američané mistři. O "podřadné" imigranty zájem nemají, raději postaví zeď, ale špičkoví vědci, umělci, sportovci, …, mají dveře otevřené.[12]: Přesně tak, nechci dokonalé fotografie z internetu, ale vlastní, byť všelijaké (proti Slunci, ve špatných světlených podmínkách, poznamenané levnou technikou a amatérskými schopnostmi).
    Na doplnění stačí odkazy v textu.
    Já nejraději cestuji po velkých městech, protože tam vedle památek bývají také krásné galerie, ale o portugalské Madeiře, španělské Mallorce, Kapverdách (teď ani nevím, komu patří), francouzské Korsice, italské Sardínii, ... také občas uvažuji, ale nakonec to dopadne stejně jako dřív.
    Těším se na tvé květinové články .

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za báječnou exkurzi a prohlídku mostu, který znám jen z filmů, či literatury.

    OdpovědětVymazat
  14. Zajímavá je ta část o opravě pomocí kesonů i o způsobu zatěžkávací zkoušky. Tady se postupně zavírají mosty a jejich opravy jsou zdlouhavé a nákladné. Jaké je stáří mostů, které jsou popisovány v článku?

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Přiznám se, že si na žádné konkrétní dílo nevzpomenu, ale v povědomí jsem ho měl vždy, stejně jako třeba Empire State Building (i když tam hlavně díky King Kongovi).[15]: Draku, v tom odkazu pod mapou https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_bridges_and_tunnels_in_New_York_City jsou uvedeny podrobnosti a všechny mosty, u nichž jsem uvedl jen název, jsou ze začátku minulého století.
    Je vidět, že byly postaveny s nadčasovou rezervou technických parametrů. Zřejmě potřebují obnovovat jen nátěr a jinak drží.

    OdpovědětVymazat
  16. [15]:[16]: Mirku, ne draku.
    Omlouvám se za záměnu, snažím se dělat něco jiného, a tak to pak vypadá.

    OdpovědětVymazat
  17. Je nějaké město či místo na zemi, kde jste ještě s tvou paní nebyli? Co třeba Niagárské vodopády?   Ale vlastně vzpomínám, že i o těch tu byla tvá úúúžasná reportáž že?

    OdpovědětVymazat
  18. [18]: Na rozdíl od tebe jsme nebyli v Jižní Americe . A taky v Austrálii a milionu dalších míst, dokonce jsem ještě nebyl ani v některých našich krajských městech, konkrétně v Hradci Králové a v Jihlavě, a v Plzni jsem byl poprvé před 2-3 roky. O menších místech ani nemluvím.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Japonsko a Lodyn by som isiel furt, opakovane. Ale aj Paris a - povidam povidku pocinajici pismenem "P*! - Plzen, rodisko mojej matky a piva a mojej frajerky - ale hlavne do PRAHY, kam som putoval minimalne raz za rok a stratil poctivost (panenstvo)

    OdpovědětVymazat
  20. Ráda se na mosty dívám a vždycky se zamyslím nad tím, jak ho asi stavěli a jak dlouho :). Teda, ty jsi toho už procestoval! Paráda! :) :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)