31. května 2019

Rýnské vodopády

Rýn patří k největším řekám Evropy, na celkové délce 1238 km protéká šesti zeměmi - pramení v Rétských Alpách na jihovýchodě Švýcarska a po soutoku zdrojnic pokračuje po hranici Švýcarska a Lichtenštejnska a dále Švýcarska a Rakouska, protéká Bodamským jezerem, vytváří hranici Švýcarska a Německa a poté Německa a Francie a nakonec v Holandsku se větví do několika ramen a ústí do Severního moře.

Na rozdíl od mnohem delší Volhy (3531 km) a Dunaje (2848 km) a délkou srovnatelného Labe (1165 km) se může pochlubit zajímavým přírodním divem - Rýnskými vodopády (Rheinfall).

Vodopády leží na severu Švýcarska, poblíž města Neuhausen, mezi kantony Schaffhausen a Curych, a průtokem, který podle roční doby se pohybuje v rozmezí 250 až 700 m3/sec, jsou v Evropě největší. Impozantní jsou i rozměry, na šířku mají 150 m a burácející proud vody padá do hloubky 23 m.

Přístup na vyhlídkové terasy vede přes bránu hradu Laufen v pravé části mapy na informační tabuli.




Z horního náhledu na vodopády je patrná hlavně jejich šířka.




Působivější jsou pohledy z níže položených teras. Uprostřed vodopádu se voda tříští o pilíře kamenné brány. Modrobílá vlajka je symbolem kantonu Curych.






Pod stěnu vodopádu je možné se dostat při vyjížďce lodí. Nabízí se několik tras, jak ukazují plánky z informačních tabulí.




Přístav pro delší trasy 1 a 4 je na druhé straně řeky u hrádku Wörth, kam se dostaneme obchůzkou po mostě nebo lodí po trase 2, spojující oba břehy.



Kamenný most vpravo od Wörthu je funkční, na následujícím snímku je vidět projíždějící vlak.



Z přístavu pod Laufenem je poslední náhled na vodopády.



Při návratu od vody můžeme využít výtah.



Protože vodopády jsou hlavním lákadlem a prohlídky interiéru hradu Laufen by byly na okraji zájmu, byl proto přeměněn na hotel s luxusní restaurací. A restaurace s vyhlídkou je také u Wörthu.
Při naší ranní návštěvě bylo ještě zavřeno.



V těsném sousedství hradu Laufen stojí kostelík.



Ten a výlety lodí jsme si však už odpustili, protože naším dalším a hlavním cílem byl Curych.

16 komentářů:

  1. Nádherná podívaná na vodopády Rýna.
    Já znám jen jeho široké řečiště obklopené vinicemi v Německu.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkné... Viděl jsem v době povodní vodopád, Krka v Chorvatsku, také dobrá podívaná s tristenim vody... Někde jsem četl.ze kdysi srabsti sejkove při prohlídce rýnských vodopádů nechtěli odejít.... byli zvědaví, jak dlouho to vydrží teci

    OdpovědětVymazat
  3. Ha, nebudu za analfabeta všeho druhu, tohle náhodou výjimečně znám . Prvorozený byl minulý rok se školou ve Švýcarsku a nevynechali ani vodopády. Jsou krásný, ale budí respekt.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné, místy skoro hrůzostrašné. Voda vypadala skoro jako kopce sněhu. Kolem docela zajímavé okolí. Díky za výlet. Sotva jsem přečetla zážitky z Itálie od Alenky, pokochala jsem se dalším cestováním.   

    OdpovědětVymazat
  5. Přenádherná podívaná. Voda je v mém životě prvořadý živel, přitahuje mne, vědoma si síly, energie i vyklidnění.
    Asi v tom bude i mé naložení, dané do vínku, ale třeba oheň mne nechává chladnou.
    Děkuji za skvělý tip na výlet, potěšil by mne a dodal by mi do života potřebné vzrušení, ano, tohle bych chtěla moc vidět.

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý vodní proud a ještě lepší výtah!

    OdpovědětVymazat
  7. Vy ste boli v Zürichu?!? Škoda. 50 rokov tu bývam.Neuhausen urobil m.i. naše električky. Drahe hodiny, drahá reštaurácia, výborné ručné zbrane, super kostolný chór, zaujímavé staré mesto, výborné ryby, miesto na výlety s návštevami - no a aj ten vodopád, najmohutnejčí v Europe...Mesto a miesto kam sa oplatí záisť...

    OdpovědětVymazat
  8. Nádherná reportáž.
    Můj známý byl u Niagarských vodopádů. Snil o tom velmi dlouho a když se vrátil unešen nebyl. Prý, srašná zima, vítr a mokro od té vody, která je všude okolo...

    OdpovědětVymazat
  9. Pobavily mne piktogramy na informační tabuli. Na trasu č.1 mají zákaz:
    - senioři (doufejme, že jen ti o holi)
    - psi (byť by byli na vodítku)
    - dámy v lodičkách s jehlovými podpatky
    - mimina (ať už v kočárku nebo v náručí dospělého)
    - lidé na invalidním vozíkuMiloši, tvoje návštěva největších evropských vodopádů mi přijde taková ošizená. Výlet lodí vám (účastníkům zájezdu) měl být dopřán.

    OdpovědětVymazat
  10. [1]: Rýn jsem viděl jen v Kölnu, tam má na šířku asi 400 m.[2]: Tyto neznám, ale ještě někdy zařádím vodopády Kravica v Bosně a Hercegovině, ty jsou také velmi pěkné.
    Upřímně řečeno, mně také vrtá hlavou, kde se ta voda pořád bere .[3]: Pochopil jsem, "a" a "s" jsou vedle sebe. Ale i s tím překlepem to dávalo smysluplný význam .

    OdpovědětVymazat
  11. [4]: Ty není možné vynechat :).
    My jsme je však viděli snad až při páté cestě do Švýcarska.[5]: Mě také zaujal, že je stylově kamenný, aby se hodil k hradu.[6]: Pěkný postřeh, nebo také našlehaný bílek :).[7]: Oheň děsí, u vody je pořád ještě naděje, že by se z ní dalo vyplavat. Ale v tomhle vodním mlýnu by nás ale určitě semlela.
    Nechápu však, jak můžou zahynout lidé při havárii výletní lodi pár metrů od břehu.

    OdpovědětVymazat
  12. [8]: Jsi stejný fajnšmekr jako TlusŤjoch :).[9]: Byli, doufal jsem, že tě někde potkám, ale nepovedlo se. My jsme tam ale všeho všudy byli 6 a půl hodiny a z toho dost zabral výlet lodí po jezeře a návštěva Kunsthausu, zbytek pak padl na kostely a procházku centrem.[10]: U Niagarských vodopádů jsem také byl, opravdu ten popis souhlasí, ale prodávají tam za 1 dolar pěknou větru a vodě odolnou (a přitom tenkou) pláštěnku. Ještě dost dlouhou dobu jsem jí používal na turistických výletech, když pršelo.[11]: Ale fotografovat se může, a to je hlavní .
    Ošizené to bylo, ani jsme nepřešli po mostě na druhou stranu. Jenže loďky (v květnu) nejezdí příliš často a času bylo málo (něco kolem jedné hodiny).

    OdpovědětVymazat
  13. Taky bych uvítala fotky z jiného úhlu (já sama bych tedy strašně držkovala, že to nejde) ale musí to být i tak skvělý zážitek, který bych si velmi ráda zažila.

    OdpovědětVymazat
  14. Nádherné fotky! Velká inspirace :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Édouard Manet - sám sebou ve společnosti impresionistů

V druhé polovině 19. století se v umění začal prosazoval svobodomyslný životní styl umělců, jejichž prostředím se staly pařížské bulváry, ka...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)