24. října 2019

Jan Blažej Santini (a UNESCO)

Jan Blažej Santini (1677-1723), jak je vidět z dat narození a úmrtí, ve svém životě rovnoměrně nahlédl do dvou staletí a stejně tak v díle dokázal spojit dva slohy, které se v mnohém jeví protikladné: strohou gotiku a bohatou zdobnost baroka, a dal tak vzniknout novému slohu - barokní gotice.

Narodil se v Praze, ale měl italské předky. Kvůli tělesnému postižení mu nebylo souzeno pokračovat ve fyzicky náročném řemesle v otcově kamenické dílně a jako náhradní uplatnění si zvolil architekturu. Během poměrně krátkého života realizoval kolem 80 staveb a dvě z nich jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, což je i ve světovém měřítku výjimečné, pomineme-li neobvyklé a jednorázové zařazení souboru 17 děl architekta funkcionalismu Le Corbusiera na tento seznam v r. 2016.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Santiniho vrcholné dílo, sem byl zapsán v r. 1994. Kostel byl postaven v letech 1719-1722 v souvislosti s kanonizací Jana Nepomuckého a byl jemu zasvěcen. Obepíná jej zastřešený prstenec dvou zdí ve tvaru deseticípé hvězdy, jehož působivost vynikne z leteckého snímku. Řada jich je na stránce Zelená hora, památka UNESCO.



Santini v pravidelných tvarech využíval i dalších čísel, velmi často čísla pět. Vstup ke kostelu je pěti branami a do ambitů (chodeb v prstenci s klenutým stropem), sloužících poutníkům k úkrytu před nepřízní počasí, je vsazeno pět kaplí s pětiúhelníkovým půdorysem.



Zatímco chodby jsou prosté, kaple jsou vyzdobeny freskami.



Na střechách kaplí byly umístěny sochy pěti ctností Jana Nepomuckého od Řehoře Thenyho, žáka Matyáše Bernarda Brauna. Dochovaly se ale jen tři (Víra, Zdrženlivost a Čistota) a nevýznamnější je socha Víry s dalekohledem namířeným na Polárku.



I po obvodu samotného kostela je pět kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět oválných kaplí.



Oblouky oken a síťová klenba jsou gotické, výzdoba je barokní.




Uvnitř kostela je pět oltářů a hlavní oltář zdobí pět andělů. Tři drží zeměkouli a pět hvězd symbolizuje pět tehdy známých světadílů. Na ní stojí socha sv. Jana Nepomuckého, je rovněž od Řehoře Thenyho.



A ještě dva oltářní výklenky.



Motiv pěti hvězd se v kostele několikrát opakuje, podle legendy král Václav IV. (1361-1619) Jana Nepomuckého, který odmítl sdělit zpovědní tajemství královy manželky Žofie, nechal r. 1393 svrhnout z Karlova mostu do Vltavy a v místě, kde utonul (v jiném výkladu byl předtím mučen a shozen už mrtvý), se objevilo pět hvězd.

Svržení těla Jana Nepomuckého v kostele znázorňuje zlacený reliéf.



Legendu o neprozrazeném zpovědním tajemství měla potvrdit exhumace těla, uloženého v hrobce v Katedrále sv. Víta na Pražském hradě, po více než 300 letech, kdy se v lebce údajně našel neporušený jazyk (ve skutečnosti šlo o krevní sraženinu z mozku). Sytě červená zvětšená napodobenina jazyka je umístěna ve středu kupole o 4 snímky zpět.

Ze Zelené hory je pěkný náhled na někdejší cisterciácký klášter (dnes zámek rodiny Kinských s expozicí děl barokních mistrů z Národní galerie v Praze) ve Žďáru nad Sázavou (je na následujícím snímku vlevo) a rameno řeky. Poblíž něj stojí ještě dvě Santiniho stavby, hospodářské budovy dvoru Lyra (s černými střechami) a dolní hřbitov, a most s barokními sochami (zmenšená obdoba Karlova mostu).




To by však mohlo být námětem samostatného článku.

Druhou Santiniho stavbou na seznamu UNESCO je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, kam byla zapsána r. 1995 společně s Chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Původní kostel Panny Marie cisterciáckého kláštera v Sedlci byl založen kolem r. 1300, během husitských válek se z něj stala ruina a k obnovení se přikročilo až o 400 let později. Zahájil jej stavitel Starého Města pražského Pavel Ignác Bayer, ale r. 1702 byl nahrazen tehdy teprve 25letým Santinim, který katedrále vtiskl výslednou podobu. Dokončena byla r. 1708.




Socha Panny Marie je na vrcholu štítu. Po obou stranách vchodu jsou sochy andělů a mnoho dalších soch je uvnitř. Jejich autorem je Matěj Václav Jäckel.




Santiniho architektonickým příspěvkem je zvláštní samonosná klenba (vzhledem k odlišnosti od tradiční klenby ve tvaru polokoule se pro ni vžil termín "česká placka") a samonosné točité schodiště.

Klenbu kupole ve výšce 28 m zkrášlil freskou Nejsvětější Trojice Jan Jakub Stevens ze Steinfelsu.




Bohužel jsem netušil, že v kostele bylo možné vyjít i do podkroví a připlatit si také návštěvu chrámové klenotnice se "Sedleckou monstrancí", která patří mezi nejcennější náboženské předměty z období gotiky v Evropě, pochází z doby kolem r. 1390 a má být snad nejstarší monstrancí na světě. Bylo tam totiž liduprázdno, zatímco nedaleko odtud u známé sedlecké kostnice se tísnily davy.

Alespoň spodní část schodiště je vidět na následujícím snímku.



V katedrále samozřejmě nemohou chybět varhany.



Jsou zde také cenné obrazy. Následující namaloval Petr Brandl v r. 1728 a jmenuje se Patroni země české s Nejsvětější Trojicí.




V Sedlci byl kdysi i Brandlův největší oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, ale od konce 18. století je v Kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, kam jej zakoupili poté, co shořel původní oltář.

Vánoční stromky a výzdoba v interiéru i pošmourné počasí ve venkovních záběrech jsou připomínkou na dobu návštěvy.



P.S. Výborný článek o sedleckém kostele s mnoha zajímavými informacemi a bohatou fotografickou přílohou (včetně vzácné monstrance a záběrů točitého schodiště a podkroví) napsala Janinka.

21 komentářů:

  1. Teda táto reportáž ma položila. Vrelá vďaka. Super!

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, jo. Janinky článek byl výborný. Ačkoli přes Kutnou Horu jezdíme do Prahy, ještě nikdy jsem nedokopala muže aby tu zastavil a my si trochu město prohlédli. Jednou jsme tu byli kdysi na výletu, navštívili jsme stříbrné doly, sv. Barboru a kostnici. Ale tenhle skvost ne....moc ráda bych si jednou to město prohlédla trochu víc, už proto, že hrálo v dějinách Českého království velice důležitou roli....

    OdpovědětVymazat
  3. Poutní kostel na Zelené hoře a vila Tugendhat jsou mimochodem jediné dvě stavby z českého území, které uvádí i kniha o architekturních stylech, kterou mám od tebe. Santini je pro mě fascinující postavou, obě památky jsem navštívil a měl jsem to potěšení být loni na zajímavé a nesmírně důkladné výstavě o geometrii v jeho díle v domě U Černé Matky Boží. Sice nestuduji Santiniho realizované i nerealizované stavby mnoho let jako autor zmíněné výstavy, ale i mne zaujala Santiniho fascinace číslem pět. Že by nějaké trauma ze školních let?

    OdpovědětVymazat
  4. Jan Blažej Santini Aichel dokázal neuvěřitelné stavby, úplně nejvíc jsem právě obdivoval Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Na střední škole (stavárně), vlastně pak i na VUT Brno jsem o Santinim přednášel, kvůli prezentaci modelu kostela na Zelené Hoře, který jsme s týmem vytvořili pro soutěž a podařilo se nám zvítězit v celostatní soutěži. Takže Zelená Hora je pro mě srdcovka.

    OdpovědětVymazat
  5. Skvostná reportáž.
    V čase malin nezralých jsem v rámci školy v přírodě navštívila, zcela upřímně, jak kdybych nebyla. Vlastně všechny návštěvy kulturní jsem měla za trest. Dnes na to už hledím jinou optikou, uvědomuji si, jaké kulturní dědictví nám předci zanechali a určitě bych si to vychutnala jinak.
    S vánočními stromky má každá ta fotografie sváteční atmosféru. Pěkné.

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkně stavby, potěšily mne hlavně ty že Zelené hory... V Kutné Hoře jsem byl, ale Žďár je pro mne přece jen trochu z ruky..

    OdpovědětVymazat
  7. Asi v r.2007 jsem získala seznam veškerých staveb od Santiniho a od té doby jsem nutila manžela výletovat cíleně po jeho stavbách a moc mě to bavilo.Jsou i jiné zajímavé stavby a památky, ale Santini je pro mne v ČR nej.
    Některé z nich mám i na blogu.
    Dík za tento článek.Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  8. Na Žďársku je vůbec pěkně.
    Kousek odtud žila moje babičky. Tvá fotoreportáž u mne vyvolala příjemné vzpomínky nostalgické....

    OdpovědětVymazat
  9. Spojením baroka a gotiky vznikla krásná architektura a Santini má můj obdiv, zvláště to, že byl tak mladý a dokázal stvořit tak výjimečné dílo. Díky za tento článek u Janinky jsem též byla.

    OdpovědětVymazat
  10. [1]: Díky, Kingu, od odborníka pochvala zvlášť potěší.[2]: Nad tím se musím pousmát, protože v blízkosti Brna jsou dvě významné Santiniho stavby - klášter v Rajhradu a kostel ve Křtinách - a ani jednu jsem nenavštívil. Ve Křtinách jsem nikdy nebyl a klášter v Rajhradu znám jen zpovzdálí od silnice. Ale doufám, že to napravím.
    Článek Janinky je bezvadný, už jsem o Santinim chtěl několikrát začít, ale po přečtení jejího článku mě chuť přecházela. Kromě spousty informací má v něm moc pěkné fotografie a já dost bídné, s kompaktem v interiéru je to úplná beznaděj, teď fotím už téměř výhradně mobilem a je to mnohem lepší.[3]: Já jsem si tu knížku také koupil a hned tam vidím drobnou chybu, Santiniho narození autor posunul o 10 let dopředu.
    S těmi pětkami jsi mě rozesmál. Vlastně i ta "deseticípá hvězda" by se mohla brát jako tuplovaná pětka a protože zdi nejsou rovné, ale zaoblené, zřejmě bříška pětek pronikla i sem.
    Dům U Černé Matky Boží mám z tvého článku v paměti a někdy snad do něj také zajdu, nevěděl jsem, že je přístupný pro veřejnost.

    OdpovědětVymazat
  11. [4]: Ahoj, vůbec jsem netušil, že jsi ještě na Blog.cz zcela nezanevřel :).
    Vybral sis pěkný obor, já jsem kdysi o Stavební fakultě VUT také uvažoval, ale kvůli deskriptivě jsem se neodvážil tam hlásit.[5]: Model je opravdu úžasný a ocenění zasloužené, při těch zaoblených stěnách to musela být extrémně náročná práce.[6]: Přesně tak, dřív jsme návštěvy brali skoro jako povinnost, jen to nějak přežít, a dnes, když přemýšlím, zda by se to dalo zúročit pro blog, je přístup mnohem zodpovědnější .[7]: Nejen Žďár, ale celá Vysočina je pěkná, ale abych se netvářil jako znalec, třeba v Jihlavě, jejím hlavním městě, jsem nikdy nebyl.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: Deskriptiva na střední ještě šla, na výšce to byl předmět, spolu s matikou, proč jsem nedokončil studium . I když jsem stavařinu pár let dělal, tedy z kanceláře projektanta, dostal jsem bohužel většinou obří a složité projekty, díky kterým jsem trávil u pc 20 hodin denně, tak jsem nakonec obor úplně změnil. A teď po 8 letech práce kolem elektra jsem se rozhodl dělat profesionálně to, co mě baví už od dětských let. Tedy akvaristika. Tak uvidíme, jak tohle dopadne .
    Co se blog.cz týče, tak se občas podívám na oblíbené blogy, tedy i tento. Jinak už dělám jen na svých doménách.Díky, no byla to nehorázná fuška, hlavně podle 2D projektů a pohledů bez kótování a to ještě v době, kdy jsem si nemohl překreslit nic do 3D na pc (tehdy jsem to neuměl a nebylo ani moc v čem), to bylo dost o pokusu a omylu. Jediné, co bylo trochu rovné, byl podstavec

    OdpovědětVymazat
  13. [8]: Ten seznam závidím, díval jsem se na tvůj blog a v rubrice Výletování máš opravdu krásné fotografie památek. Díval jsem se hlavně na dovolené, ale ještě ji blíže prozkoumám.[9]: Já mám Vysočinu hodně rád, na turistiku je příjemná a letos v květnu jsme tam zase byli několik dnů a také jsme objevili řadu dalších soch Michala Olšiaka, kdysi jsem o něm měl článek s prvními čtyřmi, ale teď mám "úlovků" mnohonásobně víc a někdy text doplním. Ale to bych měl udělat i s texty o malířích, protože s dalšími návštěvami galerií mám nové fotografie.[10]: Je to obdivuhodné a také to, že Santini si údajně u svých architektonických návrhů vystačil s pouhým kružítkem. Zřejmě mu ale chybělo pravítko, protože všechny tvary má zaoblené :).
    Dnes architekti pracují s 3D modelovacím softwarem a mají vše jednodušší. Ve vizualizacích vše vidí, kdežto dřív si to museli jen představovat. A u kostela na Zelené hoře by se letecký snímek jistě hodil a rozhlednu mu tam také nepostavili.

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Jednu tvou vlastní doménu znám a obdivuju, jak neskutečně velkou návštěvnost máš. Je vidět, že tvůj e-shop je velmi úspěšný.
    Ale nezávidím ti ji, své 3 články měsíčně beru jen jako možnost si utřídit zážitky a lépe si vše udržet v paměti. Nemám v tomto směru žádné ambice.

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Zatím žádný eshop momentálně spuštěný nemám. Jestli myslíš surpanblog, tak to je web informativní pro akvaristy, co chtějí rostlinná akvária. Eshop k tomu momentálně zařizuju pod jinou doménou, kéž by měl alespoň poloviční návštěvnost časem .Tři články měsíčně jsou optimum, hlavně u tebe je to jistota vysoké kvality. Dřív jsem to měl také hlavně jako koníček, ale teď už je to spíš povinnost to dál rozvíjet kvůli tomu množství čtenářů. I když ani už nevím, kdy jsem naposled napsal článek, to budou měsíce. Teď se hlavně věnuju atlasu akvarijních rostlin, kde mám vlastní fotografie a popisuji vlastní zkušenosti u každé rostliny, pro optimální růst: https://akvarijni-rostliny.surpanblog.cz/ A to je neskutečný žrout času.U blog.cz mě štvalo, že jsem svůj web chtěl rozvíjet a nikdy jsem nevěděl , jestli to náhodou neodpískaj. Samozřejmě teď by mi nestačily ani možnosti editace, plno věcí na mém webu už mi programuje kámoš. Ale k tobě se vracím rád, mám tu cca 5 blogu, kam jednou za čas zajdu. Asi i častěji, než na můj starý web na blog.cz

    OdpovědětVymazat
  16. [14]:napiš mi na mail a pošlu ti ten seznam, už jsem jím podarovala Janinku a také jiné mé prominenty... Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  17. Díky za skvělý článek a děkuji za zmínku . Monstranci jsem objevila úplnou náhodou, když jsem fotila vnitřek katedrály. Třeba mí tři chlapi si výklenku a malé místnůstky vůbec nevšimli. Klenotnice byla přístupná volně, žádný příplatek nám neúčtovali.

    OdpovědětVymazat
  18. nádhera!
    tohle je třeba vidět na vlastní oči!
    děkuji za připomínku

    OdpovědětVymazat
  19. [16]: Díky za uznání :).Opravdu je obdivuhodné, jakou oblibu tvůj blog má. Čekal bych, že akvaristika v názvu bude přitahovat jen úzce specializované zájemce.Teď bude napínavé, jak s doménou Blog.cz naloží Kellner, až Novu definitivně získá.[17]: Jiřino, díky moc za seznam, něco znám alespoň podle názvu, ale je tam hodně pro mě nového a objevného.[18]: Tvůj článek je bezvadný a inspirující. Je až s podivem, že takový skvost není v trezoru, nebo za nerozbitým sklem.[19]: Pro tebe jako skvělého fotografa jsou to ideální destinace.

    OdpovědětVymazat
  20. Na poutní kostel na Zelené Hoře jsem se byla letos také poprvé podívat a moc se mi líbila poloha kostela (příhodná k tehdejší době), a moc mě zaujala cestička stoupající postupně ke kostelu výhled a okolí je nádherné a Vaše fotky to vystihli nádherně

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)