Jednou z nejznámějších památek Bruselu je Atomium v parku Heysel Plateau, monumentální, 102 m vysoká zvětšenina molekuly železa podle návrhu Andrého Waterkeyna, s devíti atomy v podobě koulí o průměru 18 m s pláštěm z hliníku, které spojuje 20 chodeb.
Bylo postaveno při příležitosti Světové výstavy Expo 58. Výstava měla značný ohlas také naším přičiněním, velký úspěch zde mělo multimediální představení pražského divadla Laterna magika, zahrnující tanec, pantomimu a stínohru černého divadla, Jiří Šlitr na sebe upozornil hrou na klavír ještě v předsemaforské éře a přivezl si odtud plný skicář kreseb. Ocenění se dočkal i samotný pavilon a jeho vybavení originálním nábytkem. Část se dochovala, oválná budova restaurace byla po skončení výstavy demontována a znovu postavena na Letné. Velkou cenu získalo i sousoší Nový věk (původní název byl Atomový věk) od Vincence Makovského, které dnes stojí před hlavní branou Výstaviště v Brně.
Atomium mělo být rovněž rozebráno, naštěstí k tomu nedošlo. Dnes je pro návštěvníky Bruselu podobným magnetem, jako je Eiffelova věž v Paříži nebo Tower Bridge v Londýně a stejně tak nabízí výhledy na město (celkem ze 6 koulí), pochopitelně nejlepší je z restaurace v horní kouli. Vzhledem k umístění v okrajové části Bruselu jej však překonává výhled z terasy Baziliky (Basilique Nationale de Koekelberg), která se nachází v blízkosti centra.
V středu následujícího snímku je fotbalový stadion Heysel, který do historie vstoupil tragédií v r. 1985. Hostil tehdy finále Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů, kde však již hrají nejen vítězové jednotlivých zemí) mezi Juventusem Turín a FC Liverpool a asi hodinu před zahájením zápasu po útoku anglických rowdies na italské fanoušky se propadla část tribuny, přímo, nebo v následném chaosu ušlapáním přišlo 39 lidí o život a více než 600 bylo zraněno.
Na tento stadion nemají dobré vzpomínky ani čeští fotbalisté, r. 2001 v baráži s Belgií o účast na mistrovství světa po domácí prohře 0:1 stejným poměrem prohráli i na stadionu Heysel a z postupu se radovali Belgičané.
V pozadí další fotografie jsou budovy bruselského Výstaviště.
Interiér Atomia na panelech a obrazovkách dokumentuje historii výstavby. Vedle možnosti využít výtah se nabízí i výstup po schodišti, který v některých místech představuje průchod světelným tunelem.
V sousedství Atomia se nachází Mini-Europe s třemi sty modelů evropských památek.
Na rozdíl od Las Vegas, kde je také mají (a nejen z Evropy) a např. replika Eiffelovy věže je vysoká 60 m, bruselské modely jsou mnohem menší, vůči skutečnosti v poměru 1:25.
Ve velkém počtu modelů jsou i mnohé památky z mně cizích belgických, holandských a německých měst (např. Lübecku). Z následující koláže znám jen Wieskirche vpravo dole.
Ale samozřejmě zde nemohou chybět Westminster Abbey v Londýně, Eiffelova věž a Vítězný oblouk v Paříži, Braniborská brána v Berlíně, klášter v Melku, Akropolis v Athénách, Grand Place - hlavní náměstí v Bruselu s radnicí a květinovou výzdobou, radnice ve Stockholmu, šikmá věž v Pise, Széchenyiho lázně v Budapešti.
A konečně i odtud je dobře vidět Atomium.
Nenáročnou procházkou se od Atomia dostaneme ke Královskému paláci, ale to je již na jiný článek.
fantasticka a fascinujuca reportaz - halt ako vzdy!
OdpovědětVymazatPřed Atomiem nás kdysi fotili a pak se nám snažili přidat předražené fotky s Polaroidu... Ale to přeřazení asi plynul s toho, že malokfo kupoval... tak trochu začarovaný kruh.. Na miniatury se pamatuji jen slabé, asi mne zas tak nezaujal.. Zajímavé je, že naše napodobenina Eifelovky já stejně vysoká jako miniatura v Las Vegas, naštěstí je ale na 135 metrů vysokém přírodním podstavci Petříně..
OdpovědětVymazatKrásná stavba, a i uvnitř to je hodně futuristické. Ze zmenšenin jsem navštívila Melk a Braniborskou bránu.
OdpovědětVymazatČím vyšší společnost, tím vyšší koule .V těchhle místech jsem ještě nikdy nebyl, ale estetiku "bruselu" končících 50.let mám rád, ostatně pro československou realitu mělo tohle období po stalinistické etapě možná větší význam než tomu bylo v místech původu. Měl jsem třeba možnost nakouknout do úžasné Residence EXPO na pražském sídlišti Invalidovna, která je spolu s pavilónem na Letné (dnes už bohužel nikoli restaurací) moc pěkným dobovým otiskem v různorodé architektonické tváři Prahy.
OdpovědětVymazatNáramná stavba. Hlavně, když si člověk uvědomí, kdy byla vytvořena.
OdpovědětVymazatA ocenění získal na EXPU 58 i český fotograf Jan Lukas: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lukas
Jsem si myslela, že už jsi o tom, Miloši, před lety psal, ale Google s operátorem site a slovem Atomium říká, že ne... Kde jsem to jen vzala? Déjà vu?
OdpovědětVymazatKrásná vycházka. Výtahem bych tam jela, ale po schodech už asi ne, ačkoliv vypadají lákavě. Moc děkuji za hezký výlet. Mám miniatury ráda, lépe se prohlíží. Je dobře, že to Atomium nechali. Měli jsme, máme šikovné lidi a ve světě možná o nich víc vědí, než lidé tady.
OdpovědětVymazatVždy, když vyjdeš s nějakou zajímavou reportáží, okamžitě mi dojde, kolik je na světě míst, která svými cestami člověk neobsáhne. A třeba jsou i za rohem.Miloši, dodatečně vše nejlepší ke svátku, ať se ti stále daří nás mile překvapovat svými inspirativními cestami, pevné zdraví, štěstí a pohodu. A ... šťastné návraty
OdpovědětVymazat[1]: Díky za lichotku .[2]: S tím předražováním je to přesně tak, při východu člověk vidí velké tablo, kde je i jeho fotografie, ale tipoval bych, že si fotku koupí jeden z 20 a při velkém odpadu kupující vlastně platí i za ostatní.[3]: Zrovna Melk ti závidím, viděli jsme ho jen zvenku, protože už bylo těsně před zavírací dobou a ještě v tu dobu byla jedna z věží skrytá v lešení.[4]: Díky za zajímavou informaci.
OdpovědětVymazatNa stránce k Československému pavilonu na Expu 58 se píše, že byl po skončení výstavy umístěn v parku v Holešovicích, ale r. 1991 byl při velkém požáru zničen.
[5]: Díky za zajímavé doplnění. Klikl jsem na tvůj odkaz a pobavila mě poznámka: "Fotografická reportáž Moskva z roku 1963 byla po vytištění zničena, protože velvyslanec Sovětského svazu ji shledal 'příliš pesimistickou'." [6]: Dorko, nepsal, v Bruselu jsem byl poprvé v loni v létě.
OdpovědětVymazatPodle toho, čím nás z Bruselu krmí, jsem k němu měl dost velkou antipatii, ale nelituji, že jsem ji překonal, myslím tedy z pohledu turisty :).[7]: A hlavně tehdy, pokud úspěšný člověk emigroval, v tom okamžiku byl pro sdělovací prostředky mrtvý. A bylo to až úsměvné, když po emigraci Waldemara Matušky z reprízovaného seriálu Chalupáři "vyzmizíkovali" titulní píseň o orchestrionu.[8]: Díky za přání, Simono.
Ta krásná místa "za rohem" si považuju čím dál víc, tím myslím i přímo u nás doma.
Škoda jen, že život nám umožní z nich poznat jen malou část.
[9]: Restauraci mimochodem k likvidaci moc nechybělo. Pro mě byla letenská "bruselská" restaurace za studií symbolem přepychu, ale když jsem pak viděl, jak se v 90. letech postupně rozpadala, bylo mi to moc líto. Naštěstí se povedlo ji zachránit, byť aktuálně pro úplně jiný účel.
OdpovědětVymazat[11]: Na Expo vraj navštivil tú našu reštauráciu aj belgický kráľ a chcel tie povestné pražské párky. Servirovali mu ich so zlatým príborom, ktorý on odmietol so slovami, že on vie, že párky sa jedia rukou...nebol som pri tom, ale tak sa to traduje...
OdpovědětVymazat[11]: Kdysi jsem dávno jsem u ní také byl, ale chuť jsem si nechal zajít :). A teď tam prý jsou kanceláře.[12]: Zlaté příbory a párky je vtipná kombinace. Čekal bych kačenu vypečenou do zlatova, nadívaná holoubátka, vybrané pití :). Král ukázal, že se umí přiblížit "obyčejnému lidu".
OdpovědětVymazatAtomium je velmi zajímavé a moc ráda bych se do něj někdy podívala, uvnitř to vypadá skoro jako kulisa ke sci-fi filmu. Co mi ale učarovalo jsou ty modely evropských památek. Tam bych asi chvilku vydržela, zvlášť kdybych měla foťák.
OdpovědětVymazatO návštěvě takových míst si mohu asi jenom zatím nechat zdát.
OdpovědětVymazatTy mini stavby vypadají tedy skvěle :)
Ty chodby Antonia jsou úžasné, jako v nějaké kosmické lodi!
OdpovědětVymazat