28. června 2021

Skotsko-Anglie – gentlemanský rozchod či rozvod „po italsku“?

Nedávné 80. narozeniny Václava Klause měly ohlas v řadě rozhovorů s oslavencem a komentářích hodnotících jeho činy a vklad do polistopadového vývoje ve funkcích ministra financí, premiéra, předsedy Poslanecké sněmovny a prezidenta, zejména privatizaci, přechod k tržnímu hospodářství, založení politické strany s jasným ideovým ukotvením, opoziční smlouvu, amnestii, ale jeho podíl na rozdělení Československa byl většinou opomenut.  

Dříve narození si vzpomenou na dlouhá a neproduktivní vyjednávání „pravdoláskařů“ (Havel, Pithart, …) s představiteli Slováků, nespokojených s pragocentrismem, a nápady vyjít jim vstříc přejmenováním státu vložením pomlčky a za ní velkého „S“, zatímco Václav Klaus se slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem rozřešili problém Kolumbova vejce velmi snadno a rychle při setkání v brněnské vile Tugenhat. Slováci jsou spokojení, mají svou hvězdičku na vlajce EU a přátelské vztahy Čechů a Slováků jsou snad ještě vřelejší než dřív, nikdo si nemůže stěžovat, že na druhého doplácí.    

Takový poklidný „rozvod“ je výjimečný, Sovětský svaz se nejdříve přeměnil na Společenství nezávislých států, poté na samostatné republiky a napjaté vztahy mnohde přetrvaly (Rusko-Ukrajina, Rusko-Gruzie, Pobaltí-Rusko, Arménie-Ázerbajdžán), Jugoslávie prošla léty válečných střetů s desítkami tisíc mrtvých, devastací infrastruktury a soudy zločinů proti lidskosti v Haagu, Katalánci usilují o odtržení od Španělska a jejich představitelé jsou vězněni, sílí snahy o vyvázání Skotska ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Přitom Skotsko, stejně jako Wales a Severní Irsko, mají vlastní parlamenty a vlády, samostatně reprezentují v některých sportovních soutěžích (podrobněji viz Čerfův komentář) a např. tři ostrovní týmy, Anglie, Skotsko a Wales, se kvalifikovaly do závěrečné části letošního fotbalového mistrovství Evropy. Mají také vlastní bankovky – skotské libry – těmi se však nedá platit v Anglii (opačně to možné je, při přeplatku anglickou bankovkou nám ale vracejí skotské).  



V r. 2014 britský konzervativní premiér David Cameron vyšel Skotům vstříc a umožnil jim vyhlásit referendum, zda se Skotsko má stát nezávislou zemí. Byl si jist, že pro odtržení Skotska od Spojeného království se většina nenajde a také si ji přálo necelých 45 % voličů (při přibližně 85% účasti). U dalšího referenda, zda má Velká Británie zůstat v EU, se však Cameron přepočítal a většina se navzdory jeho podpoře setrvání v EU vyslovila pro brexit.     



Po brexitu tlak skotských nacionalistů ještě vzrostl, protože na rozdíl od vystoupení ze Spojeného království by v EU chtěli zůstat (resp. do EU znovu vstoupit) a mít na vlajce svou „hvězdičku“ plnohodnotného státu jako Slováci. V úsilí o samostatnost je také inspiruje příklad Irska, které ji získalo v r. 1921, a přestože část irské provincie Ulster jako Severní Irsko zůstala součástí Spojeného království, Irsku to nijak neublížilo a z chudé země se vypracovalo mezi nejbohatší.    

Současný konzervativní premiér britské vlády Boris Johnson nechce riskovat a snahy o vyhlášení druhého skotského referenda blokuje, Skotové se zatím zdržují neústavní cesty a rozvodu „po italsku“. A v této patové situaci jsou obě strany „zakopány“. 



Jak to na hranici Anglie a Skotska vypadá, jsme viděli před několika lety. Nikde žádné závory, jen cedule, krámek s občerstvením a návštěvníkům z Anglie na přivítanou zahraje nefalšovaný skotský dudák v sukni. Ale kdo ví, zda to tak zůstane.



12 komentářů:

  1. Pro zlé se na dobré rychle zapomíná. Ale je pravdou, že onen náš rozchod se Slovenskem tak jak proběhl se musí Klausovi opravdu jako málo z věcí přičíst k dobru. I když oproti Irsku, které se opravdu díky EU zbavilo chudoby a hodně si polepšilo, nevím jak moc se to dá říct i o Slovensku jako samostatném státu....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že Klause přes všechny sporné body jeho kariéry docení historie. S jeho věcnými názory většinou souhlasím.
      Slovensku se celkem dařilo, v HDP byli na tom lépe než my, ale s pandemii koronaviru se všechny ukazatele propadly, podobně jako u nás.

      Vymazat
  2. Málokdy si přečtu podobně laděný článek s chutí, díky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, vzhledem k zaměření je vybočující, ale rubrika O všem možném snese všechno :).

      Vymazat
  3. Podobných případů se po světě najde víc, smutné pak jsou dohry vzájemných vztahů prostřednictvím organizací jako ETA a IRA... Někdy nastává doslova absurdní stav, kdy svět bojuje proti Islámskému státu a člen NATO Turecko vojensky zasahuje proti kurdským kmenům,které bojují proti Islamistům. A vzniká tam historická podobnost s dělením Polska ve druhé světové válce. Konečně jsem se dočkali vyjádření od administrativy USA, která počínání Turků proti "menšinám" v minulosti označila za genocidu.Bylo to však udělané velmi fikaně, protože to bylo vztaženo pouze k časovému období Osmanské říše. Jaké má ale to vyhádření z úst představitelů USA váhu v kontextu s vyhlazovací politikou, která byla použita vůči původním obyvatelům jejich země Indiánům? A pak se můžeme rázem přesunout do roviny konfliktů Izrael - Palestina a mohlo by se pokračovat dál a dál... Přeju hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdá se, že Turci by se chtěli k významu někdejší Osmanské říše přiblížit a na Kypru a v Sýrii zkouší, co si mohou dovolit.
      Politika uplácet je, aby zadržovali uprchlíky, je scestná, naopak jim dává do ruky možnosti vydírat.
      Ano, genocida Arménů se svede na bývalou říši.
      A Atatürkovo sekulární pojetí státu vzalo za své a směřují k islamismu.
      A Izrael vedle konfliktu s Palestinou má další se Sýrií, které obsadil Golanské výšiny a odmítá je vrátit, protože by prý z nich jej Sýrie mohla ostřelovat.

      Chtěl jsem také napsat komentář, ale Webnode vyžaduje mít účet na Facebooku, o který nestojím. Tak alespoň zde:
      Věže mají opravdu široké možnosti využití. Např. ve věži v Poličce se narodil Bohuslav Martinů, i když nešlo o hradní věž, ale městkou.

      Vymazat
  4. Když je královna Alžběta ve Skotsku, v sídle Balmoral, každé ráno ji prý v 9 hodin budí dudy. Hudebníci hrají pod jejími okny celých 15 minut a údajně je vždy mezi melodiemi její oblíbený Arrival: https://www.youtube.com/watch?v=RoQDRZP1yvQ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pěknou informaci, melodii znám a neuměl jsem ji zařadit, ale v komentátoři pod videem píší, že jde o skladbu skupiny ABBA, a opravdu tomu tak je: https://www.youtube.com/watch?v=U1DX7eyUfv0.
      Královna evidentně dokáže vnímat dění i mimo rámec úzce vymezených tradic.

      Vymazat
  5. Ach jo, napsal jsem dlouhý a detailní komentář a když jsem ho odeslal, ukázalo se, že jsme právě vjeli do oblasti bez mobilního signálu, takže se komentář rozplynul v éteru. Tak ještě jednou a ne tak podrobně a vymazleně:

    Pokud vím, tradiční rozdělení na více reprezentací (Anglie, Skotsko, Wales...) se týká jen původních britských sportů, tedy hlavně fotbalu, ragby a kriketu (u ragby je to ještě složitější kvůli Irsku, ale tím si to nekomplikujme :-)), ve většině dalších sportů je základní entitou Spojené království.

    Pokud jde o Václava Klause, rozdělení státu je jeho velká zásluha, něco podobného mohl uskutečnit jen pragmatik jeho typu. Z praktického pohledu šlo o skvělé řešení, byť to nic nemění na mém názoru, že šlo o velkou strategickou chybu. Jenže když vládnou emoce, vždy nadělají víc škody než může sebevýznamnější strategická výhoda přinést užitku, bohužel. Jako další velké Klausovo pozitivum vidím jím zaštítěný a prosazený přerod ryze socialistické ekonomiky do prostředí tržního hospodářství, což se nezainteresovaným může ze zpětného pohledu zdát jako lusknutí vládního prstu, ale šlo o velmi komplexní a mnohovrstevnou fundamentální proměnu, která byla bohužel doprovozená spoustou obyčejných i záměrných chyb, podvodů a zlodějin, jak je tomu vždycky, když k tak zásadní proměně dochází. Něco jiného jsou pak kroky Václava Klause v průběhu a především na úplném konci jeho druhého prezidentského mandátu i jeho současné angažmá. Ale těžko se divit, když neblahé osobnostní předpoklady s věkem nevymizí, ale naopak se ještě prohloubí. Předpokládám, že se to bude týkat i nás, tak proč by se to mělo vyhýbat prezidentům :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře, díky za vysvětlení, jak to s reprezentací Skotů a dalších ve sportech je. V textu to upravím s odkazem na tvůj komentář.
      V Klausově současné prezentaci nechápu jeho odmítání očkování, popírání globálního oteplování je asi také zbytečné, na druhé straně ale žádné tragické důsledky (si myslím) z něj neplynou a mnoho lidí, kteří se na něm a dalších ekologických tématech profilují (např. ti z organizace udělující Ropáky), jsou vyslovení fanatici, anebo jak se expresivně říká "ekoteroristé".

      Mně by vůbec nevadilo, kdyby Klaus byl znovu prezidentem. Pochybnost vzbuzuje jen věk, protože by začínal v téměř 82 a končil v 87. Z dnešního pohledu je však v dobré kondici.

      Vymazat
    2. To rozdělení UK na více reprezentací se odvíjí od toho, kdo soutěž organizuje. MS ve fotbale to vlastně není mistrovství států, ale fotbalových svazů.
      V atletice je jenom reprezentace Velké Británie.

      Vymazat
  6. Já bych se zastal ibtech "pravdolaskaru" Z pohledu jara 1990 asi se ani Klausovi, který ovšem byl v pozici ministra financí, nejevilo vhodné hned řešit rozdělení státu,hned poté, co se narodovecke požadavky na Slovensku objevili..Tenkrát ty zkušenosti ještě nebyly a řešení rozdělením pravomoci se mohlo zdát reálné..viz třeba Švýcarsko..Jinak stáří je preze všechno znát, viz jeho stále rigidnejsi postoje..Dříve a pragmatismus někdejšího ministra financí a předsedy vlády je už pryč..

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Proč ani letos nebudu volit

O letošních volbách se stále mluví, jak jsou přelomové, že jde o všechno, o ohrožení demokracie autoritáři a populisty, nebo k světlým zítřk...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)