31. července 2021

Jeseníky (3) - Obří skály, Šerák, Keprník

Z vyvýšeného místa nad obcí Ramzová u turistického rozcestníku Větrolam (785 m n. m.) se pěkně vyjímá hřeben Obřích skal (1088) a vpravo od něj masiv rozložitého kopce Šerák (s vrcholem v nadmořské výšce 1351), na jehož svazích jsme na přelomu tisíciletí získávali lyžařské základy, abychom se na díky kurzům již lyžování způsobilé syny nemuseli dívat jen zespodu, a který byl z většího odstupu i s ještě vyšším Keprníkem (1423) zařazen do přechozího článku v pohledu z Dalimilovy rozhledny.    



Všechna tato místa jsou vděčným cílem turistických výletů. Za nádražím v Ramzové, které se 760 m n. m. bývalo nejvýše položenou stanicí rychlíků v ČR (dnes tam však již rychlík nestaví), přejdeme ke stanici lanovky a těsně za ní zahneme doleva do lesa na zeleně značenou stezku. Mineme přitom sedačky připravené na zimní sezónu, kdy je provoz lanovky mnohem hustší než v létě. 



Kamenitá cesta k Obřím skalám několikrát střídá úseky nahoru a dolů.  



Když se po 1,5 km od lanovky dostaneme k Vražednému potoku (730), jsme v nižším místě než na začátku. 



Vražedný potok protéká Mordovou roklí a morbidní označení pochází z doby třicetileté války, kdy Švédové zde povraždili obyvatele zdejšího panství skrývající se před nimi v lesích.



Další 2 km lesem, nenabízejících žádné výhledy, jsou už jen čekáním, kdy se objeví Obří skály. U rozcestníku Pod Obřími skalami přecházíme na modře značenou stezku.



Konečně jsme u nich.




Výška skal je od 10 do 16 m a podle legendy mají pojmenování podle obrů, kteří se vsadili, kdo z nich hodí dál obrovský kamenný blok. Poražený obr ho pak ve vzteku rozsekl, proto jsou skály odděleny. Nejvyšší z nich vpravo láká ke zdolání. Zájemci si však musí počkat, protože horní plošina je dost malá a bezpečně mohou nahoře sedět jen dva lidé.     

Když na mě přišla řada, již tam seděla žena středního věku a kolem skal pobíhal její partner a fotografoval ji ze všech světových stran. Vylezl jsem za ní, ani nevím jak, stěna je dost strmá, ale nějaké výstupky k uchycení a stoupnutí má. 



Jenže prvotní uspokojení nahoře vystřídaly obavy, jak se dostanu dolů, spouštět se přes hranu horní plošiny otočený zády do prostoru a nevidět dobře kam došlápnout, bylo hodně nepříjemné. Čekal jsem, že paní sleze první a podívám se, kudy se vydá, ale jí se na vrcholu líbilo a vůbec se k tomu neměla.    



Výhledy jsem si vůbec neužil, myslím, že podruhé už tam nepolezu.



Od Obřích skal k turistické chatě na Šeráku (1325) je jen 1 km, ale s převýšením téměř 250 m po kamenité cestě a kořenech stromů.



Na chatě se občerstvíme a pokocháme výhledy.





Vidět je i město Jeseník, na kopci vlevo od něj se rozkládají Priessnitzovy lázně.



Na vrchol Šeráku (1351) cesta nevede, stezka k horní lanovce se stáčí kolem něj, ale zato můžeme pokračovat opačným směrem k ještě vyššímu Keprníku (1423), který je odtud 2 km. Horský chodník nejdříve mírně klesá, meze pokrývají trsy borůvčí.



Vrchol Keprníku tvoří široká skalní plošina, odkud je pěkný kruhový výhled na hřebeny Jeseníků. 







Vidíme odtud nejen sousední vrchol Šeráku, ale i vzdálený Praděd.



Z Keprníku se kilometr vrátíme a pak odbočíme na červeně značenou cestu, která nás přivede na Čerňavu, přestupní stanici lanovky na Šerák. Cesta po kamenech je nepříjemná a zdá se nekonečná, i když je kratší než kolem Obřích skal, ale ani poté nejdeme kolem lanovky a dostáváme se do lesa na druhé straně kopce, až konečně vyjdeme u spodní stanice lanovky v Ramzové. 

Celá okružní trasa má přibližně 16 km (z Ramzové přes Obří skály a Šerák na Keprník 9 km, 1 km zpět a 6 km do Ramzové), převýšení mezi Vražedným potokem (730) a Keprníkem (1423) je 693 m, při „zvlnění“ některých úseků samozřejmě více.

23 komentářů:

  1. Tož pěkné výhledy a zaujme i skalnatá plošina..Celé mi to poněkud připomíná loňský nás výstup na Kelčský Javorník v hostýnských vrších (nahoru, dlouho prudce dolů a opět nahoru ..) Jak jsem napsal Jeseníky znám velmi malo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já naopak Jeseníky vedle Vysokých Tater znám nejvíc a jsem rád, že jsem teď trochu splatil dluh, protože z Vysokých Tater mám už 11 "kapitol" a z Jeseníků donedávna jen jednu.

      Vymazat
  2. Na Šeráku jsem kdysi byla, ale už to je několik let :) Pěkné fotky, nejvíce mě zaujaly Obří skály

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem tam byl nejméně počtvrté, když nepočítám lyžování, vždy to byl oblíbený cíl tras, tentokrát mě překvapilo, že velké skupiny lidí (a to i mladých) dole zahnuly k lanovce a mnohé jsme pak potkali u Obřích skal, kam sešli shora. Zespodu kromě nás šly jen dvě dvojice.

      Vymazat
  3. Nemám slov, jen bych opakovala slova chvály.
    Ale ještě k Rejvízu, to že zde žili Řekové jsme se dozvěděly náhodou, náš třídní byl zanícený milovník přírody a domluvil tehdy besedu s hajným, no a on byl Řek, tak nám vyprávěl, jak se vlastně během občanské války dostal jako dítě do ČSR.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavé je nejen to, že si vybrali Československo, ale tento kout Moravy, kde asi není moc pracovních příležitostí.

      Vymazat
    2. Tož opáčko od skíloše »

      https://www.dotyk.cz/publicistika/jak-cesi-prijali-recke-uprchliky.html

      Bb ;-)

      Vymazat
    3. https://youtu.be/XAO0Fc_xbAg

      Vymazat
    4. Skilosi, díky moc za skvělé odkazy, o řecké migraci k nám jsem neměl tušení. V textu mě zaujalo, že Řekové pocházeli z horských oblastí, proto jim Jeseníky mohly vyhovovat. Zajímavé je také to, že část se sem vypravila z albánského přístavu Durres. V tomto městě, které se v češtině také označuje jako Drač, jsem v rámci jednoho výletu z Černé Hory byl, je velmi pěkné a někdy by si zasloužilo přiblížit i článkem.

      A film je pro mě také objevný, ani jeho název jsem dosud neslyšel. Příležitostně si ho pustím.

      Vymazat
  4. To by byl přímo námět na poklesslou poesii:
    Kochal jsem se vyhlídkou s cizí dámou a neznal cestu zpět😎
    Ale já jednou ve škole jednou opisoval od jedné šprtky a ona to měla špatně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dal jsem se s ní nakonec do řeči, abych oddálil chvíli slézání, nakonec jsme se s oběma potkali ještě na Keprníku.
      To byla smůla, opisování se stejnými chybami je navíc nevysvětlitelné :).

      Vymazat
  5. Taky nemám slov. Tedy skoro.
    To, že považuješ chůzi po kamenenech a kořenech stromů za relax, je pro mne nepochopitelné, ale hrozí ti nanejvýš výron kotníku. Ale to, že riskuješ těžký úraz pádem z cca 16 m vysokých "Obřích skal", je klukovina. A trestuhodná nezodpovědnost. Tebe mrzí, že jsi ve svém věku celkem zdravý?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavé je, že když jsme tam kdysi byli ještě s malými dětmi, měl jsem od choti zákaz na skály lézt a syny k tomu navádět, ale teď neprotestovala, asi si řekla, že už je to jedno :).
      Mě zlákalo to, že tam přede mnou vylezlo asi 6 lidí, neviděl jsem v tom proto žádný velký problém.

      Vymazat
    2. Teď jsem Googlem našel článek o pádu jednoho turisty z Obřích skal, kdybych to četl dřív, asi bych se tam tak nehrnul.
      Odkaz je https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/541215/turista-51-spadl-z-obrich-skal-v-jesenikach-letel-pro-nej-vrtulnik.html

      Vymazat
  6. V Mordové rokli u Vražedného potoka musí být po půlnoci veselo :-). V Jeseníkách jsem pobýval docela často, ale většinou jsem na túry vycházel z Jeseníku, Karlovy Studánky, Koutů nad Desnou nebo z Lázní Lipová. Ramzová tak byla vždy trochu stranou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naše instituce má na Ramzové rekreační chaty, proto jsme nejčastěji byli ubytování právě tady. Kromě toho ještě v Dolní Moravě, v chatě Kurzovní mezi Ovčárnou a Pradědem a 2krát v hotýlku poblíž Lázní Lipová.
      Dost jsme si také přiblížili autem a letos, kdy jsme byli bez něj, jsem byl rozčarován, jak špatné spojení doprava vlakem a autobusem umožňuje. Např. na trase zhruba 30 km byly nutné 2 přestupy a s většími čekacími dobami na přípoje. To pak velmi zúží možnosti výletů na místo ubytování.

      Vymazat
  7. Hezké výhledy do kraje a nachodil jsi dost kilometrů. Náročné jsou asi ta převýšení. Jak to dopadlo s tím sestupem ze skály na kterou jsi se odvážil vylézt. Ze spodního pohledu to vypadá jako vyklan.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dost jsem přemýšlel, zda by nebylo bezpečnější skočit dolů a riskovat zlomeniny nohou, než lézt dolů po skále, uklouznout a zabít se. Ale nakonec se mně podařilo nejhorší usek nahoře překonat, dál už to bylo mnohem snadnější.

      Vymazat
  8. Krásná túra. Kdysi jsem tu byla ještě za éry analogových foťáků. Jo nahoru na skály se leze dobře, ale dolů je to horší, ty výstupky, co tam byly cestou nahoru se někam ztratí. Splynou. A hledat vhodný výstupek pro přitáhnutí rukou cestou nahoru je snazší než hledat nohou vhodnou oporu pro postavení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak říkáš, při šplhání nahoru výstupky k uchycení máme před očima, při slézání jsou pod nohami a když mám navíc brýle, proporce jsou zkresleny.

      Vymazat
  9. Obdivuji velice vaši vytrvalost a nadšení, jsou to krásné výšlapy ale určitě i dost náročné. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Tak, to jsi tomu pobíhajícímu manželovi kolem skal a jeho ženě pokazil snímky ...
    Všechno jsem to projel na kole, prošel pěšky a svezl se lanovkou, protože je to moje domovina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem pochopil, že čeká, až slezu a nebudu překážet. Já jsem zase čekal, jakým způsobem poleze dolů ona, abych to mohl napodobit :).

      Vymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)