23. listopadu 2022

Pravěké šperky a Věstonická venuše v Pavilonu Anthropos v Brně

Po předchozím článku Tutanchamon, jeho hrobka a poklady na výstavě v Brně je i tento věnován archeologickým nálezům, tentokrát ale na území Moravy. Pavilon Anthropos Moravského zemského muzea v Brně od 29. srpna 2022 do 26. února 2023 část prostor vyhradil pro výstavu Nejstarší šperky a ozdoby těla, které doplňuje originál Věstonické venuše, nejcennějšího archeologického nálezu na našem území. 

Věstonická venuše je většinu času uschována v trezoru a na výstavy je zapůjčena jen výjimečně, v poslední dekádě se objevila v r. 2013 v British Museum v Londýně na světově výstavě Ice Age Art – Arrival of the Modern Mind (Umění doby ledové  zrození moderní mysli) a v r. 2019 byla k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Přeprava tohoto pravěkého artefaktu vždy znamená manévry těžkooděnců, podle posledního ocenění amerických znalců z r. 2004 je její hodnota 40 milionů dolarů (přibližně miliarda Kč). A to jde o sošku, která má pouhých 11,5 cm délky, je rozlomená na dva díly, má uražená chodidla, na boku prasklinu a obličej kromě rýhou naznačených očí nezachycuje žádné detaily. Její hodnota je totiž historická, pochází z paleolitu, z období 29 000–25 000 let před naším letopočtem. Nalezena byla v r. 1925 Josefem Seidlem a Emanuelem Daniou (členy archeologického týmu prof. Karla Absolona, známého také objevy jeskyní v Moravském krasu) mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Slovo „venuše“ se v tomto případě píše s malým „v“, protože se jím míní žena a ne jméno. 



Povislá ňadra a vystouplé břicho jsou symbolem mateřství a/nebo těhotenství. 



Materiál, z něhož je soška zhotovena, není jednoznačně určen, Absolon se domníval, že byla vypálena z hlíny s příměsí rozdrcených kostí, bílá zrnka v mikrotomografických snímcích však mohou být jak úlomky kostí, tak i vysrážený vápenec. Destruktivní metody, které by dokázaly materiál určit přesněji, zde nelze použít. 

Na výstavě je i Venuše z Předmostí u Přerova, rytina v klu mamuta, a 4,6 cm velká bezhlavá Petřkovická venuše, spolu s obrázky a podrobným textem dostupné z vložených odkazů. 

V následující koláži pravěkých miniatur jsou Venuše z Pavlova, dvě Petřkovické venuše a stylizovaná Venuše z jeskyně Pekárna.


Soška muže z Brna vyžaduje trochu představivosti.



Z rozpadlých kusů lidských kostí paleolitického stáří z hrobu v Brně byla zrekonstruována plastika (či loutka) muže, označovaného Brněnský šaman.



Je samozřejmé, že Věstonická venuše je hlavním lákadlem výstavy, zajímavé jsou však také starodávné ozdoby. I pravěké ženy se chtěly líbit svým silnějším polovičkám, zajištujícím potravu lovem mamutů a další divoké zvěře. Je ovšem také možné, že mnohé předměty ve skutečnosti neplnily funkci šperků a ozdob, ale měly rituální význam či představovaly talismany.   

A takto vypadaly pravěké čelenky, jehlice, náramek, prsteny, na druhém snímku kostěné perly nejrůznějších tvarů a na třetím (uměle sestavené) náhrdelníky. 





Jako závěsné šperky sloužily i zuby zvířat, ty největší vpravo jsou z medvěda.


A také schránky živočichů (č. 1), jantar (4), rostlinná vlákna a šlachy zvířat (5) a peří, ulita (7) posloužila k roztírání barev.



Na závěr ještě hudební dovětek: skladba Venuše skupiny Synkopy 61, v mládí mé nejoblíbenější. Netradičně ji na text Františka Jemelky složil bubeník Jiří Rybář (dnes známý hlavně z aukcí jako obchodník s obrazy) a až na úvod Michala Poláka (který loni bohužel zemřel na covid) ji také zpívá. 

15 komentářů:

  1. V tomto muzeu už jsem byla strašně dávno a pamatuju si jen mamuta. Děkuji za zajímavé povídání o Venuších. Já jsem, nevzdělanrc, netušila, že jich je víc. Věděla jsem jen o té Věstonické.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem je také neznal, až z výstavy jsem se o nich dozvěděl, bohužel tu Venuši z Předmostí jsem ani nevyfotografoval.

      Vymazat
  2. Tak tu naší jsem neviděla, ale viděla repliku té rakouské Willendorfské u které se zjistilo, že pochází, světe div se, z okolí Věstonic, protože rozbory ukázaly že je ze stejného materiálu jak ta věstonická a který se nikde v Rakousku nenalézá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za zajímavou informaci, našel jsem si ji na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Willendorfsk%C3%A1_venu%C5%A1e. Píší tam ale, že byla objevena u Aggsbachu (v Dolním Rakousku). Každopádně ale Morava byla (a podle mě i je) světově významným centrem :).

      Vymazat
    2. Jo, jo. Ta víska Aggsbach patří k většímu Willensdorfu. Je tam i muzeum kde je ten originál. Jinak je tohle všechno součástí údolí Wachau kudy teče Dunaj. Samozřejmě že Morava má prim co se týče těchto vykopávek

      Vymazat
  3. Zajímavý a poučný článek a zajímavá výstava. Přeji Krásné a pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na výstavu jsme narazili úplnou náhodou, když jsme při procházce šli kolem. Žádnou reklamu jsem v městě neviděl a přitom originál Věstonické venuše je možné vidět jen jednou za "uherský" rok a je docela možné, že do konce výstavy jej ani ukazovat nebudou a nahradí jej kopií.

      Vymazat
    2. Je to pravda. Většinou bývá dopředu zmínka o tom, že bude vystavena. Ona je to přece jen vzácnost a musí se dodržet mnoho podmínek, hlavně teplota vzduchu správná vlhkost a zřejmě i osvětlení. Ono to není zase tak jednoduché, jak bychom si to asi představovali. Přeji krásné dny a další zajímavé články. Budu se těšit.

      Vymazat
  4. Tlusťjoch:
    Takové výstavy mám rád. A fascinují mne počítačové vizualizace, kdy se ze střípků složí celý obraz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Počítačové vizualizace také obdivuji, třeba ty, jak se rozvíjí květy, rostou stavby, stárne člověk, ...

      Vymazat
  5. Ian Dury Žádná anorekticka krása..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná to v té době byl sexuální ideál, přitom žádný silikon :).

      Vymazat
  6. Není někde na výstavě zmíněný i příběh tajemné "druhé věstonické venuše", jejíž příběh je do určité míry analogií k legendárním Rukopisům? https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-muze-byt-vestonicka-venuse-falzum.A220907_101021_p_veda_nef

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za opravdu šokující informace. O druhé venuši na výstavě nic není a ani o pochybnostech o pravosti jedné či obou. Dnes se nedá věřit téměř ničemu. Snad jen ješitnosti Absolona a spol.

      Vymazat
  7. Mám ráda to tajemno kolem archeologických nálezů :).

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Pravěké šperky a Věstonická venuše v Pavilonu Anthropos v Brně

Po předchozím článku Tutanchamon, jeho hrobka a poklady na výstavě v Brně je i tento věnován archeologickým nálezům, tentokrát ale na území...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)