12. listopadu 2022

Tutanchamon, jeho hrobka a poklady na výstavě v Brně

Když 4.11. před 100 lety anglický archeolog Howard Carter po 7 letech hledání v Údolí králů objevil první schod do předsíně pohřební komory Tutanchamona, stanul na prahu největšího archeologického objevu. 

V 19. století objevené královské hrobky byly totiž vykradeny a zůstala jen výzdoba na stěnách pohřebních komor, Carter sám několik odhalil začátkem 20. století a po něm ještě americký archeolog Theodore M. Davis, který pak dospěl k závěru, že žádné další se zde již nenacházejí a nemá smysl v archeologickém zkoumání na tomto místě pokračovat. S touto hypotézou se však nesmířil lord George Herbert Carnarvon, získal povolení k vykopávkách a pověřil jimi právě Howarda Cartera. 

Podle konspiračních teorií skutečnou motivací lorda a archeologa bylo budoucí nálezy tajně vyvézt a zpeněžit. V článku S objevem Tutanchamonovy hrobky to bylo jinak. Skutečnou pravdu prozradil prsten se píše: „Předpokládá se, že hrobku, kterou důmyslně vykradli, připravili až o 80 % veškerého bohatství, znovu zazdili, omítli a dokonce vykopali novou přístupovou cestu. Pak velkolepě oznámili svůj objev. Když však lord Carnarvon roku 1923 zemřel, zůstal v jeho pozůstalosti také prsten se jménem Tutanchamona. Tím se však Carnarvon chlubil dávno předtím, než byla hrobka oficiálně objevena. Prsten tak prozradil skutečnou pravdu.“   

Sporné jsou i dohady o životě a smrti Tutanchamona, nejčastěji se uvádí, že vládl v době 18. dynastie v letech 1333 až 1323 před n. l., od svých 9 do 19 (nebo 18) let, příčina smrti je ale nejistá, podle různých pramenů zemřel na malárii, na zánětlivé zranění kolena po pádu z vozu, prý mohl být i zavražděn. Stejně tak se spekuluje, zda byl významným panovníkem a válečníkem či jeho úspěchy si přisvojili následovníci, a tím se jeho význam upozadil, případně byl nedůležitou postavou, za niž ve skutečnosti vládl poručník, z toho se pak odvozuje, že vykradené hrobky jiných faraonů mohly být mnohem honosnější.      

Ať to bylo jakkoliv, předměty z Tutanchamonovy hrobky jsou nevyčíslitelné hodnoty a originály byly jen výjimečně a v malém počtu několika desítek kusů zapůjčeny do zahraničí, většina je k vidění jen v Egyptském muzeu v Káhiře (mluví se o přemístění do nově budovaného Velkého egyptského muzea blízko pyramid v Gíze) a za freskami hrobky je nutné se vydat do Údolí králů u Luxoru, asi 700 km od Káhiry.  

Obojí jsem viděl, proto výstava replik Tutanchamonovy hrobky v Brně na přelomu let 2008-2009 a v r. 2013 v Praze mě k návštěvě nepřesvědčila, od 26. dubna 2022 je pod názvem Tutanchamon – jeho hrobka a poklady v Brně znovu (nově prodloužena až do 8. ledna 2023) a tentokrát jsme už neodolali. 

Věrnost přibližně 900 replik artefaktů i stěn s malbami je neuvěřitelná, kolekce tak úspěšně putuje po celém světě a za návštěvu rozhodně stojí, zvlášť když je zde (na rozdíl od předloňské výstavy Poklad Inků, kde však byly originální zlaté artefakty) povoleno fotografovat. 

Válečný vůz, který se panovníkovi měl stát osudným, je společně se štíty na prvním snímku.



V koláži následuje Tutanchamonův trůn se stupínkem na podložení noh.



Hrobka faraona byla vybavena k posmrtnému životu, měl zde i jídlo a pití, přenosnou skříňku na cennosti s bohem mrtvých Anupem v podobě šakala, za nímž je posvátná kráva, a k tomu bohatě zdobený „nábytek“.





Na panelu s náhledem do sarkofágu (schránky k uložení rakve) je původní Carterova kresba.



Sošky krále s korunami egyptských zemí zobrazují Tutanchamona v dětském věku.



Soška boha Menkerera vyzdvihuje krále na nebesa, symbolizující královskou moc, a kobra ochranu hrobky.


Tutanchamon měl v hrobce několik rakví různých velikostí. 



Na následujícím snímku je vnitřní rakev s Tutanchamonovou mumií. 



Hlavu mumie překrývala posmrtná maska z 11 kg zlata, považovaná za nejcennější část pokladu. Na čele masky vedle kobry je hlava supa, další ze symbolů ochrany pohřbených faraonů. 




Na brněnskou výstavu byl zapůjčen i jeden staroegyptský originál, a sice horní rakev princezny Hereret z Městského muzea v Moravské Třebové, kterou z cesty kolem světa v r. 1912 přivezl a muzeu věnoval mecenáš Ludwig V. Holzmaister.



Reprodukce maleb jsou na výstavě nasvíceny jen spoře, snad alespoň základní představu dá následující koláž.



Na závěr doplním, že fotografii originálu posmrtné masky a rakve Tutanchamona v Egyptském muzeu v Káhiře jsem zařadil do dřívějšího článku Káhira, Memphis a Sakkara - lesk a bída Egypta a Údolí králů přiblížím někdy „příště“.   

P.S. Čtvrtý listopad (před 11 lety) je spojen ještě s jednou světodějnou událostí, tehdy jsem si založil blog.

13 komentářů:

  1. Na National Geographic teď začíná dokumentární série o objevení hrobky. Na netu jsem viděla video, kde vědci zrekonstruovali pravou podobu Tutanchamóna. Byl tedy pěkně šeredný, díky incestnímu vztahu rodičů i tělesně postižený takže zemřít mohl i čistě ze zdravotních důvodů. Opravdu nebyl v rámci dějin Egypta moc důležitým vládcem protože měl nejdřív poručníka a když začal vládnout sám, moc toho nestihnul protože hned zemřel. Nesmrtelným se tak nestal díky své vládě ale díky objevu jeho hrobky.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za informaci, se 100letým výročím objevu hrobky se s informacemi roztrhl pytel. Dokumentární film promítají i přímo na výstavě.

      V článku https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/v%C4%9Bda-a-technika/tutanchamon-mohl-b%C3%BDt-kulhaj%C3%ADc%C3%AD-fara%C3%B3n-s-hol%C3%AD-nebo-tak%C3%A9-zdatn%C3%BD-vojev%C5%AFdce/ar-AA13ZtYQ?ocid=entnewsntp&cvid=d9fd90feb8fd462bbf0f2341491c4860 píší o dohadech, že měl "koňskou" nohu (jako Goebbels), podle jiných zjištění to zase nebyla pravda, ale po více než 3000 letech rekonstruovat jeho podobu je diskutabilní. Egyptologům to však dává nepřeberné možnosti dalšího výzkumu :).

      Vymazat
  2. Jak to tak čtu, tak mne o víc mrzí, že vláda zkrouhla peníze našim egyptologům
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-ceska-egyptologie-v-ohrozeni-stanjura-skrtl-vsechny-penize-na-pristi-rok-216828

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Státní truhla je prázdná a hledá se, na kom by se dalo ušetřit. Věda, školství, sociální dávky se nabízí jako první, protože na stíhačky se sáhnout nemůže :(.

      Vymazat
  3. Vždycky jsem si představoval, jaký to musel být asi pocit, když objevitelům došlo, že je nikdo z dávných i novodobých zlodějů nepředběhl a uvnitř komory musí být vše tak, jak to bylo zanecháno v době pohřbu.

    OdpovědětVymazat
  4. No nadhera...Je to okázalejší než jsem si dosud predstavoval...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mě to překvapilo, laik nepozná, že nejde o originály.
      Zvláštní je těch několik rakví - vnějších a vnitřních, jako kdyby se zasouvaly do sebe jako ruské matrjošky.

      Vymazat
  5. Mám moc ráda téma archeologie, obzvláště týká-li se Egypta. Na ČT byl nedávno několikadílný dokument zaměřený právě na archeologii, jeden díl byl věnovaný, mimo jiné, i Tutanchamonovi. Krásná podívaná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na televizi se už hodně let nedívám a bohužel někdy přijdu o zajímavé věci. Snad se to časem najde i na webu. Díky za informaci.

      Vymazat
  6. Jaká by byla asi výbava takového panovnika jako byl např Ramses II. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Krásná a zajímavá výstava. Děkuji za její zprostředkování alespoň pomocí fotografií.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Pravěké šperky a Věstonická venuše v Pavilonu Anthropos v Brně

Po předchozím článku Tutanchamon, jeho hrobka a poklady na výstavě v Brně je i tento věnován archeologickým nálezům, tentokrát ale na území...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)