Tutanchamon, jeho hrobka a poklady na výstavě v Brně

Když 4.11. před 100 lety anglický archeolog Howard Carter po 7 letech hledání v Údolí králů objevil první schod do předsíně pohřební komory Tutanchamona, stanul na prahu největšího archeologického objevu. 

V 19. století objevené královské hrobky byly totiž vykradeny a zůstala jen výzdoba na stěnách pohřebních komor, Carter sám několik odhalil začátkem 20. století a po něm ještě americký archeolog Theodore M. Davis, který pak dospěl k závěru, že žádné další se zde již nenacházejí a nemá smysl v archeologickém zkoumání na tomto místě pokračovat. S touto hypotézou se však nesmířil lord George Herbert Carnarvon, získal povolení k vykopávkách a pověřil jimi právě Howarda Cartera. 

Podle konspiračních teorií skutečnou motivací lorda a archeologa bylo budoucí nálezy tajně vyvézt a zpeněžit. V článku S objevem Tutanchamonovy hrobky to bylo jinak. Skutečnou pravdu prozradil prsten se píše: „Předpokládá se, že hrobku, kterou důmyslně vykradli, připravili až o 80 % veškerého bohatství, znovu zazdili, omítli a dokonce vykopali novou přístupovou cestu. Pak velkolepě oznámili svůj objev. Když však lord Carnarvon roku 1923 zemřel, zůstal v jeho pozůstalosti také prsten se jménem Tutanchamona. Tím se však Carnarvon chlubil dávno předtím, než byla hrobka oficiálně objevena. Prsten tak prozradil skutečnou pravdu.“   

Sporné jsou i dohady o životě a smrti Tutanchamona, nejčastěji se uvádí, že vládl v době 18. dynastie v letech 1333 až 1323 před n. l., od svých 9 do 19 (nebo 18) let, příčina smrti je ale nejistá, podle různých pramenů zemřel na malárii, na zánětlivé zranění kolena po pádu z vozu, prý mohl být i zavražděn. Stejně tak se spekuluje, zda byl významným panovníkem a válečníkem či jeho úspěchy si přisvojili následovníci, a tím se jeho význam upozadil, případně byl nedůležitou postavou, za niž ve skutečnosti vládl poručník, z toho se pak odvozuje, že vykradené hrobky jiných faraonů mohly být mnohem honosnější.      

Ať to bylo jakkoliv, předměty z Tutanchamonovy hrobky jsou nevyčíslitelné hodnoty a originály byly jen výjimečně a v malém počtu několika desítek kusů zapůjčeny do zahraničí, většina je k vidění jen v Egyptském muzeu v Káhiře (mluví se o přemístění do nově budovaného Velkého egyptského muzea blízko pyramid v Gíze) a za freskami hrobky je nutné se vydat do Údolí králů u Luxoru, asi 700 km od Káhiry.  

Obojí jsem viděl, proto výstava replik Tutanchamonovy hrobky v Brně na přelomu let 2008-2009 a v r. 2013 v Praze mě k návštěvě nepřesvědčila, od 26. dubna 2022 je pod názvem Tutanchamon – jeho hrobka a poklady v Brně znovu (nově prodloužena až do 8. ledna 2023) a tentokrát jsme už neodolali. 

Věrnost přibližně 900 replik artefaktů i stěn s malbami je neuvěřitelná, kolekce tak úspěšně putuje po celém světě a za návštěvu rozhodně stojí, zvlášť když je zde (na rozdíl od předloňské výstavy Poklad Inků, kde však byly originální zlaté artefakty) povoleno fotografovat. 

Válečný vůz, který se panovníkovi měl stát osudným, je společně se štíty na prvním snímku.

V koláži následuje Tutanchamonův trůn se stupínkem na podložení noh.

Hrobka faraona byla vybavena k posmrtnému životu, měl zde i jídlo a pití, přenosnou skříňku na cennosti s bohem mrtvých Anupem v podobě šakala, za nímž je posvátná kráva, a k tomu bohatě zdobený „nábytek“.

Na panelu s náhledem do sarkofágu (schránky k uložení rakve) je původní Carterova kresba.

Sošky krále s korunami egyptských zemí zobrazují Tutanchamona v dětském věku.

Soška boha Menkerera vyzdvihuje krále na nebesa, symbolizující královskou moc, a kobra ochranu hrobky.

Tutanchamon měl v hrobce několik rakví různých velikostí. 

Na následujícím snímku je vnitřní rakev s Tutanchamonovou mumií. 

Hlavu mumie překrývala posmrtná maska z 11 kg zlata, považovaná za nejcennější část pokladu. Na čele masky vedle kobry je hlava supa, další ze symbolů ochrany pohřbených faraonů. 

Na brněnskou výstavu byl zapůjčen i jeden staroegyptský originál, a sice horní rakev princezny Hereret z Městského muzea v Moravské Třebové, kterou z cesty kolem světa v r. 1912 přivezl a muzeu věnoval mecenáš Ludwig V. Holzmaister.

Reprodukce maleb jsou na výstavě nasvíceny jen spoře, snad alespoň základní představu dá následující koláž.

Na závěr doplním, že fotografii originálu posmrtné masky a rakve Tutanchamona v Egyptském muzeu v Káhiře jsem zařadil do dřívějšího článku Káhira, Memphis a Sakkara - lesk a bída Egypta a Údolí králů přiblížím někdy „příště“.   

P.S. Čtvrtý listopad (před 11 lety) je spojen ještě s jednou světodějnou událostí, tehdy jsem si založil blog.