30. listopadu 2022

York - historické centrum severní Anglie

York, hlavní město hrabství Yorkshire, ležící na severu Anglie, bylo založeno Římany v r. 71 jako vojenská základna, po nich si jej podrobili Anglosasové a nakonec jej dobyli Vikingové.   

Dnes má přibližně 140 tisíc obyvatel, dvě univerzity, ale protože rozmach průmyslu se významně nedotkl jeho historické části, částečně se zachovaly starověké městské hradby, kostely, středověké úzké dlážděné uličky, viktoriánské cihlové budovy (z 19. století, kdy vládla královna Viktorie (Victoria)) a vše korunuje impozantní katedrála.  

Ve středověku York byl po Londýnu druhým největším městem země a metropolí severní Anglie. Během Anglické občanské války (English Civil War) (1642-1651) mezi parlamentaristy a royalisty (monarchisty) se York stal hlavní baštou krále Karla I. Stuarta (Charles I), když sem z Londýna přestěhoval svůj dvůr. Royalisté však prohráli, Karel I. byl r. 1649 popraven, monarchie byla nahrazena republikou a za vlády vůdce parlamentaristů Olivera Cromwella York své postavení hlavního města Anglie zase ztratil.

I když obraz Karel I. na honu (1635, Musée du Louvre, Paříž) od Antonise van Dycka bude součástí samostatného článku o malíři, zařadím jej i sem pro představu panovníka, kdy z něj ještě vyzařovalo sebevědomí a domníval se, že moc má od Boha a nemůže být sesazen.



Ale vraťme se do Yorku. 

Dobu římské nadvlády připomíná socha císaře Konstantina I. Velikého (Constantine the Great), který od r. 324 až do své smrti v r. 337 vládl celé říši římské, jejíž sídlo přesunul do Byzantionu, nejdříve přejmenovaného na Nový Řím (Nova Roma) a posléze podle sebe na Konstantinopol (Konstantinopolis), dnes Istanbul.



Z původních 63 římských sloupů se zachoval jediný.



Z následujícího snímku by se zdálo, že i z městských hradeb zůstal jen zlomek, městské brány s normanskými oblouky jsou však zachovalé.



Bootham Bar, severní brána do Yorku, nahradila dřívější římskou bránu.



Středověké ulice v centru města jsou nevhodné pro dnešní dopravu, proto je zde provoz v pracovní dobu omezen. Úzké uličky (podle knihy Marka W. Jonese A Walk around the Snickelways of York z r. 1983 souhrnně označované Snickelways) jsou zónami pouze pro pěší. (Významem slova snickel je mlha a/nebo stříkance vody.) 



Nejznámější je The Shambles s obchůdky, butiky a čajovnami, jejíž název pochází ze staršího výrazu pro jatka a masný trh pod širým nebem, kdy se těla jatečných zvířat věšela do ulice na háky zabudované do venkovních zdí domů. Do češtiny se název ulice překládá jako Masné krámy.  



Cihlové domy většinou nejsou omítnuty.



Zateplení tak chybí jak obytným domům, sídlu Armády spásy (Salvation Army), tak i hotelu a bance Barclays.



Dům s bílými štíty je Herbert House, patřil Thomasi Herbertovi z významné rodiny obyvatel Yorku a blízkému příteli krále Karla I.



A ještě dva náhledy do poklidných ulic, Golden Fleece se zavěšeným zlatým beranem je stylovým hotelem.





York má tradici ve výrobě čokolády, místní firma Rowntree's „vynalezla“ i u nás známou čokoládovou tyčinku Kit Kat, od r. 1988 přešla pod švýcarskou firmu Nestlé a ta později výrobu přesunula do levnějšího Polska. Dřívější slávu připomíná budova, kterou lze chápat jako „Muzeum čokolády“ a kde je zajišťována prohlídka s výkladem průvodce.   



Největším magnetem Yorku je gotická katedrála a metropolitní kostel svatého Petra (Cathedral and Metropolitical Church of St Peter in York), zkráceně uváděná také jako katedrála York Minster. Označení minster (v Německu Münster) se zpravidla používá pro kostely srovnatelné významem s katedrálami, často klášterní kostely, kde nesídlil biskup. York však je sídlem arcibiskupa anglikánské církve pro severní Anglii.






Katedrála má délku 175 m a tři věže (dvě v čele a jedna uprostřed delší strany) jsou vysoké 65 m. Stavba byla zahájena r. 1220, ale dokončena až r. 1472. 

Interiér zaujme síťovou klenbou se zlacenými figurálními svorníky.





Proslulá jsou také vitrážová okna, která patří k největším na světě. 



Varhany jsou téměř 200 let staré, vzdálenější záběr je z druhé strany.







Sochy připomínají osobnosti místního významu, jejichž jména (Thomas Musgrave, George Savile, …) nám nic neříkají.



Figurativních artefaktů je zde ale daleko víc, např. králové Anglie od Viléma Dobyvatele (William the Conqueror) po Jindřicha VI. (Henry VI), které v koláži doplňuje reliéf sv. Anny, matky Panny Marie (a spolu se sv. Jáchymem prarodičů Ježíše Krista). 



V katedrále jsou také dva řečnické pulty ve tvaru roztažených křídel orlů, jeden z mosazi a druhý ze dřeva, které symbolizují Boží slovo vznášející se k uším účastníků bohoslužby. Orel současně představuje nejmocnějšího nepřítele hada, zpodobňujícího ďábla. 



V katedrále jako reverend působil otec Lewise Carrolla, autora Alenky v říši divů a za zrcadlem, a spisovatel zde v jednom reliéfu kočky našel inspiraci pro svou Šklíbu.

Na posledním vnějším snímku katedrály byla vidět roseta (okno ve tvaru růžice) a takto vypadá z vnitřní strany.



A před opuštěním kostela si můžeme koupit drobné občerstvení a v jiné sekci suvenýry a tištěné průvodce.



V Yorku je zajímavých pamětihodností více, např. pevnost Clifford’s Tower, radnice (Town Hall), několik muzeí, protékají jím dvě řeky, …, ale to jsme již při krátkém zastavení neviděli, více je možné se dozvědět zde.

25 komentářů:

  1. Úžasné fotografie, nádherná architektura. Děkuji za nádherný článek, díky kterému můžu vidět místa, která jsou pro mě nedostupná. Přeji krásné a pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ze středověkých katedrál se vždy tají dech, nechápu, jak s tehdejší technikou mohli tak gigantické stavby zvládat.

      Vymazat
    2. Viděla jsem kdysi životopisný film: Michelagelo Buonarroti a tam bylo vyobrazeno, že se mnoho věcí dělalo z vysokého lešení a umělci při malbách museli ležet. Muselo to být strašně náročné a vyčerpávající. A co se týká těch staveb s vysokými klenbami, tak obdivuji, jak to dokázali přesně propočítat. Všechny úhly, tak aby to ladilo oku a ještě aby to aby to nespadlo. Dnes postaví most a za rok se začne bortit kvůli špatným propočtům... a to na to mají počítače...

      Vymazat
    3. Film jsem bohužel neviděl, ale četl jsem, že při malbách stropu v Sixtinské kapli Michelangelo ležel. Obdivuhodné je to ve všech směrech, skvostné dílo, jak píšeš, neuvěřitelná přesnost v konstrukci klenby a fakt, že přetrvávají věky.
      Dnes se asi ve výpočtech z úsporných důvodů nepočítá s velkou rezervou. A u výdobytků moderní techniky - aut, počítačů, televizorů, ledniček, ... - se snad přímo počítá s tím, že by měly vydržet tak 5 let a potom by si zákazník měl koupit nový typ :).

      Vymazat
  2. Utasne fotografie, hlsvnevtavkatedrala, to je neco...No stredoveky ba starovekycYork tskto kontrastuje s hypermodernim Novym Yorkem na druhe strane oceanu..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ian Dury potize dcvkladanim

      Vymazat
    2. Pěkný postřeh, větší kontrast než mezi Yorkem a New Yorkem si těžko lze představit.

      Vymazat
    3. S tím vkládáním mám také potíž, když se mně blog jednou za čas odhlásí, protože Google mail nepoužívám a vždy musím hledat, jaké tam vlastně mám heslo.

      Vymazat
  3. Jak slyším York, okamžitě mi naskočí Válka růží která nakonec nepřinesla nic dobrého ani Yorkům ani Lancasterům, ale přivedla k moci Tudorovce. A druhá souvislost s Yorkem, resp. Yorkshirem je James Herriot, který zde začal svou veterinární praxi a díky tomu vznikly ty jeho nádherně čtivé knížky o životě venkovských veterinářů. Jinak moc krásné město, a ty kostely, to je paráda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš přehled, musel jsem si na webu připomenout, kam vlastně tato válka historicky spadá. Ale docela zajímavé je, že York (a postavy s ním spojené, např. Richard Plantagenet z Yorku) byl tak důležitý, protože z dnešního pohledu jde o město velikosti Plzně a ta ani v našich malých poměrech není nijak výjimečná, pominu-li pivo :).
      Herriotovy knížky jsem nečetl, ale pamatuji si, že něco z nich bylo zfilmováno, myslím, že taková díla jsou pro mládež mnohem lepší než akční trháky.

      Vymazat
    2. Byl zfilmovaný první díl série To by se zvěrolékaři stát nemělo. A v loni jsem se dívala na anglický seriál podle jeho knížek. Vždycky jsem říkala že by to měli mít veterináři jako povinnou četbu. Patří vedle Durella, který také velmi čtivě a hlavně s ohromným humorem píše o zvířatech, k mým velmi oblíbeným autorům. Co se týče Války růží, také jsem vloni sledovala seriál Tudorovci i série Bílá princezna, Červená princezna které právě a Španělská princezna které právě mapují celou tu Válku růží i počátek jejího vzniku a důsledek, a četla pár knih na toto téma i životopis Alžběty I.

      Vymazat
    3. Vidím že nesledování TV o dost přicházím. Durella si také pamatuji jen matně.

      Vymazat
  4. Díky za další krásný virtuální výlet :). Dům s bílými štíty vypadá, jako by držel pohromadě silou vůle :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když už má tak 400 let, evidentně vůli má docela silnou :).

      Vymazat
  5. Tlusťjoch:
    Řečnické pulty se nikdy neomrzí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příště se i v našich kostelích zkusím podívat, zda také zde mají podobu orlích křídel. Vůbec si to nevybavuji.

      Vymazat
  6. Brité kostely a kláštery, které byly ušetřeny zničení za Jindřicha VIII. a můžeme je obdivovat i dnes, přinásí neopakovatelný zážitek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Rakousku-Uhersku Josef II. kláštery administrativně zrušil, ale myslím, že k boření staveb nedospěl.

      Vymazat
    2. To je pravda. Kdyby místo nich cirkev stavěla školy, špitály atd. nikdy by je nerušil.

      Vymazat
  7. Tenhle York bez přívlastků je mi na pohled mnohem sympatičtější než jeho moderní zaoceánský jmenovec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, že New York je pro mě zajímavější, na blogu už o něm mám 8 článků a u Yorku s tímto prvním asi končím. Ale je to i tím, že v NY jsme byli 11 dnů.

      Vymazat
  8. Díky za krásný výlet, obrazy staveb, které jsem neviděla a jejichž mohutnost a krásné vypracování obdivuji. Michelangelo Buonaroti byl hlavní postavou knihy, kterou jsem četla a tam jsem si uvědomila, jaká to byla dřina. Když vidím ty stavby kostelů a domů, vidím v nich hlavně práci umělců a dělníků, kteří to stavěli. Je dobře, že se do dnešní doby zachovaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Před monumentálními díly starých mistrů, malířů, sochařů a architektů, můžeme jen v němém úžasu smeknout. U maleb se tomu trochu blíží velká nástěnná díla mexických malířů Rivery, Siqueirose a Orozca, ale ty se nemohou měřit v detailech zpracování.

      Vymazat
  9. Tak tady jsem si u tebe, Miloši, na blogu smlsla! po tolika letech, kdy jsme jeli v r. 1998 na zájezd do Skotska a v Yorku jsme měli celý den na prohlídku pamětihodností si najednou u tebe spoustu věcí připomínám.Ty domy a katedrála a vše, co nám povídali o Válce Růží a hradby, (za ty roky hodně člověk zapomene).Pamatuji si, jak tam paní zalévala kytky visící na lampách ze žebříku.
    Moc ti děkuji za tento článek a fotky Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsme zde měli zastávku při zájezdu do Skotska, v našem případě v r. 2017. Většinou jezdíme (či letíme) sami na jedno místo, odkud obvykle podnikneme nějaký výlet vlakem či autobusem, ale tento zájezd s cestovkou (i když autobusový a jen asi s polovinou nocí v hotelu) byl vynikající a velice bohatý navštívenými místy - Londýn (na cestě tam i zpět), Coventry, York, Edinburgh, hrad Stirling, opatství Melrose a Jedburgh, jezero Loch Ness a hrad Urquhart, technický div Falkirk Wheel, firma na výrobu whiskey.

      V Yorku jsme ale tak dlouho nebyli, když vezmu první a poslední fotografii, uplynuly přibližně 2,5 hodiny.

      O Válkách růží jsem se snažil něco přečíst, ale ta historie je tak propletená, že se v ní nedá vůbec orientovat a stačí k tomu jen článek ve WIkipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lky_r%C5%AF%C5%BE%C3%AD.

      Díky za pochvalu :).

      Vymazat

Aktuální článek

Olympic - 60 let na hudební scéně

Skupina Olympic byla založena v r. 1962 (zpočátku pod názvem Karkulka (KARlínský KULturní KAbaret)) a tehdy hrála jen převzaté skladby, před...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)