Pink Floyd - The Dark Side of the Moon na hvězdárně v Brně

Album The Dark Side of the Moon britské skupiny Pink Floyd bylo vydáno r. 1973 a v hudbě znamenalo přelom. Místo obvyklých LP desek sestavených z písní či instrumentálních skladeb, které neměly žádnou spojitost, představuje monotematicky zaměřené dílo, kde skladby přecházejí plynule jedna v druhou bez přestávky a spojující myšlenkou textu je člověk ztracený v čase a prostoru. I když skladby Eclipse (Zatmění) a The Great Gig in the Sky (Velký nebeský koncert) svými názvy nasvědčují tématu vesmíru, ve skutečnosti o něj nešlo a tma na odvrácené straně Měsíce je metaforou vlivů, které vedou k šílenství (inspirací baskytaristovi a zpěvákovi Rogeru Watersovi byla duševní nemoc dřívějšího člena skupiny Syda Baretta, kterého nahradil kytarista a zpěvák David Gilmour) – peněz, chamtivosti, konfliktů a uvědomění si pomíjivosti života. Albu se dostalo označení první rocková opera a skupina pak na něj o 6 let později navázala dalším projektem The Wall, kde zeď je symbolem mezilidské izolace.

Rockové opery měly velký ohlas i u nás, zvláště u brněnských rockových skupin. Progres 2 v r. 1978 přišli se sci-fi programem Dialog s vesmírem (na desce vyšel r. 1980), monotematické bylo ale i jejich předchozí album Mauglí (1977/1978), následovala Třetí kniha džunglí (1982) a Mozek (1984), Synkopy 61 vydaly Sluneční hodiny (1981) a Křídlení (1983) a Futurum Ostrov Země (1984). Pozadu nezůstal ani pražský Olympic s LP deskami Prázdniny na Zemi (1980), Ulice (1981) a Laboratoř (1984).

The Dark Side of the Moon má letos 50. výročí od vydání a Hvězdárna a planetárium Brno k němu uvádí audiovizuální báseň z dílny společnosti NSC Creative, vytvořenou v součinnosti s žijícími členy Pink Floyd a jejich zvukovými mistry.

Ani zde nebylo povoleno pořizovat fotografie, názornou představu ale dává trailer programu, který hudebně podkresluje část skladby Time, čtvrté na první straně alba.

Vzhledem k volné spojitosti s vesmírem se sem hodí i fotografie několika mlhovin z výstavy na hvězdárně.

Hlavní je ale samozřejmě hudební stránka. Nejdříve však ještě obal alba, ten je také proslulý, zobrazuje lom světla přes hranol, na vnitřní dvojstraně jsou texty skladeb a náznak srdeční činnosti z elektroencefalografu a na zadní straně pokračuje barevné spektrum.

Deska ve skladbě Speak to Me začíná tlukotem srdce, který bubeník Nick Mason simuloval na speciálně upraveném basovém bubnu.

Breathe navzdory optimistickým pasážím „Dýchej, vdechuj vzduch, neboj se zajímat o svět kolem, budeš dlouho žít a vysoko budeš létat“ končí fatalistickým „Řítíš se vstříc blízké smrti.“

On the Run je instrumentálním předělem s atmosférou neklidu a úzkosti, přecházejícímu ve zpívanou skladbu Time, v níž v dlouhém úvodu opět zaznívá tlukot srdce, ale také tikot hodin, zvonění a temné tony. Slova v textu “Odtikávají pomalu všechny ty chvilky, co tvoří nudný den, mrháš a plýtváš časem, ponořen do sebe, … už není vůbec žádný čas nazbyt, plány, co jsi měl, zmizí v nicotě“ tyto pocity pomíjivosti ještě prohlubují. V skladbě je také velmi pěkné Gilmourovo kytarové sólo.  

V The Great Gig in the Sky se pěveckého partu ujala hostující zpěvačka Clare Torry, která se později se skupinou soudila, že skladbu napsala společně s klávesistou Richardem Wrightem, původně zmiňovaného jako jediného autora. Došlo k mimosoudnímu vyrovnání a v novějších reedicích je již její spoluautorství přiznáno. V textu se mluví o smíření se smrtí: „Proč bych se měl bát umírání? Není k tomu důvod, stejně musíš jednou zemřít.“

Money jsou nejhranější skladbou alba, vyšla navíc i na singlu. Cinkot mincí a slova „Peníze, to je síla, sbal ty prachy a začni si užívat. Nové fáro, kaviár, čtyřhvězdičkový sen. … Cestuji se smetánkou v první třídě nejvyšší kvality, ale asi budu ještě potřebovat soukromý tryskáč. … ruce pryč od mého balíku“ jsou vyjádřením poživačného stylu a chamtivosti.

Us and Them je symbolem konfliktů: "’Vpřed!,’  křičel zpředu a celá první řada padla. Pak si generál sedl a na stole si před sebou na mapě přesouval vojáky ze strany na stranu.“

Any Colour You Like je další instrumentální skladbou s pisklavými tóny opět vyvolávajícími úzkost.

Brain Damage je o poškození mozku šílence: „Šílenství je v mé hlavě, vzali jste skalpel a začali měnit, uspořádali jste mě, abych byl příčetný. Zamkli jste dveře a daleko zahodili klíč. 

Je cosi v mé hlavě, ale už není to mé.“ Verš „a když kapela, ve které hraješ, začne hrát jiné melodie" odráží duševní zhroucení exčlena skupiny Syda Barretta. Poslední píseň Eclipse končí slovy: „A vše, co je teď, a vše, co odešlo, a vše, co přichází, a vše pod Sluncem je v dokonalém souladu, ale i to Slunce již zakryl Měsíc. Není žádná odvrácená strana Měsíce, ve skutečnosti je všude temnota.“ A v úplném závěru tlukot srdce slábne, až se úplně zastaví. Konec, smrt.