10. července 2012

Singapur (1), Amsterdam (2) - jak zajistit pořádek

Občas si čtu diskuse na politických serverech, i když politika mě vůbec nebaví a nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany ani svazácké organizace a k volbám nechodím. Dá se tam totiž narazit na "pozoruhodné" názory. Např. někteří (ultra)pravicově zaměření diskutéři neustále nadávají na EU, státní regulace, povinnou školní docházku a povinné očkování považují za znásilňování svobodných občanů, obešli by se i bez armády a policie, protože svého zloděje si přece mohou vlastnoručně zastřelit legálně drženou zbraní. Jakékoliv funkce zajišťované státem považují za socialistický přežitek, který nutně musí vést k zaostávání a úpadku.
Nechci se zde pouštět do polemiky s takovými názory, místo toho uvedu pár postřehů ze Singapuru, kde regulací je na naše poměry až dost a přitom město, resp. městský stát, který se r. 1965 definitivně vymanil z britského koloniálního područí a přestal být i součástí Malajsie, kam poslední 2 roky s několika dřívějšími britskými teritorii patřil, a získal nezávislost, přesto nijak socialisticky nezaostává. Právě naopak, dynamicky se rozvíjí, v ekonomice patří mezi jihoasijské tygry a jeho značkou je absolutní čistota.

Singapur svou rozlohou 633 km2 (zhruba odpovídá čtverci o hraně 25 km) je dost malý, např. naše "největší vesnice" Brno má 230 km2, v Singapuru však žije 5 miliónů obyvatel. Jejich složení je typicky multi-kulti, převažují Číňané (téměř ¾), zbytek tvoří Malajci, Indové, ale potkáme i Araby a Evropany. I když by se podle názvů zdálo, že několik částí města bychom mohli považovat za samostatná osídlení některého z národů (China Town, Little India, Arab Street), kultury se prolínají a na jedné ulici najdeme čínský a indický chrám a také arabskou mešitu. Úředním jazykem je angličtina a také se zde anglicky mluví, což u čínských čtvrtí v jiných městech není pravidlem. Při vysoké hustotě osídlení (a to ještě velkou část rozlohy zabírají parky, za návštěvu rozhodně stojí Chinese Garden, Japanese Garden a ostrov Sentosa) a spleti národů bychom očekávali poněkud orientální poměry, přesto však čistota je nápadná na první pohled.

Přispívá k ní propracovaný systém pokut. Jejich seznam se dá koupit i jako suvenýr, např. na tričku z prvního obrázku. Protože nápisy ve zmenšení asi nebudou čitelné, ve volném překladu je dále uvedu. Výše pokut je v singapurských dolarech, 1 S$ je asi 16,30 Kč.

1. Nepřipásání se (v autě) - 200 S$.
Pro nás nic neobvyklého, horší pro Italy, kteří pásy nesnáší. Kdysi jsem v Itálii na stáncích tržiště viděl trička, na nichž je pás natištěn, řidiči tak mohli vzbudit zdání, že připásáni jsou.

2. Nespláchnutí na záchodě - 100 S$.
Jak se tento prohřešek zjistí? Fotobuňka na příchod a odchod a vyhodnocování stisku splachovacího tlačítka? Kam se tyto informace přenáší a kde je revizor, aby pokuta byla vymahatelná?

3. Dovoz žvýkaček - 1000 S$.
Nic netuše si vezete balíček žvýkaček pro svěží dech, což po 12-hodinovém letu se jistě hodí, a nakonec dopadnete jako pašerák.

4. Převážení durianů ve vlaku a autobusech - 100 S$.
Upřímně řečeno, co je durian, jsem nevěděl, na obrázku je jakási šiška s trny, která trochu připomíná kaštan.

5. Odhození odpadků - 100 S$.
Tento bod je pro čistotu asi stěžejní.

6. Trhání květin (na veřejných záhonech) - 500 S$.
Nic pro zamilované mladíky.

7. Močení ve výtahu - 1000 S$.
Překvapivě nedůsledné. Vůbec se nepočítá s tím, že byste mohli ve výtahu i zvracet nebo dělat ještě něco horšího.

8. Přecházení ulice mimo přechod - 100 S$.
I naši policisté si přilepšují vybíráním těchto pokut.

9. Porušení zákazu kouření - 1000 S$.
Pozoruhodná je výše pokuty, to je přímo diskriminace kuřáků, že?

Předchozí seznam není úplný, např. na nástěnné tabuli v metru bylo vedle 4. a 9. pokuty navíc uvedeno 500 S$ za jezení a pití v metru a 5000 S$ za převážení hořlavých látek. Pokud byste zůstali někde stát s prázdnou nádrží, raději než riskovat jízdu metrem s kanystrem benzínu/nafty a pokutu více než 80 tisíc Kč, si objednejte taxi na letiště a zaleťte si na měsíc na Bali.
Co jsou to duriany, jsem nakonec zjistil v Kuala Lumpur. V Malajsii jsou zřejmě v oblibě, na stáncích je prodávají ve velkém. Jsou o dost větší než kaštany, jeden plod váží více než 1 kg. Ze zvědavosti jsem si jeden koupil, cena 20 MYR/kg, MYR je malajská měnová jednotka ringgit, kurs je asi 6,50 Kč za 1 MYR. Pro srovnání 1 kg malého druhu banánů stojí 3-4 MYR a za 20 MYR lze dostat třeba 2 trička s mrakodrapem Petronas Towers. Duriany jsou velmi tvrdé, prodavač je na požádání velkým sekáčem rozpůlí. Vnitřek má výraznou vůni, skoro jako cibule, v nasládlé žluté pastě jsou tvrdá jádra podobná kaštanům, nevím, co z toho se jí, asi ta pasta, ale je tak nechutná, že jsem durian hodil do prvního odpadkového koše.



Při představě, že by si člověk mohl někde sednout na tuto nevábnou hmotu, se ani nedivím sankcím v Singapuru. V Kuala Lumpur jsem také viděl seznam zákazů, který se poněkud odlišoval od zákazů v Singapuru, např. na hlavním vlakovém nádraží (KL Sentral) měli uveden ještě zákaz žebrání a provozování hudby, podstatným rozdílem ale bylo to, že zákazy nebyly doplněny sazbami pokut. A na nižší míře pořádku to bylo jasně vidět.

Protože nedávno skončilo mistrovství Evropy ve fotbale a já jsem v době konání toho předchozího byl v Amsterdamu, můžu uvést jedno opatření, které také přispívá k pořádku. Holanďané fotbal milují, jejich fotbalisté také patří k nejlepším (letos to však nepotvrdili), a tak všude na náměstích měli velkoplošné obrazovky a davy fanoušků raději než doma s rodinou sledovaly fotbal ve spontánní atmosféře s ostatními fandy. Všichni popíjeli pivo a skandovali při každém náznaku šance. Co však davy fotbalových fandů dovedou, známe i od nás a samozřejmě to vědí i radní v Amsterdamu. Už hodinu před zahájením zápasu (hráli tehdy ve čtvrtfinále s Ruskem a po prodloužení prohráli 1:3) přijížděla na náměstí nákladní auta a autojeřáby sundávaly jakési bloky, jejichž určení mně nebylo jasné. Účel se ozřejmil poměrně záhy a je vidět na poslední fotce.



Mohli bychom ale holandské kolegy zkritizovat za genderovou nevyváženost. Nepřichystali nic pro ženy. Možná však Holanďanky fotbal vůbec nezajímá.

7 komentářů:

  1. To zařízení na posledním obrázku znám dobře z maratónů, občas se používá . Děkuji za výstrahu, na ty žvýkačky si budu muset dát pozor, to by mě fakt nenapadlo. Pokud jde o duriany, snad se udržím .

    OdpovědětVymazat
  2. Tak ty žvýkačky trochu nechápu, proč se nesmí dovážet? A to s tím přecházením mimo přechod je i u nás? Já jen, že jsem několikrát při cestě do školy přecházela mimo přechod a policista stojící u přechodu o kousek dál mě musel vidět. Ta poslední fotka.. Divím se už tomu, že muži vedle sebe dokážou močit někde na veřejných záchodech, ale tyhle jsou teda extra veřejné, brr.

    OdpovědětVymazat
  3. Pod značkou zákazu je skutečně napsáno NO IMPORTING OF CHEWING GUM. FINE $1000.
    Asi je to prevence proti "oblíbenému" přilepování použitých žvýkaček na sedadla MHD, odhazování do záhohů apod. Žvýkačka se ani časem nerozloží a pokud si na ni třeba sedneme, může zničit šaty.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: S tím přechodem je to (myslím) tak, že se nesmí přecházet mimo něj, ale v jeho "blízkosti", kde je plná čára, 150 m od něj přes přerušovanou čáru to asi možné je.

    OdpovědětVymazat
  5. Jé durian. Na ten se zatím chystám (respektive psychicky připravuju).
    Jen bych neřekla, že vůně je jen jako cibule - spíš mi to připomíná starou cibuli, která byla dlouho umístěná vnitř špinavých pánských ponožek a to celé leželo u kadibudky. To je taky důvod, proč jsem zatím durian neochutnala, i když už jsem ho měla v ruce. :)
    S těmi pokutami je to velice zajímavé.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: To je určitě výstižnější, mé seznamování s durianem mělo tak krátké trvání, že už si to vybavuji jen matně.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak mne napadá, jestli by místo složitého hlídání, jestli někdo spláchnul, nebylo lepší, aby se ten záchod po odchodu občana spláchnul sám.
    Jinak s většinou zákazů celkem souhlasím, zejména s tím odhazováním odpadků. Jen by mi vadil ten zákaz kouření.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)