Do předchozího článku Inteligence a znalosti (a 2 otázky na konec) jsem zařadil fotografii velké krychlové hlavy, která vzhledem k tématu naznačovala, že půjde o hlavu nabitou vědomostmi, a přesně v tomto duchu to vyjádřila Gabi, když v prvním odhadu napsala, že asi má něco společného s nějakou univerzitou anebo vědeckou institucí, jako architektka však se svými znalostmi dílo rychle odhalila a doprovodila odkazy ve francouzštině. Bez nich ani Google moc nepomohl, na hledané výrazy "krychlová hlava" nebo "cube head" řešení (alespoň na prvních stránkách výpisu) nenabízí. Důvod je vcelku prostý, autoři tohoto díla, sochař Sacha Sosno a architekt Yves Bayard, jej nazvali La Tête au Carré (The Square Head), tedy Čtvercová hlava, což těžko mohlo někoho napadnout, když čtverec je rovinný útvar a jasně vidíme 3-rozměrné těleso krychli. Hlava se nachází v zahradě Muzea moderního a současného umění (Musée d'Art Moderne et d'Art Contemporain/Museum of Modern and Contemporary Art) v Nice, "hlavním městě" Francouzské riviéry, a je tak jedním z jeho exponátů.
A proč se v realizaci díla spojili sochař a architekt? Hlava i s krkem je totiž budovou. Byla dokončena r. 2002, je 30 m vysoká, má 7 podlaží, 3 v krku a 4 v krychli, hrana krychle měří 15 m. Na snímcích ji vidíme z několika náhledů. Rám budovy je vyroben z hliníku a je pokryt hliníkovou sítí s malými oky tak, že z venku není vidět dovnitř, ale administrativní zaměstnanci místní knihovny, kteří v ní pracují, ven vidí. Samotná knihovna se však nachází v jiné budově.
V Nice se nachází ještě řada dalších muzeí výtvarného umění, dvě z nich jsou věnována dílům jediného malíře - Muzeum Henriho Matisse a Muzeum Marca Chagalla. Muzeum moderního a současného umění je však z nich nejvýznamnější a bylo také zařazeno do knihy 100 nejkrásnějších muzeí světa. Jsou v něm např. zastoupena díla novorealistů Gérarda Deschampse a Yvese Kleina a také nám dobře známého umělce slovenského původu Andyho Warhola, představitele pop-artu.
Další fotografie ukazují (většinou abstraktní) sochy ze zahrady muzea.
Z interiéru muzea mám jen několik záběrů, v sekci již zavedených malířů se myslím ani nesmělo fotografovat a v současném umění se (na rozdíl od Zuzany) bohužel vůbec nevyznám. Co by asi mohly vyjadřovat? Takto pohromadě možná vývoj ženské krásy, jejich zálibu v nakupování "hadříků" a poznámky, že nemají co na sebe. ;) (Omlouvám se za nemístnou poznámku, ženy jsou samozřejmě krásné v každém věku a z čeho bychom měli mít větší radost, než když jim to sluší?) Obrázek v levém dolním rohu, který sem nezapadá, připadá jako výron - myšlenek a třeba i něčeho jiného.
V muzeu byly také vystaveny koláže a plakáty, tak alespoň jeden s pyramidou a Sfingou.
Z Googlu získáme obsáhlý přehled exponátů muzea.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Pěknou sváteční noc a vše nejlepší k jmeninám. Vyskytovat se v prostoru nádherné architektury musí být kouzelné. Nahlédnout do Muzea Marca Chagalla byl vždycky můj sen. Pěkně si den užij a oslav s přáteli.
OdpovědětVymazat[1]: Hanko, díky moc za přání.
OdpovědětVymazatDo Muzea Marca Chagalla můžeš nahlédnout i zde, tam (na rozdíl od Muzea Henri Matisse) se mohlo fotografovat a někdy to využiju v článku. Jednu, z Paříže, jsem už zařadil do článku Father's Day.
Fesacky clanok! (Bol som uz v Google dost blizko tej "Square Head", ale Gabi ma hlat predbehla.)
OdpovědětVymazatMoc pěkný článek, právě si představuji, jaké to asi je v takové budově pracovat . Jižní Francii jsem kdysi sice procestoval, ale Riviéru jsem ponechal stranou, takže - kdoví - možná ještě někdy... To je velká výhoda tvých článků, že se člověk dostane do míst, kam asi vlastníma očima a vlastním dechem nikdy nezavítá .
OdpovědětVymazatDíky za objasnění Miloši.A taky vše nejlepší k jmeninám.
OdpovědětVymazatPěkný článek!
OdpovědětVymazatMiloši, mám sice velké zpoždění, ale i tak ti přeji všechno nejlepší k dnešnímu svátku, ješte mám 20 minut čas! Hanka
OdpovědětVymazatDíky za objasnění záhady "krychlové hlavy". Na pohled by mě vůbec nenapadlo, že jde o budovu. Je to zajímavý nápad, spojit sochařské umění s architektonickým a výsledek vypadá velmi zajímavě. Hlavně mě zaujala ta okna, která bych z venku asi nenašla. No, zase jsem díky tobě o něco maličko chytřejší.
OdpovědětVymazat[5]:[7]: Heleno a Hanko a všichni další, kteří jste se vyjádřili mimo komentáře, díky moc za blahopřání. Mile mě překvapila, protože na jmeniny a narozeniny si často ani sám nevzpomenu.
OdpovědětVymazatTeď, když byl jeden Miloš zvolen prezidentem, asi to bude připomínáno i z médií. Neméně děkuji za komentáře, protože ty článek rozvinou, těším se, že už brzo se budu moci do diskusí a také návštěv vašich blogů více zapojit.
Budova se mi hodně líbí. Akorát mi přide divný, když administrativa je v jiné budově než samotný knihovna....což není v souvislosti s architekturou podstatné a stává se to běžně, je to takovej můj přízemní názor
OdpovědětVymazatTvými články se vždycky prokousávám, vždycky jsou zajímavé, ale jak já jsem se nikdy tímhle směrem cíleně nerzozhlížela a jsem naprostej analfabet, vždycky si uvědomím - tak tímhle směrem by mě nenapadlo jít....tohle navštívit, po tomhle pídit...
[10]: Když jsem četl, že administrativní pracovníci obývají 7-patrovou budovu, také jsem se divil, jenže v každém ze 4 horních pater je vlastně jen jedna trochu větší místnost a v těch třech dolních v krku ani to ne, ta se asi moc využít nedají.
OdpovědětVymazatToto řešení ale známe odedávna i od nás, např. generální ředitelství průmyslových podniků nebo rektoráty vysokých škol, přičemž výrobní kapacity, resp. laboratoře, učebny apod. jsou úplně jinde.
[11]: Já vím, že to není ojedinělé, ale přijde mi to nešikovné, zvlášť, když se staví nová budova....anebo je to naopak "moc šikovné" pro ty, kteří jsou "za větrem."
OdpovědětVymazat[12]: Já to nijak neobhajuji, většinou tato administrativně orientovaná pracoviště mají tendenci bobtnat, ale do této hlavy se toho už moc nevejde.
OdpovědětVymazat