8. června 2013

Čičmany - perníkové chaloupky pod Strážovskými vrchy

Jeden z našich několikadenních turistických výletů zamířil do oblasti Súľovských skal s úchvatnými soutěskami a Strážovských vrchů, které zase nabízí z výšky kolem 1200 m krásné výhledy na zalesněné kopce, na jejichž úpatí jsou vidět louky s pasoucími se ovečkami a rázovité vesničky, kde jezdí trakaře a vládne tam klid, jako bychom se ocitli v čase o pár století zpět a daleko od civilizace.



Oblast spadá do Žilinského kraje a sousedí s Malou Fatrou. Strážovské vrchy mají jméno podle svého nejvyššího kopce Strážov s nadmořskou výškou 1213 m. Stoupání na něj je dost prudké, na krátké trase je třeba zdolat převýšení téměř 600 m. Pod Strážovem leží malebná vesnice Čičmany s nápaditou dřevěnou architekturou, vyzdobenou pestrými ornamenty. Ta má v kraji několikasetletou tradici a domky vypadají jako z pohádky o Perníkové chaloupce. Ornamenty jsou tak husté, že vedle estetické stránky současně chrání dřevo před povětrnostními vlivy a zkrášlen je i můstek přes potok. Stavby zaujaly slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947), představitele secese, který se lidovou architekturou ve svém díle inspiroval.



Původní dřevěná výstavba se bohužel nedochovala, protože v první polovině minulého století padla za oběť požárům. To pak zákonitě vedlo k rozmachu výstavby zděných domů, ale naštěstí se zásluhou projektu Dušana Jurkoviče podařilo postavit řadu domů v původním stylu a jeho význam si nakonec uvědomili i památkáři a od r. 1977 jsou Čičmany památkovou rezervací lidové architektury. Na rozdíl od většiny jiných skanzenů (např. Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm) jsou však Čičmany živým skanzenem, bydlí v nich lidé a jsou volně přístupné. Výjimkou jsou pouze dva objekty, Radenův a Gregorův dům, kde expozice Povážského muzea v Žilině připomíná lidové kroje, pracovní nástroje, lidové zvyky a vybavení bytů roubených domů.



Pro srovnání Jurkovičovy stavby Libušín a Maměnka na Pustevnách v Beskydech (na snímku uprostřed a vpravo) a z dvou pohledů Jurkovičův dům u kolonády v Luhačovicích.



40 komentářů:

  1. Opravdu malebná vesnice. Jen by mě zajímalo,jak se asi žije v takovém domečku

    OdpovědětVymazat
  2. Čičmany jsem poprvé viděla vyfocené na kalendáři to mi bylo asi tak deset jedenác let a děsně se mi líbily. Pořád jsem chtěla malovanej domeček...

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Čičmany leží v podobné nadmořské výšce jako Vysočina (přesně je to 655 m), a tak tam bude asi v zimních měsících hodně chladno. Příliš topit se tam asi nedá, aby domek neshořel.[2]: Já jsem u takových obrázků spíš dostával chuť na perník. [3]: Ano, jen na těch pohádkových domcích trochu ruší pohled na satelity.

    OdpovědětVymazat
  4. Čičmany su moja " srdcovka" aj čo sa pracovných aktivít týka. Nemôžem si tam síce postaviť archit. pomník, ale rada sa vŕtam v tých dreveniciach a snažím sa dokázať, že aj v takom objekte je možné moderné bývanie. Neverili by ste, ale aj vyše 150 r. drevenička sa da nadherne obnoviť a vytvoriť v nej moderné bývanie.
    Prepac, Milos, doplnim tvoje fotky mojimi. Menej kvalitnymi. Fotila som iba malym mobilom. Mozno tam niekto rad zavíta. https://www.facebook.com/gabriela.dovalova/photos#!/gabriela.dovalova/photos?collection_token=100000031186535%3A2305272732%3A5

    OdpovědětVymazat
  5. Do těch obydlených domečků se asi volně nemůže, že? A jak píšeš v komentářích, ty satelity nabourávají představu Perníkové chaloupky.
    Celkem často jezdíme právě do Rožnova p. R. do skanzenu a mě vždycky fascinuje, jak ty chaloupky byly maličké a kolik lidí v nich přitom žilo.

    OdpovědětVymazat
  6. Chaloupky jsou krásné jako z pohádky. Určitě tam budou i stylové hotely jako na Pustevnách.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Gabi, díky, ale já neumím tvé fotky najít, jsem totiž facebookem "nepolíbený". Škoda, že nemáš blog.
    Tvé fotky budou určitě lepší, ty své beru jen jako dokumentární.[6]: Chtěl jsem říci, že Čičmany jsou volně přístupné, ne domy. Na Slovensku je jedna ještě "slavnější" vesnice - Vlkolínec, která je dokonce na seznamu UNESCO, a tam se musí údajně platit i za vstup do obce, ale tu neznám.
    Uvnitř jsme nebyli a z časových důvodů bohužel ani v muzeu. Snad nám Gabi ještě vysvětlí, jak se dostat k jejím fotkám.
    V rožnovském skanzen jsme několikrát byli a na ty skromné podmínky života si také vzpomínám. Dnes jsme vyvedeni z míry, když 2 hodiny neteče voda nebo vypadne elektřina.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]:Hotely s bazénem jako na Pustevnách tam tedy nejsou, jen nějaký penzion, ale podle webu se mohou pochlubit i malým zámkem. Upřímně řečeno, nevím ale, která budova to je, mám "podezření" na jednu, kde je sloupoví na zdi a dřevěné podkroví, ale nejsem si jistý,  proto jsem ji sem raději nedal a ani obrázky z Googlu mně do toho jasno nevnesly http://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1600&bih=738&q=%C4%8Ci%C4%8Dmany&oq=%C4%8Ci%C4%8Dmany&gs_l=img.3..0l2j0i24l8.2204.3657.0.6617.7.6.0.1.1.0.102.588.2j4.6.0...0.0...1ac.1.16.img.eStZETzGxyE, tu budovu se sloupovím tam ani nevidím.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Tak to neviem, ja som skor netovy uzivatel, ale moji FB priatelia- WendyW, Alenka ci King Rucola, mozno budu netovogramotnejsi. Ako sa dostat do niektorej z tych chalupok? Zaklopat, ak budu doma, pozvu vas dalej a poviete im "dobry den." Ziju tam velmi mili, aj ked tvrdohlavi, priami ludia (nepocuvaju ma, robia si po svojom )

    OdpovědětVymazat
  10. [4]: Milos, ja som svoje fotky robila 8. maja tohto roku, okrem penzionu Javorina, ktorý je v prednej časti drevenica a v zadnesj časti je murovaná stavba a ešte na jednom murovanom dome áno, ale na tých drevenickach žiadne satelity nevidím. Dosť ma tá poznámka prekvapila, lebo som si to sama neuvedomila a do Čičmian v poslednom roku chodievam viac ako často. Nie so všetkým, čo ochranári chcú nasilu udržať v pôvodnom stave , súhlasím. Dedina , aj obydlia v nej su živý organizmus. Nemôýme ju zakonzervovať a žiadať od tých ľudí, aby žili v podmienkach ako spred sto rokov. To jednoducho nejde. Škoda, v tých " mojích" aktuálnych fotkach je jedna, na ktorej je vedľa maľovanej dreveničky na stene priľahlej  stodoly volejbalový kôš. ..znak že v dedine sa žije.

    OdpovědětVymazat
  11. Čičmany mám celkom blízko :) A tie chalúpky sú krásne

    OdpovědětVymazat
  12. Pěkná vesnička, zatím jsem ji nenavštívil. Ale krásné staré dřevěnice jsou třeba v zubereckém skanzenu pod Roháči.

    OdpovědětVymazat
  13. Nevěděla jsem, že se můj oblíbený D. Jurkovič inspiroval v Čičmanech. A už vůbec ne to, že je vzkřísil

    OdpovědětVymazat
  14. V Čičmanech, jsou ty roubenkdy dotažené k dokonalosti, líbily by se mi i bez těch malůvek, ale s nimi jsou opravdu  jak z pohádky, je to prostě pastva pro oči.   

    OdpovědětVymazat
  15. Tak veru vaham, zda mam pridat dalsi pochvalu, uz mi to tu zacina pripominat gratulacni ceremonii ( ve fronte).
    Jo, je to pekny, priroda uzasna, drevenice pomalovane, akorat ty grupy barevnych turistu s auty bych nakopala nekam. ;)
    Mejte se tu vsichni pekne!

    OdpovědětVymazat
  16. [11]:Pokud je ten volejbalový koš z proutí, ochranářům by nemusel vadit.
    Satelity tam skutečně jsou - i na těchto fotkách jsou 2 - na domku pod trakařem vlevo a pak ještě v posledním řadě fotek na velké budově vlevo (snímek je však hodně zmenšený, tak to není patrné).[12]:[14]:[16]: Jsou to vymazlené domky, i jméno vesnice je stylové, myslím, že čičmat ve slovenštině znamená mazlit se.[13]: O Zuberci vím jen, že je tam lyžařský areál, ale v Roháčích jsme nikdy nebyli, protože jsme jezdili výhradně do Vysokých Tater. Chtěl bych se tam ale někdy podívat, výškově se od Tater moc neliší. Díky za informaci o skanzenu.[15]: Já jsem to také nevěděl, ale při zjišťování bližších informací o vesnici se o tom dočetl. Jurkoviče ale znám dobře - nejen Pustevny a lázeňské domy v Luhačovicích, ale i křížovou cestu na sv. Hostýně a Štefánikovu mohylu na Bradle. A v Brně byla otevřena k návštěvám jeho vila, ještě jsem tam ale nebyl - pod svícnem největší tma.[17]: Zuzano, zdravím, netrápí vás tam v NYC zase nějaký hurikán?
    Jinak na Pustevnách je to jak na Václaváku a platí to pro celou hřebenovku až na Radhošť.

    OdpovědětVymazat
  17. Ne, my jsme zatim hurikanu a povodni docela prosti. Zda se, ze smula se prenesla spis do Evropy. Vcera a dnes tu bylo krasne letni pocasi jako ze zurnalu.
    Myslite, ze kdyz lidi napisou, ze je stvou blbi turisti s autama, musi to byt podminemo spatnym pocasim?
    Jestli v tech drevenicich skutecne zijou lidi, soustavne okukovani automobilovymi burany, pak je mi jich nesmirne lito.
    Jinak pekny clanecek a vystala jsem si frontu. ;)

    OdpovědětVymazat
  18. No super! Super ale aj to, ze zase nieco, co z mojej byvalej vlasti nepoznam, len z knihy dejin architektury.[10]: Gabi, nikomu sa dobrovolne na FB nechce, urob si blog! Toto je predsa vylozene Tvoja "parketa", oder?

    OdpovědětVymazat
  19. [19]:Ne, turisti a auta nijak s mým dotazem nesouviseli. Jen jsem četl, že do NY (nebo okolí) směřuje hurikán (cyklon?, vichřice?) Andrea.
    My ta místa z textu (kromě Luhačovic na konci) známe z turistických výletů, ale abych se přiznal, jednou jsme si cestu na Praděd v Jeseníkách také zkrátili tím, že jsme vyjeli autem na Hvězdu a parkoviště tam bylo zcela zaplněné.[20]: Mám stejný názor. Gábin blog by byl otevřen pro všechny, mohla by tam psát obsažněji z odborného hlediska než na Facebooku, kde (i když ho blíže neznám) předpokládám, že je určen jen pro zaregistrované přátele a účastníci se na něm spíš jen vybavují.

    OdpovědětVymazat
  20. Páni! Čičmany a Vlkolínec, to jsou krásné, libozvučné názvy. A ty chaloupky jsou opravdu jako z perníku.
    Velmi pěkné, zas jsem o něco světaznalejší.

    OdpovědětVymazat
  21. Pěkná vesnička,neznám,slyším poprvé.
    Na Pustevnách je mi to bližší a že je to tam jak na Václaváku,máš pravdu Miloši. Pustevny jsou moje srdcová záležitost,i když od dob,kdy jsem tam pracovala,se dost změnilo.Slováci jsou více na tradice,možná mladí už tak né.Chodí tam lidé oblečení v krojích?

    OdpovědětVymazat
  22. Omluva za OT:Aha, Milosi, Andrea, v patek bylo neco deste, nic moc. A nebyl to hurikan, ale dozvuky tropicke boure z Floridy.
    Predpovezeno na sezonu je 20 hurikanu, z toho 6 skutecne vaznych a z tech 3 pujdou rovnou na nas. ;)

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Heleno, v krojích jsem tam nikoho neviděl, myslím, že stejně jako u nás (třeba ve Strážnici) kroj využívají jen při lidových slavnostech případně hudebníci zaměření na folklór. Ale lépe by to řekla Gabi, my jsme se tam dlouho nezdržovali.[24]: Zuzano, přeji vám, aby se ty předpovědi nevyplnily.
    Příroda je teď bohužel čím dál nevyzpytatelnější, myslel jsem, že na americkém kontinentu se hurikány objevují jen v Karibiku a nejvýš se dotknou jižního pobřeží.

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: V krojoch tam domorodci bežne nechodia. Iba personál v tamojších penziónoch vás obslúži takto ustrojený a taktiež počas ľudových slávností. Turistov tam majú radi a sú u nich vítaní. Vlastne oni z turistov žijú, nemajú tam veľa iných možností obživy. Ťažšie sa ale životu takejto dediny prispôsobujú chalupári, ktorí si tam kúpia chalúpku strýčka ... a v sobotu im v nej vadí kikiríkanie kohúta u susedov. Oplatí sa tam aj zdržať a spoznať bližšie život v takomto prostredí. Jeden z penziónov ma aj vlastný hospodársky dvor s prasiatkami, ovcami, kozami, sliepkami a psami, čo vás dooblizujú. Môžte si sami okúsiť kúzlo dedinskej zabíjačky aj s prácami ... čo si urobíte to budete jesť .. ..jasne, hladní nebudete, kuchár vám tie jaternice pomôže urobiť. Ale nebudem tu robiť reklamu, prepáčte, radšej niečo doplním k tej architektúre, ak dovolíte ( už keď ten svoj vlastný blog nemám )
    Čičmianské domy, nie sú charakteristické na SK iba maľovaním, ale aj svojou dispozíciou,- prízemie je typické slovenské - predná izba + pitvor s pecou ( Nemci) V Čičmanoch sa ale nad pôvodným pôdorysom prízemia vytvorilo poschodie- komory nad prednou aj zadnou izbou. Tieto miestnosti slúžili na spanie. Komory nad obytnými priestormi buď boli schované pod strechou ( v súčasnosti známe obytné podkrovia- teda žiadna novota) alebo  sa vytvorilo pavlačové poschodie, známe u nás aj z Kremnice a jej okolia ( taktiež prítomnosť nemeckého obyvateľstva) Vďaka Jurkovičovi, bola časť dediny po veľkom požiari obnovená, podľa aspoň čiastočne zachovalých podkladov. V Jurkovičových sľapajach neišiel už nik a tak sa slovenske dediny zmenili na hrôzu bez ladu a skladu, kde viac škody napáchali architekti , ako vojny s komunistami dokopy. Stačí umiestniť do pitvora moderné hyg. zariadenie, tepelne v interieri utesniť a mate modernú dispozíciu domu ...no dobre, tak bez satelitu.  Iba v Čičmanoch sa zachovala ornamentálna výzdoba, starobylý zvyk, ktorý mal zabrániť vstupu zlých síl do domu. Tá výzdoba nebola na slovenskom vidieku ojedinelá, ale iba tam sa zachovala v takej podobe.Pôvodne sa maľovali len rámy otvorov, časom sa maľovanie rozšírilo aj na celú plochu domu. Ja som sa mierne pobavila, keď som znaky výzdoby dreveníc uvidela aj na medenej streche veže barokového kostola. Nuž...ani do kostola zlé sily nesmú ( sorry Čičmanci)
    Dnes som si na tento článok o " maľovanej" architektúre Čičmian, spomenula, dívajúc sa na štít starej časti želežničnej stanice v Ružomberku. Iný charakter malieb, ale rovnako zaujímavý, maľbe vládne modra... ibaže, ja som si ich všimla až po par desaťročiach, čo touto stanicou znova po rokoch prechádzam. Pre oči veľakrát nevidíme krásu, čo nám tichúčko odchádza. Dúfam, že nejaký "svetový" architekt tú staničku neodeje do skleného rúcha a to, čo tam je, zhorí na nejakej skládke starého haraburdia.
    Keď som sa v tieto dni túlala Slovenskom, všímala som si aj Krásnu Hôrku. Písal si o nej ... problém, čím ju zastrešiť - dreveným ručne štiepaným šindľom - chcú pamiatkari, pôvodný materiál krytiny strechy, alebo keram. resp. bet šindel.- chcú požiarnici, u nás dosť cudzí prvok, ale ten zase tak ľahko nezhorí. Bola by som za drevo, nejak špeciálne protipožiarne upravené... ach tá chémia a už som mimo  
    Prepáč mi tu obšírnosť, prosím. Som tak unavená z dnešného dňa, že ani zaspať nemôžem, tak píšem, namiesto rátania ovečiek.

    OdpovědětVymazat
  25. Pitvor! Potvora jedna. Ako som vdaka pitvoru poplietol mojho brata novinara! Pisal nieco (z Prahy) o slovencine a miesto obyvacky tvrdil, ze ved existuje davnejsi slovensky "irecity" nazov pitvor. (To mal z toho, ako pochopil moju informaciu o ulohe pitvora.) Na hlavu sa mu zosypala povoden kritiky, aby nepisal blbosti. Ale po rokoch sa musim pytat: Bol tak daleko od pravdy?

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Tak otvorim Ti ten blog? Ako by sa Ti pacil nazov "Potvora z pitvora"? Alebo radsej predsalen "architektka"?

    OdpovědětVymazat
  27. [26]:Gabi, proč bych se zlobil za obšírnost, vždyť tvůj komentář je pěkný a fundovaný článek, ve kterém je všechno, co v mém pohledu turisty, který jen šel kolem, chybí.
    A to jsi měla mít na svém blogu, King má pravdu, vezmi si z něj příklad, on má blogů hned několik.

    OdpovědětVymazat
  28. [29]: Brat mal pravdu! Pitvor je súčasná obývačka, už vtedy bola v Čičmanoch s krbom, aj takým otvoreným ohniskom v strede miestnosti, s vývodom dierou cez strop. Keď zhorel preto dom, ustruzlikali si nový, aj ho namaľovali keď sa im počas dlhých zimných večeroch  chcelo. Nemuseli si ani hypotekou život kaziť. Dnes to robia nasi tmavší bratia aj v panelákoch a my ostatní, nemáme pre tie deti prírody pochopenie.
    [29]: Nie, nie ... ešte nedozrel môj čas, ak vôbec niekedy. Kingove blogy s kresbami sú bezkonkurenčné. Už sme mali mať  tú jeho zbierku na pultoch kníhkupectiev. Mal by on prestať kecať a začať seriózne pracovať na nej.

    OdpovědětVymazat
  29. Zaplaťpánbůh za Jurkoviče! Udělal pořádný kus práce,je to nádhera.
    [26]: Moc děkuji za skvělé informace. Teda počítám, že v krojích se dnes opravdu běžně nechodí, že jsou jenom stylové nebo se vytahují při nějakých slavnostech, ale ostatní povídání včetně stylu zařízení světnic, je pro mě příjemné překvápko.
    Pěkný článek, pěkné dokumentační foto, ta malovaná výzdoba je opravdu malebná, podobně jako slovácké chaloupky.

    OdpovědětVymazat
  30. Ja taky dekuju Gabi za zajimave informace, skvele clanek doplnuji! A  ac doplneni nebylo mineno jako reklama, na me tak ucinkuje, mam sto chuti se tam v nejblizsich letech vypravit. :) Jen kdyby ten parking udelali trosku mimo - pusobi na tom miste skutecne rusive.

    OdpovědětVymazat
  31. A je opravdu skoda, ze i tyhle pamatecne drevenice, obklopene nadhernou prirodou, jsou dnes zdrojem masove, kozumentske 'zabavy'.

    OdpovědětVymazat
  32. [33]: Zuzano, nevím, jak to vypadá jindy, ale při našem průchodu Čičmany tam moc lidí nebylo. Na Pustevnách je to ale úplně něco jiného, opravdu nahoru vyjíždí spoustu aut, ale nemusí to být jen kvůli Jurkovičovi, velmi populární je tam pohodová, 4 km dlouhá hřebenová trasa na Radhošť, atrakcí je socha Radegasta, kolem které se jde, a u vysílače na Radhošti jsou také zajímavé stavby, např. památník Cyrila a Metoděje a dřevěný kostel, stylový hotel Radegast, ale hlavně jsou tam krásné výhledy do krajiny.

    OdpovědětVymazat
  33. [30]:Kniha je hotova, 182 kresieb a debilne texty v nemcine. Knihkupectva, traste sa!

    OdpovědětVymazat
  34. No tak jste me definitive presvedcil, Milosi. :)

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Gratulujem a teším sa na ňu, isto nielen ja!

    OdpovědětVymazat
  36. [36]:[38]: Já bych se také těšil a rád si ji koupil, kdyby byla ve slovenštině nebo angličtině. Němčinu jsem zapomněl, protože od školních let jsem ji nepotřeboval.[37]: Opravdu si myslím, že většina návštěvníku Pusteven tam zamířila kvůli nenáročné turistice a krásnou dřevěnou architekturu berou jen jako bonus navíc.
    Ještě si vzpomínám, že tam také prodávali vynikající obří "francouzské palačinky". Když to přeženu, měly průměr půl metru a byly plné borůvek.

    OdpovědětVymazat
  37. To jsou pohádkové domečky a úžasná idyla, podle toho, co píšeš, Miloši. Škoda, že nemám možnost se tam dostat. Moc ráda bych takovou malebnou vesničku viděla na vlastní oči. Nevadí, tvoje snímky jsou tak pěkné, že mi stačí.
    Jurkovičovy stavby na Pustevnách i v Luhačovicích znám, tam jsem byla.
    Skvělá reportáž!

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)