Kréta je největším řeckým ostrovem, na šířku má asi 250 km, leží ve Středozemním moři přibližně 200 km od břehů Afriky. Ostrov je velmi členitý a některé vrcholy hor převyšují 2400 m. Kréta je významná i archeologickými nálezy, z nichž nejznámější je palác Knossos. Kréťané věří, že labyrint pod palácem je místem, kde podle antické mytologie Theseus zabil Minotaura, obludu s lidským tělem a býčí hlavou, a pomocí nitě od Ariadny, kterou si při průchodu bludištěm odvíjel, z něj našel cestu ven.
Kréta má však kouzlo i pro turisty, v pekelné výhni (v létě kolem 40 °C) se sice málokomu chce šplhat do hor, o to větším lákadlem je ale soutěska Samaria (Samaria Gorge) mezi horskými masivy, která svou délkou 13 km je nejdelší v Evropě. Soutěska je národním parkem s placeným vstupem. Trasa začíná na náhorní plošině pohoří Lefka Ori (Bílé hory) ve výšce 1250 m mezi vrcholy vyššími než 2000 m. Schází se dolů a po průchodu celým národním parkem následuje ještě 2,5 km vesnicí Agia Roumeli k přístavu na břehu Libyjského moře, kde čekají lodě na odvoz turistů. Je však možné postupovat i opačně od moře nahoru, ale nikoho takového jsem nepotkal. Pokud by se přesto někdo takový našel a došly mu síly, nabízí se na poslední stoupání využít místní taxík, představovaný oslem.
V nejužším místě soutěsky, zvaném Železná vrata, je rozestup skal pouhé 3 m.
V soutěsce žijí kozy, nazývají se kri-kri, jsou však vidět velmi vzácně, pohybují se totiž ve skalách a údajně mezi nimi přeskakují i v několikasetmetrové výšce. A zřejmě se jim to daří, protože zatím nebyl zdokumentován případ, že by někomu koza spadla na hlavu. Jedna zvědavá se na mě přišla podívat.
Občas cestu protíná potůček a lze se také svlažit u kohoutku s vodou, vzpomínám si ale jen na jeden, hned na začátku trasy. Naštěstí jsou po několika kilometrech rozmístěna malá občerstvení, kde měli velmi chutné džusy z červených pomerančů. Ta jsou spásou pro vyprahlé turisty, protože vedro je opravdu nesnesitelné. Asi týden před mým výletem tam na následky dehydratace zahynuli 4 Poláci, kteří sešli z cesty a zabloudili ve skalách. Já jsem šel sám a chvílemi jsem také váhal, kudy jít. (Soutěska se nachází v jihozápadní části ostrova a my jsme bydleli v Agios Nikolaos na severovýchodě, vzdáleném asi 200 km, na úzkých silnicích to představovalo snad 4 hodiny cesty, vstávání ve 4 hodiny ráno a o to nikdo z našeho hotelu (ani manželka) neprojevil zájem.)
Odměnou v cíli je vykoupání v moři. V botách je ale nutné přijít až k vodě. Místo písčité pláže, svlažované přílivovými vlnami, turisty čeká rozpálený štěrk sopečného původu.
Zajímavá je i další část výletu - cesta lodí podél pobřeží se zastávkami v přístavech lemovaných hotely.
A na závěr ještě pár kilometrů autobusem do vnitrozemí a rozvoz turistů do jejich hotelů.
Miloši, je to fantastické! Za okny šedo, v kamnech praská jako v lednu a já si cestuju po Krétě.
OdpovědětVymazatOdivuju Tvé nadšení a elán, vstávat ve čtyři a kodrcat se čtyři hodiny někam, by se mi asi nechtělo, ale jak je vidět stálo to za to. Krásné! A poslední fotka je tak zvláštní, jako nekonečný had.
Moc se mi Tvá fotoreportáž líbila.
To jsou monumentální skaliska! Líbí se mi dřevěné značení - ukazatel.
OdpovědětVymazatPocitově jsem na to stejně jak Bev, a když si vzpomenu jak jsem teď při těch vedrech chcípala v bazénu a to bylo o dvanáct stupňů míň ta klobouk dolů že jsi to dal. Ale zase byl by to hřích nedat. Je to krása....
OdpovědětVymazatKrasna reportaz. Hned je som mna dusou kreten, ale telom zostanem asi radsej (a prave pre ten kretenizmus?) Pecival; to musela byt aj pekna strapac, nielen pekny zazitok, oder?
OdpovědětVymazatÚžasně napsané, líbí se mi tamní taxi - oslík, potom mě zaujaly i ty kozy, u nichž není zdokumentované, že by někomu spadly na hlavu. Ale rozhodně to vypadá jako dobrý výlet, na konci odvoz lodí, to je pěkné. Když se dívám na tu soutěsku, tak by se tam z placu mohl natáčet nějaký dobrodružný film.
OdpovědětVymazat[1]: Poslední fotka je udělaná přes sklo autobusu, proto má odlesky, ve spodní části byla navíc rozmazaná, trochu jsem ji proto ořízl, ale jako ilustrace tamějších silnic se snad hodí.[2]: Dojem je opravdu monumentální, protože až se sleze dolů, má člověk ty 2 km převýšení hned vedle sebe.[3]: Myslel jsem si, že mezi horami bude chladno, bylo tam však jak v pekle, mám pocit, že i ty horské masivy akumulovaly teplo jako naše paneláky.[4]: Cesta dolů příjemná nebyla, protože na mnoha místech je suť anebo se jde a leze po kamenech, také jsem si říkal, co já kretén tady v tom vedru dělám. [5]: Přesně tak, Karel May velmi často soutěsky využíval k popisu dobrodružných situací. Stačilo vlákat do ní nepřítele, obsadit zúžené průchody a pár jednotlivců mohlo zdolat armádu padouchů.
OdpovědětVymazat[6]:Nejenže se hodí, je strašně zajímavá. Tím rozmazáním je tak trošku neskutečná, taková umělecká. Myslela jsem, že je to záměr.
OdpovědětVymazat[7]: Díky, Bev, odteď budu všechny nepovedené fotky vysvětlovat uměleckým záměrem. Mám jich docela dost, dalo by se tedy říci, že jsem opravdu velmi dobrý umělec.
OdpovědětVymazatZnáš moji slabost pro Řecko. Prostě nádhera!Ariadninu nit běžně používám a jednou - doufám - se po ní vrátím k velkému třesku
OdpovědětVymazatMiloši, ty jsi nezmar. Vstávat ve čtyři a jít sám na takový výlet. Nicméně musel to být zážitek.
OdpovědětVymazatCo se týče fotek, zaujal mě ten oslí taxík. Být majitelem onoho zvířete, zakázala bych tomu pánovi na něj sednout. Vypadá, že je skoro větší, než chudák oslík.
Ale musí to být krásné vyjít z rozpálených skal přímo k moři...
To je nádhera a tak trošku dobrodružný výlet. A ty vedra k tomu.Chudáci oslíci,když vidím toho dobře zbudovaného chlapa na oslovi,je mi ho líto.Je to ale velmi zajímavý tip na dovolenou.
OdpovědětVymazatmoc zajímavé fotky
OdpovědětVymazatAno, jak pravil první komentář - je to úúžassnžýýý (fantastický).
OdpovědětVymazatMiloši ten statný jinoch na oslíku jsi ty? Možná troufalá otázka, ale jen jsem přemýšlela, zda-li bych se na takového oslíka vůbec vydrapala? Ne že by byl vysoký, ale přeci jenom je to "hýbací" povoz!
[9]: Řecko se mně také líbí, byl jsem tam vícekrát (na Korfu, Krétě, Rhodosu a 3-krát v Athénách), pod dojmem tvých črt z Lefkády přemýšlím, zda by nestálo za to rozšířit obzory tímto směrem.
OdpovědětVymazatNěkdo dojde k velkému třesku, jiní končí u Adama.[10]: [11]: Ten osel byl asi opravdu osel, že se takovému nákladu nevzepřel.[12]: Díky.[13]: Jinoch, přesně tak to je (jen se nesmím podívat do zrcadla).
I když jsem už jel na velbloudu i na slonovi, nasednout na osla v tomto terénu bych se trochu bál, aby mě při své známé svéhlavosti neshodil do propasti.
"On je hrozně rozezlen na ty dva chlapy doma, protože to je absurdní situace. Bratr sedí u počítače v dětském pokoji, Buchta v obýváku. Já jsem v kuchyni. Nikdo s nikým nemluví. On říká, ať se odstěhuji, protože:" Když ty nebudeš doma, tak ti dva lenoši budou muset jednoho dne vstát od počítače a jít si nakoupit, protože by umřeli hlady. Museli by si vyprat, protože by zapáchali špínou a potem. Museli by si umýt nádobí, protože by jednoho dne neměli z čeho jíst. Museli by si uklidit, protože by se dusili prachem. A museli by se naučit vařit, protože chodit na hotové jídlo by je brzy finančně zruinovalo. A pokud ty, mami, budeš doma, tak je nikdo nepřinutí k nějaké jiné činnosti. Jinak to nepůjde.Není prostě jiná síla." A má pravdu. si myslím, že čte i v práci. Že se tam nějak nepřetrhne. To by se snad ni nedalo jinak stihnout. V metru se moc číst nedá, tam je slabé osvětlení. Já jsem z toho fakt nešťastná a ve mně se to hromadí a já si fakt nejsem jistá, jak dlouho to vydržím."
OdpovědětVymazatČtyřicítky nevím, zda bych ve zdraví přežila. Nebál jsi se, že zabloudíš? Jestli jsi sebou měl jen tašku přes rameno, tak to musel být docela náročný výlet. Kdybych šla já, určitě bych šla celá zahalená a táhla na zádech minimálně pět litrů vody.
OdpovědětVymazatKozy jsou šikovná zvířata,stačí se jen podívat na příbuzné kamzíky.
Na těch celkových záběrech do krajiny mi zoufale chybí aspoň trochu zeleně, ale na výletě mezi skalami bylo krásně i stou zelení a trochou vody v potůčku. Měli jste nááádhernou dovolenou!
OdpovědětVymazat[15]:Smutné, doufám, že v naší rodině 3+1 manželka na tom je mnohem lépe.[16]: Chvílemi jsem si jistý nebyl, ale přece jen je tam dost jiných lidí, někde jsem četl, že denně soutěsku projde asi 4000 návštěvníků, v nejhorším je možné se i podívat na ně, kudy jdou.[17]: To ano, zeleně je tam jen o trochu více než v Death Valley.
OdpovědětVymazatTo vypadá moc lákavě a zajímavě.
OdpovědětVymazatPíšeš, že jsi šel sám...má to své kouzlo i nebezpečí. I když jsou občerstvení po pár kilometrech, mohou se stát různé nepříjemnosti.
Je tolik míst, která bych třeba chtěla vidět, ale už vidím, že toho moc neuvidím. Vyprávění a obrázky vždycky lákajií a pak zjistím, že jsem svou podstatou daleko spíš domácí pecka než cestovatel dobrodruh. Leda kdyby mě někdo strhnul s sebou. Ten můj je ještě větší pecivál než já...
[19]: Katko, s tím peciválstvím jsi mě opravdu pobavila, stačí se podívat do tvé rubriky Cestování. Já naopak žasnu, kolik jsi toho viděla ty (třeba Skotsko - tam jsem nikdy nebyl, Norsko a Chorvatsko, ...) a k tomu na kole. To je mnohonásobně obtížnější než pěší turistika, na kole bych si troufl jen do Holandska, při šlapání do kopce bych asi vypustil duši.
OdpovědětVymazat[20]: A ještě jsem zapomněl na Indii. Tam bych se dnes asi bál jet.
OdpovědětVymazatLidičky, to cestování je krásné. Vidět na vlastní oči krajiny, ale alespoň sdělením zážitků a fotografiemi se s námi pecivály z donucení podělíte. Díky.
OdpovědětVymazatDíky. Přesně před rokem 28.6.12 jsme tam byli a chtěli bychom zase. Ale kosti, klouby a svaly mají jiný názor. A tak - foť, prosím!
OdpovědětVymazatNikdy jsem tam nebyla, ale láká mě to. Děkuji za virtuální cestování.
OdpovědětVymazatÚžasné záběry, Miloši! Ve svém věku už po cestování za hranice ČR netoužím, ale jsem hrozně ráda, když se můžu podívat, jak cestují ostatní. Skvělá reportáž, ta soutěska je ohromující na fotce, co teprve ve skutečnosti!
OdpovědětVymazat