Horní třída se skutečně dívá na lidi "shora"

Nové výzkumy ukázaly, že životospráva přímo ovlivňuje výšku našeho těla - a úroveň života.

Zuzana

Dlouho se věřilo (a stále se věří), že horní třída se dívá na střední a nižší třídu shora. Horní třída se eventuálně může dívat na zbytek populace shora z pocitu ekonomické a společenské převahy, ale hlavně je doslovně vyšší, jak zjistili vědci. Třicet let výzkumu předních ekonomů, biologů, historiků a demografů potvrdilo vysoko se tyčící status "vznešených a mocných". Knihu s názvem "The Changing Body", v níž je vše popsáno a zaznamenáno, vydalo nakladatelství Cambridge University Press. Autoři došli k závěru, že je tu přímé spojení mezi výškou těla a ekonomickým statusem. V posledních 300 letech se to ukázalo mnohem víc než v předešlém tisíciletí a změny jsou příliš rapidní na to, aby byly čistě evoluční.

Tajemství je údajně druh výživy. Před 200 lety byly rozdíly mezi tělesnou výškou pracující a horní třídy skutečně podstatné, jak řekl Sir Roderick Floud, hlavní ekonomický historik a jeden z vedoucích týmu autorů výzkumu a knihy.

Na konci 18. století a na začátku 19. století srovnání mezi chlapci z londýnských chudých čtvrtí a chlapci ze Sandhurst Royal Military Academy - to jest dětí šlechty, duchovních, námořních a armádních důstojníků - ukázalo, že chlapci z chudších rodin byli menší než děti z horních vrstev - a to asi z 90 procent. Chlapci z horní třídy byli dobře živení a v té době relativně vysocí, přesto ale byli pořád o hodně menší, než titíž chlapci dnes, jak pravil Sir Roderick. Nicméně chlapci z dělnické třídy byli tak malí, že kdybyste je dnes vzali k lékaři, asi by vás úřady pronásledovaly pro zanedbávání dítěte. V r. 1780 průměrná výška čtrnáctiletých hochů z dělnické třídy byla 1,3 m, zatímco stejně staří hoši z horní třídy měřili v průměru 1,55 m.

Roli hrají také oblastní rozdíly. Skotové před dvěma stoletími byli o 2,3 cm vyšší než ti, kteří žili v jižní Anglii, zatímco Norové byli mezi nejmenšími národy v Evropě. Skotové (dospělí muži) dnes měří v průměru 1,73 m a jsou tedy v průměru menší než ti, kteří žijí v jižní Anglii a měří 1,75 m, zatímco Norové jsou druzí nejvyšší v Evropě a překonávají je pouze Holanďané. Professor Bernard Harris, jeden z autorů knihy, řekl: "Podstatné zlepšení ve stravování a zdravotnictví na jihovýchodě předběhlo zlepšení ve Skotsku a odráží zřetelně ekonomické i sociální změny za posledních 200 let. Sir Roderick řekl, že průměrná výška v zemích Evropy (nebo té které oblasti v zemi) jasné odráží, jak si ta země i oblast vedou. Jestliže je hodnotíte podle výšky, víte, jaký je jejich hrubý domácí produkt. Spojení mezi výškou a ekonomickou situací se ukázalo ve výzkumu jasně. Výzkumy prokazují, že vysocí lidé bývají i úspěšnější a ekonomický úspěch plodí vysoké lidi. Lze položit otázku: "Jsi dobře placen proto, že jsi vysoký, nebo jsi vysoký, protože jsi z bohaté rodiny?" Robert Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a spoluautor knihy, řekl: "Je tu evidence, že zaměstnavatelé a voliči dávají přednost vyšším lidem před menšími. Jeden z psychologických faktorů - pokud jde o voliče - může být i ten, že se rádi díváme na svoje vůdce "up" - budí v nás větší respekt.

Zároveň se rozhodně nezmenšuje trend dlouhověkosti, spíš naopak a to navzdory obavám, zda bude na světě dost zdrojů, aby se populace mohla uživit. Polovina mladistvých dnes předpokládá, že bude žít do sta let. Fogel předpověděl, že budoucí generace bude žít do 130 let. Jeho pra-pra-vnuci se prý budou ptát: "Je to skutečně pravda, že lidí narození v r. 1930 žili v průměru jenom do osmdesáti let?" Jedna z věcí, kterou vědci vyzkoumali, je i ta, že je tu velké zvýšení v očekávání dlouhého života (v průměru asi dva roky na dekádu).

A z toho plyne poučení: šplhejte pilně na sociálním žebříčku. :)