23. června 2014

Dubrovník - turistika po městských hradbách

Dubrovník je nejjižnějším chorvatským městem a současně je považován za nejkrásnější. Leží na břehu Jaderského moře asi 225 km od Splitu, ale jejich pobřežní spojnice je přetnuta 20 km dlouhým výběžkem Bosny a Hercegoviny, což v době rozpadu Jugoslávie a válek téměř každého s každým (a také Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou) bylo (a do určité míry zásluhou nacionalismu i náboženských odlišností je až dodnes) zdrojem mnoha problémů. Split i Dubrovník jsou dostupné letecky, avšak autobusy na trase mezi oběma městy na bosenském území většinou nezastavují, a tím trpí bosenské přímořské letovisko Neum.

S přibližně 50 tisíci obyvatel je menším městem. Jeho nejcennější částí je staré centrum, pro něž byl v r. 1979 zapsán na seznam UNESCO a také si vysloužil označení "perla Jadranu".
Historie Dubrovníku je velmi bohatá, patřil pod Benátskou republiku, Osmanskou říši i Rakousko-Uhersko a jako námořní uzel také Benátkám konkuroval. Dnes jeho význam a přitažlivost tkví hlavně v turismu.

Centrum obepíná 1940 m dlouhý okruh hradeb a jeho vnitřek je přístupný jen pěším. Na hradby je možné na několika místech vystoupit a celé centrum obejít a současně si ho z nadhledu pěkně prohlédnout. Vycházka je dost členitá, protože výška hradeb sahá od 5 až do 23 m.



Hlavní tepnou pěší zóny je asi 300 m dlouhá ulice Stradun. Příjemná na chůzi však příliš není, dlažba je z mramoru, hladkého jako keramika s glazurou, a chodci místo nerušeného oddávání se krásám budov lemujících ulici musí myslet i na to, aby na dlažbě neuklouzli.
Na konci ulice je 31 m vysoká věž zvonice a budova hlavní strážnice.




Palác Sponza na pravé straně následující fotografie kombinuje gotický sloh s renesančním, sídlí v něm Archív.



Důležitými prvky obrany Dubrovníku byla mohutná válcová věž Minčeta, pevnost sv. Jana, stojící u přístavu, a pevnost Lovrijenac, která je však umístěna mimo okruh hradeb, jak je vidět i na druhém z dvojice snímků s pohledem na procházku po hradbách.




V městě se nachází dvě fontány, které zde postavil neapolský stavitel Onofrio. Velká Onofriova fontána z r. 1438 slouží také jako zásobník vody. Malá fontána je mnohem dekorativnější, její sochařská výzdoba je dílem Pietra di Martino z Milána.



Barokní kostel je pojmenován podle sv. Blažeje, patrona města, který podle pověsti v 9. století svým včasným varováním, že se k Dubrovníku blíží flotila benátského loďstva, umožnil zformovat obranu a město zachránit. Byl postaven r. 1715.
Před kostelem stojí Rolandův sloup, připomínající statečného rytíře Rolanda z doby vlády Karla Velikého na přelomu 8. a 9. století.




Na pozadí vystupující kupole patří katedrále Nanebevzetí Panny Marie.




Ostrov za střechami domů se jmenuje Lokrum.




V městě jsou i dva kláštery - dominikánský a františkánský.



Na posledním snímku je také náhled na "turistickou stezku" po hradbách. V jednom místě podnikavý muž procházející turisty fotografoval a v případě zájmu jim obratem vytiskl pohlednici, kde na obrázku byly náhledy na Dubrovník a uprostřed se skvěla fotografie turisty. Stačilo jen napsat pozdrav, nalepit známku a pohled vhodit do schránky.



I když jsem si takovou pohlednici také nechal vytvořit, po chvíli uvažování jsem nápad poslat ji domů zavrhl. Má drahá choť by asi moc nevěřila, že tam (slovy expremiéra Nečase) "dřu jako kůň."

36 komentářů:

  1. To mam radost, ze Dubrovnik prekonal tu ich blbu, nezmyslenu vojnu bez uhony. Aspon dufam. Bol si tam nedavno? Ja asi pred tisic rokmi, je to nadhera, bola to nadhera. (Po celom vnutornom mese znela hudba a na nejakom tom "smyklavom" namesti sme nadabili na komorny orchester, ktory tam vrzal Mozarta, nezabudnutelny zazitok!)

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsi byl Miloši, do Dubrovníku dřít? Po shlédnutí těch krásných letně-dovolenkových fotek, tomu taky jen těžko věřím.    Dubrovník je opravdu nádherný, mám ráda taková místa dýchající historií a jak se zdá, tak v Dubrovníku nic jiného není. Kamkoliv jsi zaměřil objektiv foťáku, všude je co obdivovat. Zajímavá je ta ulice z mramoru, zvláštní je ta velká kašna a úplně jiné, než u nás, jsou zdejší kostely.

    OdpovědětVymazat
  3. Taky by se mi líbilo dřít v Dubrovníku...Pěkné fotky, obzvlášť ty panoramatické.

    OdpovědětVymazat
  4. Řekla bych, že spíš to jsou fotky odněkud z Itálie. Jak je ta nádhera architektury bez hranic.... což je jedině dobře.... moc hezky nafocené

    OdpovědětVymazat
  5. Veľmi pekné fotky, niekedy by som sa tam určite rád pozrel :) obzvlášť tá architektúra je krásna.

    OdpovědětVymazat
  6. Dubrovník je taky jeden z mých, věřím, že ZATÍM, nesplněných snů.
    Jsem dost zvědavá, jestli jsi tam byl "pracovněů (?)

    OdpovědětVymazat
  7. Nádherné město a moc pěkně nafocené... Krásný dokument, Miloši - děkuji, moc ráda jsem si početla a pokoukala!

    OdpovědětVymazat
  8. Souhlasím se všemi komentátory, že Dubrovník je krásné město a že jeho fotografie Milošem publikované (a zřejmě i pořízené) jsou zdařilé. Přitažlivé a zajímavé.V Dubrovníku jsem bohužel nikdy nebyla, ač jsem byla několikrát na dovolené na tzv. Makarské Riviéře ještě před rokem 1989. Zúčastnila jsem se tehdy fakultativního výletu do Mostaru.
    Občanská válka v Jugoslávii. Vzpomínám si, jak jsem byla tehdy (v roce 1993) konsternovaná zprávou, že Stari most v Mostaru už prostě není. (V roce 2004 byla naštěstí dokončena a uvedena do provozu jeho přesná kopie). Nepochybně došlo během občanské války k vážným škodám i v Dubrovníku.
    Možná mám trestuhodné mezery ve vzdělání, ale se já prostě v těch četných bojích na území bývalé Jugoslávie špatně orientuji. Vím, že Dubrovník je chorvatské město a že Mostar je město na území Bosny a Hercegoviny.
    Ale nevím, zda se mohu vyjádřit před Bosenským Srbem, jak krásné město je Dubrovník a před Chorvatem jak jsem ráda, že zas Stari most v Mostaru stojí.Vím - pokud budu hovořit se vzdělanými lidmi, dohodneme se, že válka je věc zrůdná.

    OdpovědětVymazat
  9. [1]: Pár let to už je (a tím nemyslím 1 nebo 2), ale žádné poškození z války už nikde patrné nebylo.[2]:[3]:[6]: Má pracovní cesta vedla do Bosny, letiště v Dubrovníku bylo cíli cesty nejblíže, ale protože odpoledne už nebylo žádné vhodné spojení, v Dubrovníku jsem musel přespat a pokračovat dál až ráno (stejně tak při zpáteční cestě), ale upřímně řečeno vůbec jsem se nezlobil.[4]: Máš pravdu, však také italský vliv je tam velmi silný - ať už v tom, že řada budov je dílem italských architektů a stavitelů a navíc dost dlouhou dobu Dubrovník byl součástí Benátské republiky a vládl mu benátský dóže, podle Wikipedie v letech 1205-1358.[3]:[5]:[7]: Fotky se celkem vyvedly, protože bylo krásné slunečné počasí a na to můj tehdejší foťák Olympus s rozlišením 4 MPx a velmi malým zoomem ještě stačil, byl však úplně nepoužitelný do interiéru, proto jsem nemohl použít žádnou fotku z interiéru kostelů.

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Mostar mám v plánu někdy přiblížit, protože jsem také byl. Starý kamenný most zbořili Chorvati, ale Bosňané kameny z řeky vytáhli a celý ho z nich postavili znovu tak, že je přesně takový jako před zbořením a mám ho na několika fotkách. Také je jedinou bosenskou památkou na seznamu UNESCO.

    OdpovědětVymazat
  11. S Dubrovníkem jsem zatím neměl to potěšení, ostatně jako s celým chorvatským pobřežím s výjimkou okolí Puly a ostrovů Briuni.

    OdpovědětVymazat
  12. Štěstí, že Dubrovník přežil válku. Byla jsem tam jednou, ale nic už si z toho nepamatuji.
    Docela ráda bych tam zavítala.

    OdpovědětVymazat
  13. Turistika po hradbách je úžasná, škoda, že s tebou tam nemohla být tvá drahá choť, jak píšeš. Je ale pravdou, že ve většině jiných poznávacích tvých úžasných příspěvků přítomna je, tedy v tvém textu!   

    OdpovědětVymazat
  14. Půvabné město, vypadá tak romanticky. Určitě bys tam měl manželku nepracovně vzít.

    OdpovědětVymazat
  15. Docela ti tak trošku závidím, že si takhle pracovně jezdíš a poznáváš země a města. Zajímavé město a pěší zóny na hradbách jsou skutečně neobvyklé a krásné. Jak se tam asi žije domorodcům? Situace je pro ně pořád nejistá. Tam, kde je turismus, to ještě ujde, ale ve vnitrozemí nevím, nevím.

    OdpovědětVymazat
  16. Vše bylo už řečeno, pochváleno a já se mohu jen připojit. Pocestovala jsem si trochu, je to krásné sdílet své poznatky s lidmi, kteří cestovat už moc nemohou.Díky.

    OdpovědětVymazat
  17. Dubrovník vypadá moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
  18. [11]: Má zkušenost je tady omezena jen na dvě odpoledne a jen na centrum, ale myslím, že na ni nezapomenu.
    Z Chorvatska už znám z pobytu jen Split, Mali Lošinj a Plitvická jezera a pár dalších míst letmo z průjezdu.[12]: V době válek jsem slýchával, že nádherný Dubrovník byl válkou hodně poznamenán, ale nevím kde, protože nikde po tom nebyla ani památka.[13]: "Ve většině příspěvků je přítomna" - jako paní Colombová v proslovech pana inspektora, ale nikdo ji neviděl [14]: Až tam pojedu příště, tak ji zkusím přesvědčit [15]: Bylo by hezké, kdyby to tak bylo, ve skutečnosti zahraniční cesty mající pracovní základ jsou výjimečné.
    O domorodcích jsem někde četl, že už si zvykli a že jim někdo z hradeb hledí do kuchyně, je nechává klidným.[16]: Poslední dobou čím dál víc zjišťuji, že spoustu krásných míst je také u nás, ale kromě turistiky se jim vůbec nevěnuji, protože nemám k tomu žádnou rubriku
    Navíc výborně to umí Frypat, Hanka, Jarka, JiHei, MarijaKes, VendyW, ..., a bylo by to nošením dříví do lesa.[17]: Opravdu je krásný a tebe jako znalkyni rakousko-uherské monarchie by mohl zajímat i z historického hlediska, i když si nejsem vědom, zda se tam její vliv nějak projevil.

    OdpovědětVymazat
  19. Na Dubrovník mám hezké vzpomínky. Nadchla mě samozřejmě architektura. Ale já moc dobře slyším na zlato a drahé kameny, tak mě neméně nadchly zlatnické krámy s krásnými šperky. Ceny nebyly tak horentní, jako u nás. To pak byl vítr v peněžence.  Děkuji ti za krásný komentář a odpovídám na dotaz, jak "TO" tedy dělám:
    Trpce, bolestivě, nervově vyčerpaně, ale s duší plnou radosti nad výsledkem. Studuji zahraniční tutoriály, překládám si je, a podle nich se snažím tvořit. U pracovního stolu mám kýblík na nervy.:>)

    OdpovědětVymazat
  20. Pevnosti, věže a lidí jako smetí, toť moje. :)

    OdpovědětVymazat
  21. [19]: To mě pobavilo, že máš "hudební sluch" na zlato a drahé kameny. Ale zrovna na to si odtud nepamatuji, zlato mám spojeno hlavně s "mostem zlatníků" ve Florencii a tržnicemi v Istanbulu a Dubaji.Dovedu si dobře představit, že ta grafická lehkost je jen zdánlivá. Když jsi mně vysvětlila, jak do písmenek vložit obrázky a ještě je zvýraznit obrysem, trvalo mně to také x hodin, než se mně podařilo to zvládnout a využít v záhlaví. A mezitím jsem to už zase zapomněl, ale tvůj výklad mám pečlivě uložený.[20]: Na těch věžích pevností si člověk připadá jak Napoleon, jako kdyby mu svět ležel u nohou [21]: Kdybych se někdy ještě dostal na jih Chorvatska, určitě bych tam zajížďku také udělal. Je to opravdu malebné město. Asi bych tentokrát nevynechal ani plavbu lodí, abych mohl hradby vyfotografoval z moře. Než jsem na tuto možnost přišel, už Slunce zapadlo a výsledek by za moc nestál.

    OdpovědětVymazat
  22. [14]: plně souhlasím, myslím, že se tam někdy podívám i já sám.

    OdpovědětVymazat
  23. Díky za krásné fotečky a článek. V roce 1983 jsem Dubrovník navštívila, bylo to úžasné.Zatímco syn si plaval v moři na Makarské, já jezdila stopem po pobřeží a kochala se krásami měst, tržišť a krajinou.

    OdpovědětVymazat
  24. [11]:Tak to bych mohla přesně opsan. Byla jsem v Pule, i na ostrově Brioni, po pobřeží. Dokonce jsme byli v Piranu ve Sloveniji v Celje, ale to tam ještě byl klid a nemuselo se bát mluvit o jakékoliv kráse měst i přírody.

    OdpovědětVymazat
  25. Pardon opsat-písmenko se tam vloudilo jiné.

    OdpovědětVymazat
  26. [23]:[25]:Na vlastní oči je to nejlepší.[24]: Tak je to nejlepší, protože vykoupat se můžeme kdekoliv, třeba v akvaparku, ale unikátní architekturu a památky jinde neuvidíme.[26]: Ve Slovinsku jsem kdysi byl pár dnů v městečku Strunjan, odkud je Piran na dohled, proto jsme tam na výlet také jeli. Ale ještě větším dojmem na mě zapůsobilo město Portorož. To je opravdu velký svět - v každé druhé zahradní restauraci živá hudba, kasíno velké jak středověký hrad, luxusní hotely.

    OdpovědětVymazat
  27. nádherné! že bych vyměnil severní cesty za jižní?

    OdpovědětVymazat
  28. [29]: Vyměňovat nemusíš, jen rozšířit, je tam pěkně a příjemně teplo
    A neprší, jak třeba v Norsku.

    OdpovědětVymazat
  29. Cestování s tebou, Miloši, je příjemné, zajímavé, pohodlné a hlavně velmi, velmi levné. Už ani nepíšu, že jsem z ČR téměř nevytáhla a těžko kdy vytáhnu paty, proto vítám tvoje reportáže jsou vždycky skvěle zpracované ... spousta pěkných fotek a informací. Díky za to. Dubrovník je nádherný, zaujaly mě hlavně oba kláštery, protože jsem se v poslední době hodně zaměřila na církevní stavby.

    OdpovědětVymazat
  30. [31]: Hanko, vytáhnout paty je teď velmi snadné. Je také dost společností, které ve slevách nabízí hezké zájezdy za nízké ceny. Začali jsme to také využívat a vždy jsme byli spokojeni.K zaměření na církevní stavby nás trochu nalákala VendyW se svou soutěží, že? Já také přemýšlím, čím ještě přispět, ale už na nic nepřicházím

    OdpovědětVymazat
  31. ach jooooo, Chorvatsko mně chybí     
    krásný fotky

    OdpovědětVymazat
  32. Nádhera, budu se tam muset vrátit:)

    OdpovědětVymazat
  33. Fotky krásný. Dubrovník je pro mě nejhezčí město Chorvatska, vždy si mě dokáže získat. Tak snad příśtí rok, letos mám již dovolenou za sebou. :)

    OdpovědětVymazat
  34. Tak jsem si vás dneska projížděla ve čtečce a zjistila jsem, že tady jsem s vámi nebyla a asi to nebude jediné místo?
    Miluji Chorvatsko a chorvaty(tky) ale také jim všem nemohu odpustit tu válku a od té doby jsem tam nebyla i když se mně stýskalo a stýská. Dřít jsme tam nejezdili ale jinam ano, do Řecka několikrát, proč? Aby jsme si užili slunce, já ho bytostně k životu potřebuji a práce? Když jsme si ji, jako penzisté, rychle udělali, měli jsme čas a prostředky leccos vidět a užívat si, to sluníčko celé léto. Dubrovník je nádherný a pamatuji si, že byl také dost poničen ale vidím že všechno je zase, jak má být.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)