6. srpna 2015

Medvědí soutěska a hora Hochlantsch ve Štýrsku

Medvědí soutěska (Bärenschützklamm) leží asi 40 km od Grazu, hlavního města spolkové země Štýrsko (více o něm v článcích Graz (1) - historická část a Graz (2) - moderní architektura na řece Mur), a patří mezi nejkrásnější přírodní divy Rakouska. Tato skalnatá rokle byla dříve dostupná jen horolezcům, ale před zhruba 100 lety se začalo s jejím zpřístupňováním pro rekreační turisty a dnes se v soutěsce nachází 49 dřevěných žebříků a 115 lávek a můstků, připevněných ke skalním stěnám. Od r. 1978 je na seznamu chráněných přírodních památek. Délka soutěsky je sice jen asi 1300 m, ale převýšení mezi jejími konci má přibližně 450 m.

Výchozím místem výletu byla malebná vesnice Mixnitz, autobus nás zavezl k jejímu vlakovému nádraží, kde nadmořská výška je 447 m. Vzpřímený medvěd u jednoho domu nás trochu postrašil, v soutěsce však žádní nežijí. Její pojmenování má dvojí vyklad - podle jednoho v ní byly nalezeny části koster medvědů, další vysvětlení to však popírá a název prý vznikl jen zkomolením slova v dřívějším označení.




Po opuštění vesnice stoupáme podél toku říčky Mixnitz a už zde se objevují první náznaky vodopádů, až se konečně dostaneme k vstupní bráně do soutěsky (752 m). Zde se platí vstupné, letos 3,50 EUR.




Při stoupání po žebřících a lávkách se tají dech, protože jsou většinou ukotveny ve skalách pouze jednostranně a při velké zátěži davy turistů se vkrádají myšlenky, zda ji unesou.




Jeden muž si vzal na výlet psa, ale tomu se přes velké domlouvání a přesvědčování na tenké dřevěné příčky lávek nechtělo a muži nezbylo, než si přibalit další zavazadlo. V jeskyni možná kdysi medvědi přece jen žili.




Nesčetné vodopády a tůně jsou nejpůsobivější za mírného deště nebo mlhy, kdy lom světla přes kapky vody vytváří duhové spektrum. Na to jsme štěstí neměli, ale i přes horký letní den a suché léto tam bylo krásně.




Po východu ze soutěsky se asi po čtvrt hodině dostaneme na horskou pastvinu se stylovou hospodou U Dobrého pastýře (Almgasthaus Zum guten Hirten, 1209 m).




Odtud se dá do cílového místa - (zimního lyžařského) střediska Teichalm (1170 m) - pokračovat dvěma způsoby: buď přímo, po loukách a pastvinách, anebo přes vrchol vápencové hory Hochlantsch (1720 m). Zvolili jsme náročnější variantu se stoupáním na Hochlantsch.

Cesta je kamenitá a místy pro její strmost je nutné si pomáhat i rukama. Po výstupu z lesa se můžeme kochat výhledy na masivy okolních vrchů anebo rozjímat nad propastí.




Když se poprvé objeví vrcholový kříž, zdá se, že už zbývá jen pár metrů, ale záhy zjistíme, že naši skálu a tu s křížem odděluje propast, naštěstí obchůzka není dlouhá.




Na kříži je připevněna plechová schránka se sešitem, kam jsme se jako pokořitelé vrcholu také připsali.
Jezero na obzoru se jmenuje Teichalmsee a právě k němu budeme sestupovat.

Kousek pod vrcholem jsme narazili na čtveřici krav, jak ty se tam dostaly, je mně záhadou. Minuli jsme také stádo koní a ještě v soutěsce kozorožce a viděli spoustu lučních květin.



V Teichalmu jsme náš výlet zakončili v hospodě u velké porce zmrzliny s výhledem na jezero.




Na břehu Teichalmsee stojí místní atrakce, 8 m vysoká dřevěná socha na způsob trojského koně, zde však jde o "trojskou krávu". Jezero láká k projížďce (dá se vypůjčit šlapadlo) a ke koupání, ale plavky jsme si na turistiku nebrali a už ani nebyl čas.




Přes nižší polohu vrcholu hory Hochlantsch bylo z Mixnitzu třeba překonat převýšení 1273 m. Zatím jen na Slavkovský štít, Kriváň a Jahňací štít ve Vysokých Tatrách jsem zažil větší (poslední dva přiblížím někdy jindy). Celá trasa měřila přibližně 11,5 km a zabrala nám i s přestávkami asi 6 hod.

61 komentářů:

  1. Probůh! Rozjímat nad propastí...

    OdpovědětVymazat
  2. Ty lávky by asi pro mne nebyly!   

    OdpovědětVymazat
  3. Určitě tam někdy v dávné minulosti medvědi žili... je tam krásně...

    OdpovědětVymazat
  4. Ty vodopády vypadají krásně!

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: To jsem napsal schválně. Mladá žena ve žlutých kalhotách nás cestou předešla, po stezkách skoro běžela jako kamzík a pak jsme ji spatřili, jak sedí na kameni na kraji propasti a dívá se dolů.[2]: Lávky jsou jak nové, nikde není nic zlomeného nebo ztrouchnivělého, jak to časti vidíme u nás, jen tak trochu pochybujeme, zda vetknutí opěr do skály spolehlivě drží. Vápencové skály nejsou příliš pevný materiál a působení vody v zimě s namrzáním tomu asi nepřidá.[3]: Já bych si na medvědy také vsadil, naštěstí na ty úzké lávky by se neprotáhli :)[4]: Před výletem jsem měl obavy, zda při horkém létě vodopády nevyschly, ale naštěstí ne, nechápu, kde vůbec se ta voda bere, nejsou to žádné velké polohy, aby tály ledovce nebo sněhová pole.

    OdpovědětVymazat
  6. To byl skvěle zvolený výlet. V těch letošních pařácích se dá chodit jedině do hor, ale dnes už hlásili ke třicítce i ve vyšších polohách... Moc se mi líbí to stoupání po žebřících a vysutých lávkách, jen nevím, jestli by se mi netřásla kolena tak, že by mě manžel musel nést tak, jako ten pejskař svého hafíka.   

    OdpovědětVymazat
  7. O čem se tak dá rozjímat nad propastí, Miloši?! "Skočit, či neskočit ...?!"   
    Vím, že jsi to napsal schválně, všimla jsem si tvé odpovědi Pavlovi. Záběry krajiny jsou fantastické, tohle je opravdu nádherný kout Rakouska.
    Dočista mi učarovaly vodopády, to by bylo něco pro mě i mého přítele.
    Naopak mě zase vyděsily žebříky a lávky, asi bych musela hodně dlouho sbírat odvahu, ale kvůli fotkám ... kdo ví!
    Pro psiska je stres po něčem takovém lézt, naštěstí se pán slitoval.Skvělý výlet a úžasná reportáž, Miloši!
    Nafotil jsi spoustu krásných snímků, takže už do Štýrska nemusím.   
    ... ale ráda bych i tak. Užij si příjemný víkend, pokud to v tom vedru vůbec půjde.

    OdpovědětVymazat
  8. Kdo ví, jestli neměl pes víc rozumu než páníček. Třeba se mu nelíbilo to neustálé mluvení o mědvědech. Ale věřila bych, že ty lávky mají Rakušáci hlídané.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak tam budu muset jednou někoho vytáhnout, vypadá to krásně.
    Pejska bych tam tedy nebrala, ten náš nemá schody rád. Na zahradě je vyběhne jako nic, ale na schody v práci se moc netvářil a trvalo dlouho, než se na ně naučil. A doma na schody nevleze vůbec, takže se zdržuje jen v přízemí.

    OdpovědětVymazat
  10. Ty dvě fotky vpravo (u toho pána se psem), hm..., ty ve mně vzbuzují mou velkou fantazii a představivost! A sakra!

    OdpovědětVymazat
  11. Velmi pěkné místo. Ty žebříky se mi moc líbí! Ale nejsou pro medvědy příliš úzké? 1273 metrů je velmi slušné převýšení, větší jsem zažil jen na Fudži, ale zato dvakrát .

    OdpovědětVymazat
  12. Romantické místo a pro milovníky takové přírody k nezaplacení. Všechno moc hezky nafocené i popsané. Taková místa mám taky rád, jenom mne zarazil závěr výletu nad porcí zmrzliny. Po takovém výkonu bych si dal asi něco jiného pro vyrovnání prožitého adrenalinu.

    OdpovědětVymazat
  13. krásné fotky, zvlášť ta poslední

    OdpovědětVymazat
  14. Tak nevím, medvěd, býk, nebo krávy?
    Ale každopádně krásná krajina, romantika, skaliska, vodopády (ty se mi fakt líbí nejvíc), musel to být vážně skvělý výlet. I fyzicky náročný, ale ten výhled pak určitě stál za to!

    OdpovědětVymazat
  15. Krásné a romantické fotografie. Moc sis to užil. Já ráda šplhám, plížím se a ručkuji po podobných horských trasách, nejlépe po řetězech.
    Nejvíc mě oslovil ten pejsek. Páníčkovi nic jiného nezbylo, ale udělal to gesto s láskou. Také bych to udělala.

    OdpovědětVymazat
  16. [6]: Při tom nošení by ses ale mohla bát ještě víc, abys nepřepadla přes zábradlí :)[7]: Kvůli fotkám člověk nasadí i život :)
    Hanko, ty bys ale udělala fotky o třídu lepší.[8]: Já jsem jim také věřil, Rakušani jsou stejně pečliví jako Němci.[9]: Jezdí tam plno zájezdů, z Brna v 5:00, a také z Prahy (myslím, že kolem 3. hodiny nebo v 3:30). Využít autobus cestovky se hodí, protože soutěskou se chodí jen jedním směrem, a trasa tedy končí jinde, než začíná, vlastní auto by vše jen zkomplikovalo.[10]: A co tě napadlo, že by se tam dobře dalo přespat - s nějakým udatným mužem, který by tě chránil a přivinul k sobě, abys neměla strach?

    OdpovědětVymazat
  17. [11]: To mě taky napadlo, že na žebřících je bezpečno, protože (stejně jako lávky a můstky) jsou tak úzké, že dva lidi se vedle sebe nevejdou, nedá se předbíhat, ale hlavně medvěd by se tudy neprotáhl.
    Fudži je úplně jiná kategorie, závidím ti takový výkon. Já jsem uvažoval o výletu s jednou CK na Triglav (má něco přes 2800 m), ale podmínky mít horolezeckou výbavu mě odradily.[12]: Zmrzlina je moje slabost, 5-7 kopečků si dopřávám tak 2-krát týdně.
    Ale musím říct, že v tom množství lidí to adrenalinově vůbec nepůsobí.[13]: Taková velká kráva a ani nebyla fialová. Prý ji mají ve velké oblibě zvlášť děti.[14]: Ty krávy téměř až na vrcholu hory mě udivily, nikde nebylo vidět lehce schůdnou cestu. Jako kdyby je tam vysadili z vrtulníku.
    Opravdu všechno klaplo, bylo slunečné počasí. Sice jak jsem psal, při mírném dešti se objeví pěkné světelné efekty, ale měl bych strach, že na dřevěných lávkách to bude klouzat.[15]: Jestli ráda šplháš po řetězech, pak by byl ideální Triglav v Slovinsku (vzpomenutý v minulém komentáři), tam je jich prý nespočet. Má to ale nevýhodu v tom, že řetězy slouží jako hromosvod, a když do nich uhodí blesk, jsou všichni, kteří se jich drželi, mrtví. Kolem výstupové trasy je plno křížků lidí, kteří zde takto přišli o život.

    OdpovědětVymazat
  18. Týjo.
    Hned bych tam jela, fakt dokonalé
    a tomu pejskovi se nedivím

    OdpovědětVymazat
  19. [17]:/15 Ježíšku, na křížku, to jsem nevěděla, to v žádném průvodci neříkali. Tak to jsem riskovala, nevědouc o nebezpečí. Ale na druhou stranu je to krásná a náhlá smrt při činnosti, kterou milujeme.   

    OdpovědětVymazat
  20. Krásný výlet. Možná i medvědi do té propasti popadali při toulkách když se tam našli ty kosti..... tak mne napadá, oná vážně není fialová ta alpská kráva ?   

    OdpovědětVymazat
  21. [5]: Určitě tam medvědi žili a měli tam ráj do doby, než se jim tam začal roztahovat člověk, největší škodná na světě...

    OdpovědětVymazat
  22. Tohle miluji, Rakušané umí nalákat a turismus podporují. A ty jejich restaurace a salaše, už abychom zase někam vyjeli.

    OdpovědětVymazat
  23. [16]: V tom máš tedy pravdu, Miloši.
    Moc mi lichotíš, tvoje fotky jsou parádní, ale dík.   

    OdpovědětVymazat
  24. Zábradlí jako hromosvod? Myslím, že si na to nejednou vzpomenu
    Vodopády vypadají hezky a chtěla bych se pod jedním z těch menších ocitnout.
    Vůbec nechápu, jak páníček může chtít, aby jeho pes šel po takovym žebříku... Já bych se o něj teda tak bála, že bych si ho pevně zavřela do batohu.

    OdpovědětVymazat
  25. parádní! taková místa přímo miluji. dříve jsem preferoval moře, ale jak člověk jednou zajede do hor, tak ho lapí a je chycen napořád

    OdpovědětVymazat
  26. [15]:Rada šplháš ? Tak doporučujem Ostrý Roháč...https://youtu.be/2WVGY_JZHiE...ale dole pod ním sú medvede

    OdpovědětVymazat
  27. [15]: A keď už budeš na SK - Roháče, tak a mrkni aj na Baník a Tri kopy
    https://youtu.be/1LbanFO_kxo

    OdpovědětVymazat
  28. Prepáč Miloš, za reklamu našich Roháčov. Tvoje fotky sú , také už klasicky výborné. Príroda je krásna, najkrajšia, keď je domovom množstva zveriny. Môžu byť aj kravy a tie kone sú tak voľné nádherné. Tie medvede mi tam ale chýbajú.
    .."Ako sa tam tie kravy dostali .." pripomenul si mi môj zážitok z mladosti. Vojenský veliteľ mojich spolužiakov - boli vtedy ako absolventi na vojne ma pozval na Minčol na čučoriedky. Vraj je ich tam nepredstaviteľné množstvo, pretože to boli vtedy vojenské lesy, kde bežný smrteľník nemohol. Najprv ma viezol do kopcov vojenským gazíkom. Potom som musela veľa peši šľapať a šľapať, až som mala jazyk viac von ako v ústach. Skoro som stúpila do, čerstvého, ešte pariaceho sa laina. Myslela som si že kravského. " Ako sa tu tá krava len dostala, keď ja sotva lapám po dychu" -zavzdychala som. Pán veliteľ sa rozosmial : " To nebola krava ..." Hneď mi bolo jasné čo to v bolo. Musel byť kdesi nablízku. Macko huňatý, ktorý už mal spať, veď tam už bol krásny biely poprášok snehu, z pod ktorého sú čučoriedky najlepšie. Bolo po čučoriedkach. Nenazbierala som ani jeden pohár. Stále som bola v pätách môjmu sprievodcovi. No ale na koláč bolo, on nazbieral. Spolužiaci na to, ako bol dobrý, spomínajú doteraz na stretnutiach. Ja spomínam ma maca, ktorého som cítila ale nevidela. On ma možno aj videl. Máme ich na SK už nadmieru, nechceli by Rakušáci nejakého nášho fešáka? Čo je to za Medvedi chodník, keď na ňom medveďa nestretneš!   

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Gabi, vřelý dík za senzační videa. Důkladně jsem je sledovala a úplně se tam vidím. I s tím zlatým náramkem na levé ruce. To jsem určitě já. Miluji dotýkat se hory rukama a hladit ten kámen. To si teprve vychutnám. ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  30. [30]: Tá ruka je môjho syna a to kozľa-kamzíča pred ním  je jeho priateľka. Naučila som ich milovať hory a teraz aby som sa o nich bála.  Veľa šťastia a zažitej krásy na horách Ti prajem a Tvojej mame veľa trpezlivosti.

    OdpovědětVymazat
  31. [18]: Zadej do vyhledávače Medvědí soutěska a vyskočí ti odkazy na zájezdy z Brna a Prahy. Za těch pár stovek to stojí za to. Není ani třeba chodit ve skupině a jen si hlídat čas odjezdu.[19]: Ve Vysokých Tatrách pak dostaneme cedulku na Symbolickém cintorínu u Popradského plesa. Ale stejně se mně smrt zdá "nejlepší" při letecké havárii. Ještě na závěr trochu adrenalinu.[20]: To medvědi mají z toho, že se nenaučili šplhat po skalách. Tyhle krávy byly asi zmutované :)[21]: Možná se ještě vrátí, díky turistům by neměli nouzi o potravu.[22]: Rakouské horské hospůdky taky mám moc rád, vyzařují pohodovou rodinnou atmosféru.[23]: Hanko, nelichotím, mé fotky jsou jen ilustrativní, ale ty bys je mohla vystavovat.

    OdpovědětVymazat
  32. [24]: Nemyslím dřevěná zábradlí, ale železné řetězy na exponovaných místech hor. Ty jsou v bouřkách opravdu nebezpečné.
    Muž se tím asi vyškolil, protože lézt po strmých žebřících bez držení bylo pak nebezpečné i pro něho.[25]: Taky to tak vidím, koupání v moři, ať už jakémkoliv, málokdy přinese něco nového, kdežto hory mají nepřeberně různých podob.[26]:[27]:[28]: Gabi, díky moc za informace a videa k Roháčům. Zatímco počet mých několikadenních výletů do Vysokých Tater se blíží 20, v Roháčích jsem ještě nebyl. Teď jsme ale zrovna v Tatrách a dalším pohořích ještě dál na východ a už se trochu domlouváme, že příští rok bychom Roháče mohli zkusit.[29]: Předevčírem jsme viděli takovou
    hromádku ve Spišské Maguře a prý byla také od medvěda, ale naštěstí nás asi taky jen pozoroval zpoza maliníků, co za exoty mu leze do revíru, ale o seznámení zájem neměl.[30]: Zlatý náramek by také mohl být dobrý hromosvod :)[31]: Tak příští rok na viděnou v Roháčích, bude nás víc a nebudeme se vlka (a medvěda) bát nic.[32]: Sugr, po přečtení tvých básní, jasnovidecké schopnosti nejsou třeba, všechno v nich je :)

    OdpovědětVymazat
  33. [34]: Opravdu nejsem idiot, abych si myslela, žes měl na mysli dřevěná zábradlí o:)

    OdpovědětVymazat
  34. [35]:Samozřejmě že nejsi, ale tady opravdu i dřevěná zábradlí mohou být nebezpečná, protože lávky jsou podepřeny železnými traverzami a je tam mokro.

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Jasný, jasný, ale řeč byla o hromosvodovym nebezpečí ;)

    OdpovědětVymazat
  36. [34]: Ja si už, Miloš, na tú trasu na Roháčoch netrúfam. Ten zlatý náramok ... no tak to musím syna "spucovať" že nedodržuje bezpečnostné predpisy a pritom je  pôvodným povolaním elektrikár. Ale zlatý isto  nie je, aj keď je to jedno. Na taký málo zarába a veľa míňa. Pretože je veľmi horúco aj na horách, tak tento víkend idú zliezať jaskyňu. Vybrali si Stanisovskú jaskyňu v Janskej doline. Vraj je to iba taká malina, nič náročné. Je veľa krásnych miest aj pod zemou, hodných poznania. Medveďa tam nestretneš. Ale, ako som sa dočítala, tak aj v blízkom lesíku pri našej bytovke v Za sa jeden začal prechádzať. Že vraj je neškodný, dobrý macko to je. Písali ....
    Ak už budete vo Východných Tatrách, tak si odskočte do Svidníka a jeho okolia ...nádherné drevené kostolíky opáčiť. Aj na Sninský kameň sa môžeš vyštverať, aj k Morskému oku zísť, a ešte nižšie dobré vínko ochutnať ... a ešte kúsok na fajnovú tekvičku môžeš zájsť. V mojej rodnej chalúpke Ti aj kávu a všeličo iné môžem ponúknuť. Svojím dvom hrozným psím šelmám prikážem, aby vás nezožrali. Neboj .
    Príjemný pobyt na SK prajem, užite si to .

    OdpovědětVymazat
  37. Hromozvod ...to nepoznám. Je to niečo čo vedie zvuk?
    Horšie by to bolo, keby to mal byť blezkozvod.

    OdpovědětVymazat
  38. [38]: Dřevěné kostelíky se myslím dostaly na seznam UNESCO, ale už je nenavštívíme, protože zítra jedeme domů. Morské oko znám alespoň shora z Rysů. Příště se domluvíme dopředu, ano? [39]: Máš pravdu, u nás se nelogicky říká hromosvod a "aby do tebe hrom uhodil" a hromy nás mohou nejvýš postrašit.
    Ve slovenštině se používá výraz "blezkozvod"?
    Štúr, nebo kdo ho do jazyka zahrnul, byl rozumnější než naši obrozenci.

    OdpovědětVymazat
  39. [40]: Miloš, ale to by ste robili trošku odskok na Morske oko , ktoré môžeš vidieť z Rysov, od návštevy drevených kostolíkov. To MO ˇčo si videl,je už myslím poľské. Ja Ti núkam naše, slovenské "Morské oko" , ktoré môžeš vidieť zo Sninského kameňa.  Je to najväčšie jazero vo Vihorlatských vrchoch, zároveň najväčšie nekrasové jazero v Karpatoch a tretie najväčšie prírodné jazero na Slovensku po Štrbskom plese a Veľkom Hincovom plese vo Vysokých Tatrách. Jedno z najkrajších zátiší na Slovensku, ktoré si zachovalo romantiku a prirodzený pôvab...lebo je tak trochu stranou, nepovšimnuté. Ono sa nachádza len kúsok - autom, na koni, na bicykli ale pešo dosť ďaleko, od mojej rodnej chalupy, kde trávievam leto a pestujem tekvice, ktorými kŕmim návštevy Je tam nádherne ...
    A áno, tie kostolíky - je to spolu 27 sakrálnych objektov, ktoré ako celok boli vyhlásené národnými kultúrnymi pamiatkami. Svidník (10), Bardejov (7), Snina (5), Prešov, Stará Ľubovňa a Stropkov,  Inovce a Ruská Bystrá.  
    Celý súbor ašpiruje na zápis do fondu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. Štyri z nich tam už boli zapísané ako Drevené kostoly v slovenskej časti Karpát.
    A neobíďte Bardejov. Je naozaj nádherne upravený  aj s tou holou riťou na radnici. Skúste ju na nej nájsť.
    Bola som tým mestečkom nadšená. Vyrovná sa ktorémukoľvek západnému hist. mestečku.
    Asi by som si mala naozaj vytvoriť vlastný blok na reklamu týchto našich zabudnutých kútov, ako si mi raz navrhoval a nerozťahovala sa u Teba. Ďakujem za možnosť a trpezlivosť so mnou.

    OdpovědětVymazat
  40. [40]: To vieš, musíme vedieť rozlíšiť, lebo u nás..." nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú ..."

    OdpovědětVymazat
  41. [41]: Aha, tak Morske oko u Sniny vůbec neznám, a tím ani, že je tak velké. Myslel jsem, že po Velkém Hincově plesu a Štrbském plesu jsou největší Temnosmrečinská plesa, která jsou (stejně jako Hincova) vidět z Koprovského štítu. Ale to jejich pořadí je myšlené asi jen v rámci Vysokých Tater.
    Jeden skvost UNESCO jsme ale přece jen navštívili - Levoču, včetně kostela s oltářem Mistra Pavla a Mariánskou horu nad ní.
    Gabi, já jsem naopak moc rád za tvé krásné komentáře se spoustou informací.[42]: Slováci to mají správně už v hymně, a proto se jim to neplete

    OdpovědětVymazat
  42. [43]:Ale pletie... . To len u mňa sa prejavuje profesná deformácia- môj projektant elektro má "vycepoval" Jemu "hromozvod píli uši.

    OdpovědětVymazat
  43. [30]: Beatrice ..znova sa Ti ozývam cez Miloša. Sorry Miloš ... rada objímaš skaly, a čo tak, aby Teba "objímala "skala? Odhalím svoju identitu, ale nevadí mi to, mrkni sa u mňa na FB na video, čo natočil ten s tým náramkom - stále ho má na ruke - v jaskyni, ktorú preplazili-prelozili v  sobotu. Sú všetci traja nadšení, že to bol zážitok ... ja by som svoj zadok tými dierami neprepchala. https://www.facebook.com/gabriela.dovalova
    Tebe Miloš sa znova ospravedlňujem a teším sa na nové fotky, ktoré si urobil na SK. V Levoči som už nebola celé storočie ...no dobre, tak asi dve desaťročia. Vždy som jej okrajom  iba "prefčala" cestou na východ.

    OdpovědětVymazat
  44. [45]: Gabi, ještě k těm Roháčům: lézt po řetězech znám (např. před několika lety z Priečneho sedla, loni ze sedel Polský hrebeň a Prielom při výstupu na Východnou Vysokou a letos při výstupu na Jahňací štít, kdy chvílemi ve mně byla malá duše, abych se nedostal do zpravodajství TV Nova jako další český turista, který se zabil ve Vysokých Tatrách), ale videa z Roháčů jsou děsivá v tom, že vrcholový hřeben představuje ostrou hranu, na kterou se snad ani nedá pořádně postavit, aby nehrozil pád na jednu nebo druhou stranu. Nevím, nevím, zda se tam někdy odvážím.
    A ještě dodám, že výlet na východní Slovensko jsme zakončili návštěvou hradu Ĺubovňa. Kupodivu se tam mohlo fotografovat a viděli jsme i představení sokolníků.O účtu na Facebooku vůbec neuvažuji, bohužel tak tvůj profil nemůžu víc prozkoumat :)

    OdpovědětVymazat
  45. Nádhera, Miloši. Asi by mi upadly nohy, ale rozhodně bych si to nenechala ujít. Projít si tak nádhernou trasu, to musí být zážitek :). Skvěle jsi to nafotil, tam bych se s foťákem taky krásně vyřádila :).

    OdpovědětVymazat
  46. [46]: Tak, nemusíš na FB, už to mám aj inak ...hlavne pre Beatriciu keď skaly objímať miluje. Tu ich môže aj za tmy! https://youtu.be/jKlLLewbr6Y

    OdpovědětVymazat
  47. [33]: Těší mě, že si to myslíš, ale znám své meze.
    Můj přítel by ti to vysvětlil.

    OdpovědětVymazat
  48. [47]: V soutěsce na žebřících a lávkách to není nijak náročné, protože kvůli úzkému průchodu se tam (až na rozšířená místa ve zlomech směrů) nedá předbíhat a postup je dán nejpomalejším. Tím je pak víc času na fotografování, až v dalším úseku na Hochlantsch jde každý svým tempem.[48]: Horolezectví v hlubinách včetně slaňování a navíc ve tmě. Tam bych měl dvojnásobný strach, že zabloudím a už nevylezu. Obdivuji takové výkony, netroufl bych si tam.[49]: Hanko, jsi zbytečně skromná.

    OdpovědětVymazat
  49. Ukládám do oblíbených a doufám, že budu mít příležitost tuhle inspiraci proměnit ve výlet. Krása, jen těch lidí , to mi nesedí. Možná, že v červnu nebo vzáří by to bylo lepší....nemyslíš?

    OdpovědětVymazat
  50. [51]: Katko, vzhledem ke kráse místa tam lidí bude asi dost ve všech obdobích, ale je fakt, že září by jich snad mohlo trochu ubýt, když už začne škola a většina lidí má po dovolených a o víkendu si už nechce týrat tělo. Jsou však už kratší dny. V červnu by to z tohoto pohledu mohlo být trochu lepší, jak si ale naplánovat počasí?
    My jsme tam byli s Expressbusem http://www.expressbus.cz/autobusova-doprava/jednodenni-zajezd-medvedi-souteska-nejkrasnejsi-kouty-styrska/. Jak ale vidím, teď je zájezd o 350 Kč dražší, my jsme ho měli v akci přes Slevomat. Vzhledem k odlišnému výchozímu a koncovému místu je dobré CK využít.

    OdpovědětVymazat
  51. [52]: Jj, díky za tip a radu. Taky ráda využívám Slevomat. Ještě jsme nebyli nespokojeni.
    Jak bylo ve Slovinsku? Co jste viděli?

    OdpovědětVymazat
  52. [53]: Podle zdejšího počasí nám to vyšlo velmi dobře. Pevní den jsme byli v Mariboru, jen chvílemi poprchalo, ale pak jsme se přesunuli do termálních lázní Zreče, druhý den jsme byli v Ljubljani, u Bohinjského jezera, vodopádu Savica a nakonec u Bledu, kde jsme navštívili i hrad, a třetí den jsme začali krápníkovou jeskyní Postojna, jen zvenku obhlédli blízký Predjamský hrad a potom se přesunuli do měst Piran a Portorož. V Portoroži jsme se i koupali v moři, ten den bylo hezké slunečné počasí, a večer tam ještě viděli koncert zpěváka Zucchero s jeho skupinou, o kterém jsem se na webu dočetl, jaká je to hvězda, já jsem ho předtím vůbec neznal :)
    Chtěl bych ale ještě vidět hory, jak jsi byla ty při svém výletě. Slovinsko je zajímavá země, kde je vše, nač si lze vzpomenout, a přitom turisticky teprve objevovaná.

    OdpovědětVymazat
  53. Pěkná reportáž. Nejvíc mě ohromila trojská kravka. Jen ty lidi by mě tam štvali.

    OdpovědětVymazat
  54. [54]: Souhlasím. Do Slovinska se dá dlouho vracet a pokaždé to bude jiné. Dcera hodlá sledovat Slevomat, kdyby tam příští sezonu zase bylo to, co jsme absolvovali my. Třeba by se to hodilo i tobě.

    OdpovědětVymazat
  55. Na ty žebříky a lávky bych nevlezl ani za flašku rumu.      jinak je to fakt nádhera.       

    OdpovědětVymazat
  56. Nádherné místo. Z těch žebříků bych asi měla trochu strach, ale pohled stojí za to, jeskyně a jezírko a vodopády, moc se mi to celé líbí. A trojská kráva je super, jestlipak se do ní jde taky vlézt jako do trojského koně na Bouzově? Beztak že jo.
    Moc krásné reportáže. Děkuji Miloši, za bezvadné čtení, poučné i zábavné. Bylo to príma jako vždy.

    OdpovědětVymazat
  57. Chtěla jsem tam letos a moc, jen opět nic
    Krásně jsi to zdokumentoval, aspoň se kochám na fotkách

    OdpovědětVymazat
  58. Tohle bych si nechal líbit! A umím si představit i to rozjímání nad propastí

    OdpovědětVymazat
  59. dobry den,
    chtel bych se zeptat zda ma nekdo zkusenosti s cestou z Mixnitzu - Hochlantsch - Teichalmsee - Mixnitzu kolim by to hodin cca zabralo a kolik je to km?
    dekuji za odpoved

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)