8. dubna 2016

Kysucko-oravská lesná železnica - skanzen železniční přepravy

Poté, co James Watt (1736-1819) zdokonalil první návrhy parního stroje Thomase Saveryho a Thomase Newcomena, kteří se inspirovali u Denise Papina, tvůrce známého hrnce, prvního parního válce a parní pumpy, bylo již možné je ve velkém využívat v těžkém průmyslu a způsobilo to průmyslovou revoluci. R. 1814 George Stephenson (1781-1848) sestrojil první parní lokomotivu s kotlem na uhlí a s tím přišel rozmach železničního spojení, které nákladní přepravou dále přispělo k rozvoji průmyslu, ale umožnilo i cestování napříč kontinenty a pomohlo také završit kolonizaci Severní Ameriky.

I když parní lokomotivy USA už dávno nebrázdí, i dnes je velmi působivé v nehostinných končinách nevadské pouště zčistajasna spatřit vlak s "nekonečným" počtem vagónů a z dobrodružných knih a filmů si vybavit, jak bílí kolonizátoři posouvali hranice dobytého území a Indiáni v marné snaze tomu zabránit vytrhávali koleje.




Na století páry se díváme jako na zašlou historii, cestující v tehdejších vlacích si představujeme jako dámy v koketních kloboučcích a pány s buřinkami a licousy, ale bez páry se neobejdeme ani teď, vděčíme ji za elektřinu z tepelných a jaderných elektráren, protože pára vzniklá ohřevem vody tlakem na lopatky turbín je roztočí a společnou hřídelí připojený generátor kinetickou energii turbíny elektromagnetickou indukcí přemění na energii elektrickou.

Parní lokomotivy jsou už především muzeálními exponáty, jedna krasavice stojí před nádražím v Přerově, někde však ještě na krátkých úsecích jako místní atrakce v letní sezóně nebo na vzpomínkových akcích jsou provozovány i teď, např. v Zittau, příhraničním německém městě, sousedícím s Hrádkem nad Nisou.




Příkladem historické železnice s parními (a později dieselovými) lokomotivami, určené pro přepravu dřeva, je Kysucko-oravská lesná železnica. Původně šlo o 2 samostatné tratě: 29 km dlouhá Kysucká lesná železnica vedla od pily v Oščadnici do údolí Chmúra a Oravská lesná železnica, která začínala ve stanici Tanečník, pokračovala k dřevoskladu Lokca (tato část má 23 km) a odtud dále až do Oravské Lesné (to už na plánku trasy, převzatého ze stránky železnice a naležato otočeného, není zachyceno). Na konci 20. let byly obě trati propojeny a s mnoha odbočkami celková délka dosáhla 110 km.


Trať je dost členitá a na spojovacím úseku mezi Vychylovkou (660 m n. m.) a nejvýše položeným místem Sedlo Beskyd (931) musí překonat převýšení 271 m, což je řešeno úvratěmi (na plánku naznačeny černými značkami, další dvě jsou ve stanicích), kde vlak zastaví a přes výhybku přejede na jinou kolej do protisměru, lokomotiva tak na některých částech trati vlak táhne a jinde tlačí.
Pro nerentabilitu byl provoz začátkem 70. let ukončen a trať byla z větší části rozebrána. Zásluhou nadšenců z lokomotivních dep r. 2007 byl znovu zprovozněn celý spojovací úsek a pro turistické vyjížďky je dnes přístupná 3,6 km dlouhá část od Tanečníku (815 m n. m.) k Sedlu Beskyd, která ale nezahrnuje žádnou úvrať. Železnice byla prohlášena za národní technickou památku a spravuje ji Oravské múzeum Pavla Országha Hviezdoslava.

V rámci turistické dovolené na Malé Fatře jsme sem také zavítali. Před příchodem k Tanečníku jsme minuli památník a několik staveb dřevěné lidové architektury, včetně dřevěné kaple.




Ve stanici už čekají dva vagóny (jeden dřevěný a otevřený a k němu "modernější" typ), zbývá ještě připojit dieselovou lokomotivu.




Součástí výletu je výklad sličné průvodkyně o historii železnice a kraji. Stará lokomotiva, mladá průvodkyně a krásná krajina - na co se dívat dřív?




Vlak asi na půlhodinu zastaví, kdy je možné se projít k dřevěné rozhledně s pěknou vyhlídkou do okolí.



K Vychylovce jsme pak došli pěšky a tam uviděli i čmoudící parní lokomotivu a mohli se v představách přenést do časů George Stephensona a kolonizátorů Severní Ameriky.


34 komentářů:

  1. Na čoudící mašinky si pamatuji ze svého dětství. Tenkrát to nebylo moc "čisté" cestování. Vzpomínám si, jak nás rodiče vyháněli od otevřeného okýnka, když se otočil vítr a kouř z lokomotivy šel přímo do vagonu. Parádní to bylo v noci. Ten kouř byl totiž plný rudě zářících jiskřiček.    Tento tvůj výlet byl moc zajímavý.

    OdpovědětVymazat
  2. opravdu nádherné fotky a ta lokomotiva je božží   

    OdpovědětVymazat
  3. Velmi velmi zaujimavy clanok. Spomienky na zatvaranie okna pri vjazde do tunela, sadze, iskry, para, dym - pohadka detstva.Dnes rano je to pre mna predovsetkym inspiracia s velkym "I"!!! Idem hned projekovat a necham si patentovat lietadlo na paru, na plyn a na bicyklovy pohon - v ramci setrenia imisii do ovzdusia.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je krása! Jízda takovým historickým vláčkem musí být romantická a líbí se mi i ten pěší výlet do krajiny. Dnes je doba uspěchaná a člověk je rád, když se dopraví v co nejkratším čase z jednoho místa na druhé, a tak to působí jako pohádka.

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkné místo k žití.
    Nevím jestli nekecám nesmysl, žít tam moc lidí asi nechce a nebude, přijedou-odjedou. Je to jako podívat se na hezký obraz a nekoupit.

    OdpovědětVymazat
  6. Můj život byl spojený s železnicí už jen pro to, že jeden z mých dědů byl nádražák. Tvrdil o sobě, že je ajznboňák. V dětství pod naším domem jezdívaly vlaky, s vyjímkou malých motoráčků pro osobní dopravu, na páru. Supěly do kopce a táhly náklad. Díky dědovi jsem znala i jednotlivé typy lokomotiv. Coby středoškolák jsem pravidelně putovala mezi domovem a internátem vlakem s parní lokomotivou. Za intrem vedla železniční trat'. V Praze jsem bydlela na Smíchově, jen kousek od nádraží.
    Parní lokomotivy jsou pro mně synonymem
    dětství a mládí.
    Výlet po Kysucko-oravské železnici byl určitě romantickou záležitostí.

    OdpovědětVymazat
  7. Pěškný výlet, musím o něm říci v Kavárnš, tam máme lidi, kteří dělali na dráze. Lydie a Johanes, určitě je to bude zajímat. Já si parní lokomotivy pamatuji ještě moc dobře, jezdily kolem našeho domu a země se otřásala docela citelně, chvěla se i postel v podkroví domu a to bylo přes docela velkou zahradu od trati.

    OdpovědětVymazat
  8. [10]:Omlouvám se, neopravila jsem překlepy-ťukla jsem vedle, no.   

    OdpovědětVymazat
  9. Páru jsem samozřejmě ještě zažil v normálním provozu, jako dítě jsem navíc bydlel poblíž trati, tak jsem v tomhle měl pré. Krajina v Malé Fatře vypadá moc pěkně a "mašinky" jí rozhodně přidávají na romantickém vzezření - jak při pohledu zvenku, tak i přímo z vlaku.

    OdpovědětVymazat
  10. Škoda, že nemáš kvalitnější foto té sličné průvodkyně. Její havraní vlasy a bujné poprsí deroucí se překotem z jejího dekoltu jsou slibnými a vábnými lákadly.     

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Trochu větší hračky :)[2]: Také si na ně pamatuji, mám dojem, že parní lokomotiva byla součástí rychlíku do Prahy. Kdyby tehdy  ekologové byli aktivní jako teď, asi by se k nim přivazovali :)[3]:Strojvůdci však asi nebylo co závidět.[4]: Letadlo na páru? Proč ne, uzavřené vrtule letadla se podobají lopatkám turbín, jen si moc nedovedu představit přikládání do kotle [5]: Ano, ale s praktickým využitím :)[6]: Všechno tam má pohádkový charakter - lidová architektura, na loukách se pasou krávy, zurčí potůček a k tomu historické vláčky.

    OdpovědětVymazat
  12. [7]:Za chvíli se asi na vše mimo město budeme dívat jako na folklór. Věřím tomu, že mnoho dětí si myslí, že kráva je fialová, protože skutečnou neviděli.[8]: Jak F. R. Čech do textu jedné odrhovačky napsal: "My máme parní stroj, úžasné síly zdroj" - pro lidi v 19. století to muselo být jako pro nás zaoceánský parník :)[9]: To ses tam musela cítit jako v Ostravsko-karvínském revíru
    Můj děda byl strojvůdce a babička byla na to hrdá, protože to prý hodně znamenalo, určitě s takovými lokomotivami jezdil. Jenže zemřel přesně v tom roce, co jsem se já narodil, proto žádné nezprostředkované informace nemám.[10]: Takový kolos byl hlučnější jak tank. Ale mnohem hezčí a dýchá z nich romantika.[11]: Netřeba se omlouvat, mně se to stává hodně často, je jen škoda, že v komentářích (na rozdíl od článků) už nemůžeme nic opravit.[12]: Romantika je přiléhavé označení, mají tam sice i jízdní řád, ale vlak myslím jede, jen když se sejde víc než 10 lidí :)[13]: Průvodkyně byla velmi sexy, ale neodvážil jsem se ji vyfotografovat přímo, zamaskoval jsem to záběrem lokomotivy

    OdpovědětVymazat
  13. Pěkné mašinky párovky. Má to své kouzlo. Víš, jaká to musela být atrakce ve své době, když se vynořila za lesem?

    OdpovědětVymazat
  14. Jeje .." moje" Kysuce a "moja" Orava. Zaľúbené to kraje. Mám v tej oblasti veľa svojich  hriechov a veľa priateľov. S jednými som strávila v Oščadnici minulý víkend spojený s výcvikom psov v Korni.
    Oščadnica je vraj najdlhšia dedina v strednej Europe- 17 km. Je naozaj dlhá. Potrebovali by tam vlastnú MHD. Je tam síce aj veľa roztrúsených lazov. Na Veľkú Raču radi chodievali lyžovať moji synovia. Radšej ako do Fatry , nebolo to ešte tak vychýrené stredisko, bolo menej ľudí na vleku a všetko lacnejšie.
    Na tých kopcoch rastú fantastické čučoriedky. Jedna pani sa mi za malú službu zavďačila kompótmi z nich - to boli čučoriedky akoby práve strhnuté z kríka. Práve včera som zjedla posledný. Tá božská chuť ... A taktiež je to vychýrená hubárska oblasť. Dostávam od priateľov pravé hríby.
    Dúfam, že sa Ti v tom kraji páčilo. Mne sa páči veľmi, hoc zima je tu tuhá. Prepáč za reklamu Krausovi, ale toto vystihuje Kysuce : https://youtu.be/e7sapA36szE

    OdpovědětVymazat
  15. Pamatuji si z jedné historické jízdy, jak do vagonu otevřenými okny vlétl kouř a všem se změnila barva oblečení   Ale zážitek to byl krásný
    Cesta otevřeným vagonem v lesnaté krajině musela být taky dobrým zážitkem

    OdpovědětVymazat
  16. Ak niektorí po Milošovom výbornom článku zatúžite spoznať bližšie  Kysuce, nemali by ste minúť tieto rarity http://www.regionkysuce.sk/sk/zaujimavosti-z-regionu-kysuce/prirodne/152-kamenne-gule-v-megonkach
    a rovnako http://www.dobrodruh.sk/historicke-pamiatky/unikatny-orloj-v-starej-bystriciMiloš, máš čierny bod, že si nedal vedieť a aspoň kávičku si so mnou dal, Ja mám u Teba dlžobu, rada by som sa revanšovala. Nevidel si na Kysuciach všetko, tak možno na budúce. Ja striedam Žilinu s Michalovcami, je čo vidieť na tej trase.

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: To ano, ale slyšet už byla zdaleka :)[17]: My jsme se také dali nalákat, i za těch 5 EUR (nebo kolik) to stálo za to.[18]: My jsme zde byli týden a opravdu se nám tam moc líbilo, v Oščadnici jsme dokonce byli ubytovaní.
    Na čučoriedky mám také velkou slabost, nedávno jsem koupil v Kauflandu sklenici kompotu a neotevřít ji mě stojí velké přemáhání [19]: V takovém vlaku hodně záleželo na směru větru, pamatuji si na to, stále někdo musel vykukovat z okna, aby při změně včas okno zavřel :)[20]:Gabi, díky moc za odkaz na kamenné gule, zajímavé je, že "se nacházejí v městské části Milošová v blízkosti hranice s obcí Mosty u Jablunkova."
    Že tu mám svou městskou část, vůbec nevím ¨
    Orloj v Staré Bystrici, který přes název obce je zcela moderní, jsme také viděli a mám ho na fotkách, do nějakého článku ho určitě vložím. Ale v tvém odkazu jsou i velmi zajímavé informace a detaily. Díky za ně.
    Až tam zase zavítáme, dám vědět :)
    Příští neděli máme v plánu Čachtické Karpaty, na Slovensku se nám moc líbí.

    OdpovědětVymazat
  18. Moc zajímavý článek i téma; ačkoliv je mi vzdálené, tak jsem se poučila a pozorně četla. Na mašinky je hezká podívaná.

    OdpovědětVymazat
  19. Zrovna minulý rok v létě jsem si říkala, co je to v Žitavě za zemětřesení a ejhle, za rohem se vyloupla parní lokomotiva .

    OdpovědětVymazat
  20. Parní lokomotivy, to byla romantika, Miloši, už jen ty zvuky vypouštěné páry!
    Moc prima reportáž. Tohle by se líbilo mému sousedovi, ten je do mašinek úplný blázen.
    "Stará lokomotiva, mladá průvodkyně a krásná krajina" - to musel být super zážitek!
    Moc se mi líbí fotky, hlavně výhledy do krajiny, to je opravdu krása!

    OdpovědětVymazat
  21. Úžasné mašinky, mám je ráda, není sice nad moderní železnici a rychlovlaky, ale    jim chybí to kouzlo a romantika vláčků ze staré doby...

    OdpovědětVymazat
  22. Skvelý balzam na dušu, na vláčiky mám totiž slabosť, sú také roztomilé

    OdpovědětVymazat
  23. To je úplný návrat do minulosti. Moderní přístroje by se snad ani do té krajiny nehodily.Nedalo mi to a během článku jsem musela přemýšlet, že dnes by tyto lokomotivy asi nemohly být povoleny kvůli emisím

    OdpovědětVymazat
  24. Přes léto tojně jezdí parní lokomotivy v německé příhraničí. Narazily jsme na ně v Oberwiesenthalu. Jinak také, když je nějaká akce, tak v muzeu v Lužné u Rakovníka. Byli jsme tam už několikrát. Občas se mihne parní lolomotiva i na naší trati.

    OdpovědětVymazat
  25. Jede jede jede mašinka!
    Ty tvé články jsou tak překrásné, že určitě zase některý bude vyprán na titulku Blogu.

    OdpovědětVymazat
  26. [22]: Mně je také vzdálené, ale ještě si ho pamatuji :)[23]: Žitava/Zittau je pěkné městečko, měl jsem možnost v něm několikrát být a vzpomínám si, že v 90. letech tam lidi z Liberecka jezdili na nákupy, protože už tam byly hypermarkety, které jsme u nás ještě neznali.[24]: Tam je opravdu krásně, jak píše Gabi, která kraj důvěrně zná, mašiny jsou taková šlehačka na dortu.[25]: V rychlovlaku jsem jel jen jednou - v Šanghaji rychlovlakem MAGLEV, který zrychlí až na 430 km/hod, ale pohled ven je trochu nepříjemný, protože z té rychlosti se tají dech při představě, co by se mohlo stát při havárii.
    Ale pamatuji si právě z muzea, které k němu mají zřízené a kde srovnávají princip vlaků založených na magnetické levitaci (odtud MAGLEV) s kolejovými vlak, že vlaky jezdící po kolejích mohou vzhledem k tření vyvinout maximální rychlost 360 km/hod. Ale i to je dost.

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Roztomilé, pěkně odfukují jako zápasníci sumo :)[27]: Ekologům se z té parní romantiky  musí ježit vlasy na hlavě [28]: Já jsem je viděl v Zittau, myslím, že jezdí na trati do Oybinu, dalšího pěkného německého městečka, které lemují výrazné skály, a je tam zřícenina katedrály s reliéfem Karla IV.[29]: Já bych chtěl být strojvůdcem takové mašinky a házet lopatou uhlí do kotle.
    Výběr do panelu se řídí potenciálem vyvolat vzrušenější diskuzi, a to asi mašinky nebudou

    OdpovědětVymazat
  28. [30]: Rychlost je závratná, myslím, že by i pro mne byla nepříjemná, nevím jestli bych do něj vlezla, měla bych určitě obavy z nehody, oceňuji hlavně  úsporu času, ale už to není ta romantika jako ve vláčku a to je škoda, vše co je super moderní působí chladně a studeně...

    OdpovědětVymazat
  29. [9]: Moj plzenacky dedko bol tiez "ajzenbonak". Moc som si ho ale neuzil, ale pamätam sa, ako babicka a moja mama, jeho dcera, na neho "nadavali": "Typicky ajzenbonak! Vzdy musi nastupovat len do sa uz pohybujuceho vlaku!" On skutocne aj v jeho rokoch vedel prefektne nastupovat, naskakova na tie - vtedajsie - stupienky vagonov, ked sa vlak uz pohol...Fakt, takyto clanok a hned kopa spomienok na detstvo, sranda...

    OdpovědětVymazat
  30. Určitě nostalgický zážitek.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Boka Kotorská - krásná příroda i místo, kudy kráčela historie

Boka Kotorská , česky také Kotorský záliv (v srbštině  Бока Которска , v angličtině Bay of Kotor), je záliv Jaderského moře na území Černé ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)