Yosemite National Park - vše v jednom

Národní parky USA se navzájem značně liší, Sequoia Park se pyšní gigantickými stromy, Zion impozantnímí skalami, Grand Canyon vyhlídkovými plošinami na obrovský kráter, na jehož dně zurčí řeka Colorado, Bryce Canyon tisíci skalních věžiček, Yellowstone gejzíry a bohatou faunou, …, rozlehlý Yosemitský národní park (3081 km čtverečních) však obsahuje téměř všechno z toho a ještě něco navíc. Patří mezi nejstarší národní parky na světě, byl založen r. 1890 a jako přírodní skvost r. 1984 zapsán na seznam UNESCO.

V Kalifornii je takřka sousedem Sequoia Parku, a proto není divu, že jeho částí jsou háje sekvojovců obrovských. Vespodu ohořelý obrovitý strom v koláži vpravo dole ukazuje, že požár jim vážněji neublíží, lesníci je naopak zakládají záměrně, aby vypálili vegetaci kolem nich a na podzemní vodu náročný kořenový systém sekvojovců ji měl jen pro sebe.

Pravděpodobnější je, že se stromy vyvrátí.

Nejvýraznějším zástupcem zdejší fauny je přibližně 500 černých medvědů, žádný se ale neukázal. Asi by nepohrdli osamoceným turistou, jenže takoví se zde nevyskytují, návštěvníci přijíždějí auty a ve skupinách, jezdí zde i vyhlídkové vozy tažené mohutným strojem.

Návleky na odpadkových koších, které jsou navíc přes železnou obruč přišroubovány do betonového podkladu, medvědům znemožňují se do nich dostat, a tak si potravu musí hledat jinde.

Jednou z ikon parku jsou vodopády. Bridalveil Fall (vodopád Nevěstin závoj) je nejvyšším vodopádem Severní Ameriky, má 188 m, v letním období je však vydatnost vodního proudu mnohem slabší (my jsme tam byli v říjnu).

Tento vodopád je ale jen horním z kaskády tří vodopádů se souhrnnou výškou 739 m. Na dalším snímku z většího odstupu jsou patrné dva z nich.

Indiáni z kmene Ahwahneechee podle jedné z legend věřili, že Bridalveil Fall je domovem mstivého ducha Pohono, který střeží vstup do údolí a prokleje každého, kdo se při odchodu na vodopád podívá. Vdechování vodní páry prý ale ženám zvyšuje šanci na uzavření manželství a odtud pramení jeho název.

Park je proslulý také dvěma skalními stěnami. El Capitan (2307 m n. m.) je unikátní kolmou stěnou Dawn Wall, která má přes 1000 m a je nejvyšší na světě.

Na pohled možná ještě zajímavější je Half Dome (2695 m n. m.) v pozadí s tvarem gigantického zubu. Název v překladu znamená "poloviční kupole" a do této podoby skálu "zbrousilo" působení ledovců.

V listopadu 2016 vzbudil pozornost světa výkon českého horolezce Adama Ondry, který stylem volného lezení, při němž se postupuje vzhůru jen úchyty za nerovnosti skály bez využití skob a lan, dokázal za 8 dní Dawn Wall zdolat. Kotvením lana ho pro případ pádu zespodu jistil Pavel Blažek. Extrémní obtížnost lezení s často pouze milimetrovými výstupky názorně demonstrují fotografie v článku v britském deníku The Telegraph (jde o společnou elektronickou verzi novin The Daily Telegraph a nedělníku The Sunday Telegraph).

Před Ondrou to dokázali jen Američané Tommy Caldwell a Kevin Jorgeson (v lednu 2015), těm to však trvalo 19 dnů, navíc se ve volném lezení střídali a spodní lezec si pomáhal držením za lano a skoby. Každý z nich tak volnou technikou zvládl "jen" polovinu stěny.

Zatímco El Capitan je metou výhradně vrcholových (horo)lezců, Half Dome, původně rovněž považovaný za těžko zdolatelný, je dnes po vybudování úseků s lany přístupný i zdatnějším rekreačním turistům. Převýšení při výstupu z nejnižšího bodu údolí je 1450 m, což je zhruba stejně jako na Slavkovský štít ze Starého Smokovce, délka trasy tam a zpět je ale delší, kolem 25 km, a proto je třeba počítat s časem 10-14 hod. Dostanou se tam však jen šťastnější, počet turistů je totiž omezen na 350 za den a protože povolenky k výstupu se vždy okamžitě rozprodaly, správa národního parku teď asi čtvrtinu z této kvóty rozdělí mezi zájemce losem.

Výstup pěkně ukazuje následující video. Jsou v něm i vodopády Vernal (od 2:43), které nám byly skryty, v parku se považují za nejkrásnější. Vrcholová partie s lany začíná v 5:35.

Dawn Wall na El Capitanu bychom mohli přeložit jako "rozednívající se stěnu". Do úsvitu jsme zde však nezůstali, působivý byl i západ slunce. Světlý bod ve stěně prozrazuje, že jeden z lezců si rozsvítil čelovku. Ve stanu zavěšeném na skobě si může dát večeři, trochu se prospat a s rozbřeskem pokračovat.

P.S. Modrá barva v podkladu stránky blogu je výřezem oblohy v Yosemitském národním parku.