20. března 2017

Athény (1) - Akropolis a okolí

Vedle historických památek, moderní architektury, parků a vodních toků přirozenými dominantami velkých měst jsou také kopce. Sedmi pahorky je známý Řím, na sedmi kopcích se rozkládá i Plovdiv a místní si na tom hodně zakládají (myslí si, že jsou druhým Římem), pro Paříž je vrch Montmartre stejně významný jako Eiffelovka, …, v Brně leží na kopci čtvrť Kohoutovice (důležitá tím, že tam bydlím), často je rámují hrady, zámky, pevnosti, chrámy, monumentální sochy a rozhledny (např. v Bratislavě, Budapešti, Lublani, Salzburgu, Paříži, Praze, Riu de Janeiro).

Athény mají výrazná vyvýšená místa jen dvě, ale na rozdíl od jiných (i těch v Římě) jejich jména (nebo alespoň jednoho z nich) každý zná. Jsou jimi skalnaté návrší Akropolis (Acropolis) se starobylými chrámy a kopec Lykavittos (Lycabettus) s kaplí na vrcholu.





Akropolis v překladu z řečtiny znamená horní město, archeologové ale pojem akropole používají šířeji, označují jím stará opevnění centrálních částí měst. Akropolis v Athénách je akropolí v obou významech - náhorní plošina s chrámy je 300 m dlouhá a 150 m široká a bývala opevněným centrem Athén.





Byla vybudována dávno před naším letopočtem, uvádí se, že první stavba zde stála již kolem r. 1400 př. n. l., k rozkvětu však došlo zejména v 4. a 5. stol. př. n. l., kdy se Athény staly nejdůležitějším centrem vědy a umění. Působili zde např. filozofové Sokrates, Platón a Aristoteles, dramatici Sofokles, Aischylos a Euripides a sochaři Feidiás a Praxiteles. Významné bylo i politické uspořádání, které přineslo demokracii. Zasloužil se o ni zejména státník Perikles (500 př. n. l. - 429 př. n. l.), díky němuž byly navíc postaveny chrámy Parthenón, Erechtheion, chrám bohyně Athény Niké a posvátná vstupní brána Propyléa, kterými se v Řecku prochází do sloupové předsíně, tvořící samostatný prostor před chrámy. Díky těmto skvostům antické architektury Akropolis byla r. 1987 zařazena na seznam UNESCO.

Na schodišti ke vstupní bráně se tísní davy lidí, tito už mají návštěvu za sebou a vyhlíží, kam se vydat dál.



Parthenón (Chrám panny) je největším chrámem Akropolské plošiny, byl zasvěcen Athéně, bohyni moudrosti a spravedlnosti. Chrám měl pestrou historii: byl v něm uchováván státní poklad, konaly se v něm slavnosti s rituálními oběťmi živých zvířat a dokonce sloužil i jako muniční sklad. Při útoku Benátčanů v 17. století došlo k výbuchu a část chrámu byla silně poškozena.

K dovršení všeho většinu mramorových soch a vlysů, které chrám zdobily, začátkem 19. století na základě pochybného povolení od Turků odvezl do Londýna lord Elgin, britský vyslanec u Osmanské říše, která tehdy Athény ovládala. Dnes jsou chloubou Britského muzea. "Elginovy mramory" (Elgin Marbles), jak se jim říká, jsou Řekům trnem v oku, snaží se domoci jejich vrácení a i když britské veřejné mínění je většinově na jejich straně a pochybnosti o Elginově aktivitě mají i odborníci (viz třeba článek Lord Elgin - Saviour or Vandal? (Lord Elgin - zachránce nebo vandal?)), britská vláda o tom nechce ani slyšet a odmítla také žádost řecké vlády o zapůjčení při příležitosti konání olympiády v Athénách v r. 2004, že nemá jistotu jejich návratu do Londýna. Zřejmě si říkají "Co je doma, to se počítá."




Menší část soch se uchovává v Muzeu Akropolis, nejcennější je asi trojhlavý démon, jezdci na koních jsou ukázkou iónských vlysů.





Chrám Erechteion má jméno po někdejším athénském králi Erechteiovi.



Část klenby chrámu nepodpírají sloupy, ani dlaně vztyčených rukou svalnatých siláků (atlantů), ale hlavy křehkých dívek (karyatid).




Na návrší je ještě menší chrám bohyně Athény Niké (vítězství), asi nejlépe se vyjímá na fotografii ve Wikipedii.

Tím se už můžeme s Akropolí rozloučit.




Řada dalších památek (včetně antických) je v blízkém okolí.

Nedaleko vstupní brány k chrámům Akropole se nachází Dionýsovo divadlo z 5. stol. př. n. l., které bylo centrem kulturního dění Athén a v premiérách uvedlo hry Sofokla, Euripida a Aristofana.





Agora v řečtině znamená tržiště, lidé se zde však kromě nakupování shromažďovali i kvůli politickým a náboženským akcím, soudním líčením i vzdělávání, mohli se např. zaposlouchat do Sokratových filozofických přednášek. Dvoupodlažní Stoa Attalou se sloupovím po celé délce je novodobou replikou agory, kterou v 2. stol. př. n. l. nechal postavit král Attalos.



Kostel Svatých apoštolů před agorou byl postaven kolem r. 1000 a je pozůstatkem byzantské říše.



Dnes v ní sídlí Agorské muzeum.




V Athénách je i římská agora. Římská říše Řecko ovládala několik staletí, římští císaři však Athénám prospívali, přičinili se o stavbu nových budov, římská agora vděčí za zahájení stavby Juliovi Caesarovi (100 př. n. l.-44 př. n. l.) a císař Hadrianus (76-138) nechal postavit knihovnu a Pantheon.
Z římské agory zůstaly téměř jen ruiny, zachovala se ale osmihranná mramorová Věž větrů, která sloužila jako meteorologická stanice a k měření času.




Hefaisteion (Hefaistův chrám) se podobá Parthenonu a je také z 5. stol. př. n. l. Byl postaven v části města, kde se nacházely kovotepecké dílny. Hefaistos, bůh kovářů, se proto dostal do názvu.





Neoklasicistní budova na pahorku Nymf je dřívější athénskou hvězdárnou.



Chrám Dia Olympského (nebo také Olympeion) byl po mnoha staletích dokončen také zásluhou římského císaře Hadriana a v té době byl největším chrámem v Řecku. Obsahoval 104 korintských sloupů, vysokých 17 m, s průměrem 2 m, na délku měl 96 m a na šířku 40 m. Zeus, nejvyšší z bohů na Olympu, nic menšího mít nemohl. Součástí chrámu byly i dvě sochy pokryté pláty zlata a slonoviny, jedna představovala Dia a druhá Hadriana. Do dnešní doby se zachovalo jen 15 sloupů, šestnáctý leží na zemi (spadl po zemětřesení) a sochy zmizely.





Hadrianův oblouk na okraji prostranství už není dílem římského císaře, postavili ho Athéňané na jeho počest, vděční mu za podporu a rozvoj města.




O vrchu Lykavittos (277 m n. m.) a jeho okolí zase jindy.

29 komentářů:

  1. Ach jo.... sáhnout si na dějiny, zůstat chvíli se zavřenýma očima stát a nechat je ať z nich proudí ta síla věků. To bych si někdy hrozně přála.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý text a mimořádně pěkné fotografie. V důstojném, větším formátu, které jim vyloženě sluší
    Už když jsem pohlédla na první z nich, zaplavila mne touha po létu, slunci a moři. Ovšem dnes je teprve první jarní den...
    Také mne hned napadla píseň Akropolis adieu. Chtěla jsem dát na ni odkaz do komentáře, ale vidím, že jsem nebyla sama.

    OdpovědětVymazat
  3. Ovšem tahle melodie se k článku o Řecku také velmi dobře hodí:
    https://www.youtube.com/watch?v=2AzpHvLWFUM

    OdpovědětVymazat
  4. Parádní fotky. místa, kde jsem dosud nebyla.

    OdpovědětVymazat
  5. Velice obsažný článek, Miloši, vydá nejmíň za tři! Místa, která popisujš, mám moc rád a měl jsem docela dost příležitostí si je podrobně projít při svých výletech na listopadový klasický maratón v letech 2007 a 2011. Akropole se mi, přiznávám, víc líbí z dálky než, když jsem přímo na místě. Pěkné výhledy se nabízejí i z méně frekventované okružní cesty kolem Agory a od pahorku Filopappos. No a moc rád se toulám uzounkými uličkami kouzelné čtvrti Plaka přímo pod Akropolí.

    OdpovědětVymazat
  6. Hned bych vyrazila, ale s průvodcem znalým města....

    OdpovědětVymazat
  7. Krásná a působivá reportáž.   

    OdpovědětVymazat
  8. Milý Miloši,
    koukám, že jsi dával dobrý pozor a poučil se z mých článků. Alespoň tedy co se délky týče. Některé z těch fotek jsou fakt kouzelné.

    OdpovědětVymazat
  9. Krásné fotky, doplněné zajímavým textem. Athény stále zůstávají v mém plánu cest a já věřím, že se tam někdy podívám.
    S modelem Akropole jsem se před lety seznámila v Britském muzeu a byl to pro mně zážitek. P.S. Svět je malý, v Kohoutovicích mám dlouholetou přítelkyni, je to starousedlík. Pamatuju se ještě doby, kdy se začalo stavět sídliště, do jehož sousedství jsme pravidelně jezdili. Kolem vedla trat' Velké ceny, kterou jsme sledovali ze zahrady, pokud jsme se nešli podívat do Farinovy zatáčky, nebo do lomu.

    OdpovědětVymazat
  10. Vždycky, když vidím něco tak letitého, krásného a dokonalého říkám si, jak byli lidé dříve neuvěřitelně šikovní. Nedovedu si představit, jak bez dnešních vymožeností, dokázali vytvořit tak úchvatné chrámy a stavby plné zdobení a soch.   

    OdpovědětVymazat
  11. Působivé stavby vytvořili Antikové, že ?

    OdpovědětVymazat
  12. Člověk by řekl, že jsou to "jen" zříceniny, ale přitom z nich sálá tolik historie a pořád jsou to úchvatné stavby. Bezva článek

    OdpovědětVymazat
  13. Nááádhera, taková reportáž..., nemám slov. Krásný článek a ještě krásnější fotky.

    OdpovědětVymazat
  14. Krásné fototoulání Athénami, díky za exkurzi!

    OdpovědětVymazat
  15. [1]: Je úžasné, že ty stavby jsou i přes 2000 let staré a ještě se dají vidět. A k tomu si se zavřenýma očima přestavit antické divadlo, sochařskou výzdobu, všechny ty umělecké celebrity dávných věků.[2]: Poučil jsem se a už necpu koláže do každého obrázku .
    Už aby bylo léto, mně by stačila i půlka května :).[3]: To je Řek Zorba, ne? Jeho představitel Antony Quinn má na Rhodosu po něm pojmenovanou pláž. Zřejmě tam rád jezdíval.[4]: Byli šikovní, ti antičtí stavitelé a sochaři.[5]: V Athénách jsem byl celkem 3-krát, bylo proto z čeho vybírat. Samozřejmě o opravdových fotografů to beru s rezervou :).

    OdpovědětVymazat
  16. [6]: Teď je tam si trochu horko i politicky :).[7]: Původně jsem tam chtěl přidal i Lykavittos a budovy mezi náměstími Syntagma a Omonia, ale článek nabobtnával, tak jsem to raději odložil.
    Na Filoppapos jsem nikdy nedošel, myslím, že i starou hvězdárnu jsem viděl jen zpovzdálí. Teď toho lituju, protože je tam také nějaký monument.
    A běžet maraton v takovém prostředí musela být muka, já bych asi rychle vzdal a šel radši za památkami.[8]: Tady bys to zvládla i bez průvodce, většina památek je koncentrována v  centru v těsné blízkosti.[9]: Díky :).[10]: Snažím se ze svých skromných sil pochytit to nejlepší od nejlepších. Ale tisíc odborných termínů vložit do jediného textu se mně nikdy nemůže podařit

    OdpovědětVymazat
  17. [11]:Já bych zase někdy chtěl poznat jih Itálie, kam pravidelně jezdíváš ty, nejdál jsem byl v Neapoli.
    Zajímavé je, že poklady, které uloupili nacisté, se vrací, ale co bylo před více dvěma a více staletími, jako kdyby bylo promlčené. Švédové nám také nic z rudolfinských sbírek nevrátí. A nejvíc mě naštvalo, že kuriózní Arcimboldovy obrazy ve Stockholmu ani nevystavují a mají je v depozitáři.
    Ve Farinově začátce teď stojí nějaké památníky, ale ještě jsme si je zblízka neprohlédli. Z jedné strany by se musela přebíhat rušná silnice a z protější slézat shora po strmém svahu.[12]: A mě na tom udivuje, že v Řecku a třeba v Egyptě vznikla tak úchvatná díla a jejich potomci už ničím moc nevynikají a žijí hlavně z turistického ruchu.[13]: Máš pěknou blogovou adresu :). Antikové jsou hodní následování.[14]: A představíš si, že tady sochal Feidiás, tamhle řečnil Sokrates, tam se zase hrála premiéra Sofoklovy hry, úžasné.[15]: Sugr, ty máš také velmi příhodný nick, tolik sladkých pochval :).[16]: Ani se při tom moc nenašlape, o památky se zakopává na každém kroku :).

    OdpovědětVymazat
  18. Tak to je nádherné, jak místo tak fotky.
    Jak si do Řecka jela? Naše rodina jezdí většinou do Chorvatska a hledáme levné ubytování vždy přes přímý kontakt na majitele penziónů, vil, či apartmánu na http://www.ubytovanivchorvatsku.cz/, ale dneska si mě velmi moc navnadila a přemýšlím, že bychom tento rok mohli zajet do Řecka, přece jenom dokud to ještě jde a jsme mladí. Existuje také nějaké přímé napojení na majitele apartmánu?

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: nejedná se o kopii Antiků, ale o zcela novou kulturu s jistými znaky podobnými jaké jsou známé z dob Antiky (takže nezaměňovat)

    OdpovědětVymazat
  20. Ta noční fotka je úžasná
    Pěkný povídání a fotky krásný, úplně na mě přišlo léto

    OdpovědětVymazat
  21. Nádherné fotky, chtěla bych tam být a rukama si sáhnout, abych vnímala energii místa, ráda bych se do Athén podívala, takové památky mě velmi přitahují, z těchto důvodů se toužím podívat nejen do Řecka, ale i do Egypta atd., prostě tam kde je něco takového k vidění...

    OdpovědětVymazat
  22. Nádherné fotky :). Na některých je přelidněno, na jiných je lidí jen pár a to by mi vyhovovalo :). Ale na takových místech si člověk vybírat nemůže, protože tuhle krásu chce vidět každý :).

    OdpovědětVymazat
  23. Mám - možná hloupou - otázku: Co ta lešení? Dobře jsou vidět na 5. a 6. fotografii. Probíhá tam dočasná oprava památek? A provádějí se vůbec opravy takových objektů? Možná kvůli zajištění stability. Nebo snad jsou lešení trvalou "ozdobou" památek a zajišťují bezpečnost návštěvníků?

    OdpovědětVymazat
  24. [20]: V Řecku jsem byl vždy jen letadlem a na tamější poměry v levném ubytování v 2** hotýlku.
    V Athénách jsem takový našel blízko náměstí Omonia v centru města, odkud to bylo k Akropoli 15-20 min pěšky.[21]: Rozumím, jde jen o inspiraci s   vlastním vkladem.[22]: Také mě udivilo, jak pěkně rovnoměrně je celé návrší osvětleno.[23]: A navíc moře je také blízko.[24]: Hodně starověkých památek je také v Turecku, bohužel teď asi není nejvhodnější tam jezdit.[25]: Naštěstí se tam nemusí objednávat na internetu předem, stačí jen vystát frontu [26]: Myslím, že ta lešení jsou dlouhodobým doprovodným znakem, podobně jako snad 30 let byla vidět na věžích Týnského chrámu na Staroměstském náměstí v Praze.
    Opravdu nevím, co se tam děje, jestli se snaží povrch zbavit znečištění, zátěž z 3-milionového města bude jistě značná, možná také chtějí alespoň  částečně obnovit výzdobu průčelí replikami vlysů, jejichž originály si lord Elgin s sebou vzal do Londýna jako suvenýr. Ale jen hádám.

    OdpovědětVymazat
  25. Miloši máš přehled kde v Athénách v Řecku se dá kempovat? Vím, že táboření mimo kemp je v Řecku zakázáno. Díky

    OdpovědětVymazat
  26. Tyyyjo vycerpavajici clanek jako vzdy. Do Athen bych se chtela podivat..

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)