31. května 2017

Pamukkale - jezírka v travertinových terasách (+ Hierapolis)

Nejvyhledávanějším přírodním divem Anatolie v jihozápadní části Turecka je 2700 m široká a 160 m vysoká vápencová náhorní plošina Pamukkale. Bílou barvou se nápadně odlišuje od okolní krajiny, a je proto zdaleka viditelná. Odpovídá tomu i název, který se dá přeložit jako Bavlněný hrad (pamuk v turečtině znamená bavlnu a kale je hrad).





V nejvyšším bodě plošiny vyvěrá teplý pramen (37 °C), který stéká po mnohastupňových terasách, ochlazuje se a ve vodě obsažený vápník se sráží v pórovitý bílý vápenec - travertin.

Protože nejvíce vápence se ukládá na okrajích teras, za tisíciletí se tím vytvořily hráze proti odtoku vody a terasy se tak vytvarovaly do podoby přírodních bazénů.



Unikátní přírodní div byl r. 1988 společně se sousedícími pozůstatky římských lázní Hierapolis zařazen na seznam UNESCO. Tím se samozřejmě mnohonásobně zvýšil příliv turistů do oblasti, vedou sem nové silnice a znečištění narušuje původně bělostnou barvu.




Po terasách je možné chodit jen naboso a ve vyhrazeném prostoru, ten je však stavebně upraven a částečně dokonce vybetonován. Voda v jezírcích této části za svou azurovou barvu zřejmě také vděčí přispění správců.

Terasy s jezírky téměř bez zásahů člověka se nachází u parku v nejvyšší části plošiny. V těchto bazéncích nejenže není možné se koupat, ale je i zakázáno do nich vstoupit.



V nižších polohách to možné je, ale zkoušeli to jen otužilci, voda na začátku jara byla ještě chladná.




Sestup je místy dost strmý.




I zahalené (a téměř nerozlišitelné) arabské ženy chtějí mít fotografii na památku. Vzhledem k nařízení být bos a všudypřítomné vodě se ale přece jen trochu odhalily. Po kotník.




Z plošiny se naskýtají krásné výhledy na okolní krajinu.




A model Pamukkale nechybí ani ve vstupní hale blízkého hotelu.



Starověké město Hierapolis (v překladu z řečtiny Svaté město) pravděpodobně založil v 2. stol. před n. l. král Eumenes II. z Pergamonu.




Mnoho z něj však nezůstalo, několik sloupů a zrekonstruovaných zdí.




Novější zřejmě budou i Kleopatřiny lázně, kde pro větší dojem na dně leží poničené antické sloupy. Nemám však vlastní fotografie, protože se mně vybila baterie, představu si můžeme udělat z obrázku ve Wikipedii.

25 komentářů:

  1. Tam jsem strašně chtěla jet...to jsem ale prošvihla, dneska bych do Turecka nejela...

    OdpovědětVymazat
  2. Pamukkale jsem kdysi viděla na fotkách manželova tatínka, který tam byl v dobách, kdy se do Turecka ještě moc necestovalo. Fotky byly černobílé, pořízené starou zrcadlovkou. Už tehdy mě to místo nadchlo. Pak nastal boom v cestování a obrázky Pamukkale nabízela spousta cestovek, lákajících k prohlídce nejen tohoto místa.
    Bylo v plánu našich cest (podobně jako Egypt), ale už není.
    Proto moc děkuji za přiblížení tohoto nádherného místa na zemi.

    OdpovědětVymazat
  3. Tvé fotky jsou krásné.
    Já jsem tuto nádheru zažila v podzimním světle, v říjnu. Bylo krásné teplo a naopak všichni hledali osvěžení.
    Bohužel byla právě kolem vody obrovská koncentrace lidí a všude se muselo čekat.
    Nikomu se moc nechtělo v teple plazit po kopcích, takže jsem si mohla amfiteátr skutečně užít, měl atmosféru, kde si člověk musí připustit, jak je malý.
    Přesně vím, že pro toto místo na světě bych se do Turecka ráda vrátila.

    OdpovědětVymazat
  4. Velmi zajímavé. Určitě bych byla mezi těmi otužilci, jsem pro každou výzvu, a ještě, když se týká vody.

    OdpovědětVymazat
  5. To je prostě neskutečná krása!

    OdpovědětVymazat
  6. Tuhle přírodní zvláštnost už jsem několikrát obdivoval díky vyprávění známých, mám odtud dokonce magnetku na ledničce, ale sám jsem tam nikdy nebyl.  Krásné  místo!

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné místo a krásný turistický cíl. Na YouTube je řada videí z Pamukkale. Ta nejkratší mi připadají nejlepší. Např.:
    https://www.youtube.com/watch?v=N7HoaduXVpc

    OdpovědětVymazat
  8. O tomto místě jsem vůbec nevěděla a teď žasnu nad tím, co příroda dokáže. Já bych určitě do vody vstoupila i kdyby byla studená, to bych si přece nemohla nechat ujít. Co ty. Namočil jsi palec?

    OdpovědětVymazat
  9. Inu, příroda je mocná kouzelnice, nádhera.   

    OdpovědětVymazat
  10. A tady ještě jedno video, kde jsou i záběry na amfiteátr v Hierapolisu:
    https://www.youtube.com/watch?v=AFlUkxLKJVsPoznámka: Dnes jsem si přečetla na blogu beallara.cz následující citát:
    "Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim nenalezly klíč."
    Mám pocit, že se nějak "smutně vleču životem", protože o existenci Pamukkale jsem do dneška neměla ponětí. Ovšem v mém věku si stěžovat na výchovu je už ale jaksi nemístné...

    OdpovědětVymazat
  11. Trochu mi to připomíná záběry z dvojdílného mythologického filmu "Odysseus" (1997), když byl hlavní hrdina stejného jména dočasně zajat na jednom ostrově. (při cestě zpět do své vlastní Ithaky) - mimochodem ten film doporučuji

    OdpovědětVymazat
  12. Soubor z této oblasti jsem viděla, překvapil mne, je to zajímavé místo, kam se vlastně já už jinak nepodívám. Jan obdivovat na obrázcích. Díky.

    OdpovědětVymazat
  13. Ooo.. No panejo!! Tak to je úžasné, nádhera. Hned bych tam zajel.. Rozhodně velmi zajímavé místo..🙂💕

    OdpovědětVymazat
  14. [1]:[2]: Turecký prezident je svým autoritativním způsobem vládnutí a poměry, které tam nastolil, asi těžkou ránou pro turecké hospodářství a turistický ruch. Možná ale riziko hrozí jen v Istanbulu a Ankaře a jinde je klid. My jsme tam byli ještě před pokusem o převrat v dubnu 2014.[3]: I když téměř celý týden našeho pobytu v Turecku bylo krásně, zrovna na Pamukkale vyšlo zatažené počasí, kdy se citelně ochladilo a vypadalo to na déšť, který nakonec nepřišel.
    Voda byla studená a cesta po travertinu také. Možná ale bylo lepší alespoň to, že tam nebylo takové davy, jak líčíš.
    Za zopakování by to rozhodně stálo :).[4]: Příroda je mocná čarodějka :).[5]: Já mám vodu také rád, ale vlézt do chladné vody je pro mě otázka 10 minut přemáhání . Když jsem poprvé v životě viděl moře (v září 1997 v Helsinkách) a strčil do něj prst, poznal jsem, že pro mě nebude. Až o rok později v Itálii jsem zažil koupací premiéru v moři.

    OdpovědětVymazat
  15. [6]: Opravdu ano, ale Turci chtěli mít z Pamukkale zlatý důl a postavili kolem nevzhledné hotely. Až tlak UNESCO, že je vyškrtnou ze seznamu, vedl k jejich likvidaci. Ten, v němž jsme jednu noc strávili, je už dost vzdálený.[7]: Pro mě právě Pamukkale bylo motivací zajímat se o poznávací zájezd do Turecka. A pak mě překvapilo, kolik jiných krásných míst tam je.[8]: Axino, díky za video, opravdu moc hezké, skoro vypadá jako z dronu, že je v něm tak pěkný nadhled.[9]:To víš, že namočil, dokonce až po kolena ve vodě jsme se brouzdali.[10]: Úplně souznění, téměř totéž mě napadlo před chvílí v odpovědi na TlusŤjocha.

    OdpovědětVymazat
  16. [11]: Přiznám se, že o Hierapolis jsme se už moc nezajímali, měl jsem z nestálého fotografování vybité všechny baterie a navíc velké amfiteátry, konktrétně Afrodisias a Efesos, jsme už absolvovali v předchozích dnech.
    Nevědělas o Pamukkale a vůbec ti to k životu nechybělo, těch věcí, co neznám(e), je nekonečně mnoho. Se zvyšujícím se věkem ale čím dál víc tíhnu k poznávání naší republiky a žasnu, kolik krásných míst zde máme a přitom jsou na dosah.

    OdpovědětVymazat
  17. [12]:Lukáši, díky za tip. Film neznám.[13]: Dnešní doba s Googlem a YouTube je naprosto úžasná, o všem lze získat spoustu informací a obrazových dokumentů. A pak se na tom člověk stane závislým jako na drogách .[14]: Můžu jen doporučit. Jediné minus na poznávacích zájezdech, na kterém jsme byli, je nutnost přežít návštěvy různých podniků na výrobu koberců, kožených bund, keramiky, šperků, ..., které cestovky (zřejmě za provizi místních) do programu nacpou.

    OdpovědětVymazat
  18. Že lidé musí všechno ničit
    Jinak je to nádhera a fotografie fantastické

    OdpovědětVymazat
  19. [15]: Tak to já bych vlezla i v Helsinkách, jsem si tím jista! Já byla u moře jako děcko (rekreace ROH) a pak až v roce 2015 Bulharsko a 2016 Sicílie.

    OdpovědětVymazat
  20. Musí se uznat, že to je zajímavé místo a ten teplý praven by stál za návštívení :)
    Škoda, že z toho města jsou už jenom ruiny.

    OdpovědětVymazat
  21. opět báječná reportáž!
    bazénky znám z médií, ale nikdy
    jsem tam nebyl...jezdím raději
    na západ (sever a jih), byť vím,
    že všude je něco krásného...

    OdpovědětVymazat
  22. Díky ti za krásnou exkurzi, něco ta kouzelného jsem už dlouho neviděla!

    OdpovědětVymazat
  23. Ano, Pamukkale. Měl jsem to štěstí, že jsem je navštívil ještě v době, kdy se smělo všude. Bylo to pěkné. Hierapolis nám cestovka poněkud zatajila, ale našli jsme si ji sami a celou prolezli, zatímco se ostatní účastníci zájezdu ráchali.
    Ono je vůbec Turecko pěkné. Chtěl jsem se podívat i do jeho východní části (Chattušaš apod.), ale tenkrát se tam jaksi bojovalo a turisté neměli nárok. A mám obavy, že teď už to bude také složité.

    OdpovědětVymazat
  24. Nádherné místo.. :). Krásné je to tvoje cestování, Miloši :).

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)