Oblíbené písně mých nemilovaných

V určité společnosti by se člověk znemožnil, kdyby přiznal, že viděl a dokonce ho i pobavily filmy Zdeňka Trošky, doposlechl do konce nějakou písničku Michala Davida, rád se díval na Dietlovy seriály a příběhy majora Zemana, líbí se mu obrázky Františka Ringa Čecha apod.

Vedle snobství do toho tito lidé často promítají i zášť z politického přesvědčení, kdo byl populární už za socialismu, je automaticky špatný, návštěvníkům koncertu Alexandrovců připravíme uličku hanby, volič levice či Miloše Zemana musí být "milovník starých pořádků" a/nebo nevzdělanec a buran. A zajímavé je, že tato "intelektuální a kulturní elita", která má plná ústa svobody, je naprosto netolerantní k jinému vkusu a názorům, hlásá "jedinou pravdu" a kdyby to šlo, nejraději by "přízemní hlupáky" zbavila volebního práva.

Přestože řadu umělců také zrovna nemiluji a jejich zaměření (např. pop music) je mně vzdálené, neznamená to, že se mně nemůže od nich něco líbit. Z úvodního odstavce všechno přiznám a ani nebudu předstírat, že slavné filmy Ingmara Bergmana byly pro mě nezapomenutelným kulturním zážitkem, v dalším ale zůstanu u příkladů z hudby.

1. Michal David - Největší z nálezů a ztrát
Tuto skladbu jsem už uvedl v článku Zpěv u klavíru, David se však uplatnil i jako skladatel hudby pro další interprety, má úspěch s muzikály a Helena Vondráčková mu vděčí za hit Dlouhá noc.

2. Dalibor Janda - Ostrovy
Dalibor Janda byl na sklonku 80. let populárnější než Michal David, dokonce se stal i Zlatým slavíkem, v novém režimu se ale moc nechytil. Nikdy mě nebral jeho srdceryvný Hurikán a to jak "hráli jsme kličkovanou a já jsem vyhrával", za nejlepší považuji Ostrovy z jeho počátků.

3. Petr Kotvald a Stanislav Hložek - Bílá královna
Kdo někdy slyšel Holky z naší školky a nebylo mu 4 až 10 let, asi při zaslechnutí jejich jmen hned přelaďoval stanici, Bílá královna je ale příjemný pop a na konci je pěkné kytarové sólo, živý záznam, kde zvlášť vyniklo, jsem bohužel nenašel a v této nahrávce je zkráceno.

4. Hana Zagorová - Maluj zase obrázky
Slova písně "krásné auto v garáži, přepychový byt, dovolené na pláži" v době vzniku byla mimo realitu, kdo si to mohl dovolit?, a vzhledem k tomu jak žije zpěvačka teď a nepokrytě dává najevo, že se svým manželem, operním zpěvákem Štefanem Margitou, může být dnes v Paříži, zítra v New Yorku a kde si co koupila, lkaní nad prázdnotou takového života by bylo karikaturou, ale když si ji odmyslíme, do dneška by se hodila.

5. Helena Vondráčková - Dvě malá křídla tu nejsou
Helena Vondráčková příslušníky "pražské kavárny" vůbec není oblíbená, třeba hudební kritik Jan Rejžek na ní nenechá nit suchou, mohla zpívat, zatímco Marta Kubišová byla na indexu zakázaných, dost jí také ublížily soudní spory, které vedl její manžel. Ale zpívat umí, jako svůj vzor ji uvedla Bára Basiková a co se moc neví, je, že vedle toho a pohybového talentu také výborně hraje na klavír. Dvě malá křídla tu nejsou jsou coververzí písně Killing Me Softly (poprvé nazpívané Robertou Flack - díky za informaci Miloši Skalkovi v komentáři [45]) a známou interpretaci Fugees podle mě ve všech směrech převyšují, citlivou otázku potratů textař Zdeněk Borovec krásně vyjádřil i bez brutálního slova zabít.

6. Karel Gott - Oči barvy holubí
Karel Gott byl kritikem Rejžkem také ocejchován jako zombie z minulého režimu, ale nezaujatě řečeno každý musí uznat, že je ve svém oboru dokonalým profesionálem, dokázal se prosadit v Německu a s německy zpívanými skladbami, zpíval i anglicky a rusky, nazpíval muzikálové melodie i operní árie, lidovky i skladby soulové, …, a také umí malovat a dnes by se možná uživil i jako malíř. Zvolená ukázka (převzatá skladba Sealed with a Kiss od The Four Voices) jeho koníček alespoň trochu naznačuje.

7. Lucie Bílá - Zimní královna
Myslím, že pro Lucii Bílou je nejlepší, když nemluví a jen zpívá, od dob její naivní politické angažovanosti mám k ní antipatii. I když se profiluje jako typická zpěvačka středního proudu, v začátcích kariéry vystupovala s rockovou kapelou Arakain a občas si to připomene i dnes.

8. Daniel Landa - Morituri te salutant
K okázalým aktivitám a názorům Daniela Landy (např. Žito 44) mě napadají jen nelichotivá slova, motivaci těch posledních ironicky vystihl Tonda Blaník ve fiktivním rozhovoru s Landou: "Posluchači vám utekli k Ortelovi?," když Landa jel za vojáky do Afgánistánu a doma pak důležitě vyhlašoval, že je pro teroristy cíl č. 1. Jeho vlastní hudbu také nesleduji, mnohem zajímavější je pro mě období, kdy se vzhlédl v písních Karla Kryla. V nových aranžích lépe vyniknou než jen ve folkovém podání s kytarou.
Morituri te salutant si nevybral sám, do repertoáru píseň zařadila i skupina Törr a oblékla ji do hard rockového kabátu. Karel Kryl by se asi divil.

9. Wanastowi vjeci - Sex, lži & prachy
Nikdy jsem nepochopil oblibu zpěváka a kytaristy Roberta Kodyma. Myslím, že ani v jednom nevyniká a pokud se mně někdy něco líbilo ze skladeb skupiny Lucie, byly to ty, které zpíval a složil David Koller. Z paralelní Kodymovy skupiny Wanastowi vjeci si nevyberu vůbec, výjimkou je skladba v odkazu.

10. Kabát - Malá dáma
Pravověrní rockeři nad Kabátem ohrnují nos, že to není žádný rock, ale pop. Se skladbou Malá dáma se skupina zúčastnila soutěže Eurovision Song Contest v r. 2007, avšak bez úspěchu. Je otázkou, zda s českým textem vůbec bylo možné zaujmout. Doma však příznivce má a také si ji občas poslechnu.