Jahňací štít je nejvýchodnějším vrcholem Vysokých Tater, má 2230 m n. m., zdaleka ale není tak známý a vyhledávaný jako Rysy (2499), Kriváň (2494) a Slavkovský štít (2452). Příčin je několik: má o více než 200 m menší nadmořskou výšku; převýšení je však značné, např. od Biele vody více než 1300 m; vrchol je z výchozích míst velmi vzdálený (5 i více hodin) a dlouho není vidět; na trase nechybí ani obtížný úsek s řetězy.
Túra je považována za těžkou a v nepříznivém počasí zde několik lidí přišlo o život, při sestupu je snadné minout jednu odbočku a dostat se pak do neschůdného terénu a za bouřky se není kam schovat. Když jsme si ho před dvěma roky vybrali jako cíl cesty, krátce předtím zde jednoho turistu zabil blesk.
Několikrát jsem ho viděl z různých míst na jiných túrách, následující snímek ho ukazuje od Sedla pod Svišťovkou (jde o vrchol v pravé části, vlevo je Kolový štít (2418), v údolí je Zelené pleso (1551) s turistickou chatou a je patrná i vlásečnice výstupové trasy od plesa mírně vpravo a pak kotlinou mezi Kolovým a Jahňacím štítem).
Několik náhledů nabízí trasa z Tatranské Javoriny na Kopské sedlo. První dva jsou ještě před jeho dosažením.
A takto Jahňací štít uvidíme za Kopským sedlem, kdy z podhledu vypadá trochu jako Matterhorn. Běžná přístupová strana je však z druhé strany od Zeleného plesa.
Za první doložené zdolání vrcholu se považuje zpráva anglického lékaře a přírodovědce Roberta Townsona, který ho dosáhl v r. 1793 společně s lovcem Hansem Grossem.
Několik náhledů nabízí trasa z Tatranské Javoriny na Kopské sedlo. První dva jsou ještě před jeho dosažením.
A takto Jahňací štít uvidíme za Kopským sedlem, kdy z podhledu vypadá trochu jako Matterhorn. Běžná přístupová strana je však z druhé strany od Zeleného plesa.
Za první doložené zdolání vrcholu se považuje zpráva anglického lékaře a přírodovědce Roberta Townsona, který ho dosáhl v r. 1793 společně s lovcem Hansem Grossem.
Trasu začínáme na autobusové zastávce Biela voda (925) a brzy se naskytne pohled na hlavní hřeben Vysokých Tater, v levé části fotografie je Slavkovský štít, v pozadí vpravo od středu špičatý Lomnický štít (2633), dále vpravo v zákrytu Huncovský štít (2353) a Kežmarský štít (2558) a úplně vpravo Velká Svišťovka (2037).
Asi 5 km dlouhá cesta podél horského potoka stále mírně stoupá až k Zelenému plesu. Časové značení 3 hod je zde nadsazené, úsek se při svižnějším tempu dá zvládnout za něco málo přes 2 hodiny.
V průhledech jsou vidět Belianské Tatry a později i vrcholy nad Zeleným plesem - za nejvyšší korunou stromu jsou Baranie rohy (2526), vpravo od nich Čierny štít (2429) a na pravé straně kotliny (nazývá se Velká zmrzlá dolina) je Jastrabia veža (2137) a za ní Kolový štít.
Chata pri Zelenom plese se kdysi jmenovala Brnčálova a Brnčálka se jí říká dodnes. Zelené pleso podle pověstí za svou barvu vděčí ztraceným drahokamům na jeho dně.
Jastrabia veža právě odtud vypadá nejpůsobivěji - jako skalní jehla.
Chata pri Zelenom plese se kdysi jmenovala Brnčálova a Brnčálka se jí říká dodnes. Zelené pleso podle pověstí za svou barvu vděčí ztraceným drahokamům na jeho dně.
Jastrabia veža právě odtud vypadá nejpůsobivěji - jako skalní jehla.
Chata je křižovatkou několika tras, nejfrekventovanější je výstup po červené značce přes Sedlo pod Svišťovkou na Skalnaté pleso pod Lomnickým štítem a opačným směrem přes Kopské sedlo do Tatranské Javoriny. My však pokračujeme po žluté na Jahňací štít.
Úvodní část vede kamenitou cestou v kosodřevině.
Vystoupáme do Červené doliny s Červeným plesem, kde se už porosty ztrácí. Při pohledu zpět je za hranou Červené doliny v protějším svahu patrná klikatá křivka serpentin na Sedlo pod Svišťovkou.
I další pleso má v názvu barvu, je jím Belasé pleso.
Nad plesy se místy i v létě drží sněhové jazyky.
Přichází úsek s řetězy.
Nad ním už postupujeme ke Kolovému priechodu (2118).
V pohledu zpět je vidět Zelené pleso a na druhém snímku za ním Velká Svišťovka a vpravo od ní kolmá, 900 m vysoká stěna Kežmarského štítu.
Další trasa je značně členitá a nepřehledná a složité také je zapamatovat si místo, kudy se sestupuje k řetězům na zpáteční cestě.
A takto jednoduše je vrchol označen (můj je žlutý batoh v popředí).
Z vrcholu je dobře vidět na Belianské Tatry, na prvním snímku je severní část (odleva Muráň, Nový vrch, Havran a Ždiarska vidla) a na dalších dvou jižní (vrchy nad Kopským sedlem jsou Hlúpy, Zadné Jatky a Predné Jatky a v posledním záběru je i Bujačí vrch).
Název Jahňací štít nemá nic společného s ovcemi, ale s kamzíky. U sochy kamzíka na špici skály v Karlových Varech jsem si myslel, že jde o čirou fantazii sochaře, ale pod Jahňacím štítem je v takových pozicích můžeme vidět zcela běžně. A nakonec jsme na ně narazili i v kosodřevině.
Pohled zpět k vrcholu.
Tentokrát se po řetězech spouštíme.
Míjíme všechna tři plesa a podél potoka se vracíme do Biele vody.
Na závěr několik orientačních údajů k profilu trasy:
Podle ukazatele potřebný čas z rozcestí Biela voda na Jahňací štít je 5 hod 15 min.
Převýšení je 1305 m.
Celkový čas i s obědem na chatě a návratem po stejné trase byl 9,5 hod.
Podle ukazatele potřebný čas z rozcestí Biela voda na Jahňací štít je 5 hod 15 min.
Převýšení je 1305 m.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Krásné. Hned bych jela do Tater. Zatím mám v nohách jen Rysy a Kriváň. Plánuju Slavkovák a teď i tento.
OdpovědětVymazatNad Tatrou sa blýska?
OdpovědětVymazatFajn fotky, Miloši.
Joj, Jahňačí. To už je let, co jsem naň škrábal. A to jsem měl, myslím, tenkrát pojištění jen do 2.000 metrů
OdpovědětVymazatMoc pěkný výšlap. Na tomto vrcholku jsem zrovna nebyl, tak jsem rád, že si můžu trasu projít aspoň virtuálně .
OdpovědětVymazatVy jste všichni tak fyzicky zdatní, že se pomalu bojím zanechat komentář...Ja osobne by som ostala na chate pri pôvabnom Zelenom plese a modlila sa za šťastný návrat svojho sprievodcu.Případně bych triedrem pozorovala, jak se vysokohorští turisté snaží vyrovnat kamzíkům
OdpovědětVymazatByť má vcelku takové jemné jméno, je to pěkný a asi i nebezpečný výšlap. V chatě u Zeleného plesa natáčeli film Jak se krotí krokodýli. Dcera říká kamzíkům terénkozy
OdpovědětVymazatMiloši, máš skvělou fyzičku a zdravé, určitě vymakané nohy, tohle není pro každého. V Tatrách je nádherně, i když nejsem na takové úrovni jako ty, ale moc se mi tam líbí.
OdpovědětVymazatMoje poslední návštěva Tater byla velice výživná, po vytržení zubu v Čechách se mi zanítila jizva, takže jsem celý týden chodila na čištění a aby to nebyla nuda, tak jsem špatně reagovala na ATB. Za celý týden jsem byla dvakrát venku.
Ještěže si člověk může užít takto přírodu na blogu, na místě z okna to není ono
Hrdě a majestátně pusobící krása. moc hezké fotčky.
OdpovědětVymazat[1]: Tyto čtyři jsou opravdu stojí za to, doporučuji ještě Koprovský štít, kam se jde kolem Hincových ples a jsou pak shora na ně krásné výhledy a na druhou stranu ještě na Temnosmrečinská plesa.
OdpovědětVymazatA krásná je také túra na Východní Vysokou, která se nachází mezi Gerlachem a Slavkovským štítem a dostat se k ní dá jen přes dost náročná sedla Polský hreben a/nebo Prielom.[2]: Blýská se tam dost, jednou při cestě přes Kopské sedlo nás chytla bouřka tak, že jsme si připadali jak na střelnici, jak blízko blesky dopadaly. Snažili jsme se držet rady zmenšit siluetu a asi půl hodiny jsme v tom pekle čupěli .[3]: Já jsem dřív také myslel, že je Jahňačí (podle našeho "jehněčí"), ale ve slovenštině je v názvu opravdu Jahňací, tj. "c" a ne "č". Asi podobně jako kurací.[4]: Dost se také divím, kolik teď cpu do článků fotek, v prvních dílech turistických výletů stačily 3-4 .
[5]: Taky se nám v chatě líbilo - zelňačka a pak kynuté knedlíky s borůvkami (parené buchty s čučoriedkami, jak říkají bratia Slováci), že bylo těžké se přinutit k výstupu. Ale vidina budoucího blogového článku vlila síly do žil .[6]: Bezva informace, už jen kvůli tomu bych chtěl film vidět. Stejně tak bych si ještě chtěl oprášit Dovolenou s Andělem, teď by mně zachycené scenérie už něco říkaly.[7]: Bolestivé zuby a zákroky se mají ledovat a vyšší polohy by to splnily, ne? .
OdpovědětVymazatTo byla opravdu smolná dovolená, ale zažili jsme i takovou, že celý týden pršelo a počasí se zlepšilo, až když jsme odjížděli.[8]: Můžeme Slovákům závidět, teď jsme ve Slovenském ráji a cestou jsme minuli Malou Fatru, Nízké Tatry, Vysoké Tatry - hory, kam se člověk podívá.
Tak to je dech beroucí.. Tam bych moc chtěl, je to tam úžasné!! Překrásné fotografie, ten výhled musel stát opravdu za to!! .. A ta čistá vodička je naprosto kouzelná..
OdpovědětVymazatHory mám ráda, ale toto by nebylo nic pro mě snad ani zamlada. Ty úseky s řetězy bych nedala, dolů to muselo být horší než nahoru, rosí se mi čelo jen nad těmi krásnými fotkami.
OdpovědětVymazatNádhera... ty fotografie se mi fakt líbí. Ještě přidat tajuplná temně blýskající mračna a je to "bomba"
OdpovědětVymazatV Tatrách jsem sice byl, ale tyhle místa mne jaksi minuly. Při prohlížení fotografií které jsou nádherné svoji přírodou jen při pohledu mám závratě. Jinak návštěva takového místa musí být dost nebezpečná a hlavně pro zdatné turisty.
OdpovědětVymazatTen závěrečný skalní labyrint mi trochu připomíná vrchol Plačlivo vedle Ostrého Roháče.
OdpovědětVymazatTedy krásné fotky a dneska by mne tam nikdo nedostal, dříve možná. Proto sem ráda, že se nám pochlubíš, protože tohle bych asi už nedala. Ještě, když na začátku článku píšeš o náročnosti a nebezpečnosti terénu. Máš tedy velmi dobrou kondičku. A srdce tedy také,když to zvládáš. Ty úseky s řetězy by se mi nelíbily, možná někde dole a to třeba jen 10 m. U žlutého batohu jsem Tě hledala, marně, škoda. Kamzíci jsou taky pěkně vysoko a myslím, že čas od času nějaký šlápne vedle a spadne.
OdpovědětVymazatmiloš, ako môžeš takú milú blondýnu týrať a vodiť ju n reťazi?výborná reportáž, práve pre nemobilných jr to poklad...
OdpovědětVymazatAhoj!
OdpovědětVymazatTvoj článok ma zaujal ak chceš navštíviť môj blog tak budem rada :)
Byli jsme dávno v Popradu Tatry na dovolené a něco málo pochodili, tak vysoko jsme ale nebyli. Při jízdě k babičce, jezdívali jsme rychlíkem do Košic přes noc, jsme nikdy nezameškali svítání nad Tatrami- to byla krása, kluky jsme museli vždycky budit, aby o to prý nepřišli.
OdpovědětVymazatKrásně je v Tastrách, tam hore vysoko na skaláchna kosodrevinách a stráňách
v hlbokých tichých dolinách...:/znáte tu krásnou táhlou písničku?
Já ano, naučila mě ji jedna krásná paní, když mi bylo 16 let a pamatuji si ji dodnes.
Pardon v Tatrách
OdpovědětVymazatTa příroda je nádherná :) První víkend v srpnu tam frčíme taky :) Ale ještě přesně nevím co navštívíme, ale už se moc těším.
OdpovědětVymazatJinak doufám, že tůru půjdeme nějakou lehčí.
Ale ta příroda je prostě nádherná :)
[11]:Jen se tam (myslím) nesmí koupat, teplota by ale také nebyla nic moc :).[12]: Myslím, že z řetězů v horách panuje zbytečná obava, ve Slovenském ráji je jich mnohonásobně víc a navíc lávky nad vodou a strmé žebříky a všichni to zvládají.[13]: Jednu fotku s oblačností (konkrétně Jastrabiu vežu) jsem sem záměrně vpašoval z jiného výšlapu, máš pravdu, že jen modrá obloha působí fádně.[14]: Největším nebezpečím je počasí, to se v horách mění dost rychle.
OdpovědětVymazatTato část je v blízkosti Belanských Tater, do nichž byl vstup zakázán (ani nevím, jestli to ještě platí), a tím i trasy v okolí nejsou tak frekventované.[15]: V Roháčích jsem bohužel nikdy nebyl, snad ještě někdy se povede tam zavítat. Co jsem ale slyšel, některá místa jsou exponovaná, vedou po úzkých skalních hřebenech a jsou i dost nebezpečná.
[16]:Kondici jsem míval lepší, letos naše instituce pořádala výlet do Alp, kde délka trasy byla 20 km, převýšení 1000 m a čas se předpokládaný čas 6 hod a tam jsem se neodvážil přihlásit, nevěřil jsem si na to a chci si také něco vyfotografovat a ne jen se hnát jako splašený do cíle. Navíc v zahraničí nejsou trasy dobře značené, a to také klidu nepřidá.[17]: Tu blondýnku neznám, ale přiznám se bez mučení, že když někde v záběru jsou lidé, většinou počkám na trochu fotogeničtější typy :).[18]: Podívám se, ale teď jsem na internetu jen svátečně, až budu mít bezproblémový přístup.[19]:[20]: Před léty jsem také několikrát jel nočním vlakem z Brna do Košic. V Košicích byl kolem 7 hod ráno a v Popradu kolem páté. A právě z popradského nádraží je krásný náhled na centrální část hřebene s Gerlachem uprostřed a v ranním východu Slunce to byla skutečná nádhera.[21]: Vybrali jste si pěkné období, teď je nádherné počasí. Jak už jsem zmínil, v minulém týdnu jsme byli ve Slovenském ráji a 2-krát nás na výletech chytl silný déšť a bouřka a Vysoké Tatry, jejichž obrys jsem viděli v celé šířce od Kriváně až po Belanské Tatry, byly stále v mracích, nebo v oparu.
OdpovědětVymazatParádní fotky, úplně jsi mě navnadil my taky asi letos pojedeme na Slovensko
OdpovědětVymazatA ta voda
Nádherné fotky, to je prostě paráda! :) A jste borci! :) To bych já fyzicky nezvládla :).
OdpovědětVymazat