30. září 2017

Vesuv (a Pompeje)

Hurikány, zemětřesení, sopečné erupce, tsunami, dlouhotrvající deště a záplavy, … jako kdyby příroda chtěla ukázat, kdo je tu pánem a jak nesmyslné je heslo Poručíme větru, dešti.

Proti dávným předkům, kteří v tom viděli kletbu bohů, máme výhodu alespoň v tom, že meteorologové, seismologové a vulkanologové vše sledují a můžeme včas prchnout.

V historii tomu tak nebylo, když r. 79 vybuchl Vesuv, pohřbil asi 15 tisíc obyvatel Pompejí; výbuch Etny v r. 1669 a proud lávy usmrtil 20 tisíc nepřipravených lidí; gigantická exploze sopky Tambora r. 1815 na jednom z ostrovů blízko Jávy utrhla víc než kilometr vrcholu, bezprostředně zabila přes 90 tisíc lidí a množství popela ve vzduchu ovlivnilo na dlouhou dobu klima na severní polokouli, způsobilo neúrodu a roku 1816 se pak dostalo označení "rok bez léta" ("the year without a summer"); erupce sopky Krakatoa opět na ostrově mezi Sumatrou a Jávou r. 1883 a následná 35 m vysoká vlna tsunami smetla vše živé v okolí, zahynulo 36 tisíc lidí.

Dnes jsou sopky cílem turistických výletů, na Havajských ostrovech je možné se proletět vrtulníkem nad jícny aktivních vulkánů, po více než 20 letech znovu probuzenou mexickou sopku Popocatépetl (5452 m n. m.) z bezpečné vzdálenosti natáčí televizní štáby, na Etnu (3350) a Pico del Teide na Tenerife (3819, nejvyšší hora Španělska) vedou turistické trasy, část cesty si lze zkrátit autobusem a dokonce tam zřídili i lanovku.

Vesuv je dominantou Neapolského zálivu, vypíná se do výšky 1281 m n. m., nižší vrch vlevo se jmenuje Monte Somma (1132).




Před výbuchem r. 79 Vesuv však byl podstatně vyšší, odhaduje se asi o 1 km, a měl tvar strmého kužele (sopky takového profilu se označují stratovulkány). Vyvržením nitra hory se vytvořil obrovský kotel (kaldera) a stěny kráteru se částečně zbortily dovnitř. Tím se vrchol stal dobře přístupný. Blízko k němu se můžeme vyvézt autobusem a pak už zbývá necelá půlhodina pěšky k náhledu do nitra kráteru.




Dno je hluboké asi 200 m a dobře jsou vidět vrstvy hornin.





Ani se nezdá, že by si odtud pro tisíce lidí mohla přijít smrt, jenže si musíme uvědomit, že polovina hory zmizela. Bylo vyvrženo několik kilometrů krychlových horniny, která vytvořila sloup vysoký 30 km. Až po mnoha hodinách tlaková síla (při třech erupcích vrhajících do ovzduší 150 tisíc tun sopečného materiálu za vteřinu) zeslábla, sloup se začal bortit a působením větru dopadl plnou vahou na 10 km vzdálené Pompeje. Překryl je 4-6 m vysokou vrstvou vyvřelé horniny. Pompeje i menší Herculaneum tak zmizely a po několika generacích se na jejich polohu a jména zapomnělo. Archeologové je objevili až v 18. století.

Pompeje upoutají přehledným pravoúhlým systémem ulic a náměstí.




Nechyběl ani amfiteátr pro sportovní hry a divadelní představení, chrámy, lázně, fontány a také nevěstince.






Mezi objevenými freskami je značné množství s erotickou (až pornografickou) tematikou. Obyvatelé si sexu uměli užívat, intimní styk byl snadno dostupný a stál údajně tolik, co dvě sklenky vína (asi bych se tam stal abstinentem). Tyto fresky jsme neviděli, některá místa běžně dostupná nejsou, resp. jsou otevřená jen v sobotu a neděli. Můžeme si je ale prohlédnout v článku Na návštěvě v nejstarším nevěstinci Evropy a částečně také ve videu na serveru Stream.cz, zachycujícím celou historii katastrofy, znovuobjevení Pompejí a navíc i letecké pohledy na kráter Vesuvu.

Následující fresky jsou ve vile dei Misteri.





Žhavý popel a nánosy bahna po vychladnutí ztvrdly a vytvořily pevné schránky pro mrtvá těla. Ta se sice během staletí rozpadla, ale archeologové schránky vyplnili sádrou a vznikly tak odlitky lidí v okamžiku smrti.




Ke specifickým suvenýrům z Vesuvu a Pompejí patří šperky ze sopečného kamene a víno Kristovy slzy (Lacryma (nebo Lacrima) Christi) z révy pěstované na sopečné půdě na úpatí Vesuvu. Kristovi prý skanuly z tváře, když se před nanebevzetím naposled podíval na Zemi a spatřil krásu Neapole. Dnes zde žijí tři miliony lidí - s Vesuvem na dohled.




Apokalypsa Pompejí byla inspirací mnoha umělcům, příkladem je obraz Poslední den Pompejí od Karla Brjullova (vystaven v Ruském muzeu v Petrohradu), skupina Pink Floyd si je zvolila jako kulisu pro One of These Days a Echoes (část 1, část 2).

22 komentářů:

  1. Komplexně zpracované téma, pomalu není co dodat Našla jsem cca rok starý článek - Vědci varují před výbuchem Vesuvu, existují plány pro evakuaci 700 000 lidí:
    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vedci-varuji-pred-vybuchem-sopky-vesuv-italove-uz-dokoncily/r~3aa0f2d4929c11e6ac5a002590604f2e/
    Připadá mi pozoruhodná lidská vlastnost doufat, že případná přírodní katastrofa se mi vyhne. Osobně bych z okolí činných sopek udělala přírodní rezervace. Vstup na vlastní nebezpečí. Navíc by se činnost sopek nepřetržitě monitorovala, aby i turistům se dostalo včasného varováni.

    OdpovědětVymazat
  2. Jako vždy, super fototoulky! A konečně nejsem ani moc mimo a vím která bije , mám nakoukaný naprosto úžasný dokument na toto téma.Jinak, sama jsem ráda, že žiji tam, kde žiji. Žádná zemětřesení, tsunami, sopky, tajfuny, tornáda. O povodních v naší lokalitě nemůže být ani řeč, jen se ukáže sem tam vichřice. Občas mě sice vytáčí ten půlroční sníh, ale zase nemůžu chtít všechno .

    OdpovědětVymazat
  3. Tam bych se opravdu chtěla někdy podívat, musí to být úžasné!

    OdpovědětVymazat
  4. Vždycky když se dívám na nějaký film o Pompejích, ať už dokument, polohraný nebo čistě hraný, je mi smutno, když člověk ví jak to dopadlo a jak byli ti lidé spokojení a nevěřící ...

    OdpovědětVymazat
  5. Příroda je mocná.
    Člověk je pomíjivý.

    OdpovědětVymazat
  6. uvidim este niekedy? asi sotva.
    bohovsky dobry clanok, gratulujem.

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkná reportáž o sopce! A to jsem chtěla psát o Etně, kde jsem byla před rokem. Předběhl jsi mne! Nakonec budu od zítra psát asi 20 dílný seriál o Mariánských Lázní, kde jsme byli v září. Etna a podobné budou muset počkat na neurčito.

    OdpovědětVymazat
  8. No konečně nějaké to porníčko, pochvala.             

    OdpovědětVymazat
  9. "Asi bych se tam stal abstinentem". Miloši, ty piješ?

    OdpovědětVymazat
  10. Z bezprostředního kontaktu znám jen japonské sopky a i ty jsou fascinující. Tahle historická katastrofa se zapsala do historie i tím, že existovala "mediální svědectví" - aspoň pokud jde o část toho tragického děje. Hodně jsem toho o výbuchu Vesuvu četl, ale na vlastní oči jsem tuhle sopku neviděl, což bych ještě jednou rád napravil.

    OdpovědětVymazat
  11. [1]:Axino, díky za tradiční výborné doplnění. Vedle samotné evakuace je v článku z odkazu velmi zajímavá fotogalerie a cenné informace o nejpozoruhodnějších světových sopkách.
    Hned jsem si vše zkopíroval :).[2]: Protože bydlíme v Brně v nejvýše položené čtvrti, záplavy nám nehrozí, snad nám ale nějaká vichřice nestrhne střechy :).
    Nadcházející půlrok mě také netěší, už aby byl za námi.[3]: Není to žádný problém, zájezdů do těchto končin je velmi mnoho.[4]: Opravdu je to velký kontrast - bezstarostný život a taková pohroma.
    V souvislosti s tím mně vždy vytane na mysli neštěstí, které potkalo naše horolezce v Peru, kdy jejich tábor pod Huascaránem zasypaly kameny při zemětřesení, a to bylo někdy kolem r. 1970.[5]: Kingu, nasedneš do letadla a v Neapoli jsi co by dup :).

    OdpovědětVymazat
  12. [6]: Je to vidět i na tom, že na  obyvatele ztracených měst i samotná města se rychle podařilo úplně zapomenout.[7]: Napiš i seriál o Etně, moc rád bych si o ní přečetl zážitky "z první ruky".
    Etnu jsem jen zahlédl okénkem letadla při letu na Maltu a mám jednu špatnou fotografii, ale nic víc.[8]: Jsem rád, že sis všiml toho nejpodstatnějšího :).
    Jen mě mrzí, že k tomu nemám vlastní fotky.[9]: Nepiju pivo, jinak se ničemu nebráním .
    Degustátora bych ale dělat nemohl, myslím, že se zavřenýma očima bych nerozlišil bílé víno od červeného :).[10]: Neuvěřitelné je, že je sopečně nánosy nerozpustily a nesmyly a dodnes se zachovaly.[11]: Přiznám se, že mě náhled do kráteru zklamal, čekal jsem, že jáma bude mnohem větší, navíc když jsem tam poprvé nakukoval v r. 1998, místy z děr unikal kouř a teď (= před dvěma roky)  nic.
    Údajně ale při klidovém chování o to silnější je pak následná erupce.
    Bydlet s Vesuvem v zádech bych nechtěl.

    OdpovědětVymazat
  13. V souvislosti s Vesuvem jsem si vzpomněla na TV seriál Hříšní lidé města pražského, konkrétně na díl "Telegram z Neapole".
    Tady je celý film:
    https://www.youtube.com/watch?v=tGscdIDm-50
    Pro netrpělivé - stačí poslouchat od času 44:29 nebo dokonce až od 47:58

    OdpovědětVymazat
  14. Vidět Neapol a zemřít...naposledy jsem jí viděla před měsícem v ranním slunci a i když je to nebezpečné město, je impozantní, včetně toho Vesuvu.
    Byla bych tu ráda pobyla ještě nějaký ten pátek, na světě je spousta takových krásných míst.
    Moc fajn reportáž, zvlášť když jsem k tomu  měla tak blízko

    OdpovědětVymazat
  15. Tím, jako vždy krásně zpracovaným článkem, jste mi připomněl knihu, kterou jsem před lety četla o posledních dnech Pompejí. Podle zjištěných odlitků lidí a věcí byly domyšleny osudy lidí. Nakonec velice smutné . Díky , Miloši.

    OdpovědětVymazat
  16. Velice zajímavá místa která stojí za návštěvu. Já jsem bohužel ani na jednom nebyla.

    OdpovědětVymazat
  17. [6]: to tvrzení nemusí být vždy tak úplně pravdivépříroda sice je mocná, ale všichni lidé nemusí být nutně vždy pomíjiví.

    OdpovědětVymazat
  18. Pěkný článek....na Vesuvu i v Pompejích jsem byla dokonce dvakrát. Je to úchvatné, ale bydlet bych tam nechtěla.

    OdpovědětVymazat
  19. [14]:Bezvadné, jak tam Marvan hází fotky a říká, že pojede padoucha do Neapole osobně vyslechnout, vůbec se mu nedivím, taky bych se obětoval .[15]: Jak zpíval Matuška "Krásná je Neapol, když Slunce svítá ...".
    Jen jsme měli smůlu v tom, že před dvěma roky byla hodně rozkopaná.[16]: Smutné je, že mnozí se vraceli v domnění, že nebezpečí pominulo, naopak přitom to nejhorší teprve přišlo.[17]: Snadno to můžeš napravit, zájezdů do této oblasti je široká nabídka, obyčejně k tomu přidají Capri (nebo Ischii), Řím apod.[18]: Myslíš, že lidský život lze (alespoň v duchovní podobě) prodloužit  do nekonečna, anebo projdeme reinkarnací do dalšího života?[19]: Já jsem tam byl také 2-krát, ale poprvé to bylo v době, kdy jsem si koupil kameru a myslel, že fotoaparát je přežitek, nemám proto z této návštěvy ani jednu fotku. Dnes toho lituji, protože Vesuv tehdy trochu čmoudil a myslím, že se dalo jít i trochu dál než dnes.

    OdpovědětVymazat
  20. Když si představím tu 4 - 6 metrovou vrstvu vyvřeliny, musela to být děsná práce celé Pompeje odkrýt. Ale dobře, že se tak stalo. Bylo to nádherné město a některé jeho části jsou neuvěřitelně zachované.

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: i ve fyzické podobě lze lidský život neustále vylepšovat a prodlužovat (a za jistých okolností se může dostat až na úroveň božství)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)