Karel Gott s předstihem začal slavit své červencové osmdesátiny a s tím se objevuje řada článků, které připomínají jeho dlouhou pěveckou kariéru, získaná ocenění i osobní život. Například Magazín Pátek LN přináší anketu, v níž 21 známých osobností odpovídá na otázku, která z jeho více než 840 písní je nejvíce zaujala. Výběr mě příliš neoslovil, v tipech se často objevují kolovrátkové hity Kávu si osladím o trochu víc, Včelka Mája, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, chybí tam pouze pro mě naprosto nesnesitelná Lady Karneval. Ze seznamu rád poslouchám jen píseň Bílá (Memory z muzikálu Cats Andrewa Lloyda Webbera) a lidovou Išel Macek do Malacek, vybrané dvojicí Hana Zagorová-Štefan Margita, a za zajímavé považuji ještě písně v širších odpovědích zmíněné Zuzanou Kronerovou a Robertem Tamchynou, pěkná je i C'est la vie od Jaromíra Klempíře s textem Jiřího Štaidla, ale mnohokrát opakující se refrén se brzy oposlouchá.
Odpovědím je společné, že takřka všechny jsou ze starší doby, ze 60.-70. let, výjimečně z 80. let. Karel Gott na popularitě neztratil ani po Listopadu 89, dokonce nedávno z jeho repertoáru vznikl muzikál Čas růží, pojmenovaný podle českého textu písně převzaté od Toma Jonese, ale mám pocit, že v Zlatém (a později Českém) slavíku vyhrává jen ze setrvačnosti, chybí mu dřívější autorské zázemí, a také jeho hlas (myslím) je jen stínem toho, kterým oslňoval v mladých letech.
Ze starších, které mám od něj nejradši, několik vzpomenu (a přitom vynechám ty, které jsem už dříve zařadil do článku Vážná hudba s textem jako popová píseň).
Píseň složil Jiří Šlitr na text Jiřího Suchého. Pro srovnání si můžeme poslechnout i provedení autora hudby. V úsměvném úvodu Šlitr říká, že mezi prvním a dvacátým ve Zlatém slavíku není žádný rozdíl. Na kytaru hraje Ladislav Štaidl.
2. Tak abyste to věděla (s Hanou Hegerovou a Waldemarem Matuškou)
I tato skladba je dílem dvojice Šlitr-Suchý, pochází z filmu Kdyby tisíc klarinetů. Můžeme jen želet, že Jiří Šlitr předčasně tragicky zahynul a skvělá skladatelská dvojice se tak rozpadla.
3. So far (z filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera)
Režisér Oldřich Lipský do hlavní role obsadil Karla Fialu, původním povoláním operetního zpěváka. Ten proto byl často dotazován, proč píseň Jana Rychlíka nenazpíval sám. Ale lépe než Karel Gott by to asi neuměl.
Jde o coververzi písně From Me to You od Johna Lennona a Paula McCartneyho a skupiny Beatles s českým textem Jiřího Štaidla, která je příkladem toho, že v počátcích kariéry se Gott nebál ani rock('n'roll)ových skladeb.
5. Maria (z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina, klavíristy, dirigenta a skladatele)
Tuto píseň považuji v Gottově repertoáru za hlasový vrchol. V pozdějších provedeních, které na YouTube jsou dostupné, ji už zpíval v nižší poloze. Český text napsal Jiří Aplt.
6. Dívka toulavá (s Karlem Hálou a Jiřím Kysilkou)
Ve skladbě bratří Štaidlů (Ladislav je autorem hudby a Jiří složil text) z éry divadla Apollo Karel Gott zpívá druhý hlas, ale asi ji měl rád, protože si ji připomenul na koncertu v r. 1990, kam si Hálu (rovněž zpěváka disponujícího velkým rozsahem hlasu) pozval jako hosta.
Další píseň Ladislava Štaidla (na text Rostislava Černého), uprostřed je náznak scatu (improvizovaného zpěvu slabik, které netvoří slova, známého z jazzu).
8. Eloise (z repertoáru Barryho Ryana)
Píseň v českém textu Eduarda Krečmara mění nálady jak ve vlnách, po lyrické střední části v závěru vrcholí pro Gotta nezvykle expresivním projevem.
9. Oči barvy holubí (Sealed with a Kiss od The Four Voices)
Gottovo provedení na text Jiřího Štaidla se mně líbí nesrovnatelně víc než unylý originál v líném tempu. Karel Gott ve videu předvádí i své malířské dovednosti. Z dalších zahraničních nahrávek mám nejradši coververzi Cliffa Richarda se skupinou The Shadows.
10. Dívka z obrazu
Píseň pro Gotta složil někdejší dvorní autor Hany Hegerové (a pak i Richarda Müllera) Petr Hapka na text Zdeňka Rytíře. Klavírista Rudolf Rokl z Gottova doprovodného tělesa Orchestr Ladislava Štaidla ji pak ozdobil majestátními akordy i zurčícími kaskádami tónů jak v Čajkovského koncertu b moll. Povedený je i "malířský" klip.
11. Už víckrát viděl jsem já tu tvář (First Time Ever I Saw Your Face, Ewan MacColl & Peggy Seeger)
O této (původně folkové) písni se na internetu dá dohledat, že v r. 1957 ji složil Ewan MacColl pro svou pozdější manželku Peggy Seeger. V jejich provedení se mně ani trochu nelíbí. Ale Gottovo nazpívání na text Zdeňka Borovce z ní dělá úplně jinou píseň a na poslech příjemnou, s krásnými přechody do hlubších poloh.
Drupi s charakteristickým chraplavým hlasem byl u nás kdysi hodně populární, přispěl k tomu i duet Setkání s Hanou Zagorovou. Karel Gott "chraplákem" nezpívá, ale i tak je píseň velmi působivá.
13. Když jsem já byl tenkrát kluk (Hier encore od Charlese Aznavoura)
Nostalgická píseň s povzdechem nad ztraceným mládím. Aznavour vedle francouzské verze nazpíval i anglickou pod názvem When I Was Young. Zdeněk Borovec v nádherném českém textu originál překonává a Karel Gott je také lepší zpěvák než Aznavour.
14. Být stále mlád (Forever Young od Alphaville)
"Být stále mlád, to bych si přál, být stále mlád, vzepřít se jednou provždy kalendáři, jen mládí, nikdy stáří" Karel Gott zpívá na text Eduarda Krečmara. Podíváme-li se na vizáž zpěváka Mariana Golda (ročník 1954) ve videu originálu, kdy mu bylo 30, a srovnáme ji s živým vystoupením obou zpěváků v r. 2009 na pražském koncertu Alphaville, ne úplně se to daří, ale hlavní je, že oběma to stále zpívá.
15. Věčný laik
Úsečným rytmem charakteristická píseň, na které se Karel Gott s Ondřejem Soukupem podílel i jako spoluautor hudby. Text je opět dílem Eduarda Krečmara.
Ke Karlu Gottovi lze ještě dodat, že také maluje obrazy, pravidelně přispíval svými názory a vtipnými glosami do rozhlasové relace stanice Frekvence 1, hrál ve filmech a zábavných scénkách, např. Autogram pro syna s Felixem Holzmannem, kde se rozebírá, jak a kde vzniká tón hlasu.
Mistře, ať se vše daří a zdraví slouží.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Teď jsme se snad poprvé naprosto shodli ve všem. Tyhle písničky mám taky moc ráda, jinak pro mne je sice Gott absolutní špička a obrovský profesionál, ale nejsem a nebyla jsem jeho nekritická fanynka. Já za sebe bych v globále dala všechny jeho písně z dob Rokoka a Semaforu, a obzvlášť ještě Tichý telegraf, pak písničku která vznikla k animovanému filmu Karla Zemana, jen si teď zaboha nevzpomenu jak se jmenuje a z "novějších" Haberovu Když muž se ženou snídá, pro to krásné kytarové sólo. Asi vůbec jedno z nejhezčích v českých písničkách, a ještě Když milenky pláčou. Máš naprostou pravdu i v tom, že odchodem Karla Svobody a ještě dřív Rudolfa Rokla přišly jeho písničky o určitý drajv a nápaditost i když pro něj píše mnoho dobrých skladatelů a textařů. A hlas? No jo, nemůže být jak za mlada, bohužel....však on i ten Sinatrův sameťák stářím ztratil hodně ze své sametovosti, nicméně u Gotta mi připadá že občas je už hodně ostrý a navíc že má i trochu šišlavý přednes. Ale musíme být korektní, být 50 let na špici je prostě být 50 let na špici a někde si to musí vybrat daň. Já už třeba nemůžu ani vystát Pilarovou, ta už ječí jak motorová pila. A Zlatý slavík? No comennt....
OdpovědětVymazatTichý telegraf je také pěkná a ještě mě napadá Pošli to dál.Jedu ve vlaku, nėco jsem v textu drobně upravil a teď vidím, že vėtší část textu zmizela (bylo tam 15 písní). Z Wordu to zrekonstruuju, ale nevím, kdy to bude.
OdpovědětVymazat[1]: Ta Haberova písnička je nádherná, až jsem se divila, že si ji nenechal pro sebe...
OdpovědětVymazatTaké poslouchám jen ty staré písničky, třeba Hej páni konšelé mám moc ráda...a na druhou stranu nemám ráda ty staré hlasy, ani u Aznavoura, Heegerový...
OdpovědětVymazatdvojku a trojku mám nejraději.
OdpovědětVymazatMimochodem, božský Karel prý bude na eurobankovce nulové hodnoty...
[2]: Hej páni konšele a Pošli to dál beru do období Rokoka, nebo to bylo Apollo? Teď si nejsem stopro jistá a ten Semafor tedy leta 65 - 69. Tam vznikly vůbec nejhezčí české písničky jak Gotta, tak Kubišové, Vondráškové, Matušky, Hegerové, Neckáře .... a i mnoho skvělých duetů které v dnešní době primadon strašně postrádám. I některé z nich nazpíval právě Gott.
OdpovědětVymazat[3]: A víš že si nějak nedokážu představit, že by jí Habera zpíval?Nějak to prostě tomu Gottovi víc sedne. Habera má spousty jiných krásných písniček.
OdpovědětVymazatSystém se chová zmateně. Teď vidím všechny skladby na titulní stránce blogu a když kliknu do komentářů, zobrazuje se jen prvních 6.[3]:[7]: Haberovu skladbu Když muž se ženou zpívá jsem slyšel i s autorem a líbila se mně víc než s Gottem.[4]: V tomhle to mám skoro naopak .[5]: Tady bych těžko vybíral, protože je to moje oblíbená sestava. Fanynky jimi asi nebudou platit a schovají si je .[6]: Prostě zlatá 60. léta, absolutní vrchol úplně ve všem :).
OdpovědětVymazatOsobně mu přeji hlavně zdraví, nikdy ho není dost.
OdpovědětVymazatPřed několika dny jsem si pustila poslední píseň pro Karla Gotta od Richarda Krajča, ve které zpívá se svou dcerou a nepokrytě mne dojala. I když sklidila kritiku, je moc " krajčová ", dle mého soudu se vydařila. Mám příjemný, nevtíravý zvuk a text míří na každého z nás.
Právě díky této písni si pana Gotta vážím ještě víc, citlivě a přitom bez zbytečného patosu vyznává, že právě teď a tady je pro své děti. Vědom si, že třeba taneční, promoci, svatbu už zvládnou nemusí.
Tak mistře, připojuji se, vše nej.
[6]: Však se právě v těchto letech rodili samí šikovní, krásní a úspěšní lidé.
OdpovědětVymazat[10]:Máš naprostou pravdu. My toho jsme zářivým příkladem. No u mne spíš půjde o tu šikovnost. Úspěšná nejsem vůbec v ničem
OdpovědětVymazatPamatuji si, jak babička nesnášela píseň Když muž se ženou snídá, měla na ní vyloženě alergii. Já mám zase alergii na tu jeho poslední, co nazpíval se svou dcerou a ze které jsou všichni úplně odvaření .Gottův hlas je úžasný, ale nevyhledávám ho, poslouchám, jen když ho hrají v rádiu.
OdpovědětVymazatKarla Gotta považuji jednoznačně za člena rozšířené světové pěvecké špičky v období druhé poloviny 60. let. Pak byl sice dlouho nadále skvělým zpěvákem, ale zatočil postupně do hudebních uliček, které jsem nevyhledával a občas se jim i aktivně vyhýbal. Od 80.let už mi jeho hudba nic neříká, zvlášť ne ta připravovaná především pro chutě německého posluchače. Uznávám ho jako velmi úspěšného a neobyčejně profesionálního zpěváka, ale dobrovolně bych si jeho písničky (snad kromě starých koled v příhodném předvánočním okamžiku ) nepustil.
OdpovědětVymazatJsem pamětnice, což je i poznat v oblíbwenosti písní. Karel Gott má můj obdiv pro výdrž i přístup ke zpěvu. Je to fenomén. Když si ale vzpomenu na jeho první píseň v rádiu, kterou jsem poslouchala- vysoký -tenor -tehdy se mi to moc nelíbilo. Měla jsem ráda spíš barytonové hlasy a když pak s léty bylo písní víc, říkala jsem si hlavně, že bych si s ním chtěla někdy zazpívat. On totiž zpíval "v mé tónině"a druhý hlas jsem tedy zpívala jen "doma", no.
OdpovědětVymazatVíte, měl a má bohatý život, ale myslím, že je dobré vědět, kdy je všeho dost a on se může věnovat svým dětem, ženě, autobiografické knize. Já jeho jednu knihu mám a psal ji zajímavě, ale skalní fanynka nejsem vlastně nikoho.
Gott je göttlich - nemá páru!
OdpovědětVymazatA ešte niečo: ak jeden spozná Pavarottiho medzi stovkami iných, to isté s Karlom! Nech žije - mnogaja léta, živijó...
OdpovědětVymazatKarel Svoboda byl jedním z mála skladatelů, kteří dokázali Gottovi zajistit skutečně kvalitní domácí repertoár. Písně Mistrál, Nápoj lásky č. 10 nebo Čau lásko jsou dodnes uznávanými hity.
OdpovědětVymazat[9]: Krajčovu píseň neznám, ale zažít promoce, svatbu u vnuček také nevím, jestli se mně povede.[10]: Přesně tak . Já jsem se sice narodil v jiné dekádě, ale tady jsem zase bral rozum, proto 60. léta jsem vnímal naplno.[11]: Šikovnost je pro přežití nejdůležitější :).
OdpovědětVymazat[12]: Tu neznám, ale nelíbily se mně ani Zvonky štěstí s mladičkou Darinkou. Připadá mně to jako čirý kalkul.[13]: Také se mně zdá, že jeho hudební kariéra má sestupnou tendenci a v povědomí se drží hlavně díky zájmu bulváru.[14]: Růžo, to je zajímavá informace, že napsal knížku. Vím, že jednu napsal Arnošt Lustig, ale Karel Gott se od ní distancoval.
OdpovědětVymazat[15]: U nás se říká "Božský Kája" .[16]: To je vlastní jen opravdovým mistrům.[17]: Z těchto bych zvolil Mistrál, ale jinak musím přiznat, že písně Karla Svobody se mně nikdy moc nelíbily, také jsem od něj žádnou nevybral. Připadalo mně, že jeho melodie po 10 tónech byly předvídatelné, jak budou pokračovat.
OdpovědětVymazatŠlitrovým a Štaidlovým melodiím dávám přednost. Štaidl má hodně poškozenou pověst, když vystoupil proti Chartě 77 a tvářil se jako milující otec rodiny a přitom vzor věrnosti nebyl, ale skladatel byl výborný.
Svoboda od písňové tvorby přešel k muzikálům, kde stačí složit jednu zapamatovatelnou melodii a zbytek může být vata, a také finančně to bylo zajímavější. Ale pak úplně vyhořel a nebyl schopen složit vůbec nic, což ho přivedlo ke skoncování se životem.
Mne zaujala pisen Kdyz jsem by all kluk Kdyz jsem hi poprve slysel... Pekoe josh Pro mne I nahavky opernich arii v podani Karla Gotta I kdyz Nevin Co na to znalci opery...
OdpovědětVymazatPekoe josh... Ach ten prepis
OdpovědětVymazatJinak jsem cetl knižní rozhovor z devadesátých let Jak to vidí Gott.. Jednak obdivuje Daenickena, jednak je vyznavačem konspirační teorii, ale já rozdíl od běžných "konspiratoru" si myslí, že je vlastně dobře, že to ti "svetovladci" mají tak pevné v rukou...
OdpovědětVymazatKájíka milovala moje maminka, dokonce si založila fotoalbum z ústřižků z časopisů z jeho začátků. Jinak krásné výročí, kdo ví, kdo se tolika dožije!
OdpovědětVymazat