19. října 2020

Let balonem

Loni jsem od rodiny k narozeninám dostal poukaz k letu balonem, protože je však mám v zimě, která se k letům nehodí, pozapomněl jsem na něj a uvědomil si, že je někde založený až o letošních prázdninách. Byl už nejvyšší čas, protože měl platnost do 31. 12. 2020. Hned jsem objednal nejbližší podvečerní let (28.7.) se startem v Brně a nedočkavě odpočítával dny. V den D všechno vypadalo nadějně, bylo hezky, jenže kolem 13. hodiny přišla SMS se sdělením: „Dnešní let je pro nevyhovující předpověď letového počasí zrušen.“ A skutečně: večer se zatáhlo a začalo silně pršet. Další volný termín byl 12.8. A tentokrát jsem se v podobnou hodinu z SMS už trochu rozvitějším zdůvodněním dozvěděl: „Dnešní let je pro nevyhovující předpověď letového počasí zrušen (vysoké teploty a silný vítr v podvečerních hodinách).“ S rušením letů se ale prodlužovala fronta neuspokojených vzduchoplavců a i když jsem takřka okamžitě řešil přeobjednání, volné místo se našlo až 15.9. A kdo ví, jaké počasí bude za měsíc a jestli let nebude zrušen pro změnu proto, že vůbec nefouká. A mohlo by se také stát, že žádný další vhodný a současně volný termín už nenajdu a poukaz propadne. 

Naštěstí napotřetí to už vyšlo. Na prostranství u golfového hřiště v Brně Jundrově se sešlo několik týmů a náš balon s košem pro 24 účastníků byl největší. Mladý muž v černém tričku je pilot. 

Balonové létání se datuje od 5. 6. 1783, kdy bratři Joseph-Michel a Jacques Étienne Mongolfierovi uskutečnili první let horkovzdušným balonem. V koši balonu však ještě neseděli oni sami, ale zvířecí posádka beran, kachna a kohout. Úspěch letu a přežití všech pasažérů pak vedl k rozmachu létání, s lidmi poprvé v listopadu téhož roku.

K vzletu balon potřebuje médium lehčí než vzduch, u vzducholodí se zpočátku používal vodík, pro jeho vznětlivost a řadu tragických nehod (nejznámější a také ve filmu zaznamenaná je katastrofa německé vzducholodi Zeppelin LZ 129 Hindenburg v r. 1937, která po přeletu Atlantiku vzplanula při přistávacím manévru v Lakehurstu u New Yorku) byl pak nahrazen heliem. 

Horkovzdušné balony, podle objevitelů také nazývané montgolfiéry, speciální plyn nepotřebují, využívají toho, že zahřátý vzduch uvnitř balonu je lehčí než vzduch v jeho okolí. A intenzitou ohřevu a s využitím odlišného směru větru v různých výškách se balon dá řídit. Bratři Mongolfierovi však neměli k dispozici ohřev vzduchu hořícím plynem z propanbutanových láhví, ale spalovali slámu.

Vzducholodi s rozvojem letecké dopravy pozbyly význam (a vidět je můžeme už jen ve filmu a obrazech Kamila Lhotáka), v 70. letech ale došlo k renesanci balonového létání pro zábavu, k vynášení zdaleka viditelných reklamních nápisů i k fotografování z ptačí perspektivy.

Při startu horkovzdušné balony byly tak blízko sebe, že se při nafukování navzájem dotýkaly, „můj“ má modrobílé pruhy. 



Vzlétaly však postupně, podle toho, jak piloti uvolňovali lana, kterými byly připoutány k autům. Jakmile se balon napřímí, je čas k nástupu.



Při velikosti balonu jsem měl obavy, že odletíme i s autem. 



Balon měl 4 hořáky, zažehnuty byly ale jen 2, další byly rezervní. Ovšem stát vedle plynových bomb s nemožností úniku nebylo zrovna příjemné.  



Za pouhou minutu se můžeme rozhlížet nad Brnem. Bílá budova uprostřed je dominantou areálu Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích, na dalším snímku se vine řeka Svratka a v pozadí je sídliště v Jundrově.




Zalesněný svah přiléhá k Masarykově čtvrti, vlevo je kostel na nám. Míru, světlá budova na vrcholu kopce je Cyrilometodějské gymnázium (kdysi jedna z budov Stavební fakulty VUT v Brně), jehlovitá stavba od něj mírně vpravo v pozadí je AZ Tower, se 111 m stále ještě nejvyšší budova v ČR, a vidět je i hrad Špilberk na menším kopci v levé části vzadu. 



Podle oválné budovy Pavilonu Z se dá poznat areál Brněnského výstaviště.



Dlouhá budova mírně vpravo od středu následujícího snímku je vozovna trolejbusů v Brně Komíně. 



Od centra se však vzdalujeme, protože letíme severozápadním směrem k 22 km vzdálenému Tišnovu. Nejdříve vidíme Žabovřesky a Královo Pole, na horizontu sídliště Vinohrady a Líšeň a vlevo písčité svahy u Cementárny Maloměřice.



Vysoká tmavá budova se žlutými pruhy vlevo je Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně.



A zde je Brněnská přehrada a za ní čtvrť Bystrc.




V popředí následujícího snímku je Hotel Atlantis u Brněnské přehrady, využívaný i jako konferenční centrum. K venkovnímu bazénu a kurtům se ještě dostavuje wellness. 



Brno necháváme za sebou a vznášíme se nad lesy a polemi.









Blížíme se k Tišnovu, jeden ze žlutých balonů přistál na poli, ale s dalšími letíme ještě dál.





Tady evidentně nemají hluboko do kapsy. 



Ze sloupů vysokého napětí je mně úzko, abychom nedopadli jako vzducholoď Hindenburg.



Chvílemi to také vypadalo, že skončíme v korunách stromů. 



Bezděky jsem si vzpomněl na dramatickou scénu z románu Pět neděl v balonu Julese Verna (na str. 159-161), kdy silný vítr hnal jeho hrdiny přímo proti ostrým štítům hor, ti ve snaze neroztříštit se o skalní stěnu vyhazovali všechno, co měli s sebou, a když i tak na výšce ještě trochu chybělo, jeden z nich vyskočil na skalní plošinu, přitom se držel koše, balon se mírně vznesl, přeletěl kritické místo a náš hrdina se nad propastí vyšplhal zpět do koše.    

Před námi je již Tišnov. Rozkládá se mezi dvěma vrchy – Květnicí (470 m n. m., chráněnou přírodní rezervací s nalezišti vzácných minerálů) v pozadí a Klucaninou (415) v popředí, na níž stojí rozhledna. A před prvním z kopců je vidět, jak velký kus pole zabraly solární panely.  



Rozhledna v následujících dvou záběrech nad Tišnovem se z velkého odstupu jeví jako bílý „komínek“ na zalesněném vrchu.




Tišnov má mezi 9 až 10 tisíci obyvatel a rozlohu asi 17 km čtverečních.




V detailu je patrný původně gotický farní kostel sv. Václava, novorenesanční radnice na náměstí Míru a bílý rohový dům vpravo dole je funkcionalistická budova spořitelny z r. 1933, postavená podle návrhu Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta, dnes v ní sídlí Komerční banka.    



Rozsáhlý komplex budov na dalším záběru vpravo patří cisterciáckému opatství Porta coeli (v latině Brána nebes) v Předklášteří, asi 2 km za Tišnovem. 


Jde o jediný ženský cisterciácký klášter v České republice, žijí v něm řeholnice řádu sv. Benedikta. Nejvýznamnější částí kláštera je románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. století. 



A na okraji Předklášteří je zase něco pro stavaře a silničáře – kamenolom, kde se těží žulorula.  


Společně s druhým balonem od stejné firmy jsme asi po hodině a 15 minutách přistáli nedaleko odtud u obce Štěpánovice.



Místo přistání se nedá úplně přesně odhadnout, ale pilot je ve spojení s firemními řidiči automobilů, kteří při rychlosti letu do 25 km/hod se snadno mohou držet jeho směru a včas sem dojet. 

Před nástupem výletníků do aut, která je odvezou zpět na místo odletu, je třeba balon splasknout, smotat a naložit.   



A také podstoupit křest šampaňským s předáním křestního listu vzduchoplavce



Prosím, abyste si povšimnuli, že 15. 9. 2020 jsem byl povýšen do šlechtického stavu balonářů a jsem teď baron ze Štěpánovic.  



42 komentářů:

  1. Já ti tááááák závidím! O tohle se snažím už kolik let, předhazuju rodince nenápadně i nápadně že bych to brala jako dárek, z Litomyšle startují balóny tady v Rybníku mockrát, takže bych to měla u nosu. Zatím dělají že nepochopili.... do Předklášteří jsem jezdila za kamarádem na ranč, bydlí kousek od něj, ve Vohančicích. V kášteře jsme se také byli kolikrát podívat, jen v kostele vždy bylo zavřeno. Kamarád nám tam chtěl s dcerou vyjednat soukromou prohlídku, ale ta slečna co to měla na starosti byla odjetá. Mrzí mě to, už proto, že už má koně na jiném ranči, a moc se už také nesetkáváme....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkus to ještě polopatičtěji :).
      Náš pilot nám říkal, že létají po celé Moravě (např. nad Pálavou a Novomlýnskými nádržemi) a snad i na Slovenku.

      Já jsem v Předklášteří uvnitř také nebyl, církevní památky jsem dříve vůbec nevyhledával a mám značné resty, např. i Santiniho stavby v Křtinách a v Rajhradu mezi ně patří.
      Pamatuji se, že asi před 20 lety jsme se nedostali ani do Santiniho kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Prý je nutné se někde dole ve Žďáru domluvit na informacích a pak teprve tam možná někdo přijde a kostel otevře :). Ale teď už se tam běžně provází, což asi u památky UNESCO je povinné. A z balonu by bylo krásné vidět tu hvězdicovitou strukturu obvodových zdí. V Předklášteří to asi bude horší v tom, že jde o "venkovskou" památku, kde nebude taková návštěvnost (o této době ani nemluvě).

      Vymazat
    2. Na Zelenou Horu jsem měla jet, to kvůli kovidu nevyšlo, tak jsem si chtěla ten výlet zopáknout jako adventní, a co myslíš. zase se všechny památky kvůli kovidu předčasně zavřeli, takž počítám že hradozámecké adventy taky nebudou....a jsem zvědavá, jak stát památkám ty výpadky nahradí, protože se taky může stát, že spousta z nich už zůstane zavřená a začne zas chátrat, protože nebudou peníze na obnovu na provoz a tím pádem ani na obnovu.

      Vymazat
    3. Máš pravdu, když jsme jeli do Vídně na adventní výlet, tak těch balonů nad Novomlýnskými nádržemi několik někde odstartovalo, protože se teprve rozlétávaly. Měla jsem fotky i na blogu. A pak jich bylo několik okolo Trosek když jsme jeli do Němec. Dceři startujou hned
      pod barákem a tady u nás hned proti fabrice, tak je tam vždycky sledujeme. A asi opravdu budu muset být důraznější! ;-)

      Vymazat
    4. Ano, Zelená Hora - velké H, předtím jsem to napsal špatně. Obávám se, že do konce roku to bude bída. V prosinci nebo lednu jsem vždy jezdil do Vídně na světové výstavy významných malířů, např. van Gogh, Cézanne, Raffael, Bruegel, Caravaggio, Dürer a teď asi nebude nic.

      Zřejmě i lety balonem budou mít teď utrum, a to i kdyby nebyl zákaz vycházení, protože nelze zajistit odstup 2 m.

      Vymazat
  2. Miloši, nádherné fotky a určitě báječný zážitek.
    Létat se bojím, ve výškách trpím závratí. Vzpomněla jsem si na film Vratné lahve: "Vy nám klesáte!"
    "My vám chceme klesat." 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K Vratným láhvím jsem viděl jen ukázku, ale teď jsi mě nalákala se podívat víc.

      Já myslím, že závratě jsou jen psychická záležitost, také jsem to takto prožíval a do letadla jsem poprvé nastoupil až ve 45 letech s hrdlem sevřeným úzkostí, ale teď už mně to vůbec nepřijde.

      Vymazat
  3. Gratuluji, drahý barone, k nevšednímu zážitku.
    Já, doufám, že nic tak vzletného nikdy nedostanu, měla bych v gatích, protože tam nahoře to nezávidím než ptákům.
    Fotky jsi pořídil parádní, prostě ty jsi letos letěl a tečka :-))))
    My ostatní jsme prostě neletěli.
    Vzhůru k výškám !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhůru k výškám od Heleny Vondráčkové - výborný tip. Také jsem přemýšlel, co hudebního by se k tématu hodilo, ale napadlo mě jen od Hany Zagorové Já se vznáším, já si létám nadzvukovou rychlostí. Ale ta rychlost tomu neodpovídala :).

      Ale není třeba se bát, prý nehodovost je jen nepatrná, pilot si vzpomněl na jediný případ - dopad na elektrické vedení a požár balonu.

      Vymazat
  4. Skvělá balónová reportáž! Do balónu bych nevlezla, jsem bojíček, měla jsem problém s letadlem, kde jsem byla schovaná, u balónu si to vůbec nedovedu představit. Doufám, že moje rodina nikdy nedostane podobný nápad na dárek :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě překvapilo jen jedna věc, že v koši cestující nejsou nijak připoutáni a koš přitom sahá jen něco málo nad pás. Ale při tom rozhlížení po krajině se na to hned zapomene.
      Mladší syn mně doporučoval také tandemový seskok padákem, který už sám absolvoval, po tom však vůbec netoužím.

      Vymazat
  5. Pěkně záběry z balónu, připomnělo to mane, jak Nadar průkopníky fotil z balónu Paříž.. Tišnov vypadá na té fotce jako z Lega. Mimochodem, vzducholodi zažili renesanci ještě v bývalé NDR, kde je chtěli používat k přepravě nákladů, prý tím, že jsou lehčí než vzduch, měly šetřit ve srovnání s letadly palivo.. Pro potíže na konci 80.let a nakonec pad NDR byly před zahájením výroby hangary předělání na pěkný akvapark z botanickou zahradou..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem kdysi četl, že vzducholodi mají jistou perspektivu v přepravě velkých a velmi těžkých nákladů, ale víc už jsem o tom neslyšel.

      Aquapark? To asi myslíš Tropical Islands u Berlína. Vím, že bývá/bývají v nabídkách některých cestovek, ale nebyl jsem tam, nebaví mě celý den ležet u vody.

      Vymazat
    2. Je tam pěkná botanická zahrada Na způsob Fata Morgany v Praze a i jiné atrakce... Ale střecha hangáru působí dost rušivé....

      Vymazat
    3. V každém případě je to ale velmi zajímavý nápad, jak se dá využít stavba, která ztratila svůj původní význam. Asi by tam měli vysadit popínavé rostliny, aby všechno zarostlo a pak by už k dojmu opravdových tropů nic nechybělo.

      Vymazat
  6. Dobrou noc Miloši!
    Moc a moc děkuji za nádhernou fotoreportáž o balónovém létání nad Brnem. Úžasné fotky. Nevím, zda bych se nechala k tomu přemluvit, asi bych se bála, ale ráda jsem se podívala na Brno z výšky. Kdysi jsem tam studovala a nějak jsem velmi nerada z tohoto města odcházela.Vůbec jsem netušila, že tam v koši je tolik lidí.Přeposílám Tvůj článeček kamarádce do Brna a taky mému vnoučkovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel jsme letěli směrem od Brna a všechno bylo vidět z velké dálky a v nevhodném světle, ale velmi pěkně bylo vidět na centrum Tišnova. Odtud mimochodem pochází moderátor Xaver Veselý.
      Já jsem v Brně také studoval a jako náplava jsem zde už zůstal. A jsem tomu velmi rád. Vše, co má pro mě význam, se pojí s Brnem.

      Vymazat
  7. Jistě krásný zážitek. Nad Berounkou se taky občas létá, ale i když bych se letu snad nebál, ani po něm nijak netoužím a nepatřím k těm, kteří o letu balónem sní. Vždycky jsem před Pěti nedělemi v balóně dával přednost Dvěma rokům prázdnin :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale na druhou stranu - raději Pět neděl v balóně než Dvacet tisíc mil pod mořem.

      Vymazat
    2. Dva roky prázdnin by se mně taky zamlouvaly, kdybychom ale nemuseli sedět doma :-).

      Vymazat
    3. Protože nejhlubší místo v moři - Mariánský příkop - je, pokud si vzpomínám, asi 11 km pod hladinou, bych se toho tolik nebál. Pokud by ovšem nešlo o Cestu do středu Země :).

      Vymazat
  8. Ideální doprovod k článku by byl závěr filmu Vratné lahve! Bohužel jsem na youtube.com nenašla ukázku.

    Tak aspoň trailer k filmu:
    https://www.youtube.com/watch?v=9yu-HJs9EWw

    a téměř stejné video, ovšem se skvělým soundtrackem "Ani k stáru":
    https://www.youtube.com/watch?v=hfanHHLUaQI&t=35s

    :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za odkazy, musel jsem si je nejdříve přehrát, o filmu vím, a to i že se tam letí balonem, neviděl jsem ho však a písničku jsem teď slyšel poprvé. Ta pasáž, jak měl "málo žen a už to nedohoní", je pěkná. Třeba v příštím životě se to povede :).

      Vymazat
    2. Sorry. Uvedený odkaz je až od 35. sekundy videa. Vznik chyby asi nějak souvisel s reklamou, která se mi do přehrávání nadrásala. Tady je správný odkaz:

      Ani k stáru

      Vymazat
    3. Díky za odkaz v klikací podobě, zřejmě jsi ho také vkládala s pomocí href, ne?

      Jinak u těch komentářů, které jsi sama smazala, ale zůstala tam stopa "Komentář smazán autorem", jsem zkusil na ně aplikovat operaci smazaní i já jako "vlastník" blogu a teď už zmizely definitivně. Zase jsme o něco chytřejší :). Ale samozřejmě jinak nic mazat nebudu.

      Vymazat
    4. Miloši, uděluji ti právo smazat definitivně každý můj komentář, který jsem na tvém blogu smazala či v budoucnosti smažu :-)
      Ano, odkaz jsem vložila s pomocí href.

      Vymazat
  9. Když se koukám ta tu fotku Brněnské přehrady, je mi divné, že nebyl vidět hrad Veveří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hrad Veveří je o několik km dále, ale protože jsme se pak od přehradního jezera směrově odchylovali, z výhledu se úplně ztratilo a hrad jsme už vidět nemohli.

      Vymazat
    2. Aha, no větru neporučíš. Ale pohled na Veveří shora by mohl být velkolepý.

      Vymazat
  10. Gratuluji k titulu, přiznávám, že poněkud závidím. K Brnu mám vřelý vztah, bývala jsem tam v životě poměrně často, studoval tam nejmladší syn-právě v té tmavé budově se žlutými pásy a nakonec vnučka tamtéž. Čekala jsem,jestli nepoletíte nad Šlapanicemi, kde vnučka bydlí, ale stejně ta prohlídka byla parádní. Nad Šumperkem také létá balon, ale jen pro pár lidí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Brno je zlatá loď, jak kdysi zpíval Ivan Mládek.

      Budovu FSI VUT také dost dobře znám, i na střeše jsem byl. Je z ní pěkný rozhled, podle seznamu nejvyšších budov v Brně je zde se 74 m čtvrtá nejvyšší.

      Šlapanice jsou na opačné straně, ty jsme ani neviděli.

      Vymazat
  11. Miloši, to je překrásný dárek. Vždycky jsem toužila balónový let vyzkoušet, ale nikdy jsem k tomu nenašla a určitě ani nenajdu odvahu. Překvapilo mě, že se do koše vešlo tolik lidí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to také překvapilo, myslel jsem, že do koše se vejdou tak 2, nejvýše 4 lidi. Ale nakonec jeden z těch menších balonu poměrně rychle přistál a výletníci přišli o závěr letu přes Tišnov a Předklášteří.

      O touze letět balonem jsem nikdy nemluvil, překvapilo mě, že příbuzní s tím přišli. Zřejmě už mě znají a vědí, že než hmotné dárky (s výjimkou knih) mě víc zajímají zážitky :).

      Vymazat
  12. Velice zajímavý pohled na místa, která znám jen ze země. I povídání se mi líbí, dostala jsem chuť pustit se konečně do něčeho od Julese Verna. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem jeho knih kdysi hodně načetl, to byla literatura našeho mládí, k tomu Karel May, Mark Twain, Jack London, James Fenimore Cooper, Robert Louis Stevenson.
      Ale balonáři říkají, že Jules Verne byl "velký pohádkář" :).

      Vymazat
  13. Také bych chtěla něco takového vyzkoušet, ale nevím, jestli k tomu seberu odvahu. Myslela jsem, že je tam max. 6 lidí i s pilotem.
    Brno, Tišnov i Předklášteří jsou pěkná místa. V Tišnově jsme měli zastávku na oběd, když jsem jezdili na kole na Dářko do Škrdlovic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není třeba se bát, jsou zodpovědní a když podmínky k letu nejsou optimální, raději ho zruší.
      Na Dářko z Brna je dost daleko, ne? Minimálně 70 km a silnice směrem na Vysočinu nejsou široké, krajina je zvlněná, musí to být dost nepříjemné a také nebezpečné tudy jet. Toho bych se bál, ne letu.

      Vymazat
  14. Skvělý článek, nádherné fotky. Hlavně Tišnov je v mých vzpomínkách... v 19ti letech jsme podnikly s holkama spanilou jízdu na kolech po zemích českých a dorazily též do kláštera spojeného s královnou Konstancií Uherskou, něco tak úchvatného jsem do té doby neviděla...

    OdpovědětVymazat
  15. Jste odvážné školačky :). Já bych se na silnici s kolem bál, jedině v lese nebo na cyklostezce.
    Klášter jsem ještě nenavštívil, začínám shora :). Díky za referenci, na jaře se snad už vše zase zpřístupní a bude možnost si tam zajet.

    OdpovědětVymazat
  16. Miloši, krááásný zážitek! :) Když vidím balón, hned si představuju, jak si to jeho pasažéři asi užívají a jaká to musí být krása :). Já jsem vyzkoušela jenom motorové rogalo s pilotem, lítali jsme tenkrát nad Bezdězem a byla to taky nádhera :). Moc pěkně jsi to nafotil :).

    OdpovědětVymazat
  17. Nikdy jsem ani nepřemýšlela nad tím, jak moc jsou ty balóny vlastně velké a že se tam vejde i přes 20 lidí. :D Musel to být úžasný zážitek, i když stál několik nervů s přesuny. Ten výhled nakonec určitě stál za to.

    OdpovědětVymazat
  18. Mě by takový dárek moc radost neudělal, asi bych měla strach a věšela se v panice na balonáře, až by neměl prostor k řízení a někam bychom s tím vlítli. :D Ale můj tatínek dostal od sester let balónem k pětasedmdesátým narozeninám a byl naprosto unešený. Taky to teda vyšlo až na potřetí, dvakrát odjel se švagrem někam k Brnu, kde se mělo startovat a ani jednou nevydrželo počasí, až potřetí to klaplo. Fotky jsou nádherné, je to tak malebné jako dětská stavebnice.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Jeseníky (2) - chata Paprsek, Dalimilova rozhledna

Na přelomu tisíciletí jsme na letní i zimní dovolené jezdívali do Jeseníků, prochodili jsme, co se dalo, a stáli v dlouhých frontách na vlek...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)