18. listopadu 2020

San Francisco (3), New York (8) - čínské čtvrti

Americký prezident Donald Trump si v programu America First vytkl jako jeden z cílů zabrzdit rozlet Číny, protože to by tak hrálo, aby třeba IT firma Huawei byla úspěšnější než Apple a v Evropě navíc budovala 5G sítě, do Německa vedl další plynovod z Ruska, když mnohem dražší břidlicový plyn lze dovážet z USA, a jen tak někdo se pokoušel něco do USA exportovat, aniž by si pořádně připlatil na clech. Liberalizace obchodu ano, ale jen odsud potud.    

Myslím, že v případě Číny jsou veškeré snahy marné, někdejší rozvojová země se neuvěřitelným vědeckotechnickým rozvojem změnila ve světovou velmoc a je jen otázkou času, kdy USA ve většině parametrů předstihne. Kritici sice tvrdí, že vše je dáno kopírováním technologií a nedodržováním autorských práv, jenže Číňané jsou velmi učenliví, pracovití a houževnatí, jejich univerzity, vědecké instituce a technologické firmy už hrají první ligu, doba, kdy New York oslňoval svět 300m mrakodrapy, je dávno pryč, v Číně jsou stejně běžné a v Šanghaji i mnohem vyšší a architektonicky nápaditější, k tomu můžeme přidat rychlovlaky, gigantické mosty a přehrady, letiště na umělém ostrovu v moři, lety do kosmu, jaderné zbraně, …

Zde se ale zaměřím na jinou stránku čínské povahy, zdánlivou skromnost a trpělivost, která Číňanům umožňuje nenápadně expandovat a usazovat se v důležitých městech, až zde nakonec vyrostly celé čínské čtvrti. Že je najdeme v Singapuru a v malajské metropoli Kuala Lumpur, nepřekvapí, je to „blízko“, ale jsou i v San Franciscu a New Yorku, městech, která jsou výkladní skříní USA, a první evropskou vlaštovkou je Čínská čtvrť v Londýně.  

Čínská čtvrť (Chinatown) v San Franciscu má mnohem delší historii, než by se mohlo zdát ze stejnojmenného filmu, který Roman Polanski (v Los Angeles a okolí) natočil v r. 1974. První Číňané sem přišli již v polovině 19. století a dnes je jich asi 80 tisíc.

Aby bylo hned jasné, že vstupujeme na svébytné území, je nutné projít slavnostní branou (Ceremonial Gateway) s čínskými nápisy a typickými stříškami s dvěma draky na horní z nich. 



Prvky tradiční čínské architektury je „vyšperkován“ i jinak obyčejný rohový obchodní dům Sing Chong Building.



Nápisy v angličtině ale také nechybí, chodí sem totiž spousta turistů a těm je třeba vyjít vstříc.




Chvílemi si připadáme jako na lampionovém průvodu.




A trochu překvapivě se zde nachází i první římsko-katolická katedrála v Kalifornii - Old Saint Mary's Cathedral, postavená v r. 1854 v novogotickém slohu. Později už však nepostačovala svou velikostí, stala se farním kostelem a statut katedrály převzal nový kostel v San Franciscu.  




Do čtvrti zajíždí i staré tramvaje



A jehlovitý, 260 m vysoký mrakodrap Transamerica Pyramid je hned „za rohem“.



V New Yorku se čínská čtvrť nachází na Manhattanu, poblíž nájezdu na  Brooklynský most.




Z textu na kamenné bráně (v překladu: „Na památku Američanů čínského původu, kteří přišli o život při obraně svobody a demokracie“) je zřejmé, že i v New Yorku jsou usídleni delší dobu. Stejně jako v San Franciscu jsou zde přibližně od poloviny 19. století a v New Yorku jejich komunita má již 150 tisíc členů a na západní polokouli je nejpočetnější. 



S Číňany bývalo také úzce spojeno pěstování a distribuce opia, a proto ve vlastním zájmu udržet se v hostitelské zemi sami museli proti šíření drog bojovat. Lin Ze Xu (1785-1850) byl jedním z těch, kdo se o to zasloužil, a připomíná ho socha v nadživotní velikosti.



Pro čínské čtvrti jsou charakteristické restaurace s exotickými pokrmy, obchůdky se vším možným – zejména oblečením, ovocem, kořením a mořskými plody.  





A k fitness centru v čínském provedení patří i bojová umění.



Uvnitř buddhistického chrámu jsme nebyli, a tak jsme přišli o pohled na sochu Buddhy, těch jsme si však užili víc než dost v Bangkoku



Budova na konci ulice v následujícím snímku je radnice (City Hall) a v záběru v mírně posunutém uhlu vidíme štíhlý mrakodrap 8 Spruce Street od Franka Gehryho, v detailu uvedený v článku o Brooklynském mostu.  




O Američanech je známo, že se neučí cizí jazyky, protože přece všichni musejí znát anglicky, ale zdá se, že Číňané jsou v tomto ohledu podobní, s angličtinou tam takřka nepochodíme. Přesvědčil jsem se o tom několikrát, např. na letišti v Šanghaji při hledání stanice rychlovlaku Maglev, v metru v Pekingu a dokonce i před Čínskou čtvrtí v San Franciscu, když jsme nemohli najít vstup a zeptali se na ulici jedné Číňanky, kudy se tam jde, odpovědí bylo jen pokrčení ramen (byli jsme od něj vzdáleni jen asi 100 m). Stejně jako se v Africe rozšiřuje poušť, tak se zvětšují i území obývaná Číňany. Přitom k tomu nepotřebují dobyvačné války či nelegální migraci a teroristické útoky, stačí jim mravenčí práce, finanční kapitál a při jejich trpělivosti možná do konce století se naši potomci, aby obstáli, budou muset učit čínsky. 

29 komentářů:

  1. Mám ráda čínskou kulturu a filozofii. Pěkné fotky. Podle Sibyly žluté plémě zaplaví celý svět a nás zbude jen tolik, že se vejdeme pod formanskou plachtu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že toho se nedožiju, ale zase by to asi bylo lepší, než kdyby nás takto ovládli islámští radikálové a teroristé.

      Je ale pěkné, jak Číňané dokážou skloubit moderní výkřiky techniky se svou tradiční kulturou.

      Vymazat
  2. V těchle krásných místech jsme nikdy nebyl. Znám trochu jen pražskou Sapu :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O ní jsem ani neslyšel a musel si ji najít Googlem.
      Podle webu SAPA Praha - obchodní a kulturní centrum je tam toho dost.

      Vymazat
  3. Čínskou čtvrť, tedy ten výraz, mám spojený právě a jen s Amerikou. Z různých dokumentů, a vlastně i filmů (samozřejmě mimo hlavní tebou jmenovaný film) Asiaté všeobecně ve mě vzbuzují smíšené pocity. Obdivuju jejich pokoru, pracovitost, houževnatost ale zároveň mi z nich trochu běhá mráz po zádech, budí ve mě nedůvěru protože člověk ví, jakých jsou schopní krutostí. Jinak tyhle tvoje výlety po světě ti fakt závidím....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dřív jsem je vnímal jen jako nebezpečné bojovníky, kteří dovedou úderem ruky zabít, to asi kvůli synům, kteří hltali akční filmy a hry, ale dojem z jejich prostředí je úplně jiný. A docela mě překvapilo, jak pěkné mladé Číňanky jsou, my známe jen ty tlupy postarších Japonců a Číňanů, a tím je dojem také zkreslený.

      Vymazat
    2. Když jsem mluvila o krutostech Asiatů, nemyslela jsem zrovna bojová umění, ale to co dělali zejména Japonci nebo i Číňani za války. Boxerské povstání za vlády císařovny Cchi-si na konci 19. století když povraždili tisíce Britů a Francouzů, povětšinou diplomatů a jejich rodin, vraždění se v rámci dynastií .... mě je nepříjemná ta jejich fanatičnost, tu mají opravdu silně vyvinutou už od začátku věků. Stačí se podívat na to, jak dokázali zmanipulovat obyvatele Severní Koreje a ještě je utvrzovat v tom, že hladomory a chudoba a otrocká práce to vše okořeněné čtyřiadvacetihodinovým zbožňováním vůdce je pro ně ráj! A co se týče mladých Asiatů, mileniálů obzvlášť, tak možná že hezcí jsou, ale také se chovají jako by jim patřil celý svět. Obzvlášť po návštěvě Hallstattu jsem se v tom názoru utvrdila. Tam se naopak ti postarší chovali tak jak to známe, slušně a pokorně, narozdíl od těch zpovykaných mladých. Teď to možná vyzní krutě staroprďácky a zapškle, stejně tak to říkaly naše babičky a my jsme se jim za to smály, ale já opravdu k Asiatům nejsem schopná cítit důvěru.

      Vymazat
    3. Vůbec nedokážu pochopit, jak Severní Korea může přežívat, když kolem jsou vyspělé země - Jižní Korea, Japonsko, Čína. I když jsou úplně odříznutí od informací, snad ani není možné, aby lidé byli z Kima tak nadšení, když je problém s potravinami, elektrickým proudem, cenzurou, neskutečným kultem vůdce, už jen to musí vzbuzovat nespokojenost a odpor.

      Číňanům evidentně narostlo sebevědomí a na chování se to odráží. Za chvíli se na nás budou dívat jako na rozvojovou zemi a vnímat nás jako domorodce v Africe.

      A na týrání a mučení byli také vždy "dobří".

      Vymazat
  4. Miloši, děkuji za přiblížení dvou čínských čtvrtích ve městech, kam já se nikdy nepodívám. Tak alespoň prostřednictvím tvého blogu. 👍👍
    Jediná čínská čtvrť, kterou jsem navštívila, byla v Londýně. Také se do ní vchází bránou a nikde nechybí typické lampiony.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Londýnskou jsem také prošel, ale moc mně z ní neutkvělo, tehdy mě lákala úplně jiná místa. Teď jsem náhledem do adresáře věnovaného Londýnu zjistil, že jsem tam udělal jen 4 fotografie, na jedné je brána, která však stojí uprostřed ulice, takže působí dost uměle.

      Vymazat
  5. Skvělá reportáž a krásné fotky. Já jsem si ty čínské čtvrti představovala spíš tak, že jde prostě o část měta, kde Číňané žijí, ale že je zde i taková specifická architektura jsem netušila. Je to nádhera.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Několik krásných staveb čínské architektury jsem objevil v místech, kde zatím ani čínskou čtvrť nemají, konkrétně v Bruselu, Amsterdamu a Rotterdamu, ale možná časem také přibudou :).

      Vymazat
  6. Čínskou čtvrť jsem si vždycky představovala jako tu z filmu Blade Runner, když si Harrison Ford dává u stánku nudle. No, hodně jsem se ve svých představách sekla :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mojí první zkušeností s Čínou bylo kung-pao a pak švej-ču-žou. Obojí mám docela rád, ale tím to i končí, nudle vůbec nemusím a velkým zklamáním byla kachna v čínském provedení. Ta se skoro ani nedala jíst.

      Vymazat
    2. Kung-pao je moje oblíbené jídlo, ale úplně nejvíc miluju vepřové jazýčky po pekingsku, dokonce tak, že jsem si našla recept a musím ho nutně vyzkoušet :D.

      Vymazat
  7. S jazykovou bariérou a zarputilou, jsem se poprvé potkala ve Francii.
    Francouzi na angličtinu ošklíbali, dělali ksichty. Ovšem v momentu, kdy dcera promluvila plynule francouzsky, všude jsme měli dveře dokořán.
    I v Paříži jsme procházeli čínskou čtvrtí a mám dva poznatky. Měli všude naklizeno, žádný bordel, žádné odpadky a žádné prochcané rohy jako po zbytku města.
    A dala jsem si dokonalé nudle, s bambusem, zeleninou a celé to završily veganské závitky se sosíkem, mlaskám ještě nyní.
    Tvá reportáž mne nabudila na cestování, tak třeba příští rok, stále mám zaplacenou Sicílii a starou Anglii. Pokud tedy cestovka nezkrachuje a já se nestanu dalším věřitelem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Francouzi jsou na angličtinu nabroušení, protože jejich světový jazyk se stává pouhou regionální zvláštností :). Němci to tak neprožívají. I když angličtinu znají, raději předstírají, že neslyší.
      Čínská část města v Paříži se mně vůbec nevybavuje a byl jsem tam celkem 3krát, z toho 2krát přibližně po týdnu. Ale je to jedno z měst, kam bych se ještě chtěl podívat znovu, třeba pak se poštěstí poznat, kam Číňané zase pokročili :). Bez jejich gurmánských specialit se ale obejdu, já stejně jím jen naše česká jídla: vepřo-knedlo-zelo, svíčkovou a švestkové či meruňkové knedlíky :).

      Vymazat
  8. Staré tramvaje jsou nádherné. Připomíná mi to mládí na gymplu, když jsme do/z takových naskakovali/vyskakovali za jízdy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuji si je z Brna, bylo to trochu adrenalinové dobíhat už jedoucí tramvaj. A také bylo zajímavé táhlo, kterým se ovládal zvonek, signalizující, že chceme zastavit a vystoupit.

      Vymazat
  9. Ovšem u nás zatím čínská čtvrt nevznikla, ale to je jen otázka casu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evidentně to berou podle důležitosti - USA, Velká Británie, ..., na nás se dostane až v x-té vlně :).

      Vymazat
  10. Chtěla bych absolvovat alespoň "malý čínský okruh." Ale za současné situace si o tom mohu nechat jenom zdát. Zato v Tibetu bych mohla ochutnat jačí máslo a campu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by mě zajímalo, jaká místa v něm jsou zařazena.
      My jsme byli 4 dny v Šanghaji a 3 v Pekingu, mezi městy jsme přepravili letadlem, na hotel jsme se dostali v noci a hned na recepci nám řekli, že si můžeme objednat výlet k Velké čínské zdi, s tím jsme samozřejmě souhlasili, protože jsme mysleli, že budeme muset složitě zjišťovat, jak se tam dostat a ráno jsme už mikrobusem vyrazili.

      Vymazat
  11. Ty fotky... nádhera a spoustu zajímavých informací.
    Navíc, konečně jsem se dostala ke knize o Caravaggiovi: M. Kočka: Krev na paletě

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pěkný komentář :).

      Knížku Krev na paletě znala i blogerka Hanka s nickem bavi-mne-to a já v návaznosti na její komentář jsem knihu hned v jednom antikvariátu objednal. Po dvou týdnech přišel balíček, v něm kniha s obalem Krev na paletě, jenže úplně jiná kniha, jen obal byl správný. Je o Napoleonovi. Už jsem ji ale neposílal zpátky, nakonec je také zajímavá, a obratem jsem Krev na paletě objednal v jiném antikvariátu a jsem zvědavý, zda teď už přijde ta o Caravaggiovi :).

      Vymazat
  12. Hlavně že tě tamější bojoví umělci nezranili. Jsou drsní!

    OdpovědětVymazat
  13. Zase raz super reportage. Postradam len zavan strachu, ked sem vsetci pridu, ako to spravila Afrika.
    Cinsky sa uz asi nenaucim! Ale vzdy som im fandil!

    OdpovědětVymazat
  14. Nemám ráda přelidněná místa, ale ty uličky na prvních fotkách se mi líbí :). Asi bych nevěděla, na co tam mám dřív koukat :). Jedno ale vím určitě. Ztratila bych se tam hned za prvním rohem. Mě by tam museli mít na vodítku :)).

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji za další krásný výlet do míst, kam se zřejmě nikdy nepodívám. A ten postřeh o mravenčí práci a rozšiřování bez krveprolití je velmi přesný, to jsi fakt trefil hřebíček na hlavičku. Člověku to ani nedojde, dokud to někdo takto pěkně nevyjádří. :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)