Nejznámějším slovinským jezerem je Bled (bude v samostatném článku), atraktivní nad ním se tyčícím hradem a ostrůvkem s kostelíkem, oblíbený i jako místo veslařských soutěží (např. v r. 2011 se zde konalo mistrovství světa), na druhé straně je již značně zkomercionalizován množstvím hotelů, které na březích vyrostly jako houby po dešti, a s tím souvisejícími davy turistů, že si zde připadáme jako na Václavském náměstí.
Naproti tomu jezero Bohinj (anebo také Bohinjské jezero) si zákazem výstavby uchovalo ráz nenarušené přírody. Jezero je ve Slovinsku největší, na délku má 4350 m, šířku 1250 m a hloubku 45 m.
Bohinj je součástí Triglavského národního parku, na sever od jezera se vypínají vrcholy Julských Alp, jimž dominuje majestátní trojvrchol nejvyšší slovinské hory Triglav (2864 m n. m.), horský masiv v jižní části má necelých 2000 m n. m. Samotné jezero se rozkládá v nadmořské výšce 525 m.
Představu získáme z mapy, kde Triglav je zakroužkován červeně, na západní straně jsou modře vyznačeny vodopády Savica, o nichž se zmiňuji v druhé části textu, a na jihu je žlutě zvýrazněna lanovka do skiareálu Vogel (v němčině „pták“). Kdysi jsme o něm uvažovali, ale nakonec vyšší cena a menší počet sjezdovek nás odradil a raději jsme za lyžováním znovu jeli do Dolomit.
Triglav byl vždy mým turistickým snem. I když jej vrcholoví horolezci zvládnou i za den, vzhledem k délce túry se doporučuje jako 2-3denní, nejméně s jedním noclehem na chatě při výstupu, vhodný je ale i po zdolání vrcholu na sestupové trase. Větší počet exponovaných míst, zabezpečených řetězy, ji činí navíc velmi nebezpečnou při bouřkách, kdy řetězy se stávají hromosvodem. V tomto životě se tam už asi nevydám.
Zhruba 12 km dlouhou procházku kolem jezera si lze zkrátit vyjížďkou výletní lodí či ve vypůjčeném člunu.
Nejlepší náhled na jezero je shora, kam se snadno dostaneme lanovkou Vogel.
Nevyužili jsme ji však, protože počasí bylo pošmourné, byl konec srpna, kolem půl čtvrté odpoledne, a nechtěli jsme riskovat, že k vodopádům se dostaneme za tmy.
V jezeru je povoleno se koupat, teplota vody v letních měsících dosahuje 22 °C.
Vodopády Savica jsou od jezera Bohinj vzdáleny 4 km, cesta mírně stoupá po kamenném chodníku a je na ní třeba překonat 560 schodů. Vstup je placený, stál 3 EUR.
Vzhůru vede i méně pohodlná cesta po kamenech kolem říčky Savica, do níž se vodopády vlévají, a která svou pouť končí v jezeře.
I když se lesní porost zdá velmi hustý, místy se otvírají výhledy na jezero.
Konečně jsme u vodopádů. Větší má 78 m a menší (Mali Savica) 25 m.
Na snímku z většího odstupu je patrné, že až k vodopádům se nedostaneme, cesta končí plošinou se zábradlím, kde se tísní skupiny turistů, chtivých co nejlepšího záběru.
Větší vodopád původně dosahoval výšky 130 m, ale v r. 2008 sesuvem hornin se hrdlo vyvěrající vody posunulo níže.
Kdo jde k vodopádům po druhé straně říčky, musí v závěrečném úseku počítat s úzkým chodníkem nad skalní stěnou, nezabezpečeným zábradlím.
U vyhlídkového altánu je kamenný erb s královskou korunou, zařadit jej ale neumím.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Miloši, krásné fotky, nad kterými jsem si zavzpomínala na návštěvu Slovinska. Pamatuji si, že na břehu Bohinjského jezera stávala socha, tuším, že to byl kamzík. Je to už dávno, kdy jsme tam byli.
OdpovědětVymazatAleno, na kamzíka si nepamatuji, na žádné fotce ho nemám a asi jsme ho neviděli. Na jednoho si ale pamatuji z Karlových Varů :).
VymazatKdyž vidím fotky nádherné přírody, tak mne zabolí u srdce, letos se asi ještě na nějaké takové místo nedostanu.
OdpovědětVymazatZ toho je mně také smutno, loni nám nějaké výlety odpadly a letos z nich asi taky nic nebude.
VymazatVzdychám nad krásnými fotkami nádherné přírody a užívám si hory, vodopády i krkolomné chodníky. Teda ten bez zábradlí je šílený, nejsou tam vidět ani řetězy.
OdpovědětVymazatVypadá hrozně, ale dost podobné je to ve Slovenském ráji, kde se chodí po roštech vysoko nad vodou.
VymazatMyslím, že ve Slovenském ráji jsou u žebříků a lávek řetězy.
VymazatAch jo.... připomnělo mi to jezero barvou Königsee a stejně jako TlusŤjoch je mi líto že to vypadá na další rok, kdy budeme dřepět doma a budeme vůbec rádi jestli se dostaneme někdy na chatu.... krásné místo, tohle spojení jezer a nad nimi se tyčících horských masívů mne učarovalo v Solné komoře.
OdpovědětVymazatTaké mi to připomnělo Königsee.:)
VymazatVendy a Marie, s oběma souhlasím, a to čistě teoreticky :). Jednou jsme byli na Orlím hnízdu, ale byla taková mlha, že jsme viděli na 3 kroky a jezero Königsee si mohli prohlédnout jen na mapce. Hory kolem mají také kolem 2800 m, ale ty jsme také neviděli.
Vymazatkdybych se po něm dvakrát neplavila za nemlich stejného počasí, tedy deště, tak bych taky nevěděla jak vypadá, být odkázaná na pohled s Orlího hnízda....tím že jsme po něm pluli, ty strmě spadající stěny do jezera jsme tedy měli šanci vidět. I se sněhem na Watzmanu. Ale ono když vezmeš Hallstattské jezero, jezero Wolfgangsee a další, anebo tohle jezero, jsou si svou polohou i okolím velmi podobná.
VymazatMáš pravdu, Hallstatt s nedalekým Dachsteinem je také charakterem podobný. Poslední dobou se mně čím dál víc líbí tyto středoevropské destinace a speciálně Rakousko, Slovinsko je skoro totéž, jen trochu v menším.
VymazatVyjížďku po jezeře závidím.
Milý Miloši,
OdpovědětVymazatskály, to je moje. A vodopád k tomu! A navíc servis až do domu (COVID-pas netřeba)! :-D
Vyřídit covid pas bude asi obtížnější než získat vízum do USA :). Nebýt archívu, neměl bych co přidávat.
VymazatJá myslela, že s očkováním tolik ne??
VymazatZrovna v úterý do mě přišla druhá sajrajt-dávka. Tentokrát začly vedlejší účinky až za 2 hodiny. S pomocí té mojí kamarádky léčitelky nenastaly sice žádný hrozný bolesti (až na 2 dny skoro nepohyblivou paži, protože mi to oteklo), ale měla jsem skoro 38 °C (za posledních 13 let jen jednou takhle vysoká teplota, protože jsem věčně na max. 36 °C), včera (tentokrát se zpožděním a ne tolik, jak po 1. dávce) a i dnes zas nevolnost. Vstala jsem z postele až dnes, sedím u PC a stále mi není dobře, ale teplota už OK... Tohle očkování už si nedám. I kdyby mě měli propustit. A musím doufat, že nezemřu třeba až za 14 dnů, jak ta učitelka (ale ta měla AstraZeneca). Jenže kdo by tu pak za mě psal komentáře?! :-)
My, co jsme covid prodělali, se očkovat nemůžeme, i kdybychom chtěli a mohli se registrovat, jak to tak ale vypadá, chystají si na nás tu AstraZenecu, kterou v žádném případě nechci, Němci se jí zbavují, kancléřka Merkelová ji odmítla a nám ji chtějí přeprodat a ten trouba, co dělá ministra, nás bude přesvědčovat, že "výhody převažují rizika". To opravdu potěší, pár desítek mrtvých je asi povolený "odpad".
VymazatA ty, když jsi dostala jinou vakcínu, nemáš se čeho bát.
Ale Miloši,
Vymazatjá nevěřím úplně ŽÁDNÉ vakcíně. To, že je Comirnaty lepší, než jiné, NEZNAMENÁ, že je dobrá.... U Comirnaty jsou mj. hnusné pomocné látky (např. je tam navázán i PEG; ostatní vakcíny jsem nestudovala, mám COVIDu už dávno plné zuby a dávkuju si zprávy o něm ve velice malých dávkách), viz https://www.comirnatyeducation.de/files/Comirnaty_PIL_Germany.pdf
Snad mě brzy napadne nějaká bylinná směs, čím tělu pomoct, protože z toho mám fakt NEDOBRÝ pocit, i když objektivně se mi tak zle nevede (už jsem jen unavená - avšak Z NIČEHO, celý den tu sedím a čučím do PC).
No, táta mi psal, co na vás chystaj. Ale tak nebuďte blbí a nenechte si to. Mimochodem, mám taky zprávu - a NENÍ to někde někdo anonymní... Odvezli paní (vím to od své nejlepší kamarádky) v den podání vakcíny AstraZeneca s mozkovou mrtvicí, paní měla myslím 53 let (zda to byla první či druhá dávka jsem se zapomněla zeptat, ale nejsou to kecy z novin, je to známá kamarádčiny terapeutky pro jejího syna).
Ta AstraZeneca je absolutně nejhorší vakcínou, s malou účinností a přitom s nebezpečnými následky.
VymazatJinak nově schválená jednodávková vakcína Janssen/Johnson & Johnson je totéž co první dávka Sputniku V, je založená na adenoviru 26 a má účinnost asi 70 %, Sputnik tím, že v druhé dávce používá Ad 5, se dostává na 91 %. Johnson & Johnson byla schválená od podání žádosti asi za 3 týdny a předpokládám, že Sputnik V budou posuzovat tak dlouho, až už budou všichni v Evropě naočkovaní a nebude pak důvod ji tady kupovat.
Je v tom politika.
Omlouvám se za vleznutí do vašeho rozhovoru, já se očkovat nedala, ani nechci dát, ale chci přidat zkušenost matky mé švagrové, která se napřed očkování bránila, ale jak zavolala zdravotní sestra, že mají jen omezené množství vakcín a očkování bude jen do úterka, tak své rozhodnutí změnila. Nechala si píchnout Astru zenecu, i když jsem ji před tím varovala. Jediné pozitivum u ní, že dlouhodobě bere léky na ředění krve, takže tady byla šance proti zmíněné srážliovosti. Ale jak to popisovala, nebylo to zrovna brnkačka. Čerstvě po vpichu nic, reakce začala až večer. Začala ji bolet a brně ruka, do které se očkovalo, a začala mít potíže s dýcháním. Bylo jí zle a nemohla dýchat, říkala, jako by měla na prsou balvan. Podle jejích slov - myslela, že rána nedožije. Druhý den ji tento stav přešel, dýchání se vrátilo do normálu, ale ruka ji bolela ještě pět dní - píšu bolela, nikoliv pobolívala. - Pak znám tři lidi, kteří si to dali píchnout, a naprosto bez problémů, ale nevím jestli měli Pfizer, Modernu nebo Astru. Asi to je u každého jiné, ale sama nejsem ochotna riskovat, že se dostanu zrovna do té skupiny, u které je to kritické. - Díky, že jsem si mohla přečíst další informace o průběhu.
VymazatKolik křížků je u toho závěrečného chodníku bez zábradlí?:) Tam bych se tedy neodvážila:)
OdpovědětVymazatNevšiml jsem si. V textu nejsou moc vidět odkazy a mám tam dva na videa z výstupů na Triglav, a ty jsou opravdu hororové. Několikrát jsem byl v pokušení odkliknout přihlášku na zájezd, jehož cílem byl výšlap na vrchol, nedokázal jsem ale nikoho v rodině přemluvit a samotnému se mně nechtělo. Před třemi roky tam byl kolega z partnerského pracoviště a jedna účastnice výšlapu uklouzla, spadla do propasti a zabila se. On to zvládl, ale jeho výkonnost je úplně jinde, byl i na nejvyšším vrcholu Jižní Ameriky, téměř 7tisicové hoře Aconcagua.
VymazatTeď jsem si ale všiml, že již máš funkční odkaz, už tě mám v menu a po večeři se podívám :).
Zájezd do Slovinska a na tato místa považuji za velmi vydařený a dodnes si ráda prohlížím fotky odtamtud. Jak svoje, tak cizí.Nádherná místa. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatSlovinsko je sympatická země, mají vše, nač si člověk vzpomene, hory, jezera, krápníkové jeskyně, Plečnikovu architekturu i moře, kterým se třeba Rakousko a Švýcarsko pochlubit nemůže.
VymazatNo sám jsem byl v horách v Chorvatsku, kde je to podobné, a v Černé hoře... V Julskych Alpách byly spolužáci v roce 1988, a je zajímavé, jak tenkrát bylo obtížné zařídit si "vandr" bez cestovky a potřebné "papíry" do Jugoslávie..
OdpovědětVymazatTehdy se takový vandr chápal jako potenciální příležitost k emigraci - Terst, Itálie a hurá do světa :).
VymazatTeplota vody 22 stupňů by pro mě byla skoro sebevražda! :D
OdpovědětVymazatPřekrásné místo, děkuji ti za virtuální výlet!
A to je ještě maximum :). Pro mě také nic, když je na koupališti 25, trvá to hodně dlouho, než tam postupným spouštěním z břehu nebo schůdků vlezu.
VymazatNejsi troškař, ta trasa mne maličko usadila, navíc tvé cíle nejsou rozhodně malé.
OdpovědětVymazatKdyž se dívám na ty fotky, je mi strašně smutno. Chybí to cestovatelské nadšení, to objevování. všechny rybníky, potoky a trasy jsem za půl roku prošla tolikrát, že už mi neujde ani hromádka trusu navíc u lavičky a o co je to horší, že mne stále stejná místa už vůbec nebaví.
Děkuji, bylo fajn se mrknout za hranice.
Mám úplně stejné pocity, chodíme po okolních lesích, ale když tam jdeme po stopadesáté, je to už jen kvůli pohybu na čerstvém vzduchu.
VymazatOpět velmi, velmi zajímavé, a ty fotky...krása. Měli by tě odlovit z časopisu Lidé a země, zda nechceš být přispěvatelem.
OdpovědětVymazatDěkuji za lichotku :). To by ovšem fotografie musely vypadat úplně jinak než tyto amatérské obyčejným kompaktem a mobilem. Ale fakt je, že se snažím, aby textová část nebyla ošizená.
VymazatČasopis Lidé a země znám, ale víc jsem si kupoval časopis Země světa, který (myslím podle Čerfa) založili odrodilí členové redakce Lide a země.
Jsi cestovatel po neznámých světech!
OdpovědětVymazatZ dálky se to tak může jevit, třeba Chamberlain po uzavření dohody v Mnichově pronesl na naši adresu něco v tom smyslu, že přece se nebudeme chystat na válku kvůli zemi, o které nic nevíme :).
VymazatStejně tak my máme mlhavou představu o státech USA a kdybys třeba psal o Oregonu, nevím, kdo by bez pohledu do mapy mohl říct, kde leží a jaké je jeho hlavní město.
Ten chodníček vypadá adrenalinově. Když sesuv dokáže zkrátit vodopád skoro na půlku, se zkrácením chodníčku by asi taky neměl problém :-).
OdpovědětVymazatPřekrásné místo, kde je skutečně na co koukat, ale určitě i náročné na fyzičku. Přeju aby se Ti splnilo přání a na Triglav ses přece jenom vydal a to ještě v tomto životě. ;)
OdpovědětVymazatJezero je nádherné, a ta příroda kolem, wow!
OdpovědětVymazatNádherné pokoukání. Další místo, kam se nikdy nedostanu, a tak aspoň díky těmto fotkám vidím zase kousek světa. Je to krása. Zeleň a voda, cesty a chodníčky, vodopády a jezírka...Víš, i kdybys už nikam nikdy nejel, máš toho nacestovalého tolik, že je stále na co vzpomenout. - Ale přeji ti další výlety nejen u nás, ale i za hranice a doufám,že tohle šílenství přejde. Svět se do normálu asi nevrátí, ale stačilo by, kdyby se vrátil do přijatelného stavu. Pokud možno bez roušek, testů, očkování a covid pasů, které jsou, sorry, silně diskriminační.
OdpovědětVymazatOff them - k tomu filmu, jak jsi psal. Mám podobný názor na podobné filmy, ale zrovna tento bys dokázal dokoukat. Není drastický. Ano, trochu to vezme za srdce, ale není citově vyděračský, mě právě zaujala ta míra citovosti, která byla přípustná, ale ne slzopudná. - Třeba někdy zkusíš, a když ne, nic se neděje...
OdpovědětVymazat