8. března 2021

Andy Warhol - pop art

Andy Warhol (1928-1987) se jako Andrew Warhola narodil v Pittsburghu do rodiny emigrantů z východního Slovenska a vyrůstal v době Velké hospodářské krize. Byl nejmladší ze tří synů, jejich sestřička v dětském věku zemřela. Andy byl také často nemocný, v 8 letech onemocněl tancem sv. Víta (choreou), neurologickou poruchou způsobující třes, a byl mnoho týdnů upoután na lůžko a prostonal následující 2 roky. Jeho psychiku těžce poznamenalo i nečekané úmrtí otce, když mu bylo 14 let. Celý život jej pak pronásledoval strach z nemoci a smrti. 

Vztah k výtvarnému umění získal od matky, která pracovala jako grafická designérka a v Andyho prvních reklamách vytvořila většinu nápisů. Andy se však za její venkovský vzhled a styl oblékání styděl, a když si již jako slavný umělec mohl dovolit koupit honosný dům v New Yorku, matku umístil do suterénního bytu, aby ji nikdo neviděl.     

Na střední škole exceloval a získal pak stipendium ke studiu na prestižním Carnegie Institute, kde r. 1949 získal bakalářský titul v oboru obrazového designu. Prostředí školy se spolužáky z bohatých rodin mu dodalo sebevědomí, pořídil si oblek na míru a drahé boty, záměrně se však stylizoval do ležérního dandyovského vzezření. Je to patrné i na fotografiích z pozdější doby. Mnohokrát ho zvěčnil Helmut Newton, následující fotografie je z r. 1974 a byla k vidění na pražské výstavě Helmut Newton in Dialogue v Museu Kampa v r. 2019.

V 50. letech pracoval v obchodě s luxusním zbožím a aranžoval výlohy. Problémy v osobních vztazích kompenzoval voyerským pohledem na svět přes skla výloh. 

Jako komerční výtvarník pak navázal spolupráci s módními časopisy, např. Glamour, Vogue a Harper´s Bazaar

Ve své tvorbě úplně potlačil představu jedinečného znázornění objektu uměleckými prostředky a dokud byla inkoustová kresba ještě vlhká, mnohokrát ji obtiskl. Když dostal zakázku na nakreslení reklamy na kozačky se smluvní cenou za jeden pár, nakreslil plátno s desítkami bot, různě natočených a v různých barvách. Opakovaný motiv se projevil i na obrazech herecké hvězdy 10krát Liz Taylorová (1963, Musée national d'art moderne, Paříž) a závodního automobilu Mercedes-Benz Formel Racing Car W125 (1987, Albertina, Vídeň).



Warhol patřil mezi nejvýznamnější umělce pop artu (je zkrácením spojení popular art), kteří se v protikladu k intelektuálně zaměřeným abstraktním expresionistům zabývali zcela obyčejnými věcmi, kreslili obaly plechovek s polévkou a colou, etikety alkoholu, sprchové závěsy, ledničky, … Jeden z nich, Claes Oldenburg, byl již zmíněn v článku Weil am Rhein, Vitra Campus - dostaveníčko světových architektů s fotografií velkých kleští a šroubováku podpírajících kladivo. 

Odstup od elitářských postojů uměleckých celebrit, předstírajících neobyčejnou hloubku děl, vyjádřil výrokem: “If you want to know all about Andy Warhol, just look at the surface of my paintings and films and me, and there I am. There's nothing behind it.” („Pokud chcete vědět všechno o Andym Warholovi, jen si prohlédněte mé obrazy, filmy a mě, a to jsem já. Není nic za tím.“)

Warhol také v četných variacích maloval květy, následující Flowers (1965) jsou ve sbírce Fondation Beyeler v Basileji-Riehenu.



Vděčným námětem mu byli slavní umělci (zpěváci, hudebníci, herci a herečky, např. John Lennon, Mick Jagger, David Bowie, Elvis Presley, Marlon Brando, výše uvedená Liz Taylorová, …) a z nich především Marilyn Monroe, kterou maloval opakovaně. Tento portrét je vystaven v Museum of Modern Art v New Yorku.



A maloval i sebe, Self-portrait z Fondation Beyeler v Basileji-Riehenu je z r. 1967.



Podobné provedení ze stejného roku, ale v červené, je k vidění v Pinakothek der Moderne v Mnichově.




Nmaloval i komunistické symboly Kladivo a srp (1977, Galleria Nazionale d'Arte Moderna, Řím).

Vedle grafiky a reklamy pro módní domy také spolupracoval s hudebníky a byl autorem návrhu obalu jejich alb. K nejznámějším patří první album americké skupiny The Velvet Underground se zpěvačkou Nico z r. 1967, jíž dělal i manažera a jejich koncerty obrazově doprovázel svými filmy. Název alba The Velvet Underground & Nico se na obalu vůbec nenachází, je tam jen Warholovo znázornění žlutého banánu. Po odtržení obrázku banánu se pod ním objevil oloupaný růžový banán. I když skupina nedosáhla komerčního úspěchu, kritici její alba i obal debutové desky vysoce hodnotili. A také kvůli náhledu na něj si poslechněme alespoň jednu píseň: I'll Be Your Mirror (Budu tvým zrcadlem).

Naopak album Sticky Fingers (Lepkavé prsty) britské skupiny The Rolling Stones z r. 1971 je jedním z nejúspěšnějších v její dlouholeté kariéře a ta s ním jako prvním se dostala na vrchol žebříčku jak ve Velké Británii, tak v USA.  


Na prvních výtiscích alba byl na obalu skutečný zip, po jehož rozepnutí se objevilo spodní prádlo znázorněného muže. Protože však zip poškozoval vinylovou desku, byl v dalších edicích vypuštěn.

A druhá strana alba, převzatá z webu, vypadá takto:



Warholova filmová tvorba byla velmi nezvyklá, např. Spánek z r. 1963 je 6hodinovým záběrem spícího muže, Polibek ukazuje objímající se a líbající se dvojice a 8hodinový Empire State Building zachycuje měnící se úhel dopadajícího světla na budovu mrakodrapu.    

V rodném kraji rodičů Andyho Warhola v Medzilaborcích bylo zásluhou umělcových příbuzných a Ministerstva kultury Slovenské republiky v r. 1991 otevřeno Muzeum moderního umění Andyho Warhola. Protože průvodce muzeem není opatřen copyrightem, muzeum v zastrčeném koutu Slovenska je ztrátové a mohl jsem prezentovat jen 7 vlastních fotografií Warholových děl, dovolím si několik dalších odtud nakopírovat. Lze to chápat i jako propagaci muzea. V koláži jsou Campbellova polévka, Absolut vodka, Ohrožené druhy, Hlava krávy a úplně vpravo portrét herečky Ingrid Bergman.



A na závěr ještě doplním, že jeden text o Warholovi s další fotografií se již na blogu objevil. Článek Warholův prostřílený Mao hvězdou na aukci ;) napsala Zuzana, spoluautorka z let 2012-2013, popisuje kuriozní „zhodnocení“ obrazu čínského vůdce Mao Ce-tunga (v angličtině Mao Zedong) prostřelením dvěma kulkami.  

27 komentářů:

  1. Zajimave, v době kdy Maa na Západě mnozí obdivovali (od Beatles po Ivana Svitávka v enigrazmci) vypořádal se s ním Andy W. dvěma kulka I, aspoň symbolicky..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obdiv k Maovi jsem nikdy moc nechápal, protože jeho Velký skok a Kulturní revoluce byly úplným fiaskem. Kdo Číňany přivedl mezi supervelmoci tím zvláštním kapitalistickým komunismem, byl Teng Siao-pching.

      Vymazat
  2. Jeho díla mají specifický charakter a snad si je ani nelze splést s jiným umělcem. Musím se ale přiznat, že mě Warhol vždy děsil vizáží masového vraha z konce 19. století 😀.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výstižný postřeh :). Opravdu tak vypadá, Jack Rozparovač určitě neměl strašidelnější vizáž.

      Vymazat
  3. Warholův nezaměnitelný styl ovlivnil spoustu následovníků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Líbí se mi, že ze svého umění nedělal žádnou vědu jako někteří, co pomalují 2 metry čtvereční modrou barvou a tváří se, bůhvíjaký hluboký význam je v tom skryt.

      Vymazat
  4. Zajímavý autor a nezaměnitelný styl. Zaujaly mě i podrobnosti z jeho života. Prsty v plechovce jsou děsivé, ale ten nápad se zipem na obalu desky se mi líbí, to je originální. Díky za poučení. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty prsty v plechovce vypadají jako dílo té horší polovičky Jekyll a Hyde.

      Vymazat
    2. To se teď musí dražit za úplně hříšný peníze :))

      Vymazat
    3. U článku Zuzany o prostřeleném Maovi jsou uvedeny i ceny z aukce, v přepočtu víc než milion, dnes by to bylo určitě víc.

      Vymazat
  5. Jeho styl a nápady se mi líbí moc. Obzvlášť na bookletech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch bookletů je víc než jen pro The Velvet Underground a The Rolling Stones, na anglické Wikipedii zmiňují např. alba Arenthy Franklin a Davida Bowieho, ale ta už neznám.

      Vymazat
  6. Nepatřím ke skalním fanouškům Warholova díla, nicméně jeho styl je opravdu mimořádný a nezaměnitelný. A jelikož Marylin je pro mne taková zvláštní srdcovka, pro mne symbol opravdu krásné ženy, tak mě se ty její portréty, ať už ten jednotlivý nebo ona profláknutá koláž šesti portrétů v různých barvách, líbí asi z jeho díla nejvíc. Ale je fakt, že ty nápady měl vskutku neotřelé!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě blondýny (a odbarvené zvlášť) nikdy moc nepřitahovaly, naopak jsem měl slabost pro tmavovlásky s modrýma očima (to např. splňuje má manželka), z hereček třeba Ornella Muti (oči má ale zelené) a Laura Antonelli (u ní si na oči už nevzpomenu, protože přitahovala něčím jiným :)).
      Ale Marilyn Monroe měla jistě kouzlo osobnosti, když jí podlehli i Kennedyové.

      Vymazat
  7. Často skvělé, originální a odvážné nápady, bezesporu. I když, přiznávám, výsledek až na výjimky nebývá šálek mého čaje. Mimochodem, Warhola jako fotografa - "polaroidistu" s jeho konceptem "visual diary" považuji vlastně za jednoho z prvních předchůdců dnešních výcvakářů, kteří fotí a průběžně zveřejňují vše, co se u nich a kolem nich během dne děje :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A nám za výcvaky nikdo nic nedá, to je nějaká spravedlnost? :).

      Vymazat
    2. Dneska už je nás bohužel moc! Musíme si najít nějaký obor, ve které budeme taky první (to by asi nebylo tak těžké) a ostatní přesvědčit, že nás mají obdivovat (to bude asi horší) :-)

      Vymazat
    3. No právě, být první. Malevič namaloval Černý čtverec na bílém pozadí a stal se slavným. A my můžeme namalovat čtverce v jakékoliv jiné barvě a nikoho to už neokouzlí :).

      Vymazat
  8. Za Modrou pri Bratislave, cestou na Dubovú šofér narazí - ak predtým mýlne nezahol na veľmi populárnu rekreačnú Harmóniu - n príjemnú architektúru ELESKA, ktorá okrem obrovských moderných sudov na spracovanie vína skrýva bezvadnú drahú reštauráciu a ešte lepšie galérijné priestory. Vo vestibule budovy sedí Andy pri stolíku a môžete si s ním dať kávu. Originál foto odtiaľ by som musel dlho hľadať. Som tam pi každom výlete ku koreňom, je to svätá povinnosť.

    Tak namiesto fotky aspoň toto: https://www.zoyamuseum.sk/sk/zoya/

    S uctivým odporúčaním King Rucola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kingu, díky moc za zajímavou informaci.
      Na anglické Wikipedii mají fotografii sochy Warhola v Bratislavě https://en.wikipedia.org/wiki/Andy_Warhol#/media/File:Bratislava_Venturska_ulica1.jpg, až tam budu příště, určitě ji vyhledám.
      Navíc teď je ve Vídni výstava Warhola v muzeu Mumok https://www.wien.info/cs/sightseeing/museums-exhibitions/andy-warhol-mumok. To je v té Muzejní čtvrti, kde je také Leopoldovo muzeum s díly Schieleho a Klimta. Výstava trvá do konce května, ale nevím, zda se tam v těch covidových omezeních bude možné dostat.

      Vymazat
    2. našiel som to foto
      https://drmaxdebile.blogspot.com/2021/03/andy-galeria-pri-modre.html

      Vymazat
    3. Díky, Kingu, je to stejná socha, jako mají na anglické Wikipedii.

      Vymazat
  9. Má nezaměnitelný rukopis a vzhled. I v roušce by ho poznali, s davem by nesplynul.
    Excentričtí umělci to tak mají, já do masny s kohoutem na hlavě nechodím.
    Zhruba před dvěma nebo třemi lety jsem byla na výstavě pop artu na Staroměstském náměstí, o patro níž vystavoval Kája Saudek.
    Samozřejmě zde byla zastoupena tvorba výše avízovaného autora a jak jsem poslouchala, nejvíc z něho byla nadšená omladina, která studovala podle hovoru nějaký umělecký směr.
    A já, no mne nadchnul tou barevností, jeho svět nebyl určitě pouze černobílý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On byl opravdu nezaměnitelný, na druhé straně nejasný byl jeho sexuální život, údajně byl homosexuál, jinde zase uváděli, že byl panic, pak že panic nebyl, ale jen si sám ordinoval celibát. Možná i tím byl zajímavý pro bulvár, který se snažil tomu přijít na kloub :).

      Vymazat
  10. Opravdu zajímavý článek, Warhol není můj šálek kávy,ale jsem ráda, že jsem se dozvěděla věci, které jsem nevěděla, např. o obrazu o Maovi.

    OdpovědětVymazat
  11. Tento umělec mně svou tvorbou nezaujal, ale zase dovědět se střípky z jeho života není na škodu a právě i to může být moment chtít se s dílem seznámit. Já malířství vůbec nerozumím a když jsem na Aukru prodávala obrazy po rodičích, většinou od Hory, podle signatury méně ceněného ze dvou bratrů, měla jsem na jednoho odborně se tvářícího stálého obchodníka s obrazy dotaz na obraz od Ed.Gerersdorfera(1934), dověděla jsem se, že je to mazanice. Přitom ve Vídni je prý Getersdorferova Galerie. O tomto malíři jsem se na internetu ničeho nedohledala. Ale vzhledem k tomu, že obraz rodiče zdědili po velmi zcestovalé paní školské řídící z Brna, která maminku ve svém pokročilém věku přijala za schovanku, nějak podvědomě cítím (možná mylně), že obraz nějakou cenu má. Neprodala jsem ho, ale vzal si ho zeť i na protest dcery, která tvrdí, že se do mladé moderní domácnosti nehodí. Zeť má asi také tušení. 🙂

    OdpovědětVymazat
  12. 15 minut slávy pro přízemní duši. :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Gent - historické centrum Východních Flander

Gent (v angličtině Ghent) s přibližně 265 tisíci obyvatel je hlavním a největším městem vlámské provincie Východní Flandry v Belgii. Z Brus...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)