Moskva (3) - mrakodrapy (Stalinovy sestry a ruský Manhattan)

Když se řekne Moskva, první nás napadne Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí, Kreml, Leninovo mauzoleum, Velké divadlo s proslulým baletním souborem, teď asi i Vladimír Putin (ve skutečnosti rodák z Petrohradu), a převažujícím povědomím je, že jde o metropoli východního typu s cibulovitými věžemi pravoslavných chrámů, krčících se ve stínu brutalistní architektury a velkých soch socialistického realismu z poválečné euforie budování světlých zítřků. 

Všechny tyto atributy jsou stále přítomné, Moskva má však i svou moderní tvář. A kontrast dřívějška a dneška nejlépe demonstrují mrakodrapy. 

Plány Stalinových architektů na stavbu monstrózní 415 m vysoké budovy Lidového komisařství těžkého průmyslu na Rudém náměstí s impozantní sochou Lenina na jejím vrcholu a několika dalších monumentálních děl se neuskutečnily (blíže v článku Stalinův sen: Takhle měla Moskva vypadat podle diktátorových megalomanských plánů), i tak charakteristický styl budov sovětského art deca s mnoha věžičkami je zde bohatě zastoupen a protože všechny vypadají stejně a pocházejí ze stalinské éry, říká se jim „Stalinovy sestry“. Bylo jich postaveno celkem sedm a nejznámějšími jsou hlavní budova Lomonosovovy univerzity (od architekta Lva Rudněva), Radisson Royal Hotel Moscow (za vlády Nikity Chruščova dostal jméno Ukrajina a přejmenován byl až r. 2010, Chruščov měl pro Ukrajinu slabost a jako pozornost jí navíc „věnoval“ Krym) a budova Ministerstva zahraničních věcí.  

U žádné z nich jsem přímo nebyl a viděl je jen zdálky či z MHD (a tomu odpovídají nekvalitní záběry a s odlesky okna).

Administrativní budova na následujícím snímku se nachází na Paveleckém náměstí u vlakového nádraží, v anglické transkripci je uváděna jako Paveletskaya Tower, má výšku 111 m (tj. stejně jako stále ještě nejvyšší budova v ČR, AZ Tower v Brně) a byla postavena v letech 2002-2003. 

Trochu překvapivě po zhruba 50 letech v r. 2003 byla dokončena ještě „osmá sestra“, Triumph Palace, která v té době s 264 m byla nejvyšší budovou v Evropě.  

Architektonický styl „Stalinových sester“ najdeme i mimo území Ruska. Od 50. let díky „daru národů Sovětského svazu polskému lidu“ je k vidění ve Varšavě (Palác kultury a vědy, 231 m), v Rize (Lotyšská akademie věd, 108 m), obě budovy (rovněž navržené Lvem Rudněvem) jsou v následující koláži, a také u nás (Hotel International v Praze-Dejvicích, 88 m). 

V Polsku se od počátku 90. let protiruské síly snaží docílit zboření paláce, vzhledem k náročnosti demolice takové budovy v těsném sousedství hlavního vlakového nádraží a velké ztrátě obytné plochy k tomu (zatím) nedošlo a místo toho se prosadila koncepce obestavět jej moderními mrakodrapy se skleněnými skelety, aby v panoramatu města nevyčníval.  

Ale vraťme se do Moskvy. V pozadí dalšího záběru je nezřetelně vidět, že i zde vedle betonových výškových budov vyrostly mrakodrapy novodobého slohu. 

Soustředění moderních mrakodrapů jak na Manhattanu v New Yorku se nazývá Moscow City. Někde na internetu (a už nevím kde, proto sem nemůžu dát odkaz) jsem našel snímek z mírného nadhledu.

Já jsem tento komplex pozoroval z druhé strany a druhého břehu řeky v podvečer. 

Přehled všech budov s podrobnými údaji je v článku Moskva-City, zde se zastavím jen u několika, které se mně zdají nejzajímavější. 

Mrakodrap Evoluce (Башня Эволюция/Evolution Tower, 255 m, dokončen v roce 2014) ve tvaru šroubovice DNA v novofuturistickém slohu je dílem skotské firmy Robert Matthew & Johnson Marshall z Edinburghu (uváděné také jen zkratkou RMJM) s pozdější asistencí ruského architekta Philippa Nikandrova. Každé z 51 pater je vůči předchozímu otočeno o 3 stupně, budova je tak „zkroucena“ o více než 150 stupňů. Souvislý pás zakřiveného zasklení vytváří optický klam, který odráží moskevská panoramata otočená vzhůru nohama.

Mrakodrap Mercury City (Меркурий Cити Tауэр/Mercury City Tower, 339 m, 2013) navrhl americký architekt Frank Williams společně s ruskými kolegy Michailem Posochinem a Gennadijem Sirotou. Díky high-tech povrchu z reflexního skla s bronzovým odstínem za denního světla oranžově září a zajímavý je i s výškou ustupující tvar se šikmými střechami, který budovu opticky prodlužuje. Architektonickým slohem se řadí ke strukturálnímu expresionismu. Protože večer se zářící efekt neprojevuje, představu získáme z fotografií v textu na Wikipedii.    

Dvě věže OKO (jde o zkratku slov Oбъединённые Кристаллом Oснования, česky “základy spojené krystalem“, „oko“ má v ruštině stejný význam jako v češtině/OKO Towers, 354 a 245 m, 2014) jsou z dílny americké projekční firmy Skidmore, Owings & Merrill (Louis Skidmore, Nathaniel A. Owings, John Merrill), známé také pod zkratkou SOM a prestižními realizacemi, jako jsou nejvyšší budova světa Burj Khalifa v Dubaji a dlouho také nejvyšší mrakodrap na americkém kontinentu Willis Tower v Chicagu. Na snímku jsou vlevo od věže Evoluce. Na střeše nižší věže je ledové kluziště.  

Dvě postmoderní věže Federace (Башня Федерация/Federation Tower, 374 m a 243 m, 2015) byly postaveny podle projektu rusko-tureckého architekta Sergeje Čobana a Němce Petera Schwegera. Obvod věží má lichoběžníkový tvar. Na následujícím snímku je vyšší z věží vidět mezi mrakodrapy Evoluce a Mercury City, druhá je v zákrytu. 

Mrakodrapy Mercury City a vyšší z věží OKO a Federace po dokončení postupně přebíraly primát nejvyšší budovy Evropy, kterým se před nimi asi půl roku pyšnil 310 m vysoký The Shard v Londýně od architekta Renza Piana. Ani jim však nevydržel, od r. 2017 kraluje Lachta Centr (Lakhta Centre, 462 m) v Petrohradu, stejně jako Evoluce navržený studiem RMJM.