21. března 2022

Moskva (3) - mrakodrapy (Stalinovy sestry a ruský Manhattan)

Když se řekne Moskva, první nás napadne Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí, Kreml, Leninovo mauzoleum, Velké divadlo s proslulým baletním souborem, teď asi i Vladimír Putin (ve skutečnosti rodák z Petrohradu), a převažujícím povědomím je, že jde o metropoli východního typu s cibulovitými věžemi pravoslavných chrámů, krčících se ve stínu brutalistní architektury a velkých soch socialistického realismu z poválečné euforie budování světlých zítřků. 

Všechny tyto atributy jsou stále přítomné, Moskva má však i svou moderní tvář. A kontrast dřívějška a dneška nejlépe demonstrují mrakodrapy. 

Plány Stalinových architektů na stavbu monstrózní 415 m vysoké budovy Lidového komisařství těžkého průmyslu na Rudém náměstí s impozantní sochou Lenina na jejím vrcholu a několika dalších monumentálních děl se neuskutečnily (blíže v článku Stalinův sen: Takhle měla Moskva vypadat podle diktátorových megalomanských plánů), i tak charakteristický styl budov sovětského art deca s mnoha věžičkami je zde bohatě zastoupen a protože všechny vypadají stejně a pocházejí ze stalinské éry, říká se jim „Stalinovy sestry“. Bylo jich postaveno celkem sedm a nejznámějšími jsou hlavní budova Lomonosovovy univerzity (od architekta Lva Rudněva), Radisson Royal Hotel Moscow (za vlády Nikity Chruščova dostal jméno Ukrajina a přejmenován byl až r. 2010, Chruščov měl pro Ukrajinu slabost a jako pozornost jí navíc „věnoval“ Krym) a budova Ministerstva zahraničních věcí.  

U žádné z nich jsem přímo nebyl a viděl je jen zdálky či z MHD (a tomu odpovídají nekvalitní záběry a s odlesky okna).




Administrativní budova na následujícím snímku se nachází na Paveleckém náměstí u vlakového nádraží, v anglické transkripci je uváděna jako Paveletskaya Tower, má výšku 111 m (tj. stejně jako stále ještě nejvyšší budova v ČR, AZ Tower v Brně) a byla postavena v letech 2002-2003. 



Trochu překvapivě po zhruba 50 letech v r. 2003 byla dokončena ještě „osmá sestra“, Triumph Palace, která v té době s 264 m byla nejvyšší budovou v Evropě.  



Architektonický styl „Stalinových sester“ najdeme i mimo území Ruska. Od 50. let díky „daru národů Sovětského svazu polskému lidu“ je k vidění ve Varšavě (Palác kultury a vědy, 231 m), v Rize (Lotyšská akademie věd, 108 m), obě budovy (rovněž navržené Lvem Rudněvem) jsou v následující koláži, a také u nás (Hotel International v Praze-Dejvicích, 88 m). 



V Polsku se od počátku 90. let protiruské síly snaží docílit zboření paláce, vzhledem k náročnosti demolice takové budovy v těsném sousedství hlavního vlakového nádraží a velké ztrátě obytné plochy k tomu (zatím) nedošlo a místo toho se prosadila koncepce obestavět jej moderními mrakodrapy se skleněnými skelety, aby v panoramatu města nevyčníval.  

Ale vraťme se do Moskvy. V pozadí dalšího záběru je nezřetelně vidět, že i zde vedle betonových výškových budov vyrostly mrakodrapy novodobého slohu. 



Soustředění moderních mrakodrapů jak na Manhattanu v New Yorku se nazývá Moscow City. Někde na internetu (a už nevím kde, proto sem nemůžu dát odkaz) jsem našel snímek z mírného nadhledu.



Já jsem tento komplex pozoroval z druhé strany a druhého břehu řeky v podvečer. 



Přehled všech budov s podrobnými údaji je v článku Moskva-City, zde se zastavím jen u několika, které se mně zdají nejzajímavější. 

Mrakodrap Evoluce (Башня Эволюция/Evolution Tower, 255 m, dokončen v roce 2014) ve tvaru šroubovice DNA v novofuturistickém slohu je dílem skotské firmy Robert Matthew & Johnson Marshall z Edinburghu (uváděné také jen zkratkou RMJM) s pozdější asistencí ruského architekta Philippa Nikandrova. Každé z 51 pater je vůči předchozímu otočeno o 3 stupně, budova je tak „zkroucena“ o více než 150 stupňů. Souvislý pás zakřiveného zasklení vytváří optický klam, který odráží moskevská panoramata otočená vzhůru nohama.



Mrakodrap Mercury City (Меркурий Cити Tауэр/Mercury City Tower, 339 m, 2013) navrhl americký architekt Frank Williams společně s ruskými kolegy Michailem Posochinem a Gennadijem Sirotou. Díky high-tech povrchu z reflexního skla s bronzovým odstínem za denního světla oranžově září a zajímavý je i s výškou ustupující tvar se šikmými střechami, který budovu opticky prodlužuje. Architektonickým slohem se řadí ke strukturálnímu expresionismu. Protože večer se zářící efekt neprojevuje, představu získáme z fotografií v textu na Wikipedii.    



Dvě věže OKO (jde o zkratku slov Oбъединённые Кристаллом Oснования, česky “základy spojené krystalem“, „oko“ má v ruštině stejný význam jako v češtině/OKO Towers, 354 a 245 m, 2014) jsou z dílny americké projekční firmy Skidmore, Owings & Merrill (Louis Skidmore, Nathaniel A. Owings, John Merrill), známé také pod zkratkou SOM a prestižními realizacemi, jako jsou nejvyšší budova světa Burj Khalifa v Dubaji a dlouho také nejvyšší mrakodrap na americkém kontinentu Willis Tower v Chicagu. Na snímku jsou vlevo od věže Evoluce. Na střeše nižší věže je ledové kluziště.  



Dvě postmoderní věže Federace (Башня Федерация/Federation Tower, 374 m a 243 m, 2015) byly postaveny podle projektu rusko-tureckého architekta Sergeje Čobana a Němce Petera Schwegera. Obvod věží má lichoběžníkový tvar. Na následujícím snímku je vyšší z věží vidět mezi mrakodrapy Evoluce a Mercury City, druhá je v zákrytu. 



Mrakodrapy Mercury City a vyšší z věží OKO a Federace po dokončení postupně přebíraly primát nejvyšší budovy Evropy, kterým se před nimi asi půl roku pyšnil 310 m vysoký The Shard v Londýně od architekta Renza Piana. Ani jim však nevydržel, od r. 2017 kraluje Lachta Centr (Lakhta Centre, 462 m) v Petrohradu, stejně jako Evoluce navržený studiem RMJM.

26 komentářů:

  1. Tedy Miloši, ty si umíš zvolit téma s ohledem na probíhající napadení Ukrajiny Ruskem. Test vyspělosti, inteligence a charakteru demokraticky smýšlejících čtenářů?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)
      Mně všechny kampaně vždy lezly na nervy, i když se teď kdekdo bude předvádět silnými protiruskými výroky a zavrhováním všeho ruského, na mé kladném postoji k jejich kultuře (literatuře, hudbě, výtvarnému umění) to nic nemění. Jen mě mrzí, že šance se tam ještě někdy dostat je nulová.

      Vymazat
  2. Kdybys nenapsal, že ty mrakodrapy jsou v Moskvě, tak bych to rozhodně netipovala. Bohužel dojem z nich kazí nastalá situace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V první desítce mrakodrapů podle výšky jich Moskva má 7 a navíc na 1. místě je Petrohrad.
      A ještě výraznější ve světovém měřítku je to ve prospěch Číny. Kromě toho tyto mrakodrapy jsou i nápaditě a nejde jen o velké hranoly jeden jak druhý.

      Vymazat
    2. S tou nápaditostí to máš pravdu, jsou moc hezké a šroubovice je opravdu geniální nápad. Bohužel, šílenství jednoho hubí nejen vlastní národ, ale i národ spřízněný. Je to barbarství co teď Putin dělá, jinak se to nedá říct, stejné barbarství byli Hitlerovi vyhlazovací koncentráky. Myslím, že pro něj by se hodil ten trest který měl Jindřich pro ty šlechtice kterým věnoval důvěru a oni ho zradili. Pověsit, přidusit, sundat, uříznout ohanbí, nacpat je trestanému do úst, zaživa mu rozříznout břicho a v něm mu spálit vnitřnosti. Nakonec rozčtvrtit. Bylo by v tom všechno, co si dnes zažívají lidé v bombardovaných městech..... a co se samozřejmě vůbec neděje! To je ta nejhorší zhůvěřilost kterou krmí celý národ. Bohužel nevěřím tomu, že se někdy on a jeho nejbližší pohlaváři dostanou do Haagu před tribunál.

      Vymazat
    3. Putinovu invazi nechci obhajovat, ale že protistrana mocně přitápěla pod kotlem, je pěkně popsáno v rozhovoru se švýcarským vojenským expertem http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/zpravy/z-odpalovacich-ramp-obrannych-zbrani-muzete-vypustit-i-jaderne-strely/.

      A že se Rusku rozšiřování NATO a vlastně obklíčení země ze tří stran nelíbilo, je pochopitelné. Když Chruščov umístil rakety na Kubě, byla z toho málem 3. světová válka a jen díky tomu, že v Berlíně nikomu nepovolily nervy, když vojska stála proti sobě, k ní nedošlo. Tehdejší rakety přitom mohly doletět nejvýš na Floridu. Chruščov tehdy Američanům ustoupil a rakety odvezl domů. A dnes je tomu naopak, spokojení ale mohou být zbrojaři, že si vyzkouší zbraně v ostrých podmínkách. A Američané jsou doslova "za vodou", jich se válka nedotkne, i kdyby celá Evropa skončila v troskách, možná dokonce na ní ještě vydělají, když budou exportovat břidlicový plyn za mnohonásobně vyšší ceny.

      Vymazat
  3. V Moskvě jsem nikdy nebyl a už se tam nepodívám. Ale je to hlavní město největšího státu světa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel to také vidím beznadějně. Spíš jsem měl zájem ještě jednou jet do Petrohradu, byl jsem tam v r. 2014, ale v Moskvě je také ještě dost k objevování.

      Vymazat
  4. Moskvu jsem měla spojenou hlavně s těmi cibulovitými věžemi, takové mrakodrapy jsem nečekala.
    Díky proklikům jsem zavítala i ke starším článkům o Dubaji a nostalgicky jsem zavzpomínala na - z dnešního pohledu idylické - roky 2013, 2015. Přenesla jsem si blog na blogspot sama a ztracených komentářů jsem zas tolik nelitovala, až dnes, když jsem si četla naše tehdejší komentáře pod tvými články. Dobře si udělal, žes to svěřil odborníkům. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někde na webu jsem na ně náhodně narazil, protože ani v podrobném anglickém průvodci, který jsem si v Moskvě koupil, uvedeny nejsou. Mrakodrapy mě fascinují jako technická díla a často i jako svébytná architektura, proto je vyhledávám stejně jako galerie.

      I na Blog.cz nakonec nabízeli nějakou možnost převodu článků, ale byla bez komentářů a ani nevím, zda se na ni dalo spolehnout.
      Manželům Rybenským jsem velkým dlužníkům, zrekonstruovat víc než 300 článků by bylo na mnoho měsíců a i tak mně dalo dost práce znovu nahrát asi 3000 fotek, změnit vnitřní odkazy na své články, v poslední době jsem ještě znovu načítal hudební odkazy, protože na Blog.cz se pro ně používal program Flash, jehož podporu firma Adobe ukončila.

      Vymazat
  5. Inu, Maskva-máťuška.
    Akorát ty nové železoskleněmé mrakodrapy mi přijdou ve všech megametropolích na jedno brdo.
    Hotel International v Praze-Dejvicích - Rozhodnutí o jeho výstavbě v areálu nově budovaného sídliště pro vojáky učinil tehdejší ministr obrany Alexej Čepička. Ten údajně doufal, že slavnostního otevření se zúčastní i Josif Stalin (gůůglil jsem to, abych si to potvrdil).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Většinou jsou na jedno brdo, ale najdou se i velmi originální stavby, třeba "Okurka" v Londýně a Barceloně, zde v Moskvě šroubovice DNA, v Šanghaji téměř 500 m vysoký "otvírák na konzervy", ...

      Díky moc za informaci o Čepičkovi, díky Švandrlíkovi a jeho Černým baronům s podtitulem Válčili jsme za Čepičky, se zdá jen figurkou z pozadí humoristických historek a nic konkrétnějšího si už většina z nás s ním nespojuje.

      Vymazat
  6. Už jsem vícekrát viděla moderní Moskvu na fotografiích od přátel a poprvé jsem byla velmi překvapená. Také jsem si ji dříve představovala jen jako město s chrámy s typickými kopulemi. Škoda, že se svět stále tak prapodivně vynořuje z minulosti svými moderními zbraněmi se stále rostoucí krutostí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A je tam také skvělé Puškinovo muzeum, není sice tak známé jako Ermitáž v Petrohradě, ale sbírkami evropského umění nijak nezaostává.

      Vymazat
  7. Moskvu jsem jen projizdel, byl jsem v roce 1987 na studentskem pobytu v tehdejsim Leningradě... Popravdě receno jsme tam krome LTI (Leninsky technicky institut, "družební"skola) navstivili muzes a divadelni predstaveni, i pravoslavne kostely, ale mrakodrapy si nejak vubec nevybavuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také ještě za socialismu jsem byl v Moskvě, a to v rámci základní vojenské služby, kdy jsme jeli na střelby do Kazachstánu. Když pominu Drážďany se střední školou, byl to tehdy můj jediný výlet za hranice. Jeli jsme tam vlakem asi týden a v Moskvě byla zastávka, kde jsme i přespali, návštěva centra byla ale velmi krátká, zavedli nás do muzea, kde bylo panorama napoleonské bitvy u Borodina (mnohem větší než Maroldovo panorama bitvy u Lipan ve Stromovce) a pak jsme měli asi hodinu volného času, kdy jsme okukovali Rudé náměstí a zašli do obchodního domu GUM. Na víc čas nebyl.
      Ale v r. 2018 jsem tam byl zhruba týden a v tu dobu už byly všechny nové mrakodrapy dostaveny.

      Vymazat
    2. V Petrohradu takové soustředění mrakodrapů jako v Moskvě není. Lachta Centr je izolovanou stavbou, ale neviděl jsem ho, protože v Petrohradu jsem byl jen jednou, v r. 2014, a tehdy tam ještě nestál.

      Vymazat
  8. V Moskvě jsem nikdy nebyla - pochybuji, že se tam někdy podívám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mladá generace se tam třeba za 30 let ještě dostane.

      Vymazat
  9. Dík za rozšíření obzorů😊,neb jsem zamrzla u Lomonosovy university a hotelu Internacionál, ještě ze školních let😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hotel Internatïonal by mohl mít teď problém se zájmem turistů a jít s cenami dolů, pak bych třeba jednu noc si tam rezervoval, byť Werich o něm prohlásil, že je ošklivý :).

      Vymazat
  10. Šroubovicový mrakodrap je výborný architektonický nápad.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mě zaujal, proto ho mám hned na prvním místě, jen proporce jsou zkresleny, protože z mého pohledu byl vepředu a vypadá tak v porovnání s ostatními mnohem větší, než ve skutečnosti je.

      Vymazat
  11. Novou Moskvu znám spíš z různých videí a fotografií. Byla jsem, tam s mužem v srpnu 1989 a z hotelu, kde jsme spali jsem zdarma zavolala kamarádce, se kterou jsem si psala přerušovaně od školních let. Přijela pro nás tramvají, docela dlouho přes město a zastavili v sídlišti malých činžáků mezi stromy. Po cestě vyprávěla, že Lomonosova univerzita byla postavena hlavně německými zajatci a ruskými studenty. Její tatínek padl za války a jen díky tomu měli matka a její dvě děti bydlení, lístky na potraviny a pod. Jeli jsme i přes Arbat. Musím uznat, že ylo všude docela čisto. Hlavní, co mi řekla (rusky jsem uměla obstojně) bylo, že naši republiku většina lidí u nich považuje za "západní" kulturní a přátelskou. Tak jsme si říkali, že asi naše lidi neznají - je to u nás od pankejtu k pankejtu. Dokážeme odsoudit šmahem vše, nerozlišujeme povahy lidí a odnesou to většinou ti obyčejní, kteří určitě válku nechtějí.♥ Díky Miloši za krásný přehled architektury nejen Moskvy, ale i všech předešlých. Mám takový ten poskládaný soubor hlavních zajímavostí z toho roku 89 a od Niny odznaky všech měst tehdejšího SSSR, které její děti nasbíraly pro naše kluky.Už jsem jim je předala(300 ks.)To už nikdo asi nemá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za informaci o stavbě univerzity zajatci.
      Také nesnáším to paušální odsuzování, třeba to, že teď zakazují nejen současné umělce, ale i skladatele a spisovatele 19. století (Čajkovského, Dostojevského), je výraz ubohosti. Teď už jen můžeme čekat, kdy je vyřadí ze školních osnov a z knihoven, nebo dokonce knihy budou pálit na náměstí.
      Odznaky synům musely udělat radost, tady se určitě nikde neseženou.
      Mě osobně by z postsovětských republik k návštěvě lákalo Baku, je tam také spojení historie s pozoruhodnou modernou díky zbohatnutí Azerbajdžánu na těžbě ropy v Kaspickém moři.

      Vymazat
  12. Hezké fotky, nejvíce mě zaujaly ty zvláštní budovy Federace. Ona ta ruská architektura mi přijde hodně zvláštní, nemohu jí moc přijít na chuť. Ale fotky se ti povedly!

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)