Singapur (5) - zahrady

Městský stát Singapur (Singapore) je jedním z průmyslových a finančních “asijských tygrů“ (kromě něj jsou k nim řazeny ještě Jižní Korea, Hongkong a Tchajwan) s přehlídkou nejrůznějších výkřiků techniky, na blogu jsem již zmiňoval vyhlídkové kolo Singapore Flyer (svého času s průměrem 165 m největší na světě), monoraily (nadzemní „metra“ na vysokých konstrukcích v běžné městské zástavbě) a zvláštní most a trojici mrakodrapů Marina Bay Sands propojených jednou střechou s bazénem. Singapur si zakládá také na vzorné čistotě, k níž napomáhá propracovaný systém vysokých pokut za prohřešky proti ní. 

Urbanisté Singapuru však mají na paměti, že člověk netouží se jen koupat na střeše mrakodrapu a přes hranu bazénu shlížet do téměř 200m hloubky, rotovat na gigantickém vyhlídkovém kole, bloudit ve spleti ulic s blikajícími neonovými reklamami, ale potřebuje se také zastavit a v klidu nadechnout v netknuté přírodě či alespoň v parku a poslechnout si zpěv ptactva.  

Takovým zákoutím je sousedství dvou zahrad s typickým „sestřihem“ korun stromů a zahradní architekturou.

Čínská zahrada (Chinese Garden) je charakteristická zdobnými vstupními branami, věžemi, altány a jezírky.  

V následující koláži jsou v květu „baby“ banány, singapurská hřbitovní květina (plumeria obtusa), pavoučí lilie (hymenocallis littoralis), pouštní růže (adenium obesum) a doplňuje je fíkovník bengálský (banyan, posvátný strom Indie a Indonésie). 

Čínské zahrady dotváří neopracované balvany.

A také sošky zvířat.

Nejlépe však skutečnost, že jsme na „území Číny“, vyjadřuje socha Konfucia, čínského filozofa a státníka žijícího na přelomu 6. až 5. století před naším letopočtem.

Japonská zahrada (Japanese Garden) je od čínské oddělena mostem.

Originálním japonským přírodním prvkem jsou zenové zahrady. Jde o stylizované miniatury přírody s upravenými plochami z kamínků, mechu a větších kamenů v poloze nastojato, které slouží k odpočinku a rozjímaní. A samozřejmě je i zde (u nás ji najdeme v Karlových Varech u hotelu Richmond).

Obří keř je japonský bambus, nazývaný také madake (phyllostachys bambusoides).

Keře s červenými květy jsou místním druhem i u nás známého okrasného keře ixora. 

Strom se zelenými peckovicemi je mango mořské (cerbera manghas), u nás se mu také říká chrastoun.

A ještě několik náhledů do Japonské zahrady, kde v posledním je pavoučí lilie, která byla i v Čínské zahradě.

Obě zahrady ale nejsou přírodním skanzenem uprostřed přetechnizovaného města, podobně to vypadá v areálu Faculty of Engineering jedné z nejprestižnějších univerzit – National University of Singapore – podle letošního žebříčku na 11. místě na světě. 

Přehlídkou technické vyspělosti a často také originální architektury jsou letištní haly. Ty by však cestujícím, kteří třeba přistáli po dlouhém letu z druhého konce světa, měly nabídnout i příjemné prostředí, zázemí a kvalitní služby. Singapurské letiště Changi se v komplexním hodnocení letišť britskou společností Skytrax pravidelně umisťuje na předních místech a v letech 2013-2020 bylo označeno za nejlepší letiště na světě (Airport of the year). Botanickou zahradu zde připomíná i okolí pohyblivých pásů.