Hustopeče - vycházka do mandloňových sadů

Jihomoravské město Hustopeče s přibližně 6 tisíci obyvatel leží ve vinařské oblasti zhruba na polovině cesty mezi Brnem a Břeclaví. Pamatuji si ho z návštěv vinných sklípků i pěkného koupaliště, co jsem ale až do letoška netušil, dokud nám o tom neřekl starší syn, že na kopci nad Hustopečemi mají dva mandloňové sady. Jde o středoevropský unikát, mandloně pocházejí z Asie a v Evropě se jim daří především v zemích u Středozemního moře, protože ke svému růstu potřebují teplé podnebí.  

V Hustopečích mají dlouhou tradicí od 60. let minulého století, zemědělci zde vysadili 50 tisíc mandloní vyšlechtěné odrůdy Zora, jejíž název pocházel od čokoládoven Zora Olomouc, kterým sady tehdy patřily. V r. 1992 čokoládovny získala švýcarská nadnárodní společnost Nestlé, pro niž však bylo výhodnější mandle kupovat ve Středozemí, než je pěstovat, a sady postupně zpustly. Po téměř 12leté anabázi se obci podařilo pozemky se sady od Nestlé vykoupit a i díky nadšencům z řad soukromých podnikatelů částečně obnovit. Z původní odrůdy Zora zůstalo jen asi 1300 stromků, pozemky se postupně osazují novou odrůdou Husle, vyšlechtěnou ve spolupráci s odborníky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, která jako jediná z fakult této univerzity má sídlo mimo Brno, a to v Lednici. Název odrůdy je složeninou z názvů obcí Hustopeče a Lednice. 

V Hustopečích se ale nespokojili jen s pěstováním mandlí a vymysleli dnes již tradiční akci Slavnosti mandloní a vína. Letos se konaly od pátku 24.3. do neděle 26.3. Páteční večer byl zaměřen na posezení ve vinných sklípcích, v sobotu se v centru obce konal jarmark, doplněný vystoupením hudebních souborů (např. cimbálového), soutěží jedlíků, akcemi pro děti a zájemci se mohli vydat z centra po 5 km dlouhé naučné stezce do mandloňových sadů. My jsme sem zavítali v neděli, kdy již veškerý program byl soustředěn do sadů, navíc si bylo možné vybrat z několika vycházkových tras v délkách 4, 8 a 16 km. 

Zaparkovali jsme na okraji města, a protože jsem nešli z centra po chodníku, museli jsme najít vhodné místo, kde se dal přeskočit potůček, který nás od chodníku dělil.

Cestou se prochází kolem statků s krávami a koňmi. Na druhém snímku na vrcholu kopce je vidět rozhledna uprostřed sadu a k té směřujeme.

Překvapil mě ležící kůň. Dosud jsem si myslel, že odpočívá, a možná i spí, ve stoje.

Stezkou doprovázejí pohádkové bytosti, včelíny a četné stánky s občerstvením.

Na své si přijdou i malé děti a větší mohou hádat ryby. Rozluštění je na zadní straně.

Na snímku mapy tras je i detail květu mandloně. Červený nápis ukazuje místo, kde se nacházíme, kam jsme se dostali po červené z jihozápadní strany. Odtud je možné volit mezi třemi cestami, severní dvě k trase přidávají samostatný okruh po hřebenu kopce, my jsme jej ale vynechali a postupujeme k rozhledně po modré jižním směrem, která rovněž vede vzhůru.   

U dalších stánků s občerstvením jsou vystavena vycpaná zvířata, lebky s parožím a je možné si zde pod dohledem instruktorů zastřílet na terč.

Mírným stoupáním po klikaté cestě dojdeme až k rozhledně.

V sadu byla výstavka fotografií a na jedné vedle květů i plody mandloní v tvrdé pecce. Podle údajů z informační tabule mandlovník začne plodit mezi 5. až 7. rokem po vysazení, průměrná sklizeň ze stromu 7-10 let starého je 2,5 kg pecek a ve stáří 16-20 let se výrazně zvýší až na 30 kg pecek. Jádro tvoří asi čtvrtinu hmotnosti pecky.

17,4 m vysokou rozhlednu v r. 2012 postavila společnost Teplotechna Ostrava podle technického projektu Ing. Antonína Olšiny a architektonického návrhu Ing. Martina Nováka. Hlavní nosné sloupy jsou z modřínového dřeva, podlahy z dubových fošen a zbývající dřevěné části ze smrku.

Vyhlídková plošina je ve výšce 12,6 m a je z ní kruhový výhled, v první záběru jsou vidět Pavlovské vrchy (alternativně Pálava podle nejvyššího kopce), hladina dolní nádrže Vodního díla Nové Mlýny (vybudovaného v letech 1975-1989 na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky) a v popředí obec Hustopeče. Paláva i se zříceninami středověkých hradů Děvičky (Děvín) a Sirotčí hrádek byla podrobněji popsána v dřívějším článku. 

Další dvě nádrže, Mušovská (horní) a Věstonická (střední), vidět nejsou. Na odvrácené straně se díváme na mandloňové sady, stánky se suvenýry (včetně alkoholických nápojů z mandlí) a okolní svahy.

Dolů jsme zvolili kratší a v závěru o dost strmější cestu než při výstupu. 

V sousedství zemědělských stavení je k dispozici i svatební kočár.

Celková délka vycházky byla asi 4,5 km (od auta k rozhledně 3 km a kratší cestou dolů 1,5 km).

Protože část slavností s vínem jsme vynechali, doplním ještě náhled do jednoho z mnoha hustopečských vinných sklípků, kam jsem se dostal před několika lety v rámci setkání naší odborné komunity.

A úplně nakonec ještě záběry z centra města, kde organizované vycházky začínají.