Jezero Chiemsee a zámek Herrenchiemsee - německé Versailles

Zámek Versailles, honosné sídlo francouzských králů s bohatým interiérem, krásnými fontánami v okolí, zahradou a jezerem se stalo vzorem pro mnohé další panovníky, kteří se snažili postavit sídla, která by se Versailles vyrovnala anebo jej dokonce překonala. Myslím, že pro Petrodvorec blízko Petrohradu, iniciovaný Petrem I. Velikým a dokončený po jeho smrti za vlády careven, na které přešlo nástupnictví trůnu, platí to druhé, blíže o něm v dřívějším článku Petrodvorec - ruské Versailles.

Své „Versailles“ díky králi Ludvíku II. Bavorském (1845-1886) má i Německo. Jmenuje se Herrenchiemsee a leží na Herreninsel, největším ze čtyř ostrovů v jezeře Chiemsee, asi 60 km od Mnichova.

Základní informace o králi jsou v článku o Neuschwansteinu, připomenu jen, že jeho zálibou bylo umění (např. štědře finančně podporoval hudebního skladatele Richarda Wagnera) a stavba zámků, kromě Neuschwansteinu mu Německo vděčí ještě za Hohenchwangau, Linderhof a posledním byl právě Herrenchiemsee. Král pověřil svého dvorního architekta Georga von Dollmanna (1830-1895) vypracovat plány na podobný zámek jako Versailles, kterým se pyšnil francouzský „král Slunce“ Ludvík IV., proslavený výrokem „Stát jsem já“, vysoké náklady (vyšší než dohromady na Neuschwanstein a Linderhof) však vyprázdnily královskou pokladnu a ministři z obavy před krachem Bavorska krále nechali prohlásit nesvéprávným šílencem, zbavili ho trůnu a internovali na zámek Berg u Starnberského jezera, kde se o několik dnů později za záhadných okolností utopil, přestože byl velmi dobrým plavcem. Zámek, jehož výstavba byla zahájena v r. 1878, zůstal nedokončený.    

Dnes jeho zámky jsou prosperujícími turistickými cíli a jen na Neuschwanstein přijede 1,5 milionů návštěvníků ročně. 

Na ostrov se zámkem Herrenchiemsee se dostaneme lodí z přístavu ve městě Prien am Chiemsee, kam z Mnichova jezdí vlaky. Na pozadí jezera se vypínají vrcholy Alp.

Po výstupu na ostrov k samotnému zámku můžeme pokračovat koňským povozem anebo pěšky, cesta má zhruba 1 km.

Poblíž zámku se nachází několik fontán, nejpůsobivější je trojice naproti zámku.

Největší je fontána Létó z r. 1883 od Johanna Nepomuka Hautmanna uprostřed trojice. Je kopií stejnojmenné fontány ve Versailles. Korunují ji mramorové postavy bohyně Létó a jejích dětí Diany a Apollóna. Podle legendy z Ovidiových Metamorfóz vesničané nenechali žíznivou královnu a děti napít z pramene a ta je za trest proměnila v žáby.

Pohled od zámku k jezeru ukazuje hloubku parku.

A takto zámek vypadá z druhé strany.

V interiérech se nesmí fotografovat, proto jen náhled do vestibulu.

A nakonec se ještě s Ludvíkem II. Bavorským rozloučíme.