Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakonec zemřel v bídě. 

Za svého ho ale berou i Američané, protože Tesla po kratších pobytech na univerzitách v Grazu a v Praze, kde však studia přes vynikající výsledky v matematice a fyzice nedokončil, a 2 letech v Budapešti, kde pracoval v telegrafní společnosti, ve 28 letech emigroval do USA. 

Tam začínal ve firmě již slavného vynálezce Thomase Alvy Edisona (1847-1931), který ale u řady s ním spojovaných vynálezů (např. žárovky, gramofonové desky, kinofilmu, …) není původním autorem, jen je převzal, případně mírně vylepšil a poté si je nechal patentovat. Obdobně si přivlastňoval výsledky svých zaměstnanců. Edison se tím ani netajil, když prohlásil, že „v obchodě a průmyslu krade každý.“ Samozřejmě se tak rychle stal zámožným mužem.  

Tesla byl pravým opakem, jeho smyslem života byla jen věda a o finanční stránku se nestaral. Sice Edisonovi odmítl dělat „nosiče vody“ a když mu nezaplatil za vynález a zdokonalení asynchronního motoru na střídavý proud, od Edisona odešel, ale jinak si počínal značně naivně. Vymyslel např. princip bezdrátového přenosu, ten pak využil italský fyzik Guglielmo Marconi (1874-1934) v konstrukci prvního bezdrátového telegrafu a r. 1909 za něj dokonce dostal Nobelovu cenu za fyziku. Tesla k tomu jen odevzdaně poznamenal: „Je mi jedno, že mi ukradli můj nápad. Vadí mi, že nemají žádné vlastní.“ Když se o několik let později přihlásil o přiznání svého prvenství, soud mu po dlouhých tahanicích dal za pravdu až tři měsíce po jeho smrti.

Tesla sám Nobelovu cenu odmítl, přestože je spojena s nemalou finanční odměnou (v současnosti v přepočtu přibližně 20 miliónů Kč). 

Na rozdíl od Edisona, který prosazoval využití stejnosměrného proudu, Tesla vsadil na střídavý a dokázal, že snadno umožňuje generovat vysoká napětí a je tak vhodný k přenosu na velké vzdálenosti. Firma Electric Corporation podnikatele George Westinghouse (1846-1914), pověřená výstavbou hydroelektrárny u Niagarských vodopádů, dala přednost Teslově konstrukci. I když Edison se snažil tuto situaci zvrátit (a nepromarnit tím své investice do rozvodů stejnosměrného proudu), pokusy na zvířatech (psech a koních) ukazoval, jak je střídavý proud životu nebezpečný, bylo mu to málo platné, dosáhl tím jen to, že střídavý elektrický proud našel využití v elektrickém křesle pro popravy těžkých zločinců. Tesla „válku proudů“ s Edisonem definitivně vyhrál.     

Tesla s tradiční bezelstností přenechal firmě Westinghouse licenci na systém střídavého proudu a ta na jejím prodeji získala stamiliony dolarů. Tesla k tomu jen dodal: „Na to, abych se stal milionářem, jsem zatím neměl čas.“ Zřejmě se domníval, že další nápady nakonec přinesou zisk i jemu a zcela se ponořil do projektu 57 m vysoké Wardenclyffské věže, od které si sliboval bezdrátový přenos energie. Získal na něj významného sponzora, finančního magnáta Johna Pierponta Morgana (1837-1913), ten však měl zájem jen o návratnost investice a předpokládal, že v konkurenčním boji vyhraje nad Marconiho telegrafem a Teslův bezdrátový přenos zajistí spojení USA s Anglií přes oceán. Když k tomu Teslovy vývojové práce nespěly, ukončil financování a navíc prohlásil, že „Tesla byl jeho nejhorší investicí.“ To Teslu zruinovalo, všichni se od něj odvrátili, věž byla zbořena a génius už pak jen třel bídu s nouzí. I tak však ještě vynalezl řadu dalších užitečných zařízení, např. rychloměr a otáčkoměr, bez nichž si neumíme představit dnešní auta.          

Tesla byl podivínem i v soukromém životě, žil sám (komentoval to slovy: „Nemyslím, že bych dokázal vyjmenovat mnoho slavných vynálezů, jejichž autory jsou ženatí muži.“) a neměl děti, byl vegetariánem, jedl jen asi 4 druhy potravy a pil ovocné šťávy, štítil se doteku lidí. Když mu někdo podal ruku, hned se šel umýt. V závěru života se „zamiloval“ do bílé holubice, která mu představovala družku. 

Zvláštní byla i jeho pověrčivost k významu čísla 3. Všechno v jeho okolí muselo být dělitelné třemi, bydlel v domě s číslem 33 a při příchodu jej nejdříve 3krát obešel, v bytě měl 9 ručníků a na stole 18 ubrousků.  

S jeho pokusy dálkového přenosu energie se pojí konspirační teorie, prý vymyslel „paprsek smrti“ k sestřelování nepřátelských letadel a měl na svědomí pád tunguzského meteoritu. Údajně ho chtěla získat ke spolupráci FBI i KGB.  

***

V r. 2011 jsme si při pobytu v New Yorku udělali výlet k 800 km vzdáleným Niagarským vodopádům (nočním autobusem tam, přes den na místě a další noc zpět). Tesla tam má památník, sedící sochu, která je vzhledem ke své velikosti oblíbená dětmi ke šplhání. Tesla byl na svou dobu také velký, měřil 188 cm, ale vážil jen 63 kg. 

U vodopádů je i socha stojícího Tesly s nohou na motoru, tu jsme tam ale tehdy neviděli, možná je novějšího data, anebo dále od hučících vod. Samozřejmě nemůže chybět v chorvatské metropoli Zagreb a jeho památník v podobě stylizovaného elektrického výboje je i v Praze.

***

Teslovy vynálezy předznamenaly dálkové ovladače, mobilní telefony a internet, přisuzují se mu i vize umělé inteligence. 

Je po něm pojmenována jednotka magnetické indukce a Elon Musk (1971), guru umělé inteligence a nejbohatší člověk na světě, si ho vybral pro název své firmy na elektrická auta.

Hold jsme mu vyjádřili i my udělením čestných doktorátů na ČVUT v Praze a VUT v Brně.