Klášter Melk

Asi 20 km za St. Pöltenem směrem na Linz je z dálnice viditelná impozantní budova kláštera Melk. Ta je tak nápadná, že si v první chvíli ani neuvědomíme, že nejde o osamocenou stavbu, ale součást městečka Melk s asi 5 a půl tisíci obyvatel. 

Původně šlo o sídelní hrad Babenberků, první rakouské vládní dynastie, ti jej však opustili a přesídlili do Vídně a r. 1089 předali benediktinům, kteří se zasloužili o přestavbu hradu na klášter v románském slohu. R. 1297 byl klášter těžce poškozen požárem a začátkem 14. století obnoven v gotickém slohu. Během protireformace se klášter stal majetkem Habsburků, znovu poškozen byl při vpádu Turků a po jejich porážce začátkem 18. století získal konečnou barokní podobu. Představuje největší komplex sakrálních budov v Rakousku a od r. 2000 je na seznamu UNESCO.

Klášter uchvátil italského spisovatele Umberta Eca (1932-2016) a do jeho kulis zasadil svůj historický detektivní román Jméno růže (1980). A jeho skvostnou knihovnu vzpomíná i ve Foucaultově kyvadle (1988). 

Při snaze v Melku zaparkovat jsme se dostali až do vyšších míst obce a odtud se nám otevřel pěkný výhled na celý klášter a jednolodní klášterní kostel sv. Petra a Pavla s dvěma věžemi a kupolí.

Pěkné náhledy jsou ale také zespodu od silnice.

A stejně tak z mostu přes řeku Melk, která se za městem vlévá do Dunaje.

Vstupní branou se dostaneme na nádvoří, kde můžeme obdivovat kašnu i venkovní fresky.

Strop vstupního schodiště zdobí gotické klenby.

V interiéru Melku není povoleno fotografovat, ale brzy jsem zjistil, že se tím návštěvníci vůbec neřídí a personál přitom nikoho nenapomíná, proto jsem se také osmělil a několik fotografií mobilem tam pořídil. 

Na terase si můžeme zblízka prohlédnout obě hodinové věže.

A samozřejmě se také rozhlédnout po městě a okolí. Na prvním snímku se vyjímá kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 15. století.

Právě z tohoto mostu přes řeku Melk byly pořízeny 2 snímky (6. a 7.). 

Na dalších dvou snímcích je vidět soutok řeky Melk s Dunajem.

Ale vraťme se do interiéru, konkrétně do knihovny. Celá klášterní knihovna s přibližně 100 tisíci svazků zabírá 12 místností, přístupný je sál s 16 tisíci knih, který zdobí nástropní freska barokního malíře Paula Trogera (1698-1762).  

V náhledech do hlavního sálu klášterního kostela je oltář, stropní freska, balkon a varhany.

Z následující čtveřice obrazů první dva – Klanění tří králů a Sv. Michael s mečem a štítem strhává padlého anděla do propasti – vytvořil rakouský barokní malíř Johann Michael Rottmayr (1656-1730), a další dva – Utrpení sv. Šebestiána a Sv. Mikuláš (znázorňující anděly vedoucí sv. Mikuláše a nesoucími jeho insignie) – další rakouský barokní malíř Paul Troger (1698-1762). 

Kromě kláštera stojí za to navštívit sousedící park s barokním zahradním pavilonem z r. 1750.

Ten má i bohatou vnitřní výzdobu.

Mondsee - jezero i stejnojmenná obec

Když jsme ještě jezdívali za lyžováním do Dolomit, cestou nás vždy zaujala dvě místa – jezero Mondsee a klášter Melk. Protože ale cesta byla dlouhá (do Predazza, kde jsme byli ubytováni, asi 770 km), nestavovali jsme se tam, resp. do Melku jsme jednou na zpáteční cestě odbočili, ale bylo to asi půl hodinu před zavírací dobou a dovnitř jsme se nedostali, navíc jedna z věží byla v lešení a ani venkovní snímky za moc nestály. 

Při letošním pobytu v Salcburku (od Brna vzdáleném asi 440 km) však na obě místa bylo času dost a při cestě domů jsme si je mohli prohlédnout a obě také v dalších článcích přiblížím.    

Jezero Mondsee leží v nadmořské výšce 493 m, na délku má 16,4 km, široké je 2,3 km. Z jedné strany ho lemují hory a mezi nimi vyniká trojúhelníkový vrchol Almkogel (1030 m n. m.). Vzhledem k sousedství hor zvláštností jezera je, že v létě teplota vody v něm dosahuje až 27 °C.

Vpravo se pak vypíná Drachenwand (Dračí stěna) (1176 m n. m.), na jejíž vrchol vede náročná zajištěná cesta (ferrata). Před asi 2 roky se zde zabil jeden docent z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. 

Při cestě od jezera do obce Mondsee si všimneme výstavních vil.

Některé, a také kostel, jsou rozesety ve stráních, jako tomu bývá v horských oblastech.

Název Krone pro restauraci a hotel připomíná někdejší levné občerstvení v bufetu Koruna v Praze na Můstku, 4* kategorie je ale samozřejmě jiná liga.

Obec Mondsee má jen něco málo přes 4 tisíce obyvatel, ale první osídlení sahá až do 3. tisíciletí př. n. l. Její chloubou je bazilika sv. Michaela z 12. století, jeden z největších gotických kostelů v celém Rakousku. 

Domy na náměstí, ale nejen tam, hrají všemi barvami.

A takto vypadá radnice.

Na následujícím snímku je kašna Ignácie von Wrede (1837-1905). Její strýc kníže Carl Philipp von Wrede byl bavorským polním maršálem a diplomatem a bojoval ve službách Napoleona. Panství Mondsee získal r. 1810 za odměnu.

V Mondsee si také připomínají oběti obou světových válek.