1. března 2012

Egon Schiele (1890, Tulln - 1918, Vídeň)

Egon Schiele zemřel v 28 letech, tedy umělecky, duchovně i fyzicky v 'nejlepších letech' svého života.
Zuzana

Dá se říct, že jeho umělecké dílo (neboli 'oeuvre') bylo kompletní. Cynicky interpretováno - zemřel v 'pravý moment' - v době, kdy se jeho umění vyvinulo z urgence vyvolané úzkostí k období jemné senzitivity, dokonce i druhu sentimentality. A to za okolností, které jsou naprosto v souladu s jeho osobní tragédií, jež jeho krátký život tak silně provázela. V jeho krátké kariéře bylo plno rozporů: umělec často plný sebelítosti, který silně pociťoval izolaci, šikanování a pronásledování; jehož vnitřní život a emoce se pohybovaly od dětinských k pubertálním až po pocity starého muže, často v jednom díle/obrazu. Schiele zkoumal a vyjadřoval široké varianty témat, ale převážná většina jeho práce se vyrovnává zcela jednoznačně s lidským pokolením, tělem a duší (psyché). Tvořil na začátku dvacátého století, kdy se lidská postava rapidně marginalizovala jako validní, účinné umělecké téma. Egon Schiele nicméně prezentuje práci stěží překonanou v historii západního umění, pokud jde o vnímání, chápání a analytickou lidskou intenzitu.

Historikové umění inklinují kategorizovat umělce do stylistických skupin; tyto kategorizace šly ve dvacátém století až do silných extrémů. Schieleho krátká kariéra překlenula obrovskou stylistickou rozmanitost s odpovídající rozličností kategorizace - pravidelně s příponou 'ism'. Schiele stál mimo tuto tradici, ale byl umísťován pravidelně do kategorie 'symbolismu' či 'expresionismu'. I když tato tendence má jisté opodstatnění, Schiele by měl být viděn a vnímán především jako 'produkt' Vídně konce devatenáctého století, v té době stejně vitálního kulturního nexu jako Paříž konce téhož století. To láme hlavy vědátorům s úzkým lineárním přístupem k umělecké historii; Schiele je často vnímán jako umělecký extremista dvacátého století, a tudíž je mu neférově odpírán status předního umělce. Mezi umělce, kteří ovlivnili jeho práci, patří Ferdinand Hodler a Edvard Munch i belgický sochař Georges Minne. Také je patrný silný vliv post-impresionistů, zejména Vincenta van Gogha. A umělec s nejsilnějším vlivem na Schieleho dílo byl bezesporu Gustav Klimt.

Životopis a ukázky prací:


2 komentáře:

  1. Egon Schiele byl génius! Strašně mě fascinuje jeho anatomie, naprosto přesná a i přesto neuvěřitelně pokroucená a zdeformovaná. Dokonalost.

    OdpovědětVymazat
  2. Schieleho jsem si doslova zamiloval, hlavně díky výstavám ve vídeňském Leopold museu, do dubna 2013 tam probíhají jeho Metamorfózy, mohu vřele doporučit.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Édouard Manet - sám sebou ve společnosti impresionistů

V druhé polovině 19. století se v umění začal prosazoval svobodomyslný životní styl umělců, jejichž prostředím se staly pařížské bulváry, ka...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)