7. srpna 2013

Vyšší vzdělání může lépe pomoci v boji s hrozící demencí ve starším věku

Navazuji na debatu pod článkem o výzkumu ohledně Alzheimerovy choroby.

Zuzana

Výzkum, jehož výsledky dodatečně uveřejňuji, do jisté míry potvrzuje, že předpoklad tazatelů byl správný. Studie z července 2010 ukazuje, že lidé s vyšší úrovní vzdělání jsou schopni lépe čelit mozkovým změnám vedoucím k demenci, což může u nich vysvětlit nižší procento rizika. Nedávný výzkum ukázal, že každý rok vzdělání navíc je spojen asi s 11 % redukcí rizika demence. Není ale jasné, zda to způsobuje vysoká úroveň vzdělání sama, nebo i další faktory s ní spojené - např. lepší životní styl a finanční status, viz studie o vlivu vzdělání na srdeční choroby, o níž byl jeden z nedávných úvodníků: Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání.

Nová studie přišla na to, že mozkové změny vedoucí k demenci se týkají lidí různých úrovní vzdělání, ale ti s vyšší úrovní mohou efekty snadněji eliminovat. Vědci zkoumali mozky 872 lidí, kteří se zúčastnili ve třech rozsáhlých výzkumech stárnoucí populace v Evropě. Účastníci vyplnili dotazníky ohledně svého vzdělání. Předešlý výzkum prokázal, že není jednoznačný vztah mezi diagnózou demence během života a změnami, které lze najít v jejich mozku poté, kdy zemřou. U jednoho případu lze najít v mozku spoustu patologických změn, u druhého jenom velmi málo a přece oba trpěli demencí, jak řekla spoluautorka studie Dr. Hannah Keage z University of Cambridge v Anglii. (Tuto informaci uváděla i studie o Alzheimerově chorobě). Dr. Keage řekla, že vzdělání v raném věku zřejmě lidem usnadňuje úspěšně se utkat se spoustou změn v mozku předtím, než se demence skutečně dostaví.

Studie, která byla publikována v r. 2010 v srpnovém čísle časopisu Brain, je velmi důležitá, protože na světě žije velké množství stárnoucí populace. Zmíněná studie údajně poskytuje velkou podporu investicím do vzdělání v mládí a může tím pádem mít velký vliv na společnost a délku života lidí. Je tedy velmi relevantní co do rozhodování o důležitosti uvolňování dotací na vzdělání, tolik souvisejícího s lidským zdravím.

30 komentářů:

  1. Docela tomu věřím, ale není to vždy jen vzděláním, snad i přirozená inteligence, četba, samovzdělávání, zájem o dění kolem sebe může mít vliv na postup stařecké demence. Navíc genetika je také důležitá. Znám dost lidí, kteří nemají vysokoškolské vzdělání a k demenci mají dost daleko.

    OdpovědětVymazat
  2. Asi to je případ od případu.

    OdpovědětVymazat
  3. Nedalo by se to říci také tak, že kdo pracuje duševně (a nejde přitom o rutinní činnost) je proti demenci lépe chráněn?
    Podobně jako lidé, kteří pravidelně sportují, mají lepší kondici než domácí peciválové.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: A tím "duševně pracuje" nemyslím jen profesionální zaměstnání, ale i to, že má nějaké koníčky, např. přemýšlí, co napíše na blog.

    OdpovědětVymazat
  5. Demence je pokud vím na vzestupu a její výskyt je tak častý,že se dostala na třetí místo ve světovém žebříčku chorob.To bylo před 10-ti lety,jak je to dnes,nevím.Můžu jen napsat to,že co jsem znala a znám lidi s demencí,tak jejich vzdělání nehraje až tak velkou roli.Jsou lidé,kteří zastávali vysoké funkce,studovaní a jsou touhle chorobou postihnutí a jsou lidé nevzdělaní a mají čistou hlavu a je jim přes devadesát.Vzdělání je asi jen jeden z faktorů a myslím,že je to i v genech.

    OdpovědětVymazat
  6. "na světě žije velké množství stárnoucí populace" Dokonca by som sa odvážil tvrdiť, že **celá** populácia na svete starne.

    OdpovědětVymazat
  7. Aha, sorry za tie hviezdičky, to bol (neúspešný) pokus o formátovanie.

    OdpovědětVymazat
  8. Formalni vzdelani to byt asi nemusi, ale lip jsou na tom lidi, kteri se porad uci neco noveho, taky ti, kteri znaji dva a vice jazyku ( a uci-li se dalsi, tim lip). Ale geny taky hraji roli. A dobra pamet - ta je velice dulezita. Lidi s vybornou pameti demenci zpravidla netrpi.  Na druhe strane treba ti, kteri utrpeli traumaticke poraneni mozku, maji daleko vetsi riziko demence ci Alzheimera a to v nizsim veku nez je bezne.

    OdpovědětVymazat
  9. K predchozimu jsem mela napsat: lidi, kteri meli odjakziva vybornou pamet, demenci zpravidla netrpi.
    A taky zivotni styl a zivotosprava - informovani lidi vetsinou nekouri a alkohol uzivaji v malem mnozstvi.

    OdpovědětVymazat
  10. Asi to bude individuelní, ale míra vzdělání má určitě značný vliv.
    Vzhledem k tomu, že moje paměť nikdy nebyla moc dobrá, mám se na co těšit ... vlastně spíš moje rodina.
    Velice zajímavý článek, Zuzanko.

    OdpovědětVymazat
  11. Ano, kdysi jsem míval skvělou paměť. Ale je to tak dávno, že si to už sotva pamatuju .

    OdpovědětVymazat
  12. Asi na příčiny demence neexistuje jednoznačná odpověď, je dobré mozek procvičovat, je jistě přínosné dodržovat přiměřenou životosprávu a to je asi všechno, co můžeme pro bystrý rozum udělat. Nevím co je horší, jestli být upoutaný na lůžku s jasnou myslí, nebo běhat jako fretka a nevědět čí jsem. Kéž by jsme všichni až do pozního věku běhali a vždycky našli i cestu zpátky domů.   

    OdpovědětVymazat
  13. Dekuju za komentare a chci dodat neco, co se demence sice tyka, ale neprimo. Omlouvam se tedy za hodne velke odboceni, ale je to muj clanek a unese to.
    Reaguji na jeden odporny, vykonstruovany pamflet, ktery se objevil na webu.
    Hlavne chci ted rict, ( o ostatnim zase jindy), ze nejsem 'ceska emigrantka', za kterou me autorka pamfletu vydava. Prisla jsem do US se statusem politickeho uprchlika a tim jsem byla do doby, nez jsem po par letech zivota v Americe s pracovnim povolenim a zelenou kartou obdrzela americke obcanstvi. Jako politickemu uprchliku z byvale zeme mne byl ukraden veskery tam zustavsi majetek, (dodnes nevracen) nemohla jsem navstivit svoje blizke a v Rudem Pravu se o mne otirala kazda pisatelka takoveho i podobneho zmineneho pamfletu. I s pouzitim stejne slovni zasoby. Ted jsem, jak pise Milos, uz spoustu let, naturalizovana Americanka. Od predvalecnych dob do r. 1989 to tak je. Cesti obcane dostavaji v US status politickych uprchliku at uz pred Hitlerem, Stalinem nebo Husakem ( ja jsem samozrejme utekla za Husaka).
    Takze 'ceska emigrantka' nejsem a nikdy jsem nebyla. Ani netusim, komu z Cechu by mohl byt takovy status udelen.

    OdpovědětVymazat
  14. Jeste dodavam, ze nemam momentale sanci to vysvetleni vyse zverejnit jinde,  vyuzivam tedy se svolenim Milose tohoto prostoru.
    Jinak doufam, ze Milos s rodinou jsou v poradku, ale zjevne nema uz od stredy pripojeni.

    OdpovědětVymazat
  15. [8]:[9]: Myslím, že celkem mám předpoklady demencí netrpět, ani u mých předků jí nikdo netrpěl. Jedinou vadou je nedobrá životospráva, hodně ponocuji, někdy něco dělám do rána a přes noc jím.[13]:[14]:Zuzano, škoda, že si to nepřečtou všichni ti, kterým se dostalo zkreslených informací.  
    Já jsem se na internet sice dostal, ale byl nespolehlivý, resp. přetížený. Nejlépe šel ráno, kdy na něj ale nebyl čas, za to večer, kdy se zřejmě na hotelové wifi připojili němečtí turisté, kterých tam bylo většina, připojení neustále vypadávalo, stránky s větším počtem obrázků nebo videí se otevřely jen ve vzácných chvílích.
    Teď jsme už ale šťastně doma, pokud zítra zase někam nepojedeme (např. na zahradu).

    OdpovědětVymazat
  16. [15]:To je totalita. Zadratovane hranice a uvnitr jedou zkreslene i lzive informace. A venku exulanti, kteri se pokouseli pasovat dovnitr co se dalo.Jsem rada, Milosi, ze jste stastne doma a prezili ve zdravi tu velkou bouri.

    OdpovědětVymazat
  17. [16]:Naštěstí bouřky byly jen v noci anebo jinde, než jsme se nacházeli.
    V Bučině, na hranici s Německem, mají kus zadrátovaného úseku hranic i strážní věž jako připomínku železné opony. O nějakých 200-300 m dál byly ještě dva sloupy spojené nahoře ráhnem, na němž byl nápis Tor zur Freiheit (Brána ke svobodě), z toho ráhna visely řetězy. Tak jsem je rozhrnul a prošel. Byl to příjemný pocit.

    OdpovědětVymazat
  18. Demence se nebojím, protože pokud mě postihne, bude už mi všechno jedno. Někdy mám ale pocit, že se ta doba nebezpečně blíží...

    OdpovědětVymazat
  19. http://vybersidesign.blog.cz/0912/jak-na-brushe-v-pf-pfs
    Brush v grafické terminologii je abstraktní tvar, který se vkusně překopíruje na obrázek, nebo texturu, a ozdobí je. Rámy kolem obrázku vyrábím zvlášť, to nejsou brushe.
    Přikládám návod na tvorbu a několik tvarů brush.

    OdpovědětVymazat
  20. kéž by to tak byla pravda...

    OdpovědětVymazat
  21. [4]: Tak ještě že mě psaní blogu nutí přemýšlet. Mozek je dobré cvičit - křížovkama, čtením, ale třeba  i pletením (počítání ok je někdy náročné), nebo i hrou s dětma.

    OdpovědětVymazat
  22. Vytvořil jsi přímo vědeckou definici pro tvorbu s brushi. Pochopil jsi to excelentně. Bingo!

    OdpovědětVymazat
  23. já zase četla "Němečtí lékaři z Centra pro výzkum neurodegenerativních onemocnění v Tübingenu přišli se senzačním objevem: Alzheimerova nemoc se přenáší podobným způsobem jako chřipka. Fakt, že vznik nemoci souvisí se zvýšeným množstvím proteinu BMP6 v mozku, je lékařům znám už dlouho. Ale až dosud netušili, že tento protein je vysoce nakažlivý. Němečtí vědci zatím sice prováděli pokusy jen na zvířatech, ale všech tisíc experimentů potvrdilo, že Alzheimerova nemoc má povahu virového onemocnění.Vědečtí popularizátoři v této souvislosti upozorňují, že není třeba se bát, že „Alzheimera“ chytíme jako chřipku. K této nemoci je třeba mít určité dispozice a navíc by se člověk musel dostat do kontaktu s nositelem nakažlivého proteinu. Alzheimerova nemoc je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje postupující demencí. Většinou postihuje lidi nad 60 let věku."

    OdpovědětVymazat
  24. [24]: To zní dost děsivě, abych pak Alzheimera nechytil v MHD.

    OdpovědětVymazat
  25. [13]:U mě v pohodě, já onen pamflet nečetla.
    A i kdyby, pro mě by to nebylo důležité.
    [26]: Tohle jsem četla, ale co vlastně odhalili, zvýšenou aktivitu mozku. Tím se dá vysvětlit jen něco, ne všechno. A taky by mě zajímalo, proč podle nich zvýšená aktivita mozku funguje zrovna tímto způsobem, u mnohých podobným. Proč při zvýšené aktivitě mozku třeba neskládají sonáty, nebo nepřijdou na nějaké neuvěřitelné matematické rovnice, nebo si nevybaví řeč,kterou vůbec neznají. Ne, tam je světlo, tunel nebo údolí a popř. pohled shora.

    OdpovědětVymazat
  26. Je pravda, že když si člověk moc nemamáhá mozek, žije jak to boží hovádko.

    OdpovědětVymazat
  27. Kdepak, já to musím vědět, žádné vzdělání mě již nepomáhá!

    OdpovědětVymazat
  28. nechci být v opozici, ale (pokud se rozhlédnu po příbuzenstvu), tak ti vzdělaní mají kámoše doktora, který se o ně postará lépe, než o ty nevzdělané, kteří mají za kamaráda tak akorát automechanika, který jim v případě např. mozkové mrtvice nebo kvalitní operace kolene k ničemu není...

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Gent - historické centrum Východních Flander

Gent (v angličtině Ghent) s přibližně 265 tisíci obyvatel je hlavním a největším městem vlámské provincie Východní Flandry v Belgii. Z Brus...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)