14. prosince 2015

Beskydy (1) - Pustevny, Radhošť (a dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem)

Pustevny známe především z letního období, kdy 4 km dlouhá hřebenovka na Radhošť připomíná Václavské náměstí, tentokrát jsme se tam vypravili ve všední den a v zimě. Hřeben byl pokryt jemnou vrstvou sněhu, obloha byla modrá a lidi takřka žádní.



Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 m a od konce 19. století je zdobí stavby slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947) v secesním slohu, ovlivněném lidovým uměním.
Chata Maměnka z r. 1898 na prvním snímku vychází z umění Valašska.




Chata Libušín je mnohem rozložitější, autor se v její dekoraci inspiroval geometricky uspořádanými ornamenty venkovských chalup v Čičmanech v Žilinském kraji. Tragédií je, že v březnu 2014 byla téměř celá zničena rozsáhlým požárem od vadných kamen a zůstalo z ní jen torzo, které dnes zakrývá provizorní střecha. Údajně by však měla být do konce r. 2017 postavena její replika.




Takto vypadala před požárem:




Na Pustevnách se nachází ještě třetí dílo podle Jurkovičova návrhu, Zvonička, malá dřevěná zvonice (na snímku vpravo, v pozadí je Maměnka, Hotel Tanečnica a pro lyžaře je už připraveno sněžné dělo).




Z Pusteven se mírně stoupá k vyhlídkovému altánu Cyrilka, odkud je pěkně vidět na všechny stavby a okolní vrchy.




Asi 1 km odtud se nachází místní atrakce, socha Radegasta, mýtického pohanského boha Slovanů, boha Slunce, hojnosti, plodnosti a pohostinnosti. Jeho místo v hierarchii bohů je nejasné a sporné, prý ho kromě Beskyd znají jen u Baltského moře. U nás je ale velmi oblíbený, vedle značky piva z nošovického pivovaru je jeho jméno i názvem alba ostravské heavymetalové skupiny Citron a jeho titulní písně.
Radegast drží roh hojnosti s kachnou a v druhé ruce má sekeru, tváři dal sochař podobu lví hlavy a přilbu tvoří hlava býka i s rohy.



Autorem sochy je Albín Polášek (1879-1965). Pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm, prosadil se však až v USA, kam v mládí emigroval, 30 let působil jako profesor na Akademii umění v Chicagu. Tam také vytvořil několik variant sochy Radegasta, na vlastní náklady jednu nechal dopravit do Prahy, kde 3,2 m vysoké soše r. 1930 dal konečnou podobu. Na hřebenu Beskyd stojí žulová kopie díla, protože originál byl z méně odolného kamene a vlivem drsných horských podmínek se na povrchu objevily trhliny, po restauraci je dnes umístěn ve vstupní hale frenštátské radnice.

Velmi pěkné výhledy se nabízí zhruba uprostřed trasy mezi Pustevnami a Radhoštěm. Hřeben v pozadí ve tvaru stolové hory vpravo za sjezdovkou je Ondřejník, jeho nejvyšším místem je Skalka (964) v pravé části, při posunu dále doprava (na východ) se na horizontu objeví královna Beskyd Lysá hora (1323), která je v přiblížení nezaměnitelná podle telekomunikační věže, a ještě více doprava a blíže se nachází Kněhyně (1257, v Beskydech je 3. nejvyšší) a Čertův mlýn (1207). Nevidíme jen Smrk (1276), 2. nejvyšší vrch Beskyd, protože je v zákrytu za Kněhyní.





Ještě než dojdeme na vrchol Radhoště (1129), mineme Horský hotel Radegast (1121).




Dominantou Radhoště je vysílač a Kaple sv. Cyrila a Metoděje s kupolí v byzantském slohu, před níž stojí sousoší obou slovanských věrozvěstů. I to je dílem Albína Poláška.




Sochy Cyrila a Metoděje se nachází i v interiéru, vitráže znázorňují výjevy ze života světců.




Kaple pochází z konce 19. století, zvonice byla přistavena o čtvrt století později. Zdá se, že je celá ze dřeva, ve skutečnosti je kamenná a jen na povrchu pokrytá šindelem, protože kámen špatně odolával drsné zimě a vichru a nasával vlhkost, impregnovaný šindel má větší životnost a také se snadněji vymění.

Při návratu zpět na Pustevny jsme se stavili na obědě v Hotelu Tanečnica, situovaném za Maměnkou. První polistopadový premiér Marián Čalfa se v něm se svými ministry každý rok setkával na vzpomínkových akcích, jen Václav Klaus, který v jeho vládě byl ministrem financí, se jich neúčastnil, protože s politickými mrtvolami nekamarádil.




Z turistického hlediska šlo o velmi jednoduchou trasu, krátkou a téměř bez převýšení, při předchozích výletech tvořila jen část túry, tentokrát jsme výlet podnikli neplánovaně jako odbočku při návratu do Brna z krátkého pobytu v Kunčicích pod Ondřejníkem, když se ukázalo, že ten den bude mimořádně pěkně. Tam jsme se také zajeli podívat na dřevěný kostel, který počátkem 30. let na Podkarpatské Rusi zakoupil, nechal rozložit, přivézt do Kunčic a znovu složit generální ředitel Báňské a hutní společnosti v Ostravě Eduard Šebela. Kostel pak dostal jméno sv. Prokopa a sv. Barbory, patronů horníků.
Bez podezdívky dlouho chátral, nakonec ho zachránila obětavost a um místních řemeslníků, kteří kostel nadzvedli, podezdili a hnilobou narušené trámy ve spodní části vyměnili.




Bohužel v 90. letech byl kostel vykraden, zloději odnesli cenné, 100 let staré obrazy obou patronů a také velký kříž s Kristem. Interiér jsme neviděli, protože bohoslužba se konala až v 17 hod a na ni jsme nechtěli čekat. Jedna ukázka, obrázek vyřezávaného ikonostasu, je v článku časopisu Lidé a Země.

39 komentářů:

  1. Dcera nazývá Lysou horu Plešatou. Ten pravoslavný kostel je skoro totožný s tím co je na Petříně. Jen s tím rozdílem že ten Petřínský má o jednu věž víc. Také byl rozebrán a z Podkarpatské Rusi převezen do Prahy. Krásný výlet to byl a parádní počasí.

    OdpovědětVymazat
  2. Tam já to mám moc ráda!Kachny u Radegasta jsem si nikdy nevšimla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jojo, Poláškovy sochy Radegasta jsou tu v každé knajpě. Ale není jich třeba, když tam sedím já. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkné fotky a je jich dost. V těch místech jsem byla v zimě, když mi bylo 15 a v létě před 10 lety.

    OdpovědětVymazat
  5. Krása, pohádkové pohlednice a úžasně odborný výklad - děkuji moc..., jen mě tentokrát zaujal jiný detail Miloši, ke každému knedlíku je jeden kus svíčkové? Tedy, to ještě chybí k dokonalosti kopeček šlehačky navíc, aby to bylo 3 ku 3 ne?   

    OdpovědětVymazat
  6. Moc pěkný článek. Nádherné fotky, ze kterých je patrné, že na Pustevnách muselo být moc příjemně. Asi se tam také brzy vypravím. Naposledy jsem tam byla před dvěma lety po dešti a zažila jsem pěknou ledovku. Máš pravdu, když na Pustevny, tak jedině ve všední den a ve školní rok, jinak je to tam jako na Václaváku.

    OdpovědětVymazat
  7. Skoro jsem plakal, když ukazovali v televizi po spoušť po požáru.

    OdpovědětVymazat
  8. Na Pustevnách jsem byla několikrát a moc se mi tam líbilo (Beskydy vůbec mám ráda, Rožnov, Bečvy a další místa...). Vždy tedy v létě, ale v zimě to tam taky musí být moc krásné Je povzbudivé, že aspoň někde je sníh... Chaty Libušín je obrovská škoda.

    OdpovědětVymazat
  9. Na Radhošť jsme s tehdy skoromanželem jeli na první výlet. Bylo to sice se závodem, kde jsme oba pracovali, ale pamatuji si, že jsme se jaksi "trhli", nejprve  si vše prohlíželi z výšky- ze sedačkové lanovky a pak šlapali lesem. Mnohem později jsme tam byli se syny.Díky za připomenutí.

    OdpovědětVymazat
  10. [1]: Blogerka Maglaiz jí také tak říká, ale nechápu, proč hora má takový název, protože je zarostlá travinami.
    Kostel na Petříně neznám, fotku dalšího mám z Velkých Karlovicích na okraji Beskyd a mnoho dalších z tohoto kraje je zmíněno v článku http://cestovani.idnes.cz/beskydy-a-drevene-kostely-09j-/tipy-na-vylet.aspx?c=A130214_125431_tipy-na-vylet_tom.[2]: Bůh je také člověk a kachna se zelím a šesti nemá chybu [3]: Měl bys dát na blog nějaké fotky, někde jsem četl, že Poláškovo je v USA uznáváno a docela tomu věřím (myslím to, že jeho sochy se kopírují, u tebe rohy nepředpokládám :)).[4]: My jsme tam byli mnohokrát v létě, v zimě teprve podruhé, při první procházce se tam ale válely mlhy, bylo vidět na 5 kroků, cesta byla zmrzlá a kluzká a nic jsme z toho neměli. Teď to vyšlo přímo ideálně.

    OdpovědětVymazat
  11. [5]: Zdráhal jsem se fotku jídla sem dávat, ale protože karlovarské knedlíky jsem viděl poprvé, nemohl jsem odolat. Byla to taková šlehačka na dortu našeho výletu. Šlehačky mohlo být víc, tu jsem pak dohnal ve vídeňské kávě :)
    Choť ale stylově jedla halušky, které jsem ještě v životě nezkusil a ani se k tomu nechystám [6]: Takový den (jako minulý pátek) se vydaří jednou za uherský rok, zvlášť příjemné překvapení to bylo po pošmourném čtvrtku.[7]: Chata byla pojištěná, nová stavba by měla stát asi 80 milionů a k tomu se na dárcovských SMS ke konci r. 2014 vybralo 8 milionů. Snad se tedy podaří chatu znovu postavit ve věrné podobě jako dřív, dokumentace je prý bohatá.
    Jen mě zlobí, kolik památek bylo v posledním desetiletí požárem těžce poškozeno, např. hrad Krásna Horka blízko Košic, u nás Pernštejn, levé křídlo Průmyslového paláce v Praze, a většinou z nedbalosti či podcenění situace.[8]: V Dolní Bečvě jsme kdysi byli týden a na Radhošť se vydali odtud, další cesty byly z Trojanovic (od Hotelu Ráztoka) a z Frenštátu pod Radhoštěm přes sedlo Pindula. Jsem ale moc rád, že jsme teď měli štěstí si místo užít v pěkném zimním počasí, mělo to nečekané kouzlo.
    Doufám, že chata bude jako dřív, nakonec v Drážďanech také postavili věrnou kopii zbořené katedrály, přestože tam na památku válečných hrůz desítky let stála hromada kamení.[9]: Růžo, jsme na tom podobně, první dovolenou jsme s chotí měli v Beskydech asi 5 měsíců po únorové svatbě, byla to vlastně opožděná svatební cesta. I z toho důvodu jsou mně Beskydy nesmírně blízké, tehdy jsme tam byli 14 dnů a všechno prošlapali. Později jsme hodně jezdili do Jeseníků a Vysokých Tater, ale na Beskydy nedám dopustit.

    OdpovědětVymazat
  12. Miloš, v ktorom storočí si to fotil? (Ja tam vidím niečo biele, čo už v súčasnej dobe existuje len v rozprávkach, volávali to "sneh".)Okrem tých starých fotografií, ktoré majú svoje čaro (nostalgické čaro), opäť bombastická reportáž chuť naháňajúca.

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: ad Tvoja odpoveď na 5:
    Halušky musíš! Mám Ti poslať recept a spravíš si ich sám?
    Slovenské národné! Karlovarské knedlíky máš ináč v Bratislave všade, ako to, že si ich doteraz nevidel? (Mám hlad, k chuti cestovat tam, viď môj komentár, sa pridružuje chuť na žranie, taká hanba! Také niečo prozaické, jedlo, fuj! )

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: Ano ano, jak mi chybí sníh! I o víkendu ve Vysokých Taurách ho bylo pod zhruba 1500 m těžko pohledat (kromě toho technického, aby mohly sjezdovky vést až dolů, pche), a to už je hodně smutné.

    OdpovědětVymazat
  15. Přece si sám velký pan Klaus nebude připomínat období, kdy byl pouhým ministrem!Dříve jsem hodně jezdil do Rožnova a ke Vsetínu (Bystřička), takže tyhle cesty mám prochozené. Nejzajímavější, co si pamatuju dodnes, byla večerní a noční cesta Pustevny - Radhošť - Rožnov bez baterky .

    OdpovědětVymazat
  16. To je krásný předvánoční článek! Letos se ve městech sněhu zase nedočkáme, tak jsem se tou bílou nádherou pokochala aspoň na tvých fotkách. Ten oběd je zajímavý, ale zdá se mi málo vydatný, těch knedlíčků bych snědla víc i já.   

    OdpovědětVymazat
  17. Moc krásné fotky a poutavé vyprávění, jak už je u tebe zvykem.   

    OdpovědětVymazat
  18. [12]: Minulý pátek 11.12.2015.
    V létě jsme si koupili poukaz na pobyt v Beskydech, platný do 20.12., který se skládal z dvou noclehů pro dva, jenže jsme termín pořád odkládali, víkendy byly rozebrané a nakonec zůstaly jen všední dny středa až pátek těsně před vypršením platnosti. Nám se to z pracovních důvodů vůbec nehodilo, dorazili jsme tam až kolem 20 hod, ve čtvrtek bylo pošmourno a v pátek, kdy jsme odjížděli, s překvapením jsme zjistili, že je nádherný den, proto jsme návrat vzali přes Pustevny. Hned další den byl zase všelijaký, byla to učiněná náhoda.[13]: V haluškách mě odrazují kusy špeku. Někdy bych to ale měl zkusit, choť je miluje. Mně by recept nepomohl, umím uvařit jen čaj a kávu, ale, Kingu, kdybys napsal nějaký článek s receptem a doprovodil ho svými kresbami, hned ho choti předám. Vaří sice výborně, ale halušky v repertoáru ještě nemá.[14]: Ty už jsi zahájila lyžařskou sezónu?
    My od r. 2010 jezdíme až v březnu, do Itálie, v Rakousku jsme byli jen jednou, ale jinde než ve Vysokých Taurách, konkrétně v oblasti Sankt Michael im Lungau. Mně se do Dolomit už nechtělo, zajímalo mě Slovinsko a sjezdovky v oblasti Triglavu, ale znovu jsme se nechali přesvědčit na tradiční místo a se stejnou partou.[15]: Možná teď by byl svolnější, pokud by tedy paní velvyslankyně mu dala propustku :)
    Na cestu ti svítily hvězdy, ne? :) Cesta dolů musela být opravdu dobrodružná.[16]: Myslím, že i tam sotva něco zbylo, už když jsme se vraceli, námraza na větvích se rozpustila.
    Jídlo se jen zdá málo vydatné, porce masa byla 200 g a knedlíky XXL :)[17]: Díky, ale vše je zásluhou krásy a skvostů tohoto výjimečného místa.

    OdpovědětVymazat
  19. Jedna z končin naší republiky, kde jsem ještě nebyla. Socha Radegasta je velmi známá, akorát jsem si z televizní reklamy na ono pivo udělala představu, v kdovíjakém vysokém kopci ožehaným divokým větrem se nenachází. Pak když jsem ji viděla na sestřiných a teď tvých fotkách, tam mi připadá, že se nachází v takovém klidném parčíku

    OdpovědětVymazat
  20. Jurkovičovy stavby se mi hrozně líbí. z tohoto důvodu mě opravdu mrzelo, že Libušín dopadl tak, jak dopadl. Vzhledem k tomu, že je to budova velmi známá a je to velký turistický cíl, určitě se o to někdo dříve nebo později postará - přeci nebudou přicházet o zisk. Ovšem tipoval bych to tak na rok 2025, pokud všechno půjde dobře. Víme, jak to u nás chodí s termíny...

    OdpovědětVymazat
  21. Tuto širokou, krásnou lokalitu znám v zimně i v létě a nemohu se rozhodnout, co je vábibější. Moc se mi líbí ty svérázné neopakovatelné stavby.
    Podobnou máme na Petříně.
    Tak v 90. létech byl kostel vykraden a lupiči si odnesli cenné artefakty. No, a čekali jsme snad něco jiného?
    Znovu a znovu musím pochválit a ocenit tvůj beskydský bedekr. Nemusím tam už jezdit, mám to v podlí mé židle. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  22. Ach, dřevěný kostel v Kunčicích. :)

    OdpovědětVymazat
  23. Řemeslníci mě dojali nejvíc. Udělat to, v dnešní době - palec hore. Čekat na státní pomoc znamená někdy nechat budovu spadnout. (Hlavně když jinde se penízky nacházejí rychle a snadno).
    Krásné chaloupky, jako malované. Škoda toho požáru, nevyčíslitelná ztráta. A krádež? Copak je to poprvé? Nedivím se, že se dnes kostely zamykají, což je smutný důsledek současné demokracie. Ani za minulého režimu se kostely nezamykaly.

    OdpovědětVymazat
  24. Tato místa dobře znám z dávných toulek,ale jen v létě. Moc pěkné počasí jste si na takovou tůru vybrali

    OdpovědětVymazat
  25. I když dávám přednost letnímu počasí,  přesto Tvoje zimní snímky jsou nádherné a možná se za pár let stanou pouhou vzpomínkou na zasněžené hory. Článek je natolik výstižný, že mi nahrazuje účast v takovém prostředí.

    OdpovědětVymazat
  26. [19]: Přirovnání k parčíku je trefné, protože stojí na cestě, kterou lemují stromy, a ani není na nejvyšším bodu, naopak se k němu ve směru od Pusteven mírně schází.[20]: Doufám, že k tomu nepřizvou Metrostav
    Chaty patří Valašskému muzeu v Rožnově, které kdysi zajišťovalo i renovaci obou chat, a musí mít i kompletní dokumentaci.[21]: Mě teď docela nadchla zimní podoba a to, jak tam bylo liduprázdno.
    Po VendyW jsi už druhá, která vzpomíná dřevěný kostel na Petříně. Musím se tam někdy vypravit, pamatuji si jen rozhlednu a bludiště.[22]: Slováci na východě jsou lepší, dotáhli to až do UNESCA, ale aspoň něco máme taky.[23]: Takový kostel vykrást je pro lupiče nejspíš stejně snadnou kořistí jako chata. Pochybuji, že by tam bylo nějaké větší zabezpečení, např. kamerou a satelitním alarmem.[24]: Z léta místo také znám velmi dobře, až mně to přišlo jako na Karlově mostě, který nemá smysl na blogu ukazovat, protože ho každý zná. Ale v zimním kabátě je to hned jiné a zajímavé.[25]: Snad to globální oteplování nebude mít tak dramatický dopad, ale fakt je, že ladovskou zimu a teploty -25 stupňů si pamatuji jen z dětství.

    OdpovědětVymazat
  27. Nádherné fotografie, procházka to musela být rozkošná. Ach, já chci taky sníh! Bez nich si nejsem schopna Vánoce naplno užít. Ano, já vím, že to je o tom strávit čas s rodinou a udělat jim radost, ale přeci jen sníh dotvářel atmosféru.

    OdpovědětVymazat
  28. Čím su starší, tím víc prahnu po tom, jet v zimě na hory, jen nikdo nechce jet se mnou
    Krásný fotky a ten sníh, ať ho aspoň trochu napadne teď na vánoce.

    OdpovědětVymazat
  29. Nádherné...:). Letos mi hodně chybí pohled na zasněženou krajinu...
    Miloši, přeji ti krásné Vánoce a v novém roce hlavně zdraví a pohodu - ať se ti daří! :)

    OdpovědětVymazat
  30. Jo Pustevny, na ty nedám dopustit, kdysi jsem tam pracovala, a dodnes jsou mou srdeční záležitostí. Letos jsme tam také byli, když jsem viděla Libušín na vlastní oči, bylo mi smutno. Ono se vůbec všechno změnilo. Turistů není hodně, a když je zima bez sněhu, nevím, je to spíše ztrátové podnikání, které musí někdo subvencovat. Do Maměnky jsem chodila na kávu ke Ptoškovým, byl to starší manželský pár. V Tanečnici se pekl chleba, pro který si jezdili až od Rožnova jak byl dobrý. O víkendu hrála v baru skupina od Pavla Nováka, to jsme se už vždycky těšili, byli jsme odříznuti od okolního světa. Na kolibě Záriši se hrály karty o velké peníze a koliba Valaška měla dva krásné bernardýny, kteří byli jejich chloubou. Pak se Tanečnice měla renovovat a my se rozprskli do všech světových stran. Z pusteven jsou Miloši vidět při jasném počasí i Tatry, na cestě k Cyrilce, tam, kde jsou stánky, které máš v tom případě za zády. Pohled na Jurkovičovy stavby je stejně nejkrásnější při pohledu z Cyrilky.
    Radegast je něco, co jsem si vnitřně prožila a dodnes to ve mně vibruje. Je to bytost, která se vyskytuje v dlouhém pásmu, není to žáden Bůh, ale bytost, která spravuje určité území. Já vím, že na to nevěříš, ale ono to tak opravdu je. Kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem neznám a je to krásná stavba, která stála za záchranu a moc mu to dnes sluší. Udělali jste si krásný výlet. Miloši, přeji Ti krásný Vánoční čas a hodně zajímavých cest v Novém roce v plném zdraví.

    OdpovědětVymazat
  31. Miloši, přeji Ti krásný Vánoční svátky a spokojený rok 2016

    OdpovědětVymazat
  32. [27]: Sníh bude asi jen v TV pohádkách :)[28]: My jsme si teď koupili jednodenní výlet na hory po svátcích, tak jsem zvědavý, zda alespoň tam bude sníh, podle webkamery se zdá, že zatím ano, ale kdo ví, zda svahy nejsou jen zasněženy uměle.[29]: Jitko, sní prý bude, ale ne v prvních třech měsících, jenže pak už je jaro
    Přeji Ti, příjemné prožití svátků, pohodu, v novém roce vše nejlepší a do objektivu to správné světlo, ... a sníh :)[30]: Heleno, to muselo být prima v takovém krásném místě pobývat. Pavla Nováka si pamatuji, jeho písničky Vyznání, Budu čekat v trávě, Roxana, ... mám rád dodnes. Pěkně také zpíval převzaté písně, např. Yesterday od Beatles (v jeho přetextování Slib mi dej), I Can´t Stop Loving You od Raye Charlese (Chci zapomenout) a přitom všem zůstal věrný Přerovu.
    Já možná tomu nevěřím, protože to necítím, ale věřím, že senzitivnější jedinci takový pocit mít mohou.Heleno, přeji Ti vánoční pohodu a vše nejlepší v novém roce, ať se Ti daří a těším se na Tvé články z dalekých cest.[31]: Byla to souhra šťastných náhod, dnes v tom mlžném počasí bychom z toho nic neměli.[32]: Marcelo, i Tobě krásné Vánoce, veselého Silvestra a vše nejlepší v Novém roce. A také mnoho krásných záběrů.

    OdpovědětVymazat
  33. Pustevny znám velice dobře, byla jsem tam mnohokrát. Jednou tam fičell tak silný vítr, že se mi nafoukla tenká bunda jako balon a vítr mě kousek poponesl.

    OdpovědětVymazat
  34. Pustevny jsou jedno z mála míst, které aspoň trochu znám.
    Jurkovičovy stavby mám na blogu a jsem tomu velice ráda, teď už bych je nevyfotila.
    Beskydy, a naše hory vůbec, mám moc ráda, přála bych si je navštívit častěji, ne jenom jednou za "uherský" rok!
    Moc se mi líbí tvoje fotky, Miloši, já jich mám z Beskyd jen pár.   

    OdpovědětVymazat
  35. [34]: Synové před 9 roky byli na lyžařském kurzu, bydleli v hotelu Radegast u Radhoště a také trpěli, přesně jak píšeš - vyfukovalo, protože hřeben je otevřený, a navíc byla zima jak v Rusku, kolem - 20 stupňů.[35]: Beskydy mám z našich hor nejradši, i když mnohem víc jsme jezdili do Jeseníků, protože mateřská instituce tam má chatu.
    Jurkovičovy stavby si u tebe najdu, znám je jen z Pusteven, Luhačovic a Svatého Hostýna.

    OdpovědětVymazat
  36. Krásné stavby. Moc se mi líbí Maměnka i Cyrilka a hotel Radegast. Ten působí takovým zvláštním "sraženým" dojmem. Velká škoda chaty Libušín, je zvláštní kolik pěkných míst bylo zničeno díky požáru. Zaujalo mě i velmi zajímavé aranžování svíčkové. Efektní. Hlavně jestli byla i dobrá.   
    A výhledy jsou to skutečně působivé a krásné.

    OdpovědětVymazat
  37. To je jako z pohádky, i když trochu jako z ruský pohádky...
    A teď mi celou dobu bude znít v hlavě písnička Beskyde, Beskyde...

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)