Citron, heavy metal z Ostravy

Je dost těžké vymezit pojem heavy metal a zřetelně jej odlišit od hard rocku, např. v článcích z Wikipedie jsou skupiny Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath a Uriah Heep počítány mezi reprezentanty heavy metalu i hard rocku. Podle mého laického názoru všechny patří spíše do hard rocku a navazují na Jimiho Hendrixe a Erica Claptona Pro hard rock bylo charakteristické, že proti písničkové éře Beatles, Mamas and Papas, Beach Boys apod. byla zdůrazněna instrumentální složka skladeb, projevující se v přitvrzení ve zvuku, virtuozitě kytaristů (Jimmy Page, Ritchie Blackmore, Randy Rhoads), různých efektech (booster a wah-wah (kvákadlo) u kytar) a využití Hammondových varhan. Řada skladeb těchto skupin má umělecké kvality a myslím i nadčasovou hodnotu. U heavy metalu je naproti tomu hudební složka dost zjednodušena, dominantní je dunící baskytara a bicí, dvě (nevýrazné) sólové kytary a vysoké hlasy zpěváků, často přecházejících až do ječení. To elektrizovalo fanoušky, kteří se houfovali pod podiem a točili železem nastřílenými koženými bundami nad hlavou a křičeli na kytaristy "Hobluj!" Celkový dojem z heavy metalu pak byl, jakoby kolem projížděl tank.

Mezi nejvýraznější představitele heavy metalu patří skupiny Iron Maiden, Motorhead, Judas Priest, Accept a AC/DC.

Pro větší názornost alespoň jedno video - skupina Accept a její skladba příznačně nazvaná Metal Heart. Ještě než skončí její druhá minuta, skupina přivádí do varu své fanoušky motivem z Beethovenovy skladbičky Elišce (Für Elise), ke které dospěje každé dítě po roku cvičení na klavír.

U nás se rozkvět heavy metalu datuje 80. lety a věnovaly se mu zejména pražské skupiny Vitacit a Arakain, Titanic a Kern v Brně, částečně plzeňská Odyssea, na Slovensku Tublatanka, v době největší popularity tohoto stylu po něm "pragmaticky" pošilhával i Olympic (nejvíc asi v titulní písni alba Když ti svítí zelená), ale určitě nejpopulárnější byl Citron z Ostravy, která svým těžkým průmyslem a výrobou oceli měla k heavy metalu celkem přirozeně nejblíž. Historie skupiny začíná v polovině 70. let, já jsem ji však zaregistroval až v 80. letech, v době, kdy se po mnoha změnách sestavy dostala na špičku popularity našeho rocku. Album Plni energie z r. 1986 se prodalo v dnešní době neuvěřitelném počtu půl milionu kusů. Všechny skladby alba (a nejen jeho) jsou ve zkrácených audioukázkách dostupné z oficiální stránky skupiny.

Na YouTube jsou některé skladby k poslechu celé, např. Ocelové město nebo Zahradní slavnost. Já však mám od Citronu nejradši skladbu Už couvám, heavy metalovou baladu, která vyšla o rok dříve na singlu. Tu poslouchám dodnes.

Tuto skladbu si zřejmě považují i samotní členové skupiny, protože ji natočili a na koncertech hráli v mnoha podobách a s různými zpěváky, mně se nejvíce líbí výše uvedená verze se Stanislavem Hranickým.

Žádným velkým fandou Citronu (a heavy metalu vůbec) jsem sice nikdy nebyl, ale koncert v Brně jsem si nenechal ujít. Byl dost zvláštní v tom, že Hranický si těsně předtím zlomil nohu a měl ji celou v sádře a při pohybu ji vlekl, jakoby ji měl dřevěnou. Zřejmě to omezovalo i koncertní činnost skupiny, která byla na svém vrcholu, a spoluhráči to vyřešili tak, že Hranického nahradili Ladislavem Křížkem, který do Citronu přešel ze skupiny Vitacit.

Křížek je hlasově mimořádně disponovaný s velkým rozsahem, později dokonce nazpíval s operní pěvkyní Evou Urbanovou duet z Fantoma opery. Zvládal i exponované výšky, kde by jiní zpěváci již hlasově nestačili a zpívali fistulí. Jeho projev i zženštilý zjev se však podle mě k heavy metalu moc nehodil a když skladbu Už couvám nově nazpíval pro album Radegast, vydané v r. 1987, myslím, že ji hlasovými exhibicemi a samoúčelnými změnami melodie úplně zmršil. I tohle album bylo úspěšné a prodalo se 300 tisíc kusů.

Angažování Křížka se Citronu nakonec nevyplatilo, protože zpěvák z Citronu odešel a založil si novou skupinu Kreyson a zároveň přetáhl nejvýraznějšího kytaristu Citronu Jaroslava Bartoně. Z jeho éry u Citronu byla asi nejpopulárnější skladba Už zase mi scházíš a za zmínku stojí i píseň Kam jen jdou, lásky mé, kterou Křížek složil a nazpíval s půvabnou zpěvačkou Tanjou.

Křížek později sklouzl až do popu a se svým bratrem Miroslavem vytvořil duo Damiens, s nímž by asi mohli po menším nalíčení vystupovat v thajských go go barech jako ladyboys, viz skladba Mám tě rád.

Skupiny Citron i Kreyson vystupují i dnes, Citron opět se Stanislavem Hranickým a stále hraje mou oblíbenou Už couvám, na YouTube je např. živá verze z r. 2010, kde ji Hranický zpívá v duetu s Markétou Konvičkovou a dá se najít i nejstarší verze z r. 1983, nahraná pro pořad Studio B brněnské televize.