28. října 2012

Němečtí vědci objevili nový způsob potírání bakterie odolné současným antibiotikům

Vědci vyvinuli v myších proces, který bojuje proti bakterii, již není možno léčit běžnými antibiotiky.
Zuzana

Nálezy by mohly mít pozoruhodný význam pro boj s bakterií získávanou v nemocnicích. Víc než čtyři miliony pacientů ročně dostanou infekci během pobytu v evropských nemocnicích. Nejčastější příčinou je druh bakterie zvané Staphylococcus aureus, známý jako MRSA, který je resistentní vůči antibiotikům. Vědci z University of Wuerzburg a Helmholtz Center pro výzkum infekcí v Braunschweigu teď našli nový postup jak zmíněnou infekci léčit. Vyvinuli protilátku, která specificky cílí na MRSA v myších.

Participující výzkumníci tvrdí, že uspěli v aktivování obranného mechanismu proti Staphylococcus pathogenu v myších s pomoci protilátek. Vědci z institutu Molecular Infection Biology se v posledních letech zabývali myšlenkou na potírání bakterie, resistentní vůči antibiotikům, protilátkami. Tyto protilátky se samy napojí na specifický bod na bakterii, takže bod označí a očistné buňky mohou bakterii najít a zlikvidovat. Vědci pracovali na vývoji protilátek v myších. Protilátky umožní zviditelnit bakterii imunnímu systému. I když antibiotika již nejsou rezistentní vůči těmto bakteriálním druhům, protilátky stále mají šanci je zlikvidovat. V pokusech na myších byly imunitní systémy schopny zabít s pomoci protilátek o třicet procent pathogenů víc než bez nich, což je dle výzkumníků obrovská výhoda, která ušetří mnoho životů.

Bakterii Staphylococcus má většina lidí na kůži a pokud jsou zdraví, nezpůsobuje jim žádné problémy. Ale je to velice flexibilní bakterie a může být extrémně agresivní. Jestliže pathogeny napadnou pacienta se sníženou imunitou, mohou způsobovat infekce, které vyléčit je extrémně těžká věc. V nemocnicích se jedná o takové pacienty, kteří právě prodělali operaci, jsou na oddělení intenzívní péče a jejich imunitní systém ještě nefunguje, jak by měl.

Další krok zahrnuje převádění protilátek z myší na lidi. To znamená, že molekuly bude nutné "humanizovat" tak, aby lidské tělo nevyvinulo protilátky proti myším protilátkám a neodmítlo je. To znamená používat pouze část protilátky, která zakotví v bakterii a vybuduje zbytek molekuly uměle, aby vyhovovala lidskému organismu. Jestliže všechno půjde podle plánu, očekává se, že první klinická studie proběhne na konci roku. Tam se teprve přijde na to, které druhy infekcí konkrétně jsou vhodné pro tento druh léčení. Vědci publikovali výsledky dosavadního zkoumání v posledním čísle časopisu Antimicrobial Agents and Chemotherapy.

(volně přeloženo z angličtiny)

12 komentářů:

  1. Já bych se moc neradoval, protože to s tímto lékem zřejmě dopadne stejně jako s mnoha jinými léky. Vědci sice vynalézají dobré léky, ale nakonec to vždy skončí v trezorech farmaceutických koncernů, protože ty nemají nejmenší zájem na tom, aby se opravdu někdo vyléčil.
    Ideálním pacientem je pro ně takový člověk, který se narodí, je celý život tak trochu přichcíplý a spotřebuje tuny léků.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Jakoby Malkiel pracoval se mnou v nemocnici.-:) Jeho názor je bohužel tak pravdivý, že s ním musím jen souhlasím. Nejsem sice lékař ani zdr.sestra, ale 10 let se pohybuji mezi nimi a to už člověk lecos zná. Jen bych za sebe dodala, že placebo a Víra dokáže Malkieli takřka nemožné, třeba i tento zázrak! Kdo ví?

    OdpovědětVymazat
  3. [1]:Tento systém je výhodný i pro lékaře, protože farmaceutické firmy jim za odměnu za předepisování jejich léků platí výlety na lékařské kongresy po celém světě.[2]: S nemocnicemi máme teď díky našim seniorům bohaté zkušenosti a jsme přímo zděšeni. Protože nejsou v našem bydlišti, dostaneme se tam jen o víkendu. Typicky to funguje tak, že na oddělení se 40 pacienty není žádný doktor, jen 2 sestry, které pacienty naperou utlumovacími prášky, aby měly pokoj. Při nedávné návštěvě tchána jeden se spoluležících se celý třásl a měl skelný zrak, asi umíral, zašel jsem do sesterny, že potřebuje pomoc, sestra se mě ptala, na kterém pokoji a lůžku leží, když jsem jí to popsal, obrátila oči v sloup se slovy: "To je zase pan Č......." s významem, co zase otravuje. Přišla, něco mu píchla a hned odešla a už se o něj nezajímala. Nešťastnému muži to vůbec nemohlo, očividně byl v agónii, na umření byl přitom ještě dost mladý, měl něco málo přes 50. Druhý den tam už nebyl.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Ono se tomu říká kongresy, ale ve své podstatě jsou to dovolené.
    Moje matka posledního půlroku před smrtí strávila po nemocnicích, tak mám taky dost čerstvé zážitky z našeho zdravotnictví.
    Mohu tě ale uklidnit, jsou i země, které mají horší zdravotnictví. Překvapivě je to třeba Velká Británie. To se však jedná o tzv. veřejné zdravotnictví.
    Zase ale mají na neskonale vyšší úrovni péči o hendikepované.

    OdpovědětVymazat
  5. Ano, důležité je potírat, ale hlavně ne proboha potřít. Vid dokonavý je ve zdravotnictví nežádoucí.

    OdpovědětVymazat
  6. Můj táta dělal 10 let ředitele jedné pražské polikliniky. Díky tomu, jsem mrkla za oponu zdravotnictví a je mi do dnes z toho špatně. Zdravotnictví je v současné době velmi špatné.

    OdpovědětVymazat
  7. Tato diskuse mi mluví z duše. O předepisování léků něco taky vím, lékař se kolikrát ani nezajímá o pacientův stav, jen mu prostě "práskne" recept podle toho, co má už pár let v kartě a nezajímá se. O tom, že by mohl pacienta taky občas pořádně vyšetřit a zjistit, jak je na tom zdravotně teď, o tom nemůže být řeč. Mluvím teď o seniorech, kteří si sami k doktorovi nezajdou, polykají mnohdy zbytečně spoustu léků, které jim nejenže nepomůžou, ale naopak přitíží různými vedlejšími účinky, na které dostanou zase jiné léky - jako příklad uvedu: pacient po lécích trpí nespavostí, předepíšeme mu tedy Hypnogen, či jiné svinstvo. Bolí ho z toho žaludek? Tak mu dáme něco od bolesti. A tak dál.
    Péče o seniory, kteří jsou vlastně hlavními "živiteli" lékařů a farmaceutických firem, je žalostná. Lidský věk se sice prodlužuje, ale za jakou cenu? V nemocnici s nimi jednají jako s kusem hadru - nedávno mi jedna paní vyprávěla, že její přítel po mrtvici chtěl na velkou a požádal sestru o mísu. Ta mu odvětila: "Máte plenu, pusťte to do ní." a odešla. Dovedete si představit, jak je takovému člověku, jak to zamává s jeho důstojností. A to je jen příklad. Jednou se nám stalo, že nám z nemocnice vrátili paní, která umírala - prostě už se jim tam nehodila, tak ji šoupli domů. S proleženinami, které jí tam vyrobili nedostatečnou péčí a s těžkým zánětem. Paní druhý den zemřela - v ústavu, do kterého ji mezitím umístil její vlivný synek. No, mohla bych tu psát romány, ale jedno je jisté - skutečně kvalitní léky, které pomáhají, se k pacientům nedostanou, protože zdravotnictví skutečně potřebuje ty "chcípáky", kteří sice hned tak neumřou, ale nebudou ani zdraví. A zlatý stafylokok, nemocniční nákaza, toť jedna z černých můr pacientů.

    OdpovědětVymazat
  8. Souhlasím s tím, co napsal Malkiel. O vyléčení vůbec nejde, ve všem jde jen a pouze o prachy!
    Péče o pacienty je mizerná, roli hrají známosti tak jako ji hrály vždycky, teď možná ještě víc. Místo dražších účinných léků jsou předepisovány laciné téměř bez účinku, ...
    Mám vážně nemocnou mámu, takže něco o přístupu lékařů k pacientům vím. Na druhé straně ale znám i pár čestných výjimek. Nesmíme házet flintu do žita.

    OdpovědětVymazat
  9. Největší štěstí na větě je být zdravý a nepotřebovat žádné léky.

    OdpovědětVymazat
  10. [7]: Zcela laicky si říkám, zda při větším počtu léky jako chemikálie nereagují mezi sebou a výsledek je úplně jiný než žádoucí.
    Že jednají s pacienty jako s kusem hadru, jsme také zjistili. Tchána převezli z jedné nemocnice do druhé na speciální vyšetření, ale udělali to tak bezohledně, že ho ani pořádně neoblékli a pak nechali delší dobu na chodbě, výsledkem byl rozsáhlý zánět. Po návratu do první nemocnice už ho odepsali, že zemře buď ten den nebo nejpozději druhý. Kupodivu antibiotika zabrala a přežil, protože je ale ležící pacient, obratem ho chtěli odeslat do LDN, což se téměř rovná eutanázii. Nakonec jsme to vyřešili penzionem s pečovatelskou službou, kde má apartmán s TV a vlastním sociálním zařízením, stravou, protože v nemocnici by ho při té péči asi brzo připravili o život.[9]: Naštěstí jsem zdravý nebo si aleepoň myslím a lékařskou pěči vůbec nevyhledávám. Podle toho, co jsem viděl, ta může i ublížit. A když k tomu ještě přibude to, jak píše Zuzana, že v nemocnicích pacient ještě může chytit infekci, asi je nejlepší se jim úplně vyhýbat.

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Mám velmi podobnou zkušenost jak s matkou tak s bráchou. U bráchy špatně určili diagnozu a taky by ho bývali hned lifrovali do LDNky, a ještě ho nakazili MRSA. Dnes jsou oba spolu doma, vyřešila jsem to pečovatelskou službou, kterou platíme a zdravotní, co je na pojišťovnu.
    To, co jsem viděla v nemocnicích, když jsem jako čokl lítala z jedné do druhé, nezapomenu nikdy. Tolik lidský bídy a nedůstojnosti, a na druhé straně lhostejnosti  a nezájmu. Nechci být nespravedlivá, chápu, že personál jsou taky jenom lidi, ale když mi řekli, že histologii u matky z jejího problému dělat nebudou, že je to drahý v podtextu bylo řečeno, že v jejím věku už to za to nestojí, udělalo se mi zle.
    A to nemluvím o nějaké léčbě..

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Kvalita LDN se taky liší. Některé jsou opravdu hrůzostrašné - dokonce jsem slyšela o praktikách, že zdravotnická zařízení posílají pacienty právě do těch horších, se špatnou pověstí, které je potřebují kvůli financím od pojišťoven. Jeden pán se takhle informoval o volném místě v nějaké LDN s dobrou pověstí a lékařka v nemocnici mu řekla, že tam místo není a musí jít do té špatné. Když pak udělal kravál a prosadil si svoje, tak mu nakonec vyhověli. V té horší LDN (u nás je tou pověstí proslulý Klokočov) jsou běžně na léčení bezdomovci, kteří berou jídlo ostatním, péče je tam hrozná a prostředí odpuzující a stresující. Je to takové vězení pro lidi, co nemají nikoho, nebo o ně rodina nestojí.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)