31. října 2017

Petrohrad (2) - památníky socialismu

Oslavy Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR), která podle gregoriánského kalendáře se udála v listopadu r. 1917, mám z dětských let spojené s lampionovými průvody. Jejich světlo mělo symbolizovat, že jsme vyšli z tunelu překonaného kapitalistického zřízení a mílovými kroky spějeme ke světlým zítřkům. Také jsme slýchali, že "ještě tato generace bude žít v komunismu" a socialistické heslo "Každému podle jeho zásluh" nahradí komunistické "Každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb."

V těchto dnech od VŘSR uplyne 100 let a k oslavám se nechystají ani v Rusku. Rezervovaný postoj má i prezident Putin - podle něj "výsledky revoluce byly velmi rozporuplné, velmi negativní i velmi pozitivní." Přitom podle ruských průzkumů počet lidí, kteří hodnotí pozitivně socialistickou éru včetně Stalina (a v poslední době také Brežněva), se údajně neustále zvyšuje a tento názor sdílí už asi polovina dotazovaných.

Na druhé straně svrženému caru Mikuláši II., který byl tři čtvrti roku po vypuknutí revoluce ve vyhnanství zavražděn i s celou rodinou, popularita také roste a pravoslavná církev ho dokonce prohlásila za svatého. V Petrohradu ho připomíná jezdecká socha.




Aktuální postoj k postavám historie je dobře patrný i podle vztahu k jejich památníkům. A podle vládnoucí garnitury se může radikálně měnit. Vendomský sloup se sochou Napoleona na stejnojmenném náměstí v Paříži je toho zářným příkladem. První socha byla zničena a nahrazena sochou Jindřicha IV., po několika desetiletích se na sloup vrátil Napoleon, v době Komuny (1871) byl i zásluhou malíře Gustava Courbeta podruhé odstraněn a konečně 3 roky poté se na něm znovu objevil v třetím provedení a dá se předpokládat, že návštěvníkům hotelu Ritz už pohled na něj nebude upřen, protože jinými významnými vojevůdci se Francie pochlubit nemůže.
Na politické turbulence 20. století měl mimořádnou smůlu uznávaný sochař Otakar Švec (žák J. V. Myslbeka a J. Štursy). Z jeho děl je "nepřežil" pomník legionáře, T. G. Masaryk, Jan Hus, D. D. Eisenhower, F. D. Roosevelt a obrovské sousoší se Stalinem. U posledního se sochař nedožil ani jeho odhalení, krátce předtím spáchal sebevraždu.

V Petrohradu jsou nad věcí a přes "rozporuplnost" pomníky revoluce zde stále najdeme. Nejznámějším je křižník Aurora, z něhož revolucionáři vypálili salvu, která byla signálem k útoku na Zimní palác, zimní sídlo cara, v současnosti známé skvostnými sbírkami Ermitáže.




Loď jsme bohužel neviděli, protože byla převezena k opravě a renovaci do loděnic v Kronštadtu. Dnes už je zase zpět a slouží jako muzeum.
Protože však tržní hospodářství funguje i v Rusku, Auroru bylo možné si pronajmout pro uzavřené akce. A tak se stalo, že byla využita i k natáčení pornografických filmů. Mezi bustami revolucionářů a dalšími artefakty dějinného převratu to muselo být obzvlášť dráždivé.

V parku u klášterního komplexu Smolnyj s chrámem Vzkříšení Krista najdeme sochy Karla Marxe a Bedřicha Engelse, podobně jako je mají v Berlíně.




Ale kde je hlavní hrdina Vladimír Iljič Lenin? K jedné, 10 m vysoké bronzové soše se neznámý "atentátník" zachoval velmi neuctivě a nastraženou výbušninou v ní vytvořil metrovou díru. I když socha byla převezena k opravě a ve videu jsou vidět restaurační práce, nikde jsme ji nenašli, možná už veřejně vystavována není.
Vůdce světové revoluce má zde však ještě jednu. Dominuje velkému náměstí s fontánou.




A co poslední socha? Je to Josif Vissarionovič Džugašvili, alias Stalin, nebo není?



Podoba by tu byla, ale ve skutečnosti jde o sochu Nikolaje Michajloviče Przevalského, badatele, který významně přispěl k poznání Střední Asie a mimo jiné popsal plemeno divokých koní, dnes spojené s jeho jménem.

36 komentářů:

  1. Rusko mě k návštěvě nijak moc neláká

    OdpovědětVymazat
  2. Kdoví, třeba to tenkrát byla na Auroře taky původně jenom uzavřená soukromá akce, která se zvrhla

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:
    Párty s ohňostrojem. Ty mám nejraději.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]:    Tak to musela být dobrá divočina!

    OdpovědětVymazat
  5. Chudák Przevalski, takhle být podobný masovému vrahovi....

    OdpovědětVymazat
  6. Moc se mi líbí věta: "Aktuální postoj k postavám historie je dobře patrný i podle vztahu k jejich památníkům."
    Je výstižná. Chudák sochař Otakar Švec...
    Dodala bych: Lidé navíc mají sklon formálně aktualizovat názvy podle stavu politického uspořádání státu. Typické je to u názvů ulic a institucí.
    Když jsem byla dítko školou povinné, byla pro mne normální/správná označení: Národní výbor, nádraží Praha střed, Hlavní nádraží. Babička používala označení: Obecní úřad, Masarykovo nádraží, Wilsoňák. Měla jsem dojem, že by člověk měl kvůli ní mít snad nějakou překladovou tabulku.
    Po letech se situace obrátila. Babička by byla in

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za nádhernou reportáž.
    Jako jiskra jasná jsem touto dobou pravidelně pěla ódu na VŘSR a na férovku, prostě pěla.
    Jako dospělá toužím do Petrohradu zajet a je můj obrovský sen. Kdo tam byl, ten byl nadšený.
    A já si ten sen splním, když vidím takovou parádní reportáž, vím, že má volba bude vynikající

    OdpovědětVymazat
  8. pretoze petrohrad je sen mojej manzelky nesmie tnto blog vidiet, lebo ma nasadi do zablombovaneho vozna ako onehda natasa svojho iljica a uz budem tam!

    OdpovědětVymazat
  9. Já bych se tam ták chtěla mrknout. A tyhe fotky mě přivádí k šílenství z toho, jak závidím.

    OdpovědětVymazat
  10. Když si vzpomenu, že jsme za socialismu každým rokem kreslili Auroru, všemi možnými technikami...
    V Rusku jsem byla, ale Leningrad jsem neviděla. Jen Lenina v Moskvě. Třeba někdy příště.

    OdpovědětVymazat
  11. V Leningradě-pardon Petrohradu jsme nebyli, ale jinak vše beru jen jako historické události- politicky nehodnotím, protože názory se mění a ne vše je odsouzení hodné, ba možná ani pravdivé v každém společenství. Budov a díla umělecká by se neměla ničit se změnou zřízení, možná schovat někde jinde v depozitářích, skromnějším prostředí. Z úcty k lidské práci i historii lidstva. Krásná reportáž- díky.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Pardon budovy- jen dodatek, ty se nedají schovat, ale spíš jakž takž udržovat

    OdpovědětVymazat
  13. Byla jsem tam coby mladá dívka vyslána jako hosteska na výstavu. Jo..., vzpomínky zůstaly a nejsou vůbec ošklivé.

    OdpovědětVymazat
  14. Díky ti za další parádní fotoexkurzi![5]: Můj praděd vypadal taky hodně podobně .

    OdpovědětVymazat
  15. Мне очень нравится русский язык!

    OdpovědětVymazat
  16. [1]: Já bych naopak chtěl jet do Petrohradu znovu, abych viděl Auroru :). A také navštívit sídla carské rodiny v okolí, byl jsem v Petrodvorci a Carském Sele, ale je jich víc.
    A zajít do Ruského muzea, nejen do Ermitáže, i když by stála za zopakování.[2]:Kdysi jsem četl, že útok na Zimní palác nebyl nijak velký, prý při něm bylo zabito „jen“ 7 lidí, ale později se to „zvrtlo“.[3]:Teď je to dost móda, ohňostroj jsem zažil i na svatbě neteři.[4]: Vodka tekla proudem :).[5]: Původně jsem myslel, že mám fotku Stalina a až ve velkém zoomu jsem zjistil omyl. Podoba je opravdu neuvěřitelná.

    OdpovědětVymazat
  17. [6]: Přejmenovávání ulic, letišť apod. je další projev vůle vítězů, nikdo se nás nezeptá, zda s tím souhlasíme.
    Někdy v r. 1990 jsem viděl na náměstí v Bučovicích projev Pitharta, který tehdy byl předsedou české vlády. Na náměstí byl pomník Rudé armádě a místní radní byli tak vystrašení, že ho omotali prostěradlem, aby si nový vládnoucí soudruh ničeho nevšiml a neměli problémy .[7]: Paní učitelky musely předávat ideje Velkého října a děti pak zpívaly, recitovaly a ředitel mohl být spokojený.
    Petrohrad je opravdu skvostné město, byli jsme tam 6 dnů a chtělo by to víc.[8]: Kingu, ty jsi ale nelida, choti bys měl splnit vše, co ji na očích uvidíš [9]: Na Rusku je nepříjemné to, že je nutné mít víza. A dokonce i jakési pozvání. V Brně jsme ale našli jednu zprostředkující společnost, které jsme půjčili pas a ta nám to za 2-3 tisíce zařídila.[10]: Do Moskvy bych chtěl také, teď je tam velký boom výstavby 400m mrakodrapů, samozřejmě by mě zajímaly i pravoslavné chrámy, Puškinovo muzeum s obrazy impresionistů a Treťjakovská galerie s díly ruských umělců.
    Bohužel ale dnes jde o jedno z nejdražších měst světa. Budu muset šetřit :).

    OdpovědětVymazat
  18. [11]: Myslím si také, že negace všeho dřívějšího je špatný přístup.
    Petrohrad-Leningrad, město má teď původní název, což je určitě správně, ale třeba Šostakovičova symmfonie, kterou složil v době 900 dnů trvající blokády Leningradu Němci, už navždy zůstane Leningradská, i kdyby Lenina zcela vymazali z učebnic dějepisu.[12]: Schovat se nedají, ale někdy se i boří, např. stranický Hotel Praha v Dejvicích.[13]: Mladá dívka, hosteska, k tomu jistě minisukně :).
    To k výstavám patří stejně jako krasavice k luxusním autům na autosalonech.
    Jen nevím, zda z obchodního hlediska to pro vystavující není kontraproduktivní, já jsem z okouzlení hosteskami exponáty úplně přestával vnímat.[15]: Úžasné, azbuku dokážu zpřístupnit jen přes Google Translator.
    Mně se ruština také líbí a hlavně jejich spisovatelé, kdysi jsem rusky uměl velmi dobře, něco z ruské klasiky jsem přečetl i v originále, ale tím, že ruštinu už nemáme možnost běžně slyšet, i když ještě rozumím, na recepci jsem se raději domlouval anglicky.

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Jéje ty jsi tam byl v té době taky Miloši? Minisukně samozřejmě, lakové páskové střevíce na vysokém podpadku, vlasy do pasu, pas úzký tak, že šel obejmout dvěma dlaněma pořádného chlapa a oči tak krásné (aspoň to říkali!, že se podlamovaly nejen nohy (tedy mužským!). Tak, teď jsem se konečně taky pochlubila tím co bylo, heč. Už jsem jak ty Deníčkářky, ale ty to pochopíš...

    OdpovědětVymazat
  20. [18]: No a ještě dodám, že jako hostesky jsme byly vybírány skutečně jen ty eklusive..., ty co na nich mužští mohli nechat oči, pak ty vzájemné spolupráce mezi podniky byly sjednány k oboustranné spokojenosti šéfů. Ostatně, máš s hosteskami zkušenost též, tak víš o čem píšu.

    OdpovědětVymazat
  21. Tehdy asi byla móda bohatýrských knírů, když se přidal podobný účes, 50 % podoby bylo zajištěno.
    Stalin se prý také často nechal zastupovat dvojníkem a tvůj děda mohl udělat štěstí .[19]: Sugr, ty máš ale zážitky, proč si na blogu nezaložíš cestovatelskou rubriku - bylas v Brazílii, v Petrohradu, ...?
    Hostesky jsem znal jen od vidění z brněnského strojírenského veletrhu, personalistu, který je vybíral, musela práce vysloveně těšit .[20]: O tom vybírání také napiš :).
    Uspokojit šéfy všech obchodních partnerů muselo ale být dost náročné .

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: První část komentáře je reakcí na komentář Janinky [14]:.Nejdřív ho přeskočím a teď zase vynechám propojení

    OdpovědětVymazat
  23. [21]: Založení takové rubriky u mne nehrozí, to už dávno víš a ty hostesky..., u nás v podniku byly dva druhy - jedny chodily jen na jednání a reprezentovaly svým jednáním, společenským chováním, znalostí cizí řeči - tím měla obchodní jednání lehčí a příjemnější průběh.
    Ty druhé (vždy jsme byli 2 a 2) byly určeny na volnou zábavu po služebních jednáních. Ty musely být už jen pěkné. Do které skupiny jsem patřila já, to víš, a věř, že bodyguarda, který s námi 2 jel už z Prahy jsme měli přišitého téměř k tělu. Všude nás musel doprovázat a v noci spal před našimi dveřmi, předtím musel šéfovi nahlásit, že nás zkontroloval a že jsme obě už v osm hodin večer v posteli. Měli to chytře vymyšlené, dávali nás dvě vždy do jednoho pokoje spolu. Jo, maminka by nás nehlídala ve světě líp.   

    OdpovědětVymazat
  24. V Petrohradu jsem nikdy nebyla ale fotky jsou krásný .

    OdpovědětVymazat
  25. [18]: Wow! Tak daleko, abych četla klasiky v ruštině, jsem nikdy nedošla! Ty stále překvapuješ! Psát rusky je snadné, latinkou , když člověk ví, co napsat, např. tady:
    http://otakar.4fan.cz/otakar.php?clid=azbuka

    OdpovědětVymazat
  26. Kromě Napoleona se Fracie může p,snit ještě de Gaulem...je fakt že ostatní vojevůdci třeba Petain asi spíš nakonec selhali...

    OdpovědětVymazat
  27. Máte pravdu u Tématu týdne a vlastně i u té přezdívky .

    OdpovědětVymazat
  28. Krásné fotky, krásné město! Vždy jsem doufala, že se tam podívám. No, zatím to nevyšlo. Třeba časem!
    Zaměžit se na památky socialismu je určitě zajímavý nápad. Ještě by to chtělo Auroru.
    BTW, Przewalsky vážně vypadá jako Stalin

    OdpovědětVymazat
  29. [23]: V osm do postele, to je nelidské, vždyť večer teprve začínal .
    Proč bys takovou rubriku nemohla založit? - Copacabana atd, vždyť tam nikdo z nás nebyl.[24]: To se dá určitě napravit.[25]: Moc jich ale nebylo. Ale ruské klasiky mám opravdu rád, zvlášť Čechova a Gogola, kdysi také Dostojevského, od kterého jsem kromě Běsů přečetl snad všechno. Jeden čas byl hodně módním spisovatelem, kdo nečetl Dostojevského, jako kdyby nebyl, a to mě od něj zase trochu oddálilo.
    Díky moc za bezvadný odkaz ke vkládání azbuky, žasnu, kolik toho víš.[26]: Vím, dokonce de Gaulleho sochu mám v jednou článku o Bukurešti, měl jsem ale spíš na mysli vojevůdce, kteří rozšířili vliv Francie daleko za hranice.[27]: Krátká přezdívka je praktičtější :).[28]: Przevalski, Przewalsky, Převalský, ...,
    badatel měl polské rodiče a protože Poláci neznají jednoduché "v", správně by bylo Przewalsky, ale žil v Rusku a tam si jméno upravili na Пржева́льский/ Prževalskij https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Pr%C5%BEevalskij.
    Na fotografii v odkazu se tolik na Stalina nepodobá, ale sochař měl zřejmě měl Stalina pod kůží, a to se na výsledku projevilo.
    Památníky socialismu jsou výběrem z dojmů z návštěvě nádherného města, určitě k Petrohradu budou ještě další články, ale výročí VŘSR bylo inspirativní :).[29]: Byl i reverzní - v roce 1989, kdy se celý socialistický blok hroutil v jedné zemi za druhou.
    Dalším příkladem jsou revoluce v arabských zemích, i když tam si vůbec nepomohli, s Kaddafím a dalšími na tom byli lépe než v současném chaosu a s Islámským státem.

    OdpovědětVymazat
  30. [17]: Já byla v Moskvě jako 13 letá pionýrka na táboře. Tak jsem to vnímala jinak. No a asi dnes bych to tam nepoznala.

    OdpovědětVymazat
  31. Nikdy jsem tam nebyla a asi se tam opět nepodívám
    Fotky krásný, ne jedné máš duhu pokud vidím dobře.
    Sochy jsou pěkný.

    OdpovědětVymazat
  32. ne, Rusáky ne, Rusko ne...ale Petrohrad?
    stavěn podle Francouzů je opravdu skvostem

    OdpovědětVymazat
  33. Zdravím... jo minulý režim měl také "cosi do sebe", ale dle mého názoru ani současný režim není v pořádku, a proto se přikláním ke "zlaté střední" cestě a to sloučením možností socialismus s kapitalismem.

    OdpovědětVymazat
  34. do Ruska bych si určitě milerád zaletěl, např. Moskva + Petrohrad, které si již někaký pátek slibuji🙂

    OdpovědětVymazat
  35. Když jste cestovali do Ruska, dělali jste si vízum že? Já se ptám protože tam hodlám jet, a jestli pak nemáte zkušenosti s touto firmou http://rusko-viza.cz/

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)