31. března 2018

Michal Prokop & Framus Five - Brno, 28. března 2018

Michal Prokop (1946) v 60. letech zpíval převzaté soulové a rhythm and bluesové skladby, ale už v r. 1970 nahrál první autorské album Město Er, jejíž titulní skladbu složil na text básníka Josefa Kainara. O jeho následující hudební kariéře jsem přehled neměl, a nebyla nijak oslnivá, ale od poloviny 80. let o sobě zase dal výrazně vědět třemi výbornými alby: Kolej Yesterday (1984), Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti prominou (1989).

V 90. letech se Prokop nechal zlákat politikou, byl poslancem Federálního shromáždění a později i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a také náměstkem ministra kultury. Po úpadku strany ODA, jíž byl členem, na rozdíl od mnoha jiných nepřeběhl do jiné strany, ale uplatnil se jako moderátor talk show Krásný ztráty.

V roce 2000 se k hudbě vrátil a vydal další dvě alba - Poprvé naposledy v r. 2006 a Sto roků na cestě v r. 2012. Ještě jsem ho na koncertu neviděl, a tak jsem si jeho vystoupení v brněnském hudebním klubu SONO moderní multifunkční budovy nemohl nechat ujít.



Zvlášť když vedle pěveckých i skladatelských kvalit Michala Prokopa jeho doprovodnou skupinu Framus Five tvoří výrazné individuality, mezi nimi vyniká zejména jazzrockový kytarista Luboš Andršt a houslista Jan Hrubý, který hrával i s Etc… Vladimíra Mišíka a hraje se Supergroup.cz, sdružením našich nejlepších rockových hudebníků.

Úvod obstarala zpěvačka Dáša Ubrová. Obyčejně se předskokani berou jako nutné zlo před nástupem hvězd, ale jejích pět písniček příjemně naladilo.




A Michal Prokop s Framus Five přidali svých třináct.

1. Kolej Yesterday (Petr Skoumal/Pavel Šrut)
Začínat koncert snad největším hitem bylo hodně překvapivé a sebevědomé. Na stejnojmenném albu se Prokop poprvé potkal s básníkem a textařem Pavlem Šrutem a hudebním skladatelem Petrem Skoumalem. Zpěvák na vznik písně vzpomíná ve videu a přes generační výpověď sám s bydlením na koleji žádnou zkušenost neměl a ani po ní netoužil.




2. Blues o spolykaných slovech (Michal Prokop/Jiří Žáček)
V písni se zpívá "až si pro mě přijdou funebráci" a dříve jsem myslel, že se tak i jmenuje. Obrat mně pak posloužil k názvu jednoho článku.
Prokop si skladbu zřejmě velmi považuje, protože průřezové album jeho největších hitů z r. 1990 před odchodem do politiky nese jméno Až si pro mě přijdou. Na YouTube je řada videí, kde ji zpívá s mnoha dalšími zpěváky, např. s Lubošem Pospíšilem, Vlastou Redlem a dokonce i s Lucií Bílou.

3. Bitva o Karlův most (Jan Hrubý/Pavel Šrut)
Touto písní nečekaně rychle skončil blok starších písní.
"Má vlasy do pasu" a v Koleji Yesterday "to tenkrát ještě rostly holkám vlasy."
Vidím to stejně, děvčata, s dlouhými vlasy vám to sluší mnohem víc.




4. Poprvé naposledy (Petr Skoumal/Pavel Šrut)
Titulní píseň z prvního alba po návratu na hudební scénu. Prokop o albu prohlásil, že očekával v duchu jeho názvu jeden koncert a konec, ale diváci si oblíbili i nový repertoár a ten dnes tvoří větší část playlistu.

5. Virtuální realita (Luboš Andršt/Pavel Šrut)
Skladbu krásně podkresluje kytara L. Andršta, autora hudby. My, v blogosféře, o virtuální realitě víme své.




6. Zloději času (Petr Skoumal/Pavel Šrut)
Lyrická píseň Zloději času byla poslední ukázkou z alba Poprvé naposledy. Kdybych věděl, kde se k času navíc dá přijít, hned tam běžím. Alespoň 3 hodiny denně by se hodily.

7. Zatmění (Michal Prokop/Jan Lacina)
Zatměním zpěvák uvedl své poslední album Sto roků na cestě. Název skladby evokuje téma z astronomie, ale zatměním je stav mysli.




8. Stodolní (Petr Skoumal/Pavel Šrut)
Prokop se před odehráním písně ptal diváků, kdo zná ulici Stodolní v Ostravě, přihlásilo se nás asi jen pět. V pořadu Krásný ztráty o ní mluvil s jedním nekonformním členem "ostravské kavárny" (docentem z VŠ, který chodí na zastupitelstvo v oblečení Batmana) a ten o ulici bájil, jak Ostravu proslaví. Jenže já ulici znám jen ve dne, kdy na ní není vůbec nic zvláštního, ožívá až po setmění. Pavel Šrut, když pořad viděl, hned napsal text a Petr Skoumal ho pak zhudebnil.

9. Kartáček na zuby (Petr Skoumal/Pavel Šrut)
Skvělý skladatel a hudebník Petr Skoumal bohužel před několika lety zemřel a Kartáček na zuby je jeho poslední skladbou. S neméně skvělou Andrštovou kytarou byla jedním z vrcholů rockově laděných skladeb.




10. Sto roků samoty (Michal Prokop/Pavel Šrut)
Básník a textař Pavel Šrut se věnuje i překladům knih a do svých textů vkládá odkazy na literaturu.
Slavný román Gabriela Garcii Márqueze, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, jsem četl asi před 5 roky a rád bych ho měl v literární rubrice, ovšem zapamatovat si desítky postav a vyznat se ve všech těch Aureliánech je nemožné. Hodně mě ale zaujalo, že spisovatel ve svém epickém rozmachu nehleděl na věk hrdinů a jedna z hlavních hrdinek se dožila 145 let.
I v této skladbě je výrazně slyšet kytarista Andršt. Vůbec se zdá, že Framus Five v nových skladbách dost přitvrdili.

11. Boom Boom z r. 1967 od Johna Lee Hookera bylo vzpomínkou na Prokopovy rhythm and bluesové hudební začátky. Proti originálu ji s Framus Five hraje a zpívá ve svižnějším tempu. V triu s Lubošem Andrštem a Janem Hrubým jako jediní z východního bloku měli možnost si zahrát na Chicago Blues Festivalu. Zpěvák poznamenal, že tam bohužel nebyli jako Rolling Stones ve dvaceti letech, kdy se mohli hodně naučit, ale až po šedesátce. Jak však Michal Prokop dodal, "i po šedesátce furt dobrý."



Boom Boom mělo být poslední skladbou, ale samozřejmě přišly i přídavky.

12. V baru jménem Krásný ztráty (Michal Prokop/Pavel Šrut)
Skladba je také z alba Kolej Yesterday, ale asi nejvíc vešla ve známost jako znělka Prokopovy talk show. V ní zaujme také výkon klávesisty.

13. Noc je můj den (Luboš Andršt/Michal Bláha).
Závěrečnou skladbou se zpěvák vrátil k prvnímu českému albu Město Er. Podle autorství skladby je dobře vidět, jak dlouhodobá je Prokopova spolupráce s kytaristou Andrštem. Za nedlouho mohou slavit společných 50 let.




Koncert byl opravdu výborný, Michal Prokop nežije ze starého repertoáru a dokonce si dovolil luxus nezařadit titulní skladby dvou ze tří ceněných alb z 80. let, a sice Nic ve zlým, nic v dobrým (Michal Prokop/Pavel Šrut) a Snad nám naše děti prominou (Michal Prokop/Vladimír Merta), k nimž navíc napsal hudbu. Zvlášť ta poslední s textem písničkáře Vladimíra Merty o ztrátě ideálů mně kdysi vzala dech.

22 komentářů:

  1. No, to musel být ohromný zážitek. Zmiňovaní zpěváci jsou rovněž mými oblíbenci. M.Prokop i Vladimír Mišík. Přeji bohatou pomlázku a pohodové velikonoční svátky. A snad již trochu jarního sluníčka.

    OdpovědětVymazat
  2. Oba znám a uznávám. I já se připojím k přání, ač u nás ty Velikonoce jsou pouze důvodem k návštěvě+  mužských potomků u nás a já je moc ráda uvítám.

    OdpovědětVymazat
  3. Věřím, že to musel být neskutečný zážitek...

    OdpovědětVymazat
  4. nikoho neznám, všechny ale uznávam!

    OdpovědětVymazat
  5. Michal Prokop má skvělé cítění pro blues, což si ověřuji pořád dokola. Proto ho mám ráda.

    OdpovědětVymazat
  6. Michal Prokop je určitě "mým šálkem čaje" z hudebního i lidského pohledu. Na jeho koncertech jsem byl několikrát, ale už je tomu pěkných pár let.

    OdpovědětVymazat
  7. Přiznám se bez mučení, že je taky neznám. Určitě to byl zážitek.

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Díky, Hanko. Přeji také hezké Velikonoce. Na pomlázce jsem byl naposled v dětském věku, ale teď se na rok a třičtvrteční vnučky půjdeme podívat .[2]: Opravdu ano, obdivuju, že i ve vyšším věku je stále tvůrčí a nepodbízivý.[3]: Růžo, přeji hezké Velikonoce a ohleduplnost mužských návštěvníků .[4]: Byl a větší, než jsem si předem představoval. Nové skladby mě dost překvapily a Kartáček na zuby jsem si pustil snad už 10-krát.

    OdpovědětVymazat
  9. [5]: Ty budeš asi víc na operu, ne? :).
    Jsem rád, když i takové odkazy tě potěší.[6]: Od bluesovky je to jednoznačným potvrzením kvality :).[7]:Na Michalu Prokopovi se mně vždy líbilo jeho kultivované vystupování, nikdy se nenechal strhnout k laciným gestům a politické turistice. Na rozdíl třeba od Kocába, jehož působení v politice mě tak znechutilo, že bych na jeho koncert už nešel, ani kdyby mně za to platili. A to přesto, že jinak se umění s politikou nesnažím spojovat a v oblibě mám i tvorbu umělců, jejichž názory nesdílím.
    Prokop je také vzdělancem, v jeho životopise se uvádí, že vystudoval dvě vysoké školy.[8]:Jsem také překvapen, že videa, která jsem do textu začlenil, mají většinou velmi malý počet zhlédnutí.
    Asi je to i tím, že Prokop se nikam necpe a není tak zajímavý pro komerční stanice.

    OdpovědětVymazat
  10. Hmmm, kvalitne ztraveny vecer!

    OdpovědětVymazat
  11. Jako Láďa Štaidla zamlada! Uměl to roztočit a nazpívat líbezné větičky!

    OdpovědětVymazat
  12. Já jsem zažila s tímto zpěvákem jeden jediný a nezapomenutelný koncert před 30 lety u Brna na rockovém festivalu.
    Na pódiu se střídali s Radimem Hladíkem s Blue Effektem, ještě sólově tam zpíval Luboš Pospíšil.
    Všichni pánové byli naprosto dokonalí a já jsem už nikdy takovou atmosféru, která končila nad ránem nezažila, uvolněná, pohodová a k ránu už i lehce pod parou, úžasné.

    OdpovědětVymazat
  13. Znám a líbí se mi jen některé písničky Michala Prokopa:
    Kolej Yesterday
    Blues o spolykaných slovech (i já si myslela, že se nejspíš jmenuje Až si pro mne přijdou funebráci)
    Bitva o Karlův most a
    Poprvé a naposledy.

    OdpovědětVymazat
  14. Sto roků samoty budu si to muset zase někdy přečíst.
    Nejvíc se mi líbí "Zloději času".

    OdpovědětVymazat
  15. Framus 5 jsme poslouchali na kolejich, tenkrat to byla jedna z modnich skupin a Kokejyesterday....pak mi nějak unikl, zaregistroval jsem jeho vstup do politiky a asi dvakrat jsem koukal na Krásný ztráty...koukám že udelal úspěšný comeback..

    OdpovědětVymazat
  16. k téhle klasice není co dodat...

    OdpovědětVymazat
  17. Některé znám, některé ne... ale v každém případě jde o kvalitu. I poslouchatelnost.

    OdpovědětVymazat
  18. Konečně vídím, jak vypadá SONO, ještě jsem tam nebyla.
    Fotky parádní a koncert určitě taky.

    OdpovědětVymazat
  19. [11]: Opravdu ano, živý koncert nic nenahradí.
    Bohužel před pár dny zemřel textař Pavel Šrut, bude to mít Michal Prokop těžší, hlavní autoři mu už odešli.[12]: Od Ládi Štaidla znám jen Mží ti do vlasů a Už jsme prý dospělí. Michala Prokopa mám radši, protože rock je mně bližší než pop.[13]: Radima Hladíka jsem viděl celkem 3-krát. 2-krát s Blue Effectem (poprvé ještě s Oldřichem Veselým a Leškem Semelkou) a pak s málo známým zpěvákem, kterého si už ani nevybavím. A to poslední vystoupení bylo v rámci výročního koncertu brněnské skupiny Synkopy 61, kde R. Hladík vystoupil jako host a s Oldřichem Veselým zahrál mimo jiné píseň Ej, padá, padá rosenka.
    Luboše Pospíšila znám jen z televize.Atmosféra rockových koncertů je skvělá, bohužel jsem se tam ale do ranních hodin nikdy nezdržel a takové zážitky jako ty už nemám [14]: Mně se velmi líbí i některé novější, např. Kartáček na zuby a Zloději času.
    Výborné je i současné tvrdší rockové aranžmá s dlouhými kytarovými sóly Luboše Andršta, Kolej Yesterday je teď úplná rocková "pecka" .[15]: Jak jsem psal už v minulém komentáři, Zloději času mě také zaujali.
    Sto roků samoty je skvělý román. Nedivím se, že autora proslavily a dostal pak Nobelovu cenu.

    OdpovědětVymazat
  20. [16]: Comeback se mu povedl jako málokomu. Většinou je to už jen křeč a obehrávání starých skladeb.
    Výborné je také to, že M. Prokop umí i skládat a přestože Petr Skoumal už nežije, Prokop si může vystačit sám s pomocí kytaristy Andršta, horší je odchod textaře Pavla Šruta.[17]: A za mlada to byl fešák :).[18]: Stačí jen poslouchat :).[19]: Poslouchá se opravdu příjemně. Kdyby se Prokop v Brně někdy znovu objevil, půjdu na něj zas.[20]: SONO je zvláštní budova, když se stoupá po schodech nahoru, vypadá to jako v betonových mnohopodlažních garážích, ale sál je bezvadný a má široké hlediště, takže nikdo sesedí ve 150. řadě vzadu, a tím je velmi těsný kontakt s vystupujícími umělci a koncerty mají skvělou atmosféru.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)