24. dubna 2018

Jan Zrzavý (v Národní galerii a na výstavě ze soukromých sbírek)

Jan Zrzavý (1890-1977) poutal pozornost nejen svým malířským uměním, ale i vizáží. Jak vypadal za mlada, nevím, na všech známých fotografiích je totiž vidět starší muž s plnovousem a hučkou na hlavě, který by se dobře vyjímal v hospodě nižší cenové skupiny či v partě bezdomovců na lavičkách u nádraží.

Svérázného umělce pamětníci potkávali na Nových zámeckých schodech, když kráčel s hůlkou do svého ateliéru, byl národní celebritou.

Přestože se malíř postupně zapojil do několika uměleckých sdružení (1910 s Josefem Váchalem založil Sursum (Vzhůru), na doporučení Bohumila Kubišty se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a s Josefem Čapkem, Václavem Špálou a Rudolfem Kremličkou stál u zrodu skupiny Tvrdošíjní), jeho díla jsou snadno poznatelná a ovlivnění symbolismem, kubismem a dalšími směry v raném období je u něj nevýrazné.

Osobitým stylem má nejblíže k poetismu a magickému realismu (označení bylo poprvé použito pro literární díla, v nichž se prolíná realita s iluzivními prvky). Zrzavý svými ilustracemi také doprovodil významná díla našich básníků - Kytici Karla Jaromíra Erbena a Máj Karla Hynka Máchy a oblíbil si i Julia Zeyera.

Nejznámějším Zrzavého dílem je Kleopatra. Malíř vytvořil několik verzí, které mnohokrát upravoval. Vyjadřuje to také datování 1942-1957 u obrazu Kleopatra II z Národní galerie v Praze.




Obraz má jednoduchou kompozici, pyramidy symbolizují antiku, váza bohatství, červená barva vitalitu a vášeň a zelené Zrzavý přisuzuje význam tragického osudu a smrti.

V Zrzavého dílech se objevují i biblické motivy, příkladem je Kázání na hoře, kde Ježíš pronesl poselství k lidu.




Veselé poutnice završují výběr z obrazů NG v Praze.




Další jsou z výstavy v Museu Kampa, představující díla ze soukromých sbírek, nejvíce z Galerie Kodl, Collett Prague/Munich, Galerie Zdeněk Sklenář a Nadačního fondu 8smička (v dalším budou uváděny ve zkratkách GK, CP/M, GZS, Nf8), ale i sbírek anonymních vlastníků.

Nejstarší obraz je Ostrov blažených z r. 1909, který autor namaloval v 19 letech.




Dva rané obrazy z r. 1918 (CP/M), nazvané Krajina a Zasněná, ještě prozrazují vliv expresionismu Edvarda Muncha, kterého ale Zrzavý znal jen z reprodukcí v časopise. A řadit sem lze i obraz Princezna s drakem (označovaný také jako Sedící dívka v březovém háji, 1920, CP/M).





Malíř obdivoval středověké umění, ruské ikony, měl rád loutkové divadlo a z toho podle historiků umění pramení minimalistická stylizace postav v jeho obrazech, jako je tomu u Kleopatry II a v následujícím obraze Adam a Eva ((1914, Nf8).



Delší dobu strávil ve Francii a Itálii. V Paříži se r. 1934 seznámil s Giorgiem de Chiricem, ten však už v té době dávno opustil svou oceňovanou metafyzickou malbu a přešel ke klasickému stylu.
Surrealismus na Zrzavého díle se vůbec nepodepsal, i když jeden z jeho obrazů se jmenuje Fantastická krajina (1913, GK). Tento barvami hýřící obraz byl vybrán i na plakát a desky výpravného katalogu výstavy.




Zrzavý z pobytu v Paříži příliš nevytěžil, složil však hold velkým malířům, namaloval kopii Leonardova Sv. Jana Křtitele z Louvru (1923) a Hlavu dle El Greca (1933, GC/M).




Mnohem více ho oslovil přímořský pobyt v Bretani. Odtud jsou obrazy Bretaňské pobřeží (1932, GZS), Motiv z Bretaně (1930, CP/M), Studna v Locronanu (1938, CP/M) a Stoh v Locronanu (1935, GK).







Neméně tak na něho zapůsobila honosnost paláců v Benátkách, které vystihl v základních geometrických liniích. První dva z r. 1928 a 1934 (GK) se bez bližšího určení jmenují Benátky, další jsou San Marco v noci (1930, GK) a Rio San Gregorio (1930, GK).






Obrazy Via Appia znázorňují silnici spojující Řím s pobřežím.




Inspiraci však samozřejmě nacházel i doma. Jedouchov (1972, GK) je malá obec na Havlíčkobrodsku.




Ve figurálních obrazech mnohdy není zřejmé, zda znázorňují muže či ženu. Sem patří Hlava Krista (1936-38, CP/M).




Výraznou částí Zrzavého tvorby jsou i kresby.




Zrzavého dílo bylo během okupace označeno za zvrhlé a bylo mu zakázáno vystavovat. I když socialistický realismus v poválečném období byl jeho stylu také na hony vzdálen, malíři se i tak dostalo všeobecného uznání a v r. 1965 společně s Janem Werichem dostal titul národního umělce.

Dnes se jeho obrazy na aukcích prodávají za milionové ceny a na výstavě je k vidění i Hornatá krajina (1912), za kterou kupec před několika roky zaplatil více než 12 milionů.


22 komentářů:

  1. Poprve jsem zde viděl tolik obrázků tohoto malíře sverazneho stylu najenou...

    OdpovědětVymazat
  2. Lehké eroticno, lehke fsntasticno, lehke tajemno...

    OdpovědětVymazat
  3. Párkrát jsme se o něm bavili ve škole a vždy mi jeho tvorba připadala skvělá!

    OdpovědětVymazat
  4. Dokonalá dílka. Vlastně nikoliv dílka, ty obrázky nejsou dílky, anóbrž celky. Dokonale vyjádřené barvičkami, štětcem,...bez hluchých míst.
    No, škoda, že neovládám řemeslo kresby, které je pro vyjádření celku nutné...

    OdpovědětVymazat
  5. Jak píše Jan, také vidím poprvé víc jiných, než těch notoricky známých reprodukcí ze školních chodeb, obrazů....asi to je tím, že na výstavy obrazů mne nikdy nic moc netáhlo.

    OdpovědětVymazat
  6. na mna pocas studia velmi zaposobil. aj kremlicka. od majsta zrzveho mi zostal jeho vyrok za sporakom, kde v dokumentarnom filme o nom prave varil:"jo, takhle uvarit poradnou polivcicku - to je prave uemeni!" ano, sväta pravda! musim po rokoch pritakat... a pobyt v bretagni!

    OdpovědětVymazat
  7. Jeho díla se mi moc líbí a je jedno, jakým stylem sou malovány. Nejvíc mě asi oslovilo Bretaňské pobřeží...

    OdpovědětVymazat
  8. U mne je to rozličné: Něco na mě funguje skvěle, něco naopak vůbec ne. Z uvedené nabídky bych si - kdybych mohl - vybral určitě Kleopatru, to je fascinující plátno, a taky Benátky. Na takové obrazy by se u mne místo na zdi vždycky našlo .

    OdpovědětVymazat
  9. O Janu Zrzavém jsme se učili něco ve škole. Jeho některé obrázky znám. Jsou zvláštní, osobité. Já se v líbivosti nakláním k jiným autorům.

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Kleopatra II má prý rozměry 202 cm na výšku a 181 cm na šířku. Prostě takové "letiště"

    OdpovědětVymazat
  11. Kdybych měla tolik milionů, s největší pravděpodobností bych je vložila do úplně jiného dílka , je to věc vkusu, moje parketa to není. Ale chápu, že to někoho osloví

    OdpovědětVymazat
  12. [1]:Já také, dříve jsem znal především postavy ve stylu Kleopatry a Adama a Evy a krajiny ve větším jsem viděl až zde.[2]: Zajímavé je, že v katalogu k výstavě je několik erotických maleb (a jedna až skoro pornografická), ale na výstavě jsem si je nevšiml a žádnou fotku nemám.[3]: Zrzavý už jen svým image byl populární. V dnešní době bulvárních médií by byl hvězdou titulních stran [4]: To je rys velkých mistrů. Několika tahy, které se laicky zdají jednoduché, vystihnout podstatu.

    OdpovědětVymazat
  13. [5]:Měl jsem to úplně stejně.V Praze jsem vlastně původně šel na výstavu Kamila Lhotáka v Obecním domě a plakát na Zrzavého jsem si všiml až tam.
    Jenže na výstavě Lhotákových obrazů bylo fotografování zakázáno a stejně tam neměli ani jeden obraz se vzducholodí, na které jsem se nejvíc těšil.[6]: Kremličku mám také v oblibě, zvláště jeho akty.
    Někde jsem četl, že Zrzavý si na svém kuchařském umění zakládal. Neviděl jsem ale žádnou zmínku, že by měl rodinu, možná si musel sám vařit, a tím se to naučil a našel v tom i zálibu.[7]: Bretaňské pobřeží se stylově dost odlišuje, asi by se dalo zařadit k expresionismu. Pěkné ale je.[8]: Mně se moc nelíbí obrazy mužů, kteří vypadají jako ženy, jako je to u obou obrazů Krista (druhý obraz shora a třetí zespodu). Krajinky ale ano.

    OdpovědětVymazat
  14. [9]: První z Benátek má moc hezké barvy, ten bych také bral . Kleopatra je zvláštní, jak má dost nepřirozeně otočenou horní část těla.[10]: Z 20. století mám nejradši surrealisty. Toyen, Štýrskému, Šímovi, Muzikovi, ... bych před Zrzavým dal přednost. Ale i on se mně líbí.[11]: Zajímavé, fotku mám z r. 2014 a ani si už nepamatuji, že je obraz tak velký. Ale očividně je dobře pověšený, že se na něm nekácí hrany rámů.[12]: Nad výdejem 12 milionů za poslední obraz bych také váhal :).
    Zajímavé ale je, že vlastník u něj ani není uveden, zřejmě o publicitu nestojí. Vystavovatelům však musí být dobře známý, když se jim podařilo obraz na výstavu zajistit.

    OdpovědětVymazat
  15. Krásná výstava zdánlivě jednoduchých obrazů v krásných rámech. Některé na mne působí spíš naivním zobrazením postav. Ale známé jméno dělá své. Viděla jsem více reprodukcí, spíš v knize než na výstavě. Je umění také jednoduchými tahy zobrazit osobu či okolí.
    Poslala jsem vám podobiznu Jana Zrzavého z r. 2010...vygoglila jsem ji, no.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: Růžo, díky moc za poslané fotky, ty z mladého (či mladšího) věku jsem neznal. Vždy si vybavuju jen vousatého staříka v čepici.Ty často honosné rámy mě také zaujaly. Obrazy zdánlivě jednoduché a rámy jako u obrazů slavných renesančních mistrů.

    OdpovědětVymazat
  17. [13]: k 4. Tak já to opět zkusím I bez řemeslné kresby

    OdpovědětVymazat
  18. Zajímavé. Pár obrazů mě oslovilo

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Tak ať se daří :).[19]: To mě těší, také nemám ke všem stejný vztah.

    OdpovědětVymazat
  20. Vybrala bych si mezi nimi, moc se mi líbí Fantastická krajina, Hornatá krajina, Studna. Zajímavý autor i osobitý styl a pěkný článek.

    OdpovědětVymazat
  21. Via Appia č. 2 je nádherný obraz :). Pana Zrzavého znal osobně ředitel střední umělecké školy, do které jsem chodila.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Firth of Forth - trojmostí u Edinburghu

Skotské hlavní město Edinburgh leží na pobřeží mořského zálivu, do nějž ústí řeka Forth, a k jeho dostupnosti z druhého břehu přirozeně vzni...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)