30. června 2018

Bryce Canyon - přírodní varhany

Národní park Bryce Canyon v Utahu rozlohou 145 km čtverečních na americké poměry patří k menším, ale zato k nejkrásnějším.



Je typický množstvím skalních věžiček, které připomínají píšťaly varhan a budí dojem, jako kdyby se krajinou linula hudba.





Myslím, že Johann Sebastian Bach by zde našel mnoho inspirativních podnětů. Ve své tvorbě totiž využíval i grafické vzory multimodálních funkcí, k nimž potom hledal hudební vyjádření. Jedno z míst schopnost inspirovat si dalo do názvu.




A vztah hudby a grafického vyjádření znázorňuje i video k jeho známému dílu Toccata a fuga d moll.

Skalní bloky jsou však místy i masivnější, jako u nás v Českém ráji.





Jméno Bryce v názvu park získal podle mormonského osadníka Ebenezera Bryceho, který v něm r. 1875 společně s manželkou založil farmu. Jejich farmářská činnost však příliš úspěšná nebyla, vydrželi zde jen 5 let. Na pastvu kaňon není vhodný, dobytek se ve skalním labyrintu ztrácel a možná si na něm zpestřovali jídelníček i medvědi. Informační tabule dokonce mluví o místě jejich častého výskytu, zvláštní ale je, že v tištěných průvodcích parkem žádnou fotografii medvěda nenajdeme. Třeba jde jen o to strašením medvědy ukáznit 2 miliony návštěvníků, kteří sem ročně zavítají.

V parku se mají nacházet i kočkovité šelmy - rysi a pumy - ty se ale také neukázaly, kromě ptactva jsme viděli jen jeleny.



Ve vegetaci převažují borovice.




Podél parku vede cesta, dlouhá téměř 30 km, z níž se naskýtají působivé výhledy na skalní amfiteátry. Kdo by chtěl zvládnout větší část trasy, může si objednat průvodce a projet ji na koni.




V barvě skal převažuje cihlově červená a oranžová, ale vyskytuje se i žlutá, hnědá, bílá a oxidy manganu způsobují zbarvení do modra a do fialova.




Vyhlídková místa mají atraktivní názvy, např. Sunrise (Východ Slunce) a Sunset (Západ Slunce), a zřejmě tedy světelné efekty na skalních věžích se odrážejících slunečních paprsků a stínů závisí také na denní době.

Tímto skalním oknem lze vstoupit do nitra parku. Na vyhrazených tábořištích je možné v parku i nocovat.




Park se rozkládá ve vyšších polohách, nejvyšší místo se vypíná do 2778 m n. m., cesta kolem parku je však ve výšce kolem 2500 m n. m,, a proto větší část parku je viditelná z nadhledu.



S tím souvisí i chladnější klima. Od listopadu do března zde leží sníh a zdatní návštěvníci se mohou vypravit do skal na sněžnicích a také lyžovat na běžkách. Obojí se dá ve vstupním středisku půjčit.

My jsme tam byli v říjnu, kdy sníh ještě nepadal, ale dny už byly krátké a park se brzy začal nořit do tmy.





Při představě seznámení s místními predátory jsme raději zvolili ústup na parkoviště a odjeli do hotelu.




21 komentářů:

  1. Zvláštní záběry krajiny. Chvílemi mi to připomíná obrácené krápníkové jeskyně, ale mohutné oproti těm co jsem kdy viděla. Ty poslední záběry jsou kouzelné. Díky za výlet - virtuální.

    OdpovědětVymazat
  2. Jen takový přídavek: zajímalo by mne, jak by tam zněl nějaký opravdový koncert.

    OdpovědětVymazat
  3. Úžasné záběry. To ses pokochal, že? Pěkné prázdninové dny a děkuji za možnost nahlédnout do jedinečné krajiny.

    OdpovědětVymazat
  4. super - nenachadzam slov. Kedy to vsetko stihne navstevovat?

    OdpovědětVymazat
  5. Tedy to je nádhera!
    Pohádka!
    Tedy pro mne určitě. Děkuji moc Miloši za ty skvostné pohledy a vaše cestovatelské postřehy. Je vůbec ještě místo na světě, kde jste s tvou paní nebyli?

    OdpovědětVymazat
  6. Na pohled úchvatné. Ale (nejen) pro lidi asi dost nehostinné.
    "Dobytek se ve skalním labyrintu ztrácel a možná si na něm zpestřovali jídelníček i medvědi." Smutné, ale mne to pobavilo. Prostě tvrdohlavý jedinec, který si nedal říct, a musel se na vlastní kůži přesvědčit. Ubohá rodina

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to byl ale nádherný zájezd! Krásné záběry by asi musely být při východu slunce, ty oranžové a růžové skály musí při zlaté hodince zářit jak kdyby byly z červeného zlata....

    OdpovědětVymazat
  8. To jsou krásná místa. Kamarádka nedávno část Ameriky procestovala a myslím, že byla i v tomhle parku. Koukala jsem, jak je to proti nám všechno takový obrovský..

    OdpovědětVymazat
  9. [1]: "Obrácené krápníkové jeskyně" - pěkné přirovnání, ale i v nich některé krápníky vyrůstají ze země směrem vzhůru, říká se jim stalagmity.[2]: Zajímavé by to bylo, jen se mně zdá, že členité prostory se používají spíš na pohlcení zvuku.[3]: Opravdu pokochal, tento park je proti jiným komorní :).[4]: Je to už nějaký pátek, byli jsme tam v r. 2009.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Na rozdíl od tebe jsme nebyli v Riu de Janeiro (a milionu dalších míst).[6]: Tentokrát ne, představa pádu do rokle mou zvědavost zbrzdila, ale velblouda u pyramid v Gíze a slona v Thajsku jsem si ujít nenechal.[7]: Také si říkám, že jeho tvrdohlavost musela být mimořádná, protože vydržet tam 5 let je neuvěřitelné. Údajně šlo o skotského přistěhovalce a při skotské šetrnosti zřejmě nechtěl hned zabalit svůj podnikatelský záměr .[8]: No, právě, my jsme se tam bohužel dostali až v podvečer.[9]: My jsme se tam také pohybovali autem podle vlastního programu a viděli tak víc parků, Sequoia Park a Yosemite už jsem zmínil dříve a Grand Canyon a Zion ještě zbývá.

    OdpovědětVymazat
  11. Tak to je nádherné! Ty odstíny barviček.
    Toccata Bacha je taky nádherná, byla jednou z prvních skladeb, které jsem si v pubertě nahrála do mého kazeťáku. Díky za vzpomínku - už si ji právě pouštím, ale uloženou v PC
    Vyjížďka na koni musí být působivá, romantická.To se jen tak nevidí. Ale vyšplhat se až nahoru na vyhlídku vám dalo do té výšky zabrat, ne?! Asi jste vyrazili ráno a dolů došli až za tmy.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: To si pamatuji, že stalagmity rostou  zdola, stalaktity shora. Viděla jsem i spojené, krásně osvětlené . V jedné jeskyni jsme zkusili i zpívat a znělo to jako sbor. Myslím, že to bylo na Slovensku v Demänovských jeskyních. Je to už hodně dávno.

    OdpovědětVymazat
  13. Krásně z toho sálá vůně divočiny, pozemské přirozenosti, od které si homo panelákus (člověk panelákový), bohužel absolutně odvykl.   

    OdpovědětVymazat
  14. Předpokládal bych, že se různé kamenné varhany rozezní, kdykoli pořádně zafouká vítr . Krásný kus země, který jsem obdivoval už u mých známých cestovatelů kolem světa. A neuvěřitelně proměnlivé barvy.

    OdpovědětVymazat
  15. Moje první slova....."Ty vole" naprostá nádhera

    OdpovědětVymazat
  16. Vida Utazsky raj....hlavne na vzhlidka na tu spoustu vezicek a puk to skalni "okno" jsou impozantni...

    OdpovědětVymazat
  17. Neuvěřitelně a fantasticky krásná krajina. Jsem okouzlená. Místy to vypadá, jako by do skály byl vytesaný hrad. A závěrečné fotky západu slunce jsou třešničkou na velmi povedeném a krásném dortu.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)