Hallstatt (1) - oblíbená destinace Číňanů

O Japoncích se říká, že celý produktivní život pracují, aniž by si brali dovolenou, ale když dosáhnou důchodového věku, bohatě si to vynahradí. Cestují po celém světě, se selfie tyčemi pózují před každou památkou a než se vystřídá celá skupina, co vyskákala z autobusu, notně to trvá. Avšak je jedno místo v Evropě, kde je v návštěvnosti zcela zastiňují Číňané, a tím je rakouské městečko Hallstatt. Ti si ho natolik zamilovali, že si dokonce v provincii Kuang-tung postavili jeho kopii. I přesto ale za originální podobou stále jezdí.

Hallstatt má necelou tisícovku obyvatel, ročně jej však navštíví milion turistů. Leží v nadmořské výšce 508 m, z jedné strany jej ohraničuje Hallstattské jezero (Hallstattsee), za nímž se rozkládá monumentální masiv Dachsteinu s vrcholy přes 2900 m n. m., a na druhé straně jsou další vrchy, protkané solnými ložisky. Sůl se zde těžila už v době keltského osídlení tisíce let před naším letopočtem, dnes je hallstattský solný důl (podobně jako Wieliczka u Krakówa) zpřístupněn pro turistické prohlídky s průvodcem.

Označení Solná komora (Salzkammergut), se kterým se zde také setkáváme a kam Hallstatt spadá, není administrativním vymezením území s jasně danými hranicemi, někde je uváděno jako část Salcburských Alp (Salzburger Alpen), jinde šířeji vedle Salcburska (Land Salzburg) zahrnuje i Štýrsko (Steiermark) a Horní Rakousy (Oberösterreich). Všemu je ale společná turisticky přitažlivá charakteristika území s vysokými horami a četnými jezery. Přírodní krásy a stylová architektura zajistily Hallstattu s oblastí Dachsteinu zápis na seznam UNESCO v r. 1996.

Z jednoho konce na druhý bychom se dostali za méně než půlhodinu, tomu však brání okouzlení nad architekturou domů s dřevěným obložením, bohatou květinovou výzdobou, kostely, vyhlídkami na jezero a spočinutí v pohodových zahradních restauracích.

Některé domy zasahují do jezera a jsou částečně postaveny na kůlech, zapuštěných do dna.

I když se zdá, že Hallstatt má jen jednu delší ulici, kudy projíždí auta do sousedních obcí, a kratší souběžnou pěší zónu, může se pochlubit i náměstím.

Najdeme zde i menší vodopád.

V centru Hallstattu je dokonce možné se vykoupat (a také jsem to v letošních vedrech využil), zelený pás na pobřeží s upraveným molem a vstupy do vody je volně přístupný.

A samozřejmě se po jezeře dá projet i na výletních lodích a člunech.

Nad Hallstatt můžeme vystoupat pěšky, anebo se vyvézt lanovkou. Lanovka má jednu kolej, která se ve střední části rozdvojuje, aby se mohly vyhnout protijedoucí vagóny. Provoz je tak nepřetržitý oběma směry.

Po mostě přejdeme na vyhlídkovou plošinu, vystrčenou nad jezero.

Nabízí působivý pohled na celé město a také se odtud krátkou procházkou dostaneme k solnému dolu.

Na konci jezera, 5 km za Hallstattem, je obec Obertraun, z níž vede další lanovka, od jejíž první mezistanice směřují stezky k Velké ledové jeskyni a Mamutí jeskyni, a trasy od horní stanice dalších úseků lanovky nabízí pohledy na Hallstattské jezero a masiv Dachsteinu ještě z jiné perspektivy. Zvlášť působivá je vyhlídka Pět prstů. O tom a solném dolu v Hallstattu někdy jindy.