Ledová jeskyně pod Dachsteinem

Jak již bylo zmíněno v článku o Hallstattu, k Hallstattskému jezeru kromě něj na druhém konci přiléhá ještě obec Obertraun. Z ní jede lanovka s jedním přestupem v Mittelstation Dachstein (1350 m n. m.) na náhorní plošinu hory Krippenstein (2109 m n. m.), odkud se pohodovou procházkou dostaneme k vyhlídce Pět prstů (5 fingers) s působivým náhledem na celé jezero a Hallstatt a zdatní vysokohorští turisté mohou volit náročnou trasu s větším převýšením a jištěnými skalní úseky až na vrchol Hoher Dachstein (2995 m n. m.).

Zajímavá místa se nabízí ale i na výstupu z první lanovky (na mapě vlevo ve spodní části), vedou z ní cesty ke dvěma jeskyním - Ledové jeskyni (Eishöhle) a Mamutí jeskyni (Mammuthöhle). Ledová jeskyně bývá někdy uváděna i pod názvy Dachsteinská ledová jeskyně, Obří ledová jeskyně nebo Velká ledová jeskyně (a v němčině Dachstein Eishöhle nebo také Rieseneishöhle). Mamutí jeskyně nemá nic společného s mamuty, název získala podle extrémní velikosti vnitřního prostoru.

Cena za lanovky tam a zpět a vstup do obou jeskyní letos činila 46 EUR, počet lidí, který je na prohlídky s průvodcem do jeskyní vpouštěn, je ale omezen a teprve po výstupu z lanovky se u tamější informační služby dozvíme, kdy je první volný čas návštěvy, který nám pak po rezervaci vyznačí na vstupenku. V našem případě Ledová jeskyně byla dostupná za 40 min a Mamutí až za 3 hodiny a protože jsme se tam po více než hodinovém čekání ve frontě v Obertraunu dostali kolem poledne a hlavně jsme chtěli projít rozlehlou náhorní plošinu na Krippensteinu, museli jsme Mamutí jeskyni oželet.

Od mezistanice lanovek ke vstupu do Ledové jeskyně (1418 m n. m.) vede klikatá cesta do kopce s převýšením 68 m, zabere asi 20 minut.

Celková délka chodeb v jeskyni je 2,7 km, návštěvní trasa je ale kratší, měří přibližně 800 m, a prohlídka trvá necelou hodinu. Návštěvníci při ní zdolají více než 500 schodů a projdou několika částmi, které jsou zde označovány jako dómy.

Parsifalův dóm a Tristanův dóm mají jména podle mytologických hrdinů Parsifala a Tristana, kteří inspirovali Richarda Wagnera k napsání oper Parsifal a Tristan a Isolda (a skladatel byl zase velkým oblíbencem podivínského panovníka Ludvíka II. Bavorského a pro jeho antisemitské názory a monumentální hudbu se k němu hlásili i nacisté).

Dóm krále Artuše má v německy mluvící zemi poněkud nečekané pojmenování, protože Artuš byl králem Velké Británie a podle legend v 6. století porazil Sasy.

Zbývající názvy Krápníkový dóm a Ledová kaplička zdůrazňují přírodní krásy.

Přiřadit fotografie jednotlivým dómům ani s pomocí Googlu přesně nedovedu, protože se příliš neliší. Společné jim jsou ledové rampouchy, zmrzlé vodopády a chodníky z ledu.

Teplota v jeskyni se pohybuje v rozmezí -3 až 3 °C, při naší srpnové návštěvě byla 2,59 °C a také tam byl průvan.

Teplota se však liší nejen podle ročního období, ale i místa v jeskyni, nikde nebyl vidět tající led. Jeho vrstva místy dosahuje až 25 m a údajně stále roste. Nejstarší vrstvy jsou zde 500-600 let.

V jednom místě na návštěvníky nečekaně "vybafne" medvěd.

Impozantní ledová homole měří téměř 10 m.

Vnitřek jeskyně je nasvícen barevnými reflektory a světla se přepínají jak na rockovém koncertu.

A koncerty se zde v letním období také konají, otužilí návštěvníci si na ně mohou zajít do Parsifalova dómu. Vyvýšená plošina ohraničená zábradlím je místem, kde se svými recitály vystupují klavíristé, případně doprovázejí houslisty, flétnisty a pěvce.

V závěrečné části je třeba přejít houpající se most nad ledovou propastí.