30. listopadu 2019

Atlantic Ocean Road - po silnici přes fjord v Norsku (+ Molde a Kristiansund)

Málokde hraje vnitrostátní lodní doprava takovou roli jako v Norsku. Do hloubi jeho území se zařezávají mořské zálivy (fjordy), jejichž objíždění by na lokálních silnicích s nízkou povolenou rychlostí (zpravidla do 70 km/hod) bylo zdlouhavé, proto je výhodnější využívat trajekty. Ty jsou však vyhledávané nejen k přepravě mezi mnohdy nedalekými břehy (nejdelší Sognefjord má 205 km na délku, průměrná vzdálenost břehů je však jen 4,5 km), ale i k turistickým projížďkám po celé délce fjordu, protože výlet nabízí úchvatné výhledy na přírodní scenérii. Nejznámější z nich, Geirangerfjord, zařazený na seznam přírodních divů UNESCO, po obou stranách lemují strmé stěny hor.

V tomto textu se však zaměřím na jinou zajímavost - Atlantic Ocean Road (nebo také stručněji Atlantic Road) - 8,3 km dlouhý úsek silnice 64 mezi břehy fjordu, vedený přes ostrovy, které jsou v něm rozesety a vzájemně propojeny 8 mosty s celkovou délkou 891 m. To umožňuje spojení dvou zhruba 25tisícových norských měst Molde a Kristiansund i bez využití trajektu. Z Molde je k Atlantic Ocean Road přibližně 47 km a z jejího druhého konce do Kristiansundu 30 km.
Na následující mapě jde o část silnice nad rámečkem 1 h 25 min, 85,9 km, udávajícím přibližný čas jízdy a délku celé trasy mezi zmíněnými městy. V detailu je pak na druhé mapě.




V prvních plánech se uvažovalo s výstavbou železničního spojení, ale nakonec se od této varianty upustilo.
I když nyní existuje i další a o něco kratší spojení (v první mapě vyznačené modře), kde kromě několika mostů jeden z úseků vede podmořským tunelem (Atlantic Ocean Tunnel z r. 2009), starší Atlantic Ocean Road je mnohem atraktivnější.




Pro úplnost je třeba dodat, že Molde a Kristiansund přes menší velikost na úrovni našich okresních měst mají i letiště, ta jsou však využívána k letům do vzdálenějších vnitrostátních destinací a především do metropole Oslo.

Silnice přes fjord, jejíž výstavbu komplikovalo nehostinné deštivé počasí a vichřice, byla zprovozněna 7. července 1989, tři roky po zahájení prací.



Trasu jsem měl možnost projet 2krát v různých ročních obdobích, jednou v červnu při cestě z Kristiansundu do Molde a pak v listopadu v opačném směru, což je také znát na fotografiích.



Průjezd přes Atlantic Ocean Road byl zpočátku zpoplatněn, za 10 let se však podařilo všechny náklady na stavbu uhradit a v červnu 1999 bylo mýto zrušeno. Dnes se údržba financuje z turistického ruchu, celý úsek mezi břehy fjordu je chráněn jako památka a získal také ocenění "Norská stavba století" ("Norwegian Construction of the Century").

Silnice má šířku 6,5 m, a tedy jeden pruh v každém směru.



Aby i nadále mohly fjordem proplouvat lodě, dva z mostů jsou výrazně vyšší.




119 m dlouhý Vevang Stream Bridge je vysoký 10 m a zvlášť působivý je vyklenutý, 260 m dlouhý a 23 m vysoký Storseisundet Bridge, průjezd pod ním je na druhé mapě naznačen tenkou modrou čarou.
Z určitého úhlu pohledu se zdá, že most není dokončen a končí ve vzduchu.



Protože počasí na otevřeném moři je nepředvídatelné, vítr zde často překračuje 50 km/hod, v zimě hrozí sněhové vánice a příbojové vlny se přelévají přes silnici, přejezd v takových podmínkách se stává adrenalinovým zážitkem. A na oblouku mostu Storseisundet se automobilisté mohou modlit, aby je poryv větru nesmetl do moře.




A nakonec ještě malý náhled do měst, kvůli nimž byla silnice přes fjord vybudována.

Molde, správní centrum kraje Møre og Romsdal, se může pochlubit docela prestižní univerzitou, která pro své zaměření na aplikovanou matematiku je oblíbená mezi našimi studenty využívajícími program ERASMUS.




Místní fotbalový klub pravidelně hrává evropské poháry.



82 m vysoký 4* Rica Seilet Hotel s přiléhajícím komplexem s koncertním sálem Bjørnson Hall je kulturním a kongresovým centrem Molde. Stejně jako stadion je dílem architekta Kjella Kosberga.



Na pamětní tabuli ve vestibulu hotelu je Bjørnstjerne Bjørnson, laureát Nobelovy ceny za literaturu z r. 1903, jehož jméno koncertní sál nese.
(Také Brno se k němu hlásí, park mezi budovami Univerzity obrany, Právnické fakulty MU a Stavební fakulty VUT je na jeho počest pojmenován Björnsonův sad.)



V následující koláži je v pozadí průčelí kostela se zvonicí, pod ní náhled do kostela a vpravo záběr na hory na druhém břehu zálivu a kaskády řeky protékající městem.



Kristiansund leží stejně jako Molde v kraji Møre og Romsdal a jeho záliv překlenul 408 m dlouhý a 38 m vysoký Sørsund Bridge se stometrovým rozpětím střední části.



Dominantou pobřeží je kamenný kostel Nordlandet z r. 1914.



Zajímavý je také moderní kostel Kirkelandet postavený o 50 let později, první tohoto druhu v Norsku.



Vyhledávaným symbolem města je socha Klippfiskkjerringa (Clipfish lady), dílo Tore Bjorna Skjolsvika z r. 1992. Výraz clipfish představuje solenou tresku, které ženy v dřívějších dobách sušily na hladkých skalách v okolí přístavu.


23 komentářů:

  1. Ten květinový košíček na ruce té sochy je báječne v kontrastu s šedivostí materiálu.

    OdpovědětVymazat
  2. Ohó, tak ty mosty jsou úžasné! tedy celá ta silnice je tedy dílo. A jen tři roky doba stavby.... to je tedy opravdu vysoká úroveň stavebnictví!

    OdpovědětVymazat
  3. Všechno je tak gigantické! Tady je vidět, jak je člověk maličký, ba téměř nicotný.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: No, být košíček v ČR, tak tam vydrží jen pár minut.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]:
    Jistě, Nanynka, co chodívávala do zelí, by mohla vyprávět.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Ona už tam nechodí? To určitě proto, že zelí už (na zimu) naložila!

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že jsem někde viděla video z jednoho úseku této silnice, zrovna to bylo v období, kdy tam nepanovalo příznivé počasí.[5]: Můj táta mi říká Nanynko. Zelí mám v lednici, na zelňáky .

    OdpovědětVymazat
  8. Video jsem našla, ty vlny přes silnici jsou neuvěřitelné - https://www.youtube.com/watch?v=gJOh_N38fW4

    OdpovědětVymazat
  9. Norsko je zvláštní a zřejmě přitažlivá země pro turisty. V předchozích letech jsem četla zápisky expedice Oksron od pana Kašíka- o jeho knize jsem psala na blogu, možná sis všiml. Ty fotky jsou krásné, co jsou zde. V knize byly některé také dobré. Díky za výlet do země, kde jsem nebyla.

    OdpovědětVymazat
  10. Zajimave zasazení moderního mostu do starobylé vyhlížející krajiny i fotky měst se zajímavou architekturou...

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Asi má za účel vylepšit vzhled té krasavice. Původně jsem si myslel, že je to připomínka na středověké čarodějnice :).[2]: Také se vždy podivuji, jak světě dovedou rychle a kvalitně stavět a u nás je všechno na roky a po několika dalších se znovu opravují.[3]: Asi by prospělo, kdyby někteří namyšlenci se tam vypravili a uvědomili si svou malost ).

    OdpovědětVymazat
  12. [4]: Kytky do koše a košík by se hodil .[5]: Ale na těch holých skalách moc lupení nebude :).[6]: Dobrá hospodyňka už má naloženo a zavařeno :)

    OdpovědětVymazat
  13. [7]:[8]: Janinko, díky moc za skvělý odkaz, dovolil jsem si ho zapracovat do textu pod "adrenalinový zážitek".[9]:[10]: Růžo, díky za připomenutí a odkaz, hned ho vyzkouším. Blogera si pamatuji, nick má Old Boy a Norsko je jeho láska, byl tam snad 15krát a vždy na delší dobu. Jen jsem ho už dlouho nečetl.[11]: Tím, že severská architektura je dost strohá, myslím, že moderní stavby tam dobře zapadnou.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc pěkný článek. Norsko je moje srdcová záležitost. Cestu z Kristiansundu do Molde jsme také absolvovali - místním linkovým autobusem. Rozdělili jsme to na několik částí. ˇUsek, co jsou ty mosty /Atlantik Roand/ asi 8 km jsme šli pěšky. Asi uprostřed toho úseku na takovém pěkném místě jsme si postavili stan - přespali a ráno šli dál- byl červen a slunce téměř nezapadlo. /V Norsku je povoleno stanovat ve volné přírodě/. V Molde jsme šli do kempu.
    Blízko je krásná vyhlídka - bylo vidět hodně hor - prý jich je 333. Nevím-nepočítali jsme je.

    OdpovědětVymazat
  15. Nádherná reportáž, měl by jsi o těch vašich cestách vydat knihu!

    OdpovědětVymazat
  16. [8]: Tak tam bych tedy stopovat nechtěl .

    OdpovědětVymazat
  17. [8]: Video jsem našla - my, když jsme tam šli pěšky, tak bylo krásné počasí.

    OdpovědětVymazat
  18. [15]: Stanování mimo silnici muselo být opravdu dobrodružné, bál bych se, že v noci mě může spláchnout vlna.
    Na kemp v Molde si také pamatuji, jednu noc jsem tam strávil (tehdy jsem jím jen projížděl, větší část pobytu byla v Trondheimu a v Oslu), podruhé jsem naopak byl v Molde a čtyři noclehy měl v tom výškovém hotelu (cena "lidová" - 4000 Kč/noc).[16]: Někdy si také představuji, jak by vypadala . Ale protože pořád mám více než 100 témat, která bych chtěl  zpracovat, ještě počkám :). Jenže místo aby se jejich počet snižoval, objevují se nová a tak nikdy nebudu hotov :).[17]: Já jsem zatím stopoval jen taxi, a protože nejsem mladá krásná slečna, nechtěl bych stál u patníku jako "kůl v plotě" a už to ani zkoušet nebudu.[18]: Z toho června si také pamatuji klidné moře, ale v listopadu už to bylo horší a v jednu chvíli i dost silně pršelo a foukalo.

    OdpovědětVymazat
  19. [10]: Růžo, díval jsem na jeho blog, ale poslední článek má z r. 2017. Vím, že už mu bylo 80+, snad tedy jen už nemá chuť psát na blog, ale jinak se mu daří dobře a našel si lepší zábavu.

    OdpovědětVymazat
  20. jako vždy báječná reportáž!
    Norsko se mi moc líbilo, rád bych se tam
    vrátil...

    OdpovědětVymazat
  21. [20]:Miloši je mu už 85, ale pořád mi přeposílá docela zajímavé emaily. Některé ser opakují a já už moc nic nepřeposílám, protože to koluje a dá se v přehledech najít téměř každé místo na Zemi.

    OdpovědětVymazat
  22. Pěkné fotky, zejména pátá shora, moře s balvany,...Bjørnstjerne Bjørnson? Autor Synnøve ze slunečného návrší? Dobře se mi četla.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)