Atlantic Ocean Road - po silnici přes fjord v Norsku (+ Molde a Kristiansund)

Málokde hraje vnitrostátní lodní doprava takovou roli jako v Norsku. Do hloubi jeho území se zařezávají mořské zálivy (fjordy), jejichž objíždění by na lokálních silnicích s nízkou povolenou rychlostí (zpravidla do 70 km/hod) bylo zdlouhavé, proto je výhodnější využívat trajekty. Ty jsou však vyhledávané nejen k přepravě mezi mnohdy nedalekými břehy (nejdelší Sognefjord má 205 km na délku, průměrná vzdálenost břehů je však jen 4,5 km), ale i k turistickým projížďkám po celé délce fjordu, protože výlet nabízí úchvatné výhledy na přírodní scenérii. Nejznámější z nich, Geirangerfjord, zařazený na seznam přírodních divů UNESCO, po obou stranách lemují strmé stěny hor.

V tomto textu se však zaměřím na jinou zajímavost - Atlantic Ocean Road (nebo také stručněji Atlantic Road) - 8,3 km dlouhý úsek silnice 64 mezi břehy fjordu, vedený přes ostrovy, které jsou v něm rozesety a vzájemně propojeny 8 mosty s celkovou délkou 891 m. To umožňuje spojení dvou zhruba 25tisícových norských měst Molde a Kristiansund i bez využití trajektu. Z Molde je k Atlantic Ocean Road přibližně 47 km a z jejího druhého konce do Kristiansundu 30 km.

Na následující mapě jde o část silnice nad rámečkem 1 h 25 min, 85,9 km, udávajícím přibližný čas jízdy a délku celé trasy mezi zmíněnými městy. V detailu je pak na druhé mapě.

V prvních plánech se uvažovalo s výstavbou železničního spojení, ale nakonec se od této varianty upustilo.

I když nyní existuje i další a o něco kratší spojení (v první mapě vyznačené modře), kde kromě několika mostů jeden z úseků vede podmořským tunelem (Atlantic Ocean Tunnel z r. 2009), starší Atlantic Ocean Road je mnohem atraktivnější.

Pro úplnost je třeba dodat, že Molde a Kristiansund přes menší velikost na úrovni našich okresních měst mají i letiště, ta jsou však využívána k letům do vzdálenějších vnitrostátních destinací a především do metropole Oslo.

Silnice přes fjord, jejíž výstavbu komplikovalo nehostinné deštivé počasí a vichřice, byla zprovozněna 7. července 1989, tři roky po zahájení prací.

Trasu jsem měl možnost projet 2krát v různých ročních obdobích, jednou v červnu při cestě z Kristiansundu do Molde a pak v listopadu v opačném směru, což je také znát na fotografiích.

Průjezd přes Atlantic Ocean Road byl zpočátku zpoplatněn, za 10 let se však podařilo všechny náklady na stavbu uhradit a v červnu 1999 bylo mýto zrušeno. Dnes se údržba financuje z turistického ruchu, celý úsek mezi břehy fjordu je chráněn jako památka a získal také ocenění "Norská stavba století" ("Norwegian Construction of the Century").

Silnice má šířku 6,5 m, a tedy jeden pruh v každém směru.

Aby i nadále mohly fjordem proplouvat lodě, dva z mostů jsou výrazně vyšší.

119 m dlouhý Vevang Stream Bridge je vysoký 10 m a zvlášť působivý je vyklenutý, 260 m dlouhý a 23 m vysoký Storseisundet Bridge, průjezd pod ním je na druhé mapě naznačen tenkou modrou čarou.

Z určitého úhlu pohledu se zdá, že most není dokončen a končí ve vzduchu.

Protože počasí na otevřeném moři je nepředvídatelné, vítr zde často překračuje 50 km/hod, v zimě hrozí sněhové vánice a příbojové vlny se přelévají přes silnici, přejezd v takových podmínkách se stává adrenalinovým zážitkem. A na oblouku mostu Storseisundet se automobilisté mohou modlit, aby je poryv větru nesmetl do moře.

A nakonec ještě malý náhled do měst, kvůli nimž byla silnice přes fjord vybudována.

Molde, správní centrum kraje Møre og Romsdal, se může pochlubit docela prestižní univerzitou, která pro své zaměření na aplikovanou matematiku je oblíbená mezi našimi studenty využívajícími program ERASMUS.

Místní fotbalový klub pravidelně hrává evropské poháry.

82 m vysoký 4* Rica Seilet Hotel s přiléhajícím komplexem s koncertním sálem Bjørnson Hall je kulturním a kongresovým centrem Molde. Stejně jako stadion je dílem architekta Kjella Kosberga.

Na pamětní tabuli ve vestibulu hotelu je Bjørnstjerne Bjørnson, laureát Nobelovy ceny za literaturu z r. 1903, jehož jméno koncertní sál nese.

(Také Brno se k němu hlásí, park mezi budovami Univerzity obrany, Právnické fakulty MU a Stavební fakulty VUT je na jeho počest pojmenován Björnsonův sad.)

V následující koláži je v pozadí průčelí kostela se zvonicí, pod ní náhled do kostela a vpravo záběr na hory na druhém břehu zálivu a kaskády řeky protékající městem.

Kristiansund leží stejně jako Molde v kraji Møre og Romsdal a jeho záliv překlenul 408 m dlouhý a 38 m vysoký Sørsund Bridge se stometrovým rozpětím střední části.

Dominantou pobřeží je kamenný kostel Nordlandet z r. 1914.

Zajímavý je také moderní kostel Kirkelandet postavený o 50 let později, první tohoto druhu v Norsku.

Vyhledávaným symbolem města je socha Klippfiskkjerringa (Clipfish lady), dílo Tore Bjorna Skjolsvika z r. 1992. Výraz clipfish představuje solenou tresku, které ženy v dřívějších dobách sušily na hladkých skalách v okolí přístavu.