Letně (6)

Máme léto a je tak zase čas na několik nesourodých fotografií, které se samostatně nikam nehodí, ale dohromady mohou připomínat mladíka z verše Comteho de Lautréamonta (1846-1870) „krásného jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole“ („beautiful as the chance meeting on a dissecting-table of a sewing-machine and an umbrella”).

Protože hodně času věnujeme rekonstrukci našeho „letního sídla“, víc si všímám stavebních řešení (sleduji terasy, okna, dveře, schody, …), ale tento shluk domů ve Vicemilicích u Bučovic se jen tak nenajde.

Geniálně jednoduchým řešením složitých křižovatek jsou kruhové objezdy. Nepotřebují žádná dopravní světla a každému je přitom jasné, kdo má přednost. Jejich podoba je značně různorodá, od velkých „kulaťáků" s větším počtem pruhů, výrazně vyvýšeným středem a někdy i ozdobeným sochou (např. v Komořanech u Vyškova zmenšeninou sochy Svobody a na staré silnici z Brna do Slavkova sochou Napoleona), až po nakreslené kolečko na křížení ulic Václavská, Křídlovická a Zahradnická blízko Mendlova náměstí v Brně (menší kruh s obrubníkem a vějíř příčných prahů byl dodán až po mnoha týdnech). 

V obci Marefy u Bučovic k tomu stačí vyřazená pneumatika.

Když se nám nic nedaří, máme vztek na celý svět, psychologové radí jej v sobě nedusit, ale nějakým způsobem nechat vybouřit. Někomu pomůže prokopnout skleněnou výplň na zastávce, vyplatit nezbedného potomka, praštit talířem o zem, výborný je boxovací pytel (kdyby se ale pořád tvrdošíjně nevracel) a v Sutomore na černohorském pobřeží mají bagr. Za 2 EUR můžeme vytrhávat z nitra země hroudy hlíny a kamení a o kus dál je zase vyklopit. (V podvečer tam vždy postával hlouček výrostků.)   

Horší by bylo, kdyby se na nás chtěl vybouřit „dobrácký“ míša.

Tento lev naštěstí nekouše.

Postoje společnosti k seniorům mají také mnoho podob. Někdo onemocnění covid-19, které si vybírá oběti zvláště mezi staršími, chápe jako třetí pilíř důchodové reformy, setkáme se však i s dojemnou pozorností, např. u společnosti v Černčíně u Bučovic, která po celý den je připravena jim zajistit přepravu k lékaři, do kostela a do cukrárny. 

Ale co nějaká kultura a zábava, striptýzové představení, hospoda? Ještěže poblíž lze najít i následující pohotovost.

Jen ten „palec“ z čuníka je trochu předražený.

Kvalita potravin se pravidelně dostává do popředí, když se blíží nějaké volby, politici vedou plamenné řeči, jak se vypořádají s proradnými zahraničními dodavateli, kteří nám prodávají druhořadé potraviny a v Německu u stejné značky jen nejvyšší jakost. 

Ovšem domácí uzené se 133% zastoupením masa se nesežene ani tam. Mají je na hradě Veveří u Brněnské přehrady.

V posledním roce jsme svědky přepisování historie, boření soch, cenzurování filmů, výpovědí z práce za projevení jen trochu odlišného názoru od toho jediného správného, korektního a „pokrokářského“ a pozornosti neušel ani Winston Churchill, jehož „rasismus“ byl odsouzen posprejováním sochy v Londýně i v Praze. Pamětní deska u vstupu na nádvoří zmíněného hradu Veveří zatím újmy nedoznala. A snad to tak vydrží. 

Naopak chvályhodné je, když se dokážeme povznést nad všechny spory a v klidu si zajdeme do hospody U Křivé vrtule u letiště sportovních vznášedel v Brně-Medlánkách na rozvodovou party. 

… když zapomeneme na sobecké zájmy, honbu za penězi, kult krásy, …

… a projevíme soucit vůči trpícím, a k němým tvářím zvlášť. 

A podle možnosti je podpoříme.

Léto je dobrou příležitostí si něco přečíst.

Přeji všem, ať si ho pěkně užijete.

P.S. Fotografie bez určení místa jsou odtud: 

5. varování před medvědy – Chřiby, 6. socha lva – Londýn, Trafalgar Square, u sloupu se sochou Nelsona, 8. pivní pohotovost – Bučovice,  9. vepřový palec – Bučovice, 13. reklama plastického chirurga – Brno, 14. hospic pro psy – Brno, 15. Cats Museum (Muzeum koček) – Kotor, 16. bronzová socha bezdomovce – Dublin, 17. kniha do vlaku – Přerov, železniční nádraží.