22. května 2022

Javorníky (1) - Veľký Javorník, Malý Javorník, skiareál Kohútka, kostel ve Velkých Karlovicích

Pohoří Javorníky se rozkládá na hranicích Moravy a Slovenska a na turistických stezkách podle hraničníků označených písmeny C (Česko) a S (Slovensko) si můžeme všimnout, že na několika kilometrech mnohokrát překročíme hranici, nebýt Schengenu, bez pasu bychom se zde neobešli. Nejvyšší vrch Veľký Javorník (1072 m n. m.) leží na slovenské straně (proto je v názvu „měkké ľ“), na moravské straně je nejvyšší Malý Javorník (1 019).

Oba se snadno dají zvládnout v rámci jednoho výletu. Jako výchozí místo jsme zvolili obec Kasárne (905), která je známá lyžařským areálem Kasárne Javorníky a odkud je na Veľký Javorník jen asi 4 km. 




Úvodní část vede lesem a míjíme přitom malou studánku.     







Netrvá to dlouho a jsme na otevřeném prostranství, kterým dojdeme k rozcestí na sedle Gežov (1040) s malým přístřeškem a informační tabulí o Javorníkách, které se hodí i k opékání špekáčků.






Ve stejném směru bychom pokračovali na Malý Javorník, ale odbočíme téměř do protisměru a cestou po vyšší vrstevnici, než jsme šli dosud, postupujeme k Veľkému Javorníku. 



Cestu lemují borůvkové keře a lokalitu si k vybudování svých příbytků vyhlédli i mravenci.  



Na vrcholu Veľkého Javorníku je plno (cyklo)turistů a slovenský dvouramenný kříž. 



Odtud se vrátíme na sedlo Gežov a pokračujeme v původním směru do mírného protikopce, v dáli na obzoru se rýsující vrchy Beskyd. 



Přibližně na polovině cesty mezi Veľkým a Malým Javorníkem je vrch Stratenec (česky Ztracenec, 1055 m n. m.) s památníkem 3 vojáků, kteří padli při osvobozování Velkých Karlovic na konci 2. světové války, má podobu tří křížů. 



A stojí zde také dřevěná rozhledna.



Zbývající část k Malému Javorníku vede již převážně lesem bez výhledů a na samotném vrchu, na kamenitém plácku, kromě ukazatelů turistických tras nic není. 



Odtud jsme se vrátili k autu do obce Kasárne (bez zacházky na Veľký Javorník) a podle krokoměru v mobilu to celkem představovalo 18 km. Vzdálenosti jsou zde na ukazatelích uváděny kupodivu v časech a ne v kilometrech, i když převýšení jsou velmi malá. 

Kdysi jsme pokračovali dál až do skiareálu Kohútka, ale tehdy jsme tam byli autobusem a nemuseli se vracet do Kasární, bylo však pošmourné počasí, proto tuto část doplním fotografiemi z jiného dne, když jsme šli naopak z Kohútky na Malý Javorník a zpět. Téměř celá cesta prochází lesem a výhledy se otevřou až před horským hotelem Portáš (původní význam slova „portáš“ je „celník“).   





A Kohútka (913) je od Portáše již jen asi 1 km. 



Z Kohútky na Malý Javorník a zpět bylo přibližně 12 km.

I když je dávno po sezóně, přidám alespoň dvě zimní fotografie skiareálu Kohútka, byli jsme tam před 4 roky.




A z letoška stojí za zmínku i kulturní památka z r. 1754, dřevěný barokní kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích. Zastavili jsme se u něj při cestě do obce Kasárne. 




Na rozdíl od dříve uvedeného dřevěného kostela v Kunčicích pod Ondřejníkem jsme se tentokrát mohli podívat i dovnitř. 






14 komentářů:

  1. Na začátku článku mě hned napadla první slova písničky: Javorník, Javorník, přes Javorník chodník...pořádnou túru jste si tam prošli a jistě i náročnou. Je to tam opravdu krásné, škoda, že pro nás tak daleko. Děkuji za nádhernou reportáž, krásné fotografie i průvodní slovo. Přeji prima neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Písničku neznám a přitom to není tak daleko z mého rodného UH. Túra je dost jednoduchá, horší je jen ta část mezi Kohútkou a Malým Javorníkem, která je zvlněná - nahoru dolů, ale v rozsahu max. 100 m ve výškových rozdílech.

      Ještě dodám, že poslední měsíc jsem zahlcený vším možným a ještě 3 dny budu mimo, od středy by se to už mělo zlepšit a pak i dočtu všechny oblíbené blogy.

      Vymazat
  2. Panna Marie Sněžná - ten přídomek "Sněžná" mi nešel z hlavy (i v Praze je kostel Panny Marie Sněžné), takže jsem konečně překonal svoji vrozenou lenost a vygůglil jsem: ejich usilovná přání i modlitby blahoslavená Panna Maria blahosklonně vyslyšela a ukázala to zázračně. O nonách srpnových [=5. srpna], když v Římě bývají ta největší horka, pokryl sníh v noci část pahorku Eskvilinu. Téže noci Matka Boží ve snu vyzvala jak Jana, tak jeho ženu, aby na tom místě, které uvidí pokryto sněhem, postavili kostel a zasvětili jej Panně Marii."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za informaci, náboženské souvislosti jsou pro mě velmi vzdálené, proto je pro mě vždy velmi obtížné psát o starých malířských mistrech a musím nejdříve složitě hledat, čím všichni ti svatí jsou charakterističtí.
      Panna Marie je spojována i s přídomkem Pomocná, které je asi bližší než Sněžná.

      Vymazat
  3. Krásná příroda i panoramata, díky za virtuální výlet!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proti opravdovým horám jsou to jen "kopečky", ale je tam hezky. A Beskydy, které se ve výhledech objevovaly, máme v plánu v létě.

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Když se povede počasí, i fotky z mobilu ujdou :).

      Vymazat
  5. Jo vzpomnel jsem si jak jsem po hrebeni selnroku 2012....a zajimava fotka kostelika, kde jsem nebyl

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten kostelík jsem znal už z konce 90. let, kdy jsme ve Velkých Karlovicích byli 2krát na zimní dovolené, tehdy bez fotoaparátu, proto jsem k němu teď již cíleně zamířil.

      Vymazat
  6. II jdyz mne to prekvapuje, protoze ve Velkych Karlovicich jsme byli ubytovani, tak jsem jej ài navsivil, sle nejsk mbe to neutkvelo v pameti

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velké Kralovice jsou podobně jako Bělá pod Pradědem roztáhlou vesnicí, která z jednoho konce na druhý má spoustu kilometrů, kostel však není u cesty, musí se odbočit směrem k železničnímu přejezdu.

      Vymazat
  7. Krásná příroda a fotografie obdivuji. Je to přece jen něco jiného než je tady.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se naopak těším na Broumovské skály a Adršpach, kam se i díky tobě a tvým článkům poprvé vydáme v létě.

      Mirku, když komentuji na tvém blogu, komentáře se nezobrazí, zřejmě všechno padá do spamu a jen v administraci je možné je povolit.

      Vymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)